Karolinum strana 90 z 185

Vysvětlujeme-li své politické názory, nakonec se vždy dobereme ke slovu nebo představě, za nimiž nezbývá než mlčet. Tyto „poslední věci“ zakládají náš veřejný prostor a kniha Jana Jüptnera v nich spatřuje civilní náboženství: české, evropské nebo západní. Autor mapuje civilně náboženské úvahy vedoucí od antiky až k systémové teorii 20. století (Varro, Vico, Rousseau, Bellah, Luhmann). Civilní náboženství vzniká z jeho pohledu tehdy, když si společnost promítá do své rozlehlé reality to, co pokládá za skutečně podstatné, aby si od ní nechala vyprávět o tom, jak začala, jak skončí a jaký má smysl. Kniha šetří krizový diskurz v USA po 11. září, v české kapitole pak bilancuje tzv. českou otázku a předkládá původní studie o kázáních J. S. Trojana a „pravdě a lásce“ v médiích.

Tvorba anebo tvořivost, založená na myšlence osvobození a rozvíjení lidské přirozenosti, patřila k velkým tématům modernistické psychologie i pedagogiky a zájem o ni setrvává i v dnešním školském diskurzu. V něm se vyzdvihuje především originalita a flexibilita jednotlivce jako důležitý předpoklad úspěchu v současné společnosti. Přitom se zpravidla – ať již vědomě nebo bezděčně – ideově navazuje na tradiční chápání tvorby jako výlučně individuálního činu. Tato kniha nabízí odlišnou koncepci. Vychází z pojetí tvorby jakožto artikulace či formulace díla, které má obsah. Zvláštní zřetel k obsahu tvorby a k možnostem jeho efektivní a působivé formulace v určitém výkladovém kontextu přináší podstatnou změnu hlediska. Vede totiž k přehodnocení původního individualistického pojetí z intersubjektivní perspektivy: zdůrazňuje situovanost tvorby do určitého kulturního rámce se všemi vazbami na jeho symbolizace, skripty, významy a pravidla, vůči kterým se tvůrčí čin vymezuje, ale také na ně musí rozmanitým způsobem navazovat. Kapitoly této knihy postupně rozvíjejí výklad teorie a praxe obecného procesu kulturní transformace obsahu v rozpětí mezi pojmovým poznáváním (noéta) a poznáváním obrazným (aisthéta). Tento proces má svůj enkulturační, socializační a personalizační rozměr, v jejichž vzájemném průniku se uplatňuje výchova a rozvíjejí se všechny projevy lidské kultury.

Tato kniha je jedním z prvních ucelenějších obrazů aktuální podoby českého základního vzdělávání krátce po spuštění reformy. Vychází z rozsáhlého empirického šetření formou smíšených případových studií pěti základních škol. Poskytuje plastický obraz každé z těchto typově odlišných škol včetně výpovědí žáků, učitelů a dalších aktérů školního života i pohledů na dění ve třídách. V tematických kapitolách ukazuje, jak se v závislosti na jedinečném kontextu různé školy vypořádávají s hlavními výzvami současného školství. Kromě věcného sdělení představuje práce i závažný přínos metodologický.

Mor, který přišel ve 40. letech 14. století, předznamenal dlouhé období periodicky se vracejících smrtících epidemií. Nebezpečí se nevyhýbalo nikomu, „černá smrt“ pravidelně postihovala bohatá obchodní centra v Itálii stejně jako spoře zalidněné regiony Skandinávie. Teprve na počátku 18. století nemoc z Evropy zmizela stejně záhadně, jako se o čtyři století dříve objevila. Morová nákaza byla nejen zdrojem paniky, drastických sanitárních opatření či morálního sebezpytování, ale představovala i složitý lékařský problém. Od vrcholného středověku do období osvícenství vzniklo na toto téma nesčetně traktátů. Tato publikace se zabývá postupnými proměnami názorů na mor mezi lékaři raného novověku v několika oblastech. Předně se věnuje vývoji dobové lékařské literatury, zkoumá vliv modernity či naopak tradice a způsob, jímž spolu různí autoři vedli učené spory. V následující části na základě výběru pramenů z řady oblastí Evropy sleduje hlavní teorie o původu moru včetně představ o zkažení vzduchu, názorů na nakažlivost nemoci či nauky o moru přenášeném lidskými smysly. Dále popisuje, co doporučovali renesanční a barokní lékaři svým klientům, kteří se chtěli chránit před nákazou. Šlo o široké spektrum preventivních opatření počínaje karanténou či útěkem z nakažené oblasti přes dodržování vhodné diety až po užívání různých druhů amuletů. Poslední část knihy popisuje raně novověkou léčbu morem nakažených pacientů, a to jak podáváním léků či tzv. „chirurgickými“ metodami (pouštěním krve či otvíráním morových bubonů).

Třídílný Rozbor nynější spisovné angličtiny čelného představitele Pražské jazykovědné školy Bohumila Trnky je závažný metodologický text této školy, který knižně a v ucelené podobě vychází v tomto vydání vůbec poprvé. Bohumil Trnka, první z žáků Viléma Mathesia, zakladatele pražské funčně-strukturální jazykovědné tradice a Pražského lingvistického kroužku, v Rozboru jako jediném svém díle celostně uskutečňuje svou koncepci jazykového systému jakožto soustavy čtyř hierarchicky uspořádaných rovin, z nichž popisuje s výjimkou nejvyššího promluvového plánu všechny tři roviny nižší: fonologickou, morfologickou a syntaktickou. Širší odborná veřejnost neměla toto význačné lingvistické pojednání doposud možnost poznat, neboť bylo publikováno pouze v podobě skript pro posluchače Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (poprvé – a po jednotlivých dílech – v letech 1953, 1954 a 1956). Knižně – a anglicky – vyšel pouze Trnkův rozbor roviny fonologické, a to u nás (1935) a v revidovaném vydání japonském (1936) a americkém (1968).

Jako předmět zkoumání zvolil autor knihy česky psané časopisy pro děti. Jedná se o dosud málo zmapovanou oblast historie českých médií, zahrnující desítky titulů, z nichž některé formovaly celé generace, a jiné jsou dnes již téměř zapomenuty. Titul tvoří dvě samostatné části: První z nich je zevrubná studie, která se zabývá dětskými periodiky vycházejícími od poloviny 19. století do roku 1989. Rozbor vývojových etap vydávání časopisů pro děti vypovídá o proměnách jejich podoby a svébytné a bohaté tradici, kterou se tvůrcům podařilo postupně ustavit. Druhou část tvoří přehledný slovník dětských časopisů, jehož hesla představují jednotlivé tituly v obsáhlých medailonech s obrazovými ukázkami a základními údaji o názvech, době vydávání, redaktorech, přispěvatelích i ilustrátorech a v neposlední řadě také o příslušné sekundární literatuře. Informace, které čtenář může z obou částí získat, vytvářejí pestrou mozaiku, jež názorně ukazuje, že od samých počátků, a zejména od 30. let 20. století byla úroveň a kvalita dětských časopisů u nás velmi vysoká a srovnatelná s tradicí ve světě.

Během více než deseti let, které uplynuly od přípravy prvního vydání, se objevila řada nových teorií, konceptů a přístupů, které se snaží nabídnout vysvětlení současného dynamicky se měnícího globálního prostředí a nastínit implikace pro regionální rozvoj. V novém vydání jsou zcela přepracovány a podstatně rozšířeny kapitoly věnované oběma směrům, které v oblasti teorií regionálního rozvoje v současnosti dominují, tedy institucionální teorii regionálního rozvoje a škole nové ekonomické geografie. Jsou analyzovány následující nové nebo relativně nové teorie a koncepty: globální hodnotové řetězce a globální produkční sítě, trojitá šroubovice (triple helix), regionální inovační systémy, znalostní základny, příbuzná rozmanitost (related variety), klastry, koncept „local buzz – global pipelines“, odvětvová a geografická krátkozrakost aj.

Publikace se zabývá rolí instrumentálnosti ve sportu a jejím vlivem na sportovce. Instrumentálnost je definována vztahem: prostředek-cíl, a je diskutována z hlediska logiky sportu. Jsou analyzovány dva druhy instrumentálnosti (vnitřní a vnější) a hodnoty, jež se k oběma druhům instrumentálnosti vztahují. Kniha se dále zabývá různými problémy vyvstávajícími z instrumentální povahy sportu a jejich vlivem na sportující. Nakonec jsou představeny různé strategie pro zdůraznění hodnot sportu, které vznikají díky vhodnému respektování prostředků a vnitřních cílů ve sportu.

Irena Štěpánová in this book explores Isaac Newton’s engagement with ancient wisdom, the Hexameral tradition, Hermeticism, theology, alchemy as well as natural philosophy. In so doing, she brings together the established historiography with her own new insights. Štěpánová’s study is more than a study of Newton’s thought, for it contains a good deal of background on ancient (e.g., Hermeticism) and early modern thought (e.g., the Cambridge Platonists). She also uses the interpretative lenses of several contemporary Newton and non-Newton scholars in her work. Moreover, provides helpful summaries of Newton’s thought (e.g., his theology). Štěpánová has provided Newton scholarship a great service in this book, not only by making her Czech-language work available in English, but bringing to the English-language reader learning on Hebraic thought, philosophy of life and Hermeticism originally published in Czech. (Abstract from the review by Stephen David Snobelen Associate Professor, History of Science and Technology Programme, University of King’s College, Halifax, Nova Scotia, Canada, and Director of Newton Project Canada)

Cílem této monografie je podat čtenáři komplexní pohled na problematiku finanční gramotnosti, zadlužování a trh spotřebitelských úvěrů v České republice včetně relevantní právní úpravy, regulace a dozoru nad tímto sektorem. Předkládané dílo se skládá z 12 kapitol a obsahuje tři hlavní části: teoretickou část, empirickou část a závěrečné shrnutí. Teoretická část v 6 kapitolách představuje výsledky výzkumného projektu Navigátor bezpečného úvěru. Empirická část obsahuje rovněž 6 kapitol a obsahuje pohledy na český trh spotřebitelských úvěrů od zástupců akademické, neziskové, veřejné i privátní sféry. Snahou autorů bylo zpracovat problematiku spotřebitelských úvěrů v širším kontextu v rozumný, přehledný a čtivý text, který se pohybuje na pomezí ekonomie a práva.

Učební text pro posluchače biologických a lékařských věd Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové. Obsahuje testy a úlohy zaměřené na poznání základních biomedicínských předmětů a na hlubší poznání stavby a funkce lidského těla za normálních podmínek i v období patologických změn.

Analytická monografie rozebírá zprávy britských diplomatů z Prahy roku 1945, které vynikaly obdivuhodnou schopností na základě analýzy shromážděných informací postihnout podstatu československých poválečných problémů. Zprávy si nejvíce všímaly československého státoprávního uspořádání a politického systému, vztahu Československa k SSSR, USA, Velké Británii a dalším státům, postavení německé menšiny, vojenských záležitostí, rekonstrukce či složitého propletence vzájemných ekonomických, finančních a obchodních vztahů mezi Velkou Británií a ČSR. Stranou však nezůstával ani život a problémy běžného občana, což představuje dosud nevyužitý pramen k poznání každodennosti v bezprostředně poválečném období. Publikace vyvrací, na základě dlouholetého detailního výzkumu autorů v mnoha různých fondech v britském národním archivu v Londýně, přetrvávající názory, že Velká Británie se o středoevropské dění příliš nezajímala či že mu nerozuměla. Britská diplomacie si byla dobře vědoma reality poválečné situace ve střední Evropě a svého postavení v rámci protihitlerovské koalice a rozhodně nelze říci, že by Československo jako sovětský satelit předem odepsala. ...Základní přínos publikace spatřuji již v samotné příležitosti nahlédnout vnějšíma očima stav české společnosti bezprostředně po válce, na prahu složitého období rekonstrukce a současně v první etapě politického zápasu, jenž o necelé tři roky později vyústil v osudové komunistické vítězství. Zároveň kniha jednoznačně vyvrací v domácím prostředí zakořeněné mýty o domněle odsouhlaseném, "jaltském" začlenění Československa do sovětské sféry vlivu, podle nichž Západu údajně nikterak nezáleželo na dalším československém osudu ani vnitropolitickém směřování. Tyto ukřivděné legendy jsou v publikaci vyvráceny doslova ad fontes, na základě interní britské dokumentace. Ta totiž naopak zaznamenává dlouhou sérii návrhů a konkrétních opatření, jak limitovat československou závislost na SSSR a napomoci představitelům demokratických stran čelit komunistické ofenzivě. Z recenzního posudku Víta Smetany

Profesor PhDr. Petr Sgall, DrSc., je široce uznávanou vědeckou osobností v oboru obecné, teoretické i komputační lingvistiky a bohemistiky, často se u nás i v zahraničí objevuje odkaz na „Sgallovu školu“. Velmi málo se však ví o běhu jeho života. Sám se jeví jako velmi uzavřený a do vědy zahleděný člověk. Proto v tomto svazku předkládáme jiný pohled na jeho osobnost, a to ústy Sgalla samotného. Vzpomínky na téměř idylické dětství těsně spojené s intelektuálním působením jeho vzdělaného otce byly vystřídány traumatizujícími zážitky z druhé světové války. Předkládaný útlý svazek jeho pamětí je výjimečným dokladem, jak sám říká v úvodu, že prožil doby různé i doby hrůzné, i upřímnou výpovědí o tom, jak se s těmito rozmanitými periodami svého života – jako jejich oběť i jako jejich subjekt – vyrovnával a vyrovnává. Tato výpověď jistě najde své čtenáře nejen mezi těmi, kdo Petra Sgalla znají osobně, ale i mezi dalšími zájemci o historii od 30. let minulého století nebo o osobní pozadí lingvistického vývoje jeho předního představitele. Vedle Rozhovoru, který s Petrem Sgallem vedla Marie Jirásková v letech 2009–13 a který doprovází řada dokumentů a fotografií, jsou do tohoto svazku vloženy ještě dvě již dříve otištěné stati doplňující obraz osobního prožívání o další aspekty sepětí životních osudů a vědeckých názorů, jak je popsal v Ohlédnutí pražského lingvisty za dvacátým stoletím a také v rozhovoru s Evou Lehečkovou a Janem Chromým. Dokladem toho, že Petr Sgall není jen suchým vědcem, ale že umí spojit vědecké bádání s vtipným nadhledem, je další přiložená stať Lingvistika a zákon schválnosti.

Práce publikovaná v anglickém jazyce je věnována problematice užívání a zneužívání návykových látek ve vybraných postkomunistických zemích střední a východní Evropy. Prezentuje data o užívání skupiny návykových látek (alkoholu, tabáku, drog) i srovnatelné údaje o zdravotních a sociálních důsledcích jejich užívání, umožňuje srovnání rozdílů mezi jednotlivými zeměmi na tomto poli a jejich vývojové trendy po roce 1989. Metodologický přístup autorů, založený na kvantitativní i kvalitativní analýze, činí z díla nejen autoritativní popis daného stavu v jednotlivých oblastech, ale i zdroj pro hlubší pochopení souvislostí užívání návykových látek z hlediska společenských věd a veřejného zdravotnictví. Poznatky v něm shrnuté tak mohou být podnětem pro další studijní a vědecké účely, v praxi pak pro oblast sociální a zdravotní politiky.

Poslední vydání obdobného textu pocházejícího z autorského kolektivu hradecké farmaceutické fakulty, tj. Farmaceutické chemie léčiv ovlivňujících centrální nervový systém, vyšlo již v roce 1993. Za uplynulých dvacet let došlo ve většině skupin psychofarmak ke značným změnám, autoři se proto snažili popsat nové poznatky, zachytit vývojové trendy v jednotlivých farmakoterapeutických skupinách a především je zobecnit pomocí studia závislosti mezi chemickou strukturou a účinkem léčiv. Důraz byl kladen na chemické vzorce, které byly upraveny tak, aby byly zřetelné logické vztahy mezi jednotlivými léčivy, resp. jejich podobnost s cílovými neuromediátory. Pro úplnost je na konci jednotlivých kapitol uveden stručný přehled v praxi používaných léčiv s jejich INN názvy, lékopisnými (Český lékopis 2009 a doplňky), chemickými (IUPAC) a nakonec i příklady chráněných názvů léčivých přípravků (registrovaných v ČR do dubna 2013). Monografie je určena nejenom studentům farmaceutických fakult, může být vhodnou příručkou pro farmaceuty a další odborníky, kteří se profesně zabývají moderními farmaky.

V monografii autorka seznamuje čtenáře se základními údaji o vlastnostech a funkci rohovky, uvádí historické milníky přípravy rohovky pro transplantaci, zabývá se legislativou tkáňového bankovnictví i českými specifiky. Podrobně popisuje výběr tkáně pro transplantaci, její přípravu, mikroskopické hodnocení i uchování v hypotermických podmínkách a v tkáňových kulturách. Monografie je doplněna rozsáhlou obrazovou dokumentací, součástí je atlas 122 fotografií ze světelné mikroskopie rohovky, který čtenář může využít jako příručku pro posuzování tkáně k transplantaci. Zahrnuje fotografie jednotlivých vrstev zdravé rohovky, fotografie rohovek hodnocených pro transplantační účely, rohovek před a po uchování v tkáňových kulturách i fotografie patologických explantátů rohovky. Monografie shrnuje současné poznatky v oblasti očního bankovnictví a ukazuje možnosti dalšího vývoje oboru do budoucnosti. Práce může být zajímavá jak pro studenty medicíny se zájmem o oftalmologii, tak pro postgraduální studenty, ale především pro všechny, kteří se chtějí věnovat ať již klinicky, nebo výzkumně transplantaci rohovky.