Karolinum strana 85 z 185

Publikace představuje první z plánované řady prací týkajících se práva obchodních korporací a obchodního práva obecně. Jejím cílem je přiblížit studentům vybraná česká i zahraniční soudní rozhodnutí vztahující se k právu obchodních korporací a usnadnit jim studium tohoto právního oboru. Autoři se neomezují na výtah z odůvodnění jednotlivých rozhodnutí, nýbrž snaží se vystihnout také skutkovou podstatu případu a doplnit jednotlivá rozhodnutí vlastním komentářem.

Práce zdůvodňuje zařazení předmětu Moderní rétorika do osnov vysokých škol, osvětluje hlavní cíle a význam předmětu pro budoucí praxi absolventů, ozřejmuje pedagogická východiska vyučujícího a jeho metodiku, pojmenovává praktické potřeby studentů moderní rétoriky a předkládá relativně podrobný popis studijního plánu dvousemestrálního kurzu „Kultura mluveného projevu“ na Husitské teologické fakultě UK jako inspiraci pro studijní program srovnatelného charakteru určený studentům jiných fakult UK.

Navzdory vzrůstající popularitě běhu je literatury věnované běžeckému tréninku mládeže stále nedostatek. Stejně tak málo pozornosti je věnováno běhu na výkonnostní, a nikoli rekreační úrovni. Petr Bahenský vychází ze své dlouholeté praxe atletického trenéra a přináší shrnutí tréninkových prostředků vhodných pro běžce v žákovském a dorosteneckém věku, spolu s tím se zabývá problematikou předčasné specializace a představuje metody použitelné pro analýzu absolvovaného tréninku. Následně se na základě vyhodnocení tréninku svých svěřenců věnuje vlivu specifických a nespecifických tréninkových prostředků, latentnosti efektu absolvovaného tréninkového zatížení a vlivu úrovně síly dolních končetin na techniku běhu. Čtenářům se tak dostává do rukou užitečný průvodce na cestě mladých běžců k dosažení vrcholové výkonnosti v dospělosti.

Na základě materiálů z českých časopisů, almanachů a novinových příloh z let 1786-1830 představuje Lenka Kusáková raně obrozenskou beletrii. V prvním dílu popisuje dobové žánrové formy krásné prózy a odhaluje souvislosti rodící se novočeské literární produkce se soudobým osvícensky výchovným a sentimentálním proudem evropské literatury. Druhý díl přináší obsáhlou antologii vybraných textů. Autorka svou knihu doprovodila vysvětlivkami, poznámkami, soupisem periodik a rejstříkem.

Kniha tří odborníků z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze představuje v češtině první celkové zpracování dějin všech hlavních moderních skandinávských literatur, tedy písemnictví vznikajícího v dánštině, norštině, švédštině, islandštině a finštině. Autoři publikace zasazují severskou tvorbu do širších společenských a literárněhistorických souvislostí a podávají přehledný a syntetický obraz jejích nejdůležitějších vývojových trendů. Zároveň charakterizují stěžejní díla všech významných skandinávských spisovatelů, od moderních klasiků až po současné autory. Text je doplněn seznamem severských nositelů Nobelovy ceny a Ceny Severské rady za literaturu, výběrovou bibliografií překladů skandinávských literatur do češtiny. Vydání druhé, doplňované a revidované.

The methodology of science is of a crucial importance for the building of science as a whole as well as for the forming of the different scientific branches. That is, it seeks (among other things) to find out what is the nature of the “scientific image of the world,” what is the substance of the “scientific law,” what methods and procedures could and should be used within scientific research. In the field of social sciences, these issues are also associated with the question of the nature of clarifying statements that social sciences provide. Are the statements of social sciences similar to the explanations from natural sciences, or is it rather a revelation of the meaning and understanding of social phenomena based on a clarification of the system of rules? Is social cognition by its nature a causal explanation and is it rather an interpretation? All these are questions of the methodological nature that show the way towards the answer with respect to the character of the resulting scientific statement based on the examined issues, and based on what the given scientific statement provides evidence. This publication attempts to look for the answers to these questions and to establish possible grounds for their solutions.

Rozhodujeme esteticky, ekonomicky, právně, morálně, politicky, takticky a strategicky, sociálně i nábožensky. Rozhodujeme v nejistých situacích. Rozhodovat se musíme snad v každém vědomém okamžiku života. Záměrem nové publikace Františka Koukolíka je přiblížit přístupnou, esejistickou formou současný stav teorie rozhodování, která vychází z evoluční biologie, psychologie, ekonomie, neurovědy i filosofie. Děje se tak na základě vyhodnocení výsledků dlouhé řady oborových experimentů, významně podporovaných výhodou soudobé vědy v její možnosti sledovat, co se lidem v průběhu různých typů rozhodování „děje v hlavě“.

Monografie přináší reflexi přijímání cizinců ve světle biblických textů, z nichž čerpá podněty pro eticky orientovaný přístup k problému migrace v dnešním světě. Po hermeneuticko-metodologických úvahách následuje zevrubné představení biblického étosu zacházení s cizinci, třetí část je věnována přehledu biblickoantropologických východisek, která stojí v pozadí tématu. Kniha chce být nejen zdrojem spolehlivých informací o poměru starozákonního a novozákonního lidu k cizincům a lidem na cestách, ale především pozváním k eticky zodpovědnému promýšlení otázky přijímání cizinců v současnosti.

Monografie Morální vývoj školáků a předškoláků. Paradigmatické výzvy dle Jeana Piageta představuje podrobnou analýzu výzkumu Jeana Piageta v oblasti morálního vývoje dítěte. Text je členěn do dvou oddílů. Ve své první, interpretační části nabízí náhled do Piagetovy teorie morálního vývoje dítěte s důrazem na morální výzvy, které dítě během svého vývoje přijímá a které jej „posouvají“ od egocentrické heteronomie k decentrované autonomii. Druhá, faktografická část zprostředkovává zakotvení Piagetovy teorie v empirii. Čtenáři jsou zde nabízeny k vlastní interpretaci všechny výzkumné situace, ze kterých Piagetova teorie vychází. Vývojové výzvy plynoucí z těchto situací kniha sdružuje do tří oborů uplatnění dětského morálního hodnocení: konflikty s autoritou, problematika trestání a instituce her organizovaných jako soutěž. Autor rovněž analyzuje účast dětí na tomto typu her a skutečnost, proč Piaget považoval právě tyto hry za nejvíce inspirativní pro vývoj dětského morálního hodnocení a jak toto hraní zkoumal.

Monografie připomene sté výročí pražských anglických studií, která byla oficiálně ustavena v roce 1912 jmenováním Viléma Mathesiuse, zakladatele Pražského lingvistického kroužku a prvního profesora anglického jazyka a literatury na Univerzitě Karlově. Kromě přehodnocení práce hlavních představitelů (Mathesius, Vančura a další) a posuzování vývoje na literaturu orientovaných pražských studií angličtiny a s ohledem na pražský strukturalismus, se kniha zaměří na metodologické problémy oboru v souvislosti s transformací humanistické a stejně tak moderní filologie, hledání souvislostí mezi dvěma historicky odlišnými interdisciplinárními projekty: humanistickou filologií a strukturalistickou sémiologií. Spolu s Paulem de Man, lze tento odkaz identifikovat jako problém rétoriky - jeho těžko postřehnutelné postavení mezi gramatikou a logikou, strukturou a významem a performativitou a hodnotou jazyka. Přehodnocení tohoto problému se zdá mít zásadní význam pro pochopení dynamiky současné transformace filologie a strukturalistické metodologie, jež jsou diskutovány v závěrečné části. Další zásadní metodologický problém je metodologie literární historie. Ačkoli se představitelům pražských anglických studií podařilo překonat ztuhlost synchronních postupů, jejich zpracování dynamických struktur je stále značně poplatný tradičním pojetí funkce a hodnoty. Kniha je rozdělena do dvou částí: první se pokouší přehodnotit význam odkazu Mathesiuse (v literární teorii, historii a teorii překladu) a jeho následovníků (především Zdeňka Vančury a Jaroslava Hornáta), druhá zkoumá různé souvislosti a důsledky pražského strukturalismu, od politických aspektů ruských formalistických teorií, přes estetiku groteskní strukturalistické psychoanalýzy a nedávné textové genetiky.

Monografie Ekonomie rodiny v proměnách času, institucí a hodnot je rozsáhlou studií institucionální ekonomie a křesťanské sociální etiky, která nabízí komplexní pohled na instituci rodiny ve společnosti. Popisuje ekonomii rodiny v její dlouhodobé dezintegraci, kdy byly postupně všechny funkce rodiny předávány trhu. Komparace jednotlivých modelů začíná u námi opuštěného modelu rodiny v reálném socialismu a pokračuje zkoumáním rodinné politiky Anglie, Spojených států amerických, Skandinávie, Německa, Francie a dalších evropských zemí. Ze srovnání a hodnocení dosažených výsledků rodinných politik vychází jako relativně nejuspokojivější model francouzský, nicméně i zde – jako všude v euroatlantickém okruhu – vyvstává potřeba řešit selhávání systémů, jež mají poskytovat zabezpečení na stáří. Studie dokládá, že samotná substituce dětí kapitálovými investicemi do penzijních fondů bez demografické rovnováhy nepředstavuje žádné řešení. Krizové vyústění hlavního proudu v ekonomii rodiny vede autora k otázkám filozofie poznání a bioetiky předávání života.

Tři desítky autorů z Argentiny, Francie, Kolumbie, Kuby, Maďarska, Mexika, Španělska a České republiky představují významné historiky, kteří se zabývali dějinami Karibské oblasti, jejich pracovní metody a hlavní oblasti výzkumu (srov. např. texty José Antonia Piquerase o H. E. Friedlaenderovi nebo Paula Estrade o pařížském pobytu mladého Julia LeRiverenda), popřípadě analyzují historickou produkci věnovanou dějinám regionu jednotlivými národními historiografiemi (studie Adáma Anderle o kubánských studiích v Maďarsku). Odborníci na literatury zemí karibské oblasti se zabývají podobou historických událostí v dílech takových autorů, jako byl např. Alejandro Carpentier, či obrazem reality regionu v textech místních publicistů, spisovatelů a básníků.

Kniha se zabývá českou náboženskou scénou v posledních dvou desetiletí tak, jak ji zachycují akademické kvantitativní výzkumy náboženství a další statistiky. První kapitola krátce shrnuje současné sociologické přístupy k tématu náboženství a probírá problémy sekularizace a desekularizace. Druhá kapitola se zabývá otázkou, zda a jak lze náboženství měřit, jaká jsou omezení a výhody kvantitativního přístupu, a krátce představuje použitá šetření. Další kapitoly se pak věnují konkrétním analýzám náboženské scény. Empirická část začíná rozborem posunů v náboženském vyznání, návštěvnosti bohoslužeb, postojům k církvím a sympatiím k náboženským systémům. Poté přechází k otázce obsahů náboženské víry a jejich popularity v české společnosti. Dále jsou rozebírány rozdíly v religiózním chování i postojích a obsazích víry podle základních sociodemografických charakteristik – věku, pohlaví, vzdělání a socioekonomického postavení.

Druhé vydání zavedené jazykovědné publikace přináší ucelený přehled běžných i méně běžných poznatků o jazyce a jazykovědě. Kniha je pojata jako synchronní a primárně strukturní. Autor klade důraz na klasické lingvistické pohledy a na bohatou empirii. Ilustrativní materiál byl vybrán ze známějších a češtině bližších jazyků.

Autorka se ve svém díle zaměřuje na hospodářský vývoj českých zemí v období protektorátu Čechy a Morava a na základě širokého výzkumu archiválií i tištěných pramenů domácí i zahraniční provenience zevrubně pojednává o proměně zemědělství. Koncept této monografie je inovativní – problematika zemědělství je nahlížena pod zorným úhlem zájmů, které nacisté sledovali v okupovaném prostoru českých zemí. Monografie definuje cíle nacistické zemědělské politiky v protektorátu, zabývá se metodami a prostředky k jejich naplňování a usiluje rovněž o zhodnocení výsledků, tedy vyhodnocení efektivnosti nacistických opatření v zemědělské praxi.

Monografie je první původní českou prací, která se v takové hloubce a takovém rozsahu zabývá jednou z nejvýraznějších postav raného křesťanství Pavlem z Tarsu. Tento vzdělaný diasporní Žid se po setkání se zmrtvýchvstalým Pánem stal zřejmě nejhorlivějším hlasatelem evangelia a právě díky jeho nasazení a schopnostem se nová víra úspěšně prosadila v pohanském prostředí. Kniha na pozadí reálií soudobého helénistického světa sleduje Pavlovu židovskou formaci a myšlenkový obzor před obrácením, pokouší se rekonstruovat základní chronologii jeho života, zevrubně pojednává o Pavlově misijním působení a přináší rozbor jeho literární činnosti i základních témat jeho teologie. Ve snaze podat co nejúplnější syntetický obraz Pavlovy osobnosti se nevyhýbá ani problematickým okruhům a sporným otázkám. Zvláštní pozornost je věnována Pavlovu názoru na rodinu a sexualitu. Kniha není určena pouze biblistům a specialistům na rané církevní dějiny, ale i širší odborné veřejnosti a všem poučeným zájemcům o téma počátků křesťanství.