Karolinum strana 89 z 184

Rakouský výzkum dějin 20. století (Zeitgeschichte in Bewegung. Die österreichische Erforschung des 20. Jahrhunderts) popisuje vývoj a situaci rakouské historiografie soudobých dějin a klade si za cíl nabídnut širšímu okruhu zájemců vhled do rakouské „krajiny“ výzkumu zejména dějin nacistického a poválečného období. Jiří Pešek stručně načrtl kontury vývoje oboru. Následující dvě studie (Hanns Haas a Maria Mesner) věnují pozornost relativně novým tematickým polím výzkumu: regionálním soudobým dějinám a historiografii žen. Druhou část publikace tvoří tři interview s výraznými, přitom zaměřením badatelských zájmů odlišnými – vídeňskými – protagonisty oboru (Gerhard Botz, Gernot Heiss, Oliver Rathkolb).

Publikace přináší nový pohled na problematiku volebního práva cizinců ve volbách do zastupitelstev obcí v České republice. Shrnuje výsledky výzkumu zaměřeného na participaci cizinců ve volbách do zastupitelstev obcí, postoje a zkušenosti cizinců, ale i zástupců městských úřadů a státních institucí. Hlavním cílem šetření bylo zhodnotit, jak cizinci fakticky využívají své volební právo ve volbách do zastupitelstev obcí. Nalézt odpovědi především na otázky týkající se postoje cizinců k možnosti vykonávat volební právo, jejich informovanosti o volebním právu i důvodů, které mohou cizince odradit od aktivní účasti ve volbách. Názory a postřehy cizinců jsou konfrontovány s názory starostů a pracovníků městských úřadů i příslušných státních institucí. Zvláštní pozornost je věnována i komparaci přístupu všech členských států Evropské unie k možnosti výkonu volebního práva cizinců ve volbách do zastupitelstev obcí.

Učebnice základů statistiky v prostředí R je určena studentům Přírodovědecké fakulty UK a nejen jim. Vychází z dlouholetých přednášek pro biology, studenty učitelství, v posledních letech pro geografy, demografy… Užitečný by však měl být také studentům lékařských fakult a doktorandům biomedicínských oborů. První kapitola je věnována popisným statistikám, druhá pak základním pravděpodobnostním pojmům. Úkolem třetí kapitoly je přiblížit princip statistického uvažování. Zbývající kapitoly uvádějí nejběžnější statistické úlohy a metody k jejich řešení. Na přiloženém CD jsou po jednotlivých kapitolách uloženy erkové výpočty uvedené v textu a v samostatném adresáři pak všechna data potřebná pro práci s knihou.

Monografie Alternativní medicína v České republice popisuje sociologické souvislosti fenoménu alternativní medicíny a blíže se věnuje homeopatii, čínské medicíně a léčitelství v českém prostředí. Studie si klade otázky po motivaci pacientů, kteří se i v současné době technologických zázraků zajímají o způsoby léčení, které se opírají o starodávnou tradici nebo vycházejí ze zcela odlišných principů, ale také lékařů, kteří se v homeopatii nebo čínské medicíně stále vzdělávají. V západní civilizaci je přístup k vysoce odborné a na vědeckých poznatcích postavené zdravotní péči součástí moderního životního stylu a oporou sociálního státu. Monopolizaci vědecké biomedicíny jako jediné správné medicíny až dosud vnímáme jako samozřejmou. Etické, ekonomické i ekologické důvody jsou dnes naléhavé natolik, abychom si kladli otázky a otevřeli se novým možnostem, kriticky je nahlíželi a případně využili v konceptu spravedlivé, vstřícné, na pacienta orientované a trvale udržitelné medicíny. Studie se ve svých závěrech opírá o bohatá výzkumná data.

Kniha obsahuje přehled nejnovějších poznatků o vzniku a vývoji rané státnosti ve čtyřech ohniscích zrodu prvotního státu Starého světa - v Egyptě, Mezopotámii, Číně a Indii. Autor analyzuje historické procesy, které vedou k ustavení rovnováhy mezi odstředivými tendencemi jednotlivých specializovaných společenských skupin a integrující rolí společenského ústředí. Trvalost této s námahou udržované rovnováhy určuje prostupování a vzájemné působení celé řady hospodářských, politických, mocenských, společenských, etických i duchovních faktorů. Knihu doplňují citace ze starověkých textů a jiné ilustrační materiály.

Transformující se společnost prochází změnami na mnoha úrovních. Těmi hlavními dvěma jsou změny ve strukturách a kultuře společnosti. Jak se však tyto velké změny promítají do životů jednotlivců a malých společenství? Kniha Učitelé na vlnách transformace se snaží přispět k porozumění těmto otázkám pomocí exploratorního výzkumu na dvou školách v menším městě ve středních Čechách. V obou školách sleduje autorka osudy dvou generací učitelů. Při rozhovorech s učiteli, vedením i rodiči se zaměřuje na oblast vztahů, hodnot, sdílených příběhů i symbolického a rituálního světa – tedy na kulturu školy.

Kniha se zabývá stěžejními metodologickými problémy sociálních věd. Úvodem vytyčuje základní problém, jímž je otázka tzv. souměřitelnosti a nesouměřitelnosti sociálních věd s přírodními vědami. Je výpověď sociálních věd explanací podobnou v přírodních vědách, nebo je odhalením smyslu a porozuměním sociálním jevům na bázi objasnění systémů pravidel? Je sociální poznání svou povahou kauzálním vysvětlením, či interpretací? Hledání odpovědí na tyto otázky je propojeno s problémem oddalování podstaty poznávání v sociálních vědách, možnými způsoby výstavby vědeckých teorií a definováním pojmů, explanací a narací v sociálních vědách. Poznávání sociální reality je možné jak prostředky explanace, tak i formou narace. Výsledkem poznání jsou dva různé vědecké obrazy světa, které se liší jak metodologickými východisky, tak i rozdílným přístupem k výzkumnému předmětu a normativností či nenormativností vědeckého diskursu. Explanace se opírá o ideu "nomologického zákona", jak ji známe z nenormativní metodologie sociálních věd. Nově je rozpracována problematika narace, která je představena jako retrográdní analýza. Přestože se explanace a narace vzájemně liší, lze je ve vědeckém zkoumání sociální reality brát jako dva vzájemně doplnitelné přístupy vědeckého poznávání společnosti.

Kniha předního českého sociologa vzájemně porovnává socialistický a kapitalistický přerod, jimiž prošla česká společnost v průběhu dvacátého století. Na základě studovaných společenských změn si pak autor klade sociologickou otázku "jak se proměnlivý řád společnosti dostává do mimořádna a z něho se znovu obnovuje". Publikace tak volně navazuje na autorovu publikaci Přerody - principy sociálního konstruování (Karolinum 1998).

Kolektiv historiků z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze sleduje politické dějiny SSSR v kontextu porevolučních ekonomických a sociálních změn. Odlišně od tradiční historiografie pojímá příčiny a povahu ruské revoluce a sociálního vrstvení, které z ní vzešlo. Klade důraz na nesoulad vývoje průmyslu a zemědělství a na vliv mezinárodní izolace SSSR. Nově hodnotí role Lenina, Trockého, Rykova i Stalina. Věnuje se podrobně motivům a povaze Stalinova teroru a sleduje příčiny nezdarů SSSR v prvním období války i složitost jeho vztahů se spojenci. Vítězství ve válce podle autorů etablovalo SSSR jako velmoc, nedovršená průmyslová a civilizační revoluce a enormní válečné ztráty ji však proměnily v militarizovanou soustavu, neschopnou překonat své deficity.

Monografie Pragmatika v češtině se z hlediska českého jazyka zabývá jevy, pro které se v lingvistice vžilo souhrnné označení „pragmatika“. Oproti 1. vydání (Olomouc 2006, již několik let rozebráno) obsahuje nově vymezené teoretické stanovisko (tzv. umírněná pragmatika) a nově koncipované tematické okruhy. Poprvé pro češtinu je zde zpracována problematika časové a prostorové deixe, v rámci kapitoly o řečových / mluvních aktech se nově probírá podstata tzv. performativnosti, teorie implikatur rovněž bere v úvahu témata prezentovaná v české lingvistice poprvé. Pozornost je věnována také novému vývoji v teorii ne/zdvořilosti a metapragmatice. Okruhy jsou uspořádány tak, aby na sebe pohledy na pragmatické jevy pokud možno smysluplně navazovaly a postupně se na sebe vrstvily. Jde o první a dosud jedinou soustavnou pragmatiku češtiny v české lingvistice.

Sborník příspěvků z mezinárodní konference Úloha osobností a institucí v rozvoji vzdělanosti v evropském kontextu (Prezentace školství a vzdělanosti), která proběhla na půdě Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v říjnu roku 2012 na počest 120. výročí založení Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského, zahrnuje texty autorů takřka z celé střední Evropy – z České republiky, Polska, Slovenska a Rakouska. Konference se zúčastnili filozofové, historici, pedagogové, pracovníci muzeí, knihoven a dalších vzdělávacích institucí. Cílem setkání bylo promyslet filozofická a pedagogická východiska evropské podoby vzdělanosti zejména v souvislosti s národní kulturou, jazykem, tradicí a potřebou porozumět lépe vlastní současnosti. V tomto kontextu vyvstala „Evropa“ nikoli jako pojem geografický, nýbrž jako označení určitého duchovního společenství. Intence celku, jež je vlastní evropskému pojetí filozofie a vzdělanosti, je protikladem všem podobám partikularismu (tedy i národních kultur). V souvislosti s tím vyvstala řada otázek: Může pravé myšlení a pravá vzdělanost vyrůst bez hloubky tradice a zakotvení ve vlastní, národní kultuře, nebo se z ní rodí? Jaký je vztah jazyka a vzdělanosti, co lze a nelze v národním jazyce vyjádřit? Zda a jak ovlivňuje politika úroveň vzdělanosti? Z těchto hledisek (spolu s Komenským a jeho snahou o nápravu věcí lidských – filozofie, politiky, náboženství) promýšlíme podíl a přínos význačných osobností filozofického a pedagogického myšlení, které nesporně založily, formovaly a ovlivnily vzdělanost ve svých vlastních zemích a zároveň prolomily úzce regionální hranice vlastního národního myšlení směrem k celku (k Evropě). Pozornost, především ta dějinně pedagogická, směřuje k analýze institucí, jejichž činnost formuje a ovlivňuje tehdejší i budoucí pedagogický diskurz.

Jaderné zbraně se řadí k nejnebezpečnějším zbraním hromadného ničení a jejich případné nasazení by se nejenom dotklo napadené země, nýbrž by mohlo znamenat i zánik veškeré civilizace na naší planetě. Jejich hrozivou sílu demonstruje fakt, že v polovině 80. let vytvářel světový jaderný arzenál 5000× ničivější sílu, než byla použita během 2. světové války. I přes konec studené války mají tento druh zbraní ve výzbroji především její bývalí aktéři - Rusko a USA: Rusko cca 5000 strategických hlavic, USA 8000 hlavic; zbývajících cca 1000 hlavic je rozděleno mezi Francii, Velkou Britá nii a Čínu. Oproti dobám studené války je jejich počet na základě bilaterálních dohod Rusko - USA neustále snižován, zbývající strategické hlavice však stále stačí k likvidaci veškeré civilizace. Demontované hlavice jsou navíc pouze zakonzervovány a v případě hrozby mohou být během několika dní opět aktivovány. Předkládaná práce se podrobně zabývá třemi oblastmi širšího pojetí jaderného odzbrojení: zákazu jaderných zkoušek, vytváření bezatomových pásem a bránění šíření atomových zbraní. Na rozdíl od dohod, jež vedly ke snížení počtu jaderných zbraní, sehrály u uzavírání smluv ostatních skupin klíčovou úlohu mezinárodní organizace, především pak OSN. Mezinárodněprávní analýza dohod, systémy kontroly jejich dodržování a role OSN v procesu regulace a úpravy jaderného zbrojení jsou tak těžištěm monografe.

Publikace je určena pro pregraduální a postgraduální studenty lékařských fakult pro výuku předmětu Klinická genetika. Přináší základní teoretické informace z oboru, nezbytné pro řešení nejčastějších praktických situací v genetické ambulanci. V praxi se jedná se o rodiny s výskytem častých genetických onemocnění, malformačních syndromů a prenatálně diagnostických situací. Na konkrétních příkladech z ambulantní praxe klinického genetika je řešena problematika diagnózy, určení etiologie a prognózy genetických onemocnění, výpočty genetických rizik a návrhy preventivních opatření (prenatální, preimplantační genetická diagnostika).

Kniha předního českého právního historika Jana Kuklíka pojednává o československo-britských majetkových a finančních jednáních od Mnichova až do 80. let. Všímá si zejména, jak byly politické vztahy mezi oběma státy ovlivňovány nevyřešenými problémy způsobenými pomnichovskou půjčkou, válečným úvěrem poskytnutým na činnost prozatímního státního zřízení a zejména československým znárodněním a dalšími majetkoprávními zásahy v letech 1945-1948. V závěrečné části kniha analyzuje souvislosti mezi uzavřením československo-britské náhradové dohody z roku 1982 a navrácením československého měnového zlata zadržovaného několik desetiletí Tripartitní komisí. Celá práce je založena na studiu původních pramenů v českých a britských archivech a řada skutečností je u nás publikována vůbec poprvé.

Monografie zahrnuje dva dílčí pedagogické výzkumy zaměřené na komparaci názorů a postojů u vybraných skupin české populace, kdy se respondenti vyjadřují k otázkám denního režimu, životosprávy, psychosociálním funkcím pohybových aktivit a sportu. První výzkumné šetření je věnováno srovnání názorů a postojů české dospělé populace ke zmíněným tématům v roce 2000 a 2010. Prezentované výsledky ukazují na některé znepokojivé informace o trendech dospělé populace u nás, zejména zvýšení denního stresu a požívání alkoholu. Druhé výzkumné šetření se zaměřuje na důležitou populační skupinu českých pedagogů základních a středních škol a komparaci jejich názorů a postojů k životosprávě a funkci pohybových aktivit a sportu. Vztah učitelů k pohybovým aktivitám a sportu je velice pozitivní a společensky přínosný.

Monografie se v interdisciplinární perspektivě zabývá známými i méně viditelnými ohnisky napětí především v Rohu Afriky, regionu Velkých jezer a západní Africe. Její základní tezí je předpoklad, že za drtivou většinou všech ohnisek napětí stojí krize státu a identity, která má své kořeny již v koloniální minulosti a špatném vládnutí postkoloniálního období. Publikace, která svým zaměřením vyplňuje určité vakuum na českém knižním trhu, je určena jako odborníkům, tak širší veřejnosti.