Karolinum strana 6 z 185

V osobním i profesním životě Pavla Rychetského se koncentrují paradoxy našich politických a právních dějin. Karel Hvížďala jako zkušený tvůrce rozhovorů s významnými osobnostmi je svými otázkami zachycuje přesně i nesmlouvavě a odpovědi na ně jsou o to poučnější a upřímnější. Málokterá kniha vypovídá o ústavní transformaci, jejích aktérech i budování institucí v naší zemi po roce 1989 jako právě tento dialog.

The book explores the evolution of sports marketing, focusing on current and emerging trends that shape the industry. The book covers the integration of digital elements, such as social media, online advertising, and e-commerce, as well as successful online marketing strategies like content creation and fan engagement. It also examines the role of sports celebrities in promoting brands and events. The final chapter highlights innovations in sports services and customer participation. This insightful publication offers valuable knowledge for professionals and enthusiasts navigating the ever-changing sports marketing landscape.

Kolektivní monografie Umělá inteligence jako (nové) médium analyzuje dopady takzvané umělé inteligence (analytické i generativní) na současnou kulturu, od vysoké ke každodenní. Zkoumá, jak se v dnešní době proměňují způsoby dělání, chápání a používání obrazů, zvuků nebo textů i širší společenské a politické implikace těchto proměn. Ohniskem jejího zájmu jsou procesy a praktiky tvořivosti, představivosti a vynalézavosti. Odmítá je interpretovat prostřednictvím zjednodušujících protikladů mezi lidským a technickým, ale zdůrazňuje naopak jejich propletenost a význam specifických historických bio-socio-technických konfigurací, jež definují formy naší subjektivity i pospolitosti.Autorky a autoři (Tomáš Dvořák, Martin Flašar, Vít Gvoždiak, Vladimír Havlík, Jana Horáková, Martin Charvát, Veronika Klusáková, Richard Müller, Noemi Purkrábková, Kateřina Svatoňová) představují bytostně interdisciplinární sondy do oblasti syntetických médií, vycházejíce z oborů literární, hudební a filmové vědy, filosofie a epistemologie, teorie médií a komunikace, teorie digitální kultury a umění. Jejich studie se zaměřují mimo jiné na problematiku reprezentace umělé inteligence ve filmové a televizní tvorbě, kompozitní fotografii, multimediální představení, strojové vidění a rozpoznávání vzorů, generativní kurátorství, generativní hudbu či na jazykové a literární kompetence velkých jazykových modelů.

Němečtí evangelíci po tolerančním patentu patří mezi málo probádaná témata historie českých zemí. Autor tuto mezeru zaplňuje výzkumem dvou severočeských příhraničních regionů, kde se zaměřuje na zakládání evangelických sborů v 19. století, rozmach činnosti církve na počátku 20. století, složité postavení německých evangelíků i pestrou škálu jejich aktivit v období meziválečné ČSR, pronikání nacistické ideologie do církevního prostředí ve 30. letech 20. století, úpadek církevního života za druhé světové války, zánik církve v důsledku vysídlení německých obyvatel z Československa i jejich duchovní a hmotné dědictví po roce 1945. To vše kniha popisuje v širším geografickém kontextu, včetně těsných vazeb na sousední Sasko. Práce je založena na primárních zdrojích z českých i zahraničních archivů.

Publikace se zaměřuje na vojenské hodnoty nejlepších řeckých válečníků, jejich hrdinské skutky na bojišti i na kulturní a filosofické ideály, které byly s pojmem aristeia spjaty. Aristeia je řecký výraz označující mimořádně statečné chování v bitvě, doklad odvahy a válečné hodnoty muže - patřila k určujícím principům řeckého světa. Úzce s ní souvisely i další klíčové hodnoty, jako aristeion (odměna za hrdinství), timé (čest), kleos (sláva), areté (zdatnost, dokonalost), kalokagathia (harmonie těla a duše), andreia a andragathia (statečnost). Kniha popisuje vývoj a proměny ideálu aristeia jak v rovině horizontální (časové), tak v rovině vertikální (sociální). Zvláštní pozornost věnuje rozdílnému pojetí tohoto principu u hippeis, jezdecké aristokracie, a u hoplíta, těžkooděnců, kteří na scénu vstoupili po tzv. hoplítské revoluci.

Učební texty Lékařská biologie a genetika jsou zaměřeny především na genetické problémy, které jsou významné pro studium medicíny; shrnují základní poznatky rozsáhlého a dynamicky se rozvíjejícího oboru lékařské biologie a genetiky. Texty jsou rozděleny do tří dílů. Třetí díl se soustředí zejména na poznatky významné z hlediska studia medicíny a budoucí klinické praxe. „Klasická“ imunogenetika v kombinaci s nejnovějšími poznatky molekulární imunologie přináší velmi zásadní poznatky a nové pohledy na fungování našeho genomu.

S rostoucím využíváním kvalitativního výzkumu v posledních desetiletích a zařazením kvalitativních výzkumných metod do osnov různých studijních oborů na vysokých školách se technika polostrukturovaného rozhovoru stala značně populární, zřejmě pro svoji zdánlivou jednoduchost a dostupnost. Realizace polostrukturovaného rozhovoru, stejně jako dalších metod a technik kvalitativního výzkumu však vyžaduje splnění určitých požadavků. Kniha začíná ujasněním základních metodologických otázek spojených se sociologickým výzkumem, charakterizuje metodu rozhovoru a podrobně se zaměřuje na techniku polostrukturovaného rozhovoru. Přibližuje jeho podstatu, přípravu, realizaci a využití. Polostrukturovaný rozhovor je v knize zařazen do kontextu kvalitativního výzkumu. Autor v šesti kapitolách podrobně rozebírá jednotlivé výzkumné etapy. Každá etapa je ilustrována mnoha praktickými příklady. Čtenář je jimi veden postupně, krok za krokem, od přípravy projektu kvalitativního výzkumu až po prezentaci získaných výsledků. Patřičná pozornost je věnována postupům využívaným při kvalitativní analýze dat, včetně zakotvené teorie. Opomenuty nejsou ani etické otázky a kvalitativní parametry tohoto typu výzkumu. Kniha může uspokojit všechny zájemce o využití polostrukturovaného rozhovoru jak při přípravě závěrečných studentských prací, tak pro účely vědeckého výzkumu.

Monografie Ctirada V. Pospíšila přináší podstatné rozšíření předchozích výzkumů v oblasti vztahů katolické teologie k poznatkům přírodních věd v minulém a předminulém století. V první části autor představuje poměr dobové teologie k astronomii a neshledává zde sebemenší konflikt. Druhá část pojednává o postoji teologie k evoluci v oblasti fauny a flóry. I zde se rýsuje značná otevřenost k faktu evoluce, nikoli však k jejímu materialistickému pojetí. Hlavní třecí plochou byla vize evolučního vzniku lidstva, která vyvolávala bouřlivé diskuse nejen v oblasti teologie, ale také mezi představiteli jiných vědních oborů. Autor zachycuje nejen postoje českých teologů, ale také těch, kdo tuto koncepci vzniku lidstva propojovali s křesťanskou teologií stvoření a antropologií již od posledních desetiletí 19. století a na počátku století dvacátého.br> V českém prostředí doposud zcela nezpracovaná tematika s řadou přínosů i na poli mezinárodního bádání dokládá, že postoj teologů nebyl zdaleka jednoznačně zamítavý a že již od dvacátých let minulého století bylo přijímání vzniku lidského těla evolucí vcelku běžným standardem katolické teologie stvoření zejména v německy mluvících zemích a ve spojitosti s tím i v Čechách a na Moravě.

Učební texty Lékařská biologie a genetika jsou zaměřeny především na genetické problémy, které jsou významné pro studium medicíny; shrnují základní poznatky rozsáhlého a dynamicky se rozvíjejícího oboru lékařské biologie a genetiky. Texty jsou rozděleny do tří dílů. První díl shrnuje základní poznatky mendelovské genetiky a poznatky o vazbě genů a jejich využití pro diagnostiku dědičných chorob a při mapování genomu, seznamuje studenty s pravidly genealogických studií a sumarizuje současné poznatky o mezibuněčné komunikaci, dále je popisován průběh, význam a možné poruchy dělení eukaryotních buněk a nejnovější poznatky o chromosomální výbavě člověka, nových technikách vyšetření karyotypu a vznik široké škály defektů asociovaných s chromosomálními aberacemi.

Žijeme ve společnosti služeb a slovo služba patří k těm, která používáme téměř denně. Přitom je to slovo mnoha významů, z nichž některé si přímo odporují, jak autor ukazuje v první části knihy věnované genezi služeb v evropských dějinách - od biblického pojetí služby až po její ztělesnění v institucích, jakými jsou stát či trh. Druhá část knihy pak pojednává o struktuře současné společnosti služeb. Prostřednictvím popisu světa sluhů a služek od počátku modernity autor objasňuje, proč v posledních dekádách dochází k tomu, co sociologové označují jako návrat služebníků. S využitím bohatých důkazů ukazuje, že budoucnost služeb bude záviset především na vývoji příjmových a majetkových nerovností. Jen s tím rozdílem, že zatímco v 19. století zajišťoval obsluhu prosperujících domácností proud mladých dívek z venkova, dnes tuto roli přebírají migrantky z chudších zemí.

Kniha přináší detailní vhled do dějinné kontinuity mezi starým a novým režimem na základě prezentace výsledků rozsáhlého kvantitativního šetření historického vědomí pamětníků. Autor na pozadí kombinace historiograficko-politologických pohledů a sociologických interpretací ustavení, geneze a postupné eroze komunistického režimu ukazuje, pomocí jakých společenských souvislostí si pamětníci konstruují či mohou konstruovat obraz minulé éry. Hlavní pozornost přitom věnuje nejen systémovému charakteru "normalizace", ale i každodennímu životu v husákovské éře. Současně poukazuje na problémy demokratické transformace a dalšího polistopadového vývoje.

Předkládaná výběrová edice dokumentů přináší třetí svazek ediční řady souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky. Vychází primárně z fondu Politické zprávy – Vatikán, uloženého v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze, a obsahuje dvacet sedm přepsaných, komentovaných a kontextualizovaných dokumentů z období let 1926–1928.

This book analyzes the conspiratorial concept of parakratos (translated as “deep state” or “parastate”) as a Cold War parallel power mechanism that exerted a profound influence on the political landscape in post-civil war Greece (1949–1967). A well-known phenomenon to the Greek domestic public, the far right parakratos became the usual suspect for political murders, election rigging, and terrorism during this period. Despite its notoriety for numerous outrageous incidents, including the assassination of the left-wing politician Grigoris Lambrakis in Thessaloniki in 1963, the structure of the parakratos has eluded a comprehensive understanding, primarily due to the paucity of reliable sources and the absence of a scholarly consensus regarding its nature. Parakratos endeavors to problematize the current conception of parakratos by underscoring the capacity of the concept to not only represent but also define and transform the Greek domestic Cold War politics and our perception of it. Rather than seeking to explain the presumed conspiracies typically ascribed to the groups and members, the book aims to demonstrate how these events influenced the domestic and international politics of the era and thereby contributed to the establishment of a legacy of conspiracy theories as a means of political struggle. Moreover, it connects the Greek parakratos to the broader debate on parapolitics as well as the concepts of the dual state, the security state, and the deep state in various national contexts.

Studie navazuje na autorčiny předchozí publikace z oblasti lingvistické pragmatiky (Pragmatika v češtině, Česká věta na rozhraní mezi gramatikou a pragmatikou) a na některé stati zveřejněné v posledních letech. Na parciální metapragmatická témata stručně upozornila závěrečná kapitola Pragmatiky v češtině, současná monografie se této problematice věnuje s velkou důkladností. Z analýzy využitých textů vyplývá, že meta-přístup představuje nejen jiný úhel pohledu na užívání jazyka, ale také umožňuje zasadit dřívější pozorování a rozbory do systematického rámce a zachytit vztahy mezi jevy, v nichž se projevuje reflexe jednotlivých aspektů úzu. Právě prezentaci takového rámce, který různé indikátory metapragmatického povědomí diferencuje a ukazuje jejich interakci, lze považovat za přínos metapragmatického přístupu této publikace. Dokladuje, že metapragmatický přístup není se základními tématy lingvistické pragmatiky v rozporu, naopak je doplňuje.

Kniha představuje první ucelené zpracování životního příběhu Přemysla Šámala (1867-1941) a jeho rodiny. Pražský advokát Šámal patřil k předním osobnostem meziválečného Československa. Během první světové války se stal hlavou tajné organizace (tzv. Maffie) a koncem října 1918 se zúčastnil jednání mezi představiteli zahraničního a domácího odboje v Ženevě. Po vzniku samostatné republiky stanul v čele hlavního města Prahy, avšak počátkem roku 1919 přijal nabídku T. G. Masaryka a stal se představeným jeho prezidentské kanceláře - následujících devatenáct let pak pracoval jako kancléř prezidentů Masaryka a Beneše a byl nenápadným, avšak klíčovým koordinátorem osobních vztahů a vlivových sítí, které z "Hradu" vytvořily mocenské centrum stojící mimo oficiální politické struktury. Po Mnichovské dohodě a Benešově abdikaci Šámal rezignoval na kancléřský úřad a uchýlil se do ústraní, s okupací pomnichovského Česko-Slovenska se však nesmířil a již v létě 1939 stanul v čele protinacistické ilegální odbojové organizace Politické ústředí. Jeho vedoucí role byla sice převážně formální a symbolická (daná autoritou hlavy bývalé Maffie), přesto byl v lednu 1940 zatčen gestapem a po více než ročním utrpení v nacistických žalářích, kde těžce onemocněl, zemřel 9. března 1941 v internaci v Berlíně-Tempelhofu. Tragický byl i osud Šámalovy rodiny: jeho jediný syn Jaromír Šámal byl popraven jako rukojmí hned v prvních dnech heydrichiády, snacha strávila celou dobu války v koncentračních táborech a vnoučata Jiří a Alena byla dána na "převýchovu" do rodiny v Německu. Po osvobození se podařilo obě děti vypátrat a vrátily se do vlasti a k matce.Autoři při psaní knihy vycházeli z dobových svědectví osob v Šámalově okolí, ale především z dochovaných archivních pramenů - jejich výběrová edice je součástí tohoto knižního vydání.

Otakar Zich’s Aesthetics of the Dramatic Art. Theoretical Dramaturgy(1931) laid the foundation of systematic modern theatre theory and helped establish theatre studies as an academic discipline. With an introduction, a contextual afterword and a glossary, this volume is the first complete translation into any language. Alongside Theatre Theory Reader. Prague School Writings (2016), it provides a thorough insight into Czech theatre thinking and a theory of theatre as a time-based art, perceived in the moment by an audience. Covering spoken drama and opera, Zich uniquely analyses the individual creative works that participate in making theatre.