Malvern strana 35 z 40

Část z trilogie zabývající se praktickou aplikací tarotu na základě kabalistického stromu životu.

Když Irene Hillel-Erlanger vydala v r. 1919 v nakladatelství Cres prózu "Voyages en kaleidoscope" (Cestování kaleidoskopem), stala se pro zasvěcence klasikou esoterické literatury a pro některé literární znalce až jakýmsi románovým kubismem. Před vydáním "Cestování kaleidoskopem" publikovala autorka pod pseudonymem Claude Lorrey v letech 1909-1913 i několik pozoruhodných básnických sbírek. Jako scénáristka spolupracovala na prvních filmech režisérky Germaine Dulac, a je tak možné se domnívat, že právě z těchto zkušeností pramení síla jejích vizí i vynález promítacího kaleidoskopu, který zjevuje "ukrytý smysl všech věcí" a "harmonii rodící se z výměny pohledů".

Kronikář čchanového buddhismu z 9. století známý už i našim čtenářům, mnich jménem Šu la ce, nás v této práci seznamuje se zráním, a formováním učení slovutného opata Lin ťiho na břehu řeky Chu tchuo, který dodnes patří k nejvíce oceňovaným a nejznámějším postavám čínského buddhismu. Nejenže ještě dnes citují učebnice čínského buddhismu Lin ťiho učení a momenty z jeho života, ale zároveň je trvale jedním z nejpopulárnějších čchanových (zenových) mistrů i v očích současného západního světa. Kniha je pokračováním úspěšné knihy Ranní rozhovory v klášteře opata Lin-ťiho.

Kniha se věnuje tématu oproštění u Mistra Eckharta, středověkého teologa, a kazatele, "otce německé mystiky", který ve svém díle jedinečným způsobem spojuje středověkou teologickou tradici s hlubokou spirituální zkušeností mystické jednoty. Knihu doplňuje překlad cyklu Eckhartových vánočních kázání o zrození božského Syna v duši a klenot německé středověké mystické poezie, jímž je báseň Granum sinapis.

Žijeme ve "spící společnosti", kde se skutečný svět změnil v obrazy? A jak se na tomto výtvoru podílí umění? Snové obrazy a události odedávna podněcovaly lidskou tvořivost. Do Hnízd snění jsou vloženy úvahy o básnickém umění, o dechu a čáře, obrazech a nalezených objektech, instalacích i akcích. O rychlosti Máchově, posteli Franze Kafky, o snech Jakuba Demla i Jindřicha Štyrského, o traumatech zrození a vražedné smrti. Sen a snění nám také současné umění ukazuje nikoli jen jako produktivní obraznost, ohroženou v každé oblasti života nebezpečím ovládání, schematizace a politizace. Ale jako trhlinu, která nás otevírá vnitřnímu dynamismu a nutí změnit postoj ke skutečnosti a ve skutečnosti. Je to v "mihotavém světle" pohyb otevírající, pohyb k otevřenosti.

Základní kritická a typicky "scholemovsky" hutná studie věnující se vývoji vztahu židovské mystiky a alchymie, která se opírá o množství známých i zcela neznámých rukopisů a tisků a podrobně zkoumá zvláštní spojení těchto dvou spirituálních tradic i v tzv. křesťanské kabale a theosofii.

Kniha obsahuje cvičení a eseje od Gurdžijeva a jeho žáků a pokračovatelů. (G. I. Gurdžijev, P. D. Uspenskij, J. de Salzmann, J. G. Bennett, W. Segal, M. de Salzmann, R. Daumal, I. McFarlane, C. Blundell, A. R. Orage, W. Segal, M. Lass, A. B. Rovner, M. de Salzmann, J. Hlaváček, P. Macsovszky).

Vášnivé rozjímání o neděli, životě a smrti.

Bachelardovo dílo zkoumající poetiku živlů a samotného prostoru nachází završení v této knize, jež se věnuje fenomenologii snění a jeho obrazů.

Bachelardovo dílo zkoumající poetiku živlů a samotného prostoru nachází završení v této knize, jež se věnuje fenomenologii snění a jeho obrazů.

Monumentální dílo filosofa, orientalisty a religionisty Henryho Corbina (1903-1978) zásadním způsobem ovlivnilo naše poznání filosofie islámu. Díky svému vzdělání dokázal otevřít pole svých znalostí i filosofické interpretaci. Svými vydáními arabských a perských textů zpřístupnil i samotným Íráncům hlavní autory jejich mystické poezie a filosofie. Zároveň svými překlady těchto textů umožnil, aby se s bohatostí této myšlenkové tradice seznámili i lidé na Západě. Tvůrčí imaginace v súfismu Ibn Arabího je jednou z jeho nejvýznamnějších studií. Jeho rozsáhlé dílo však zahrnuje i první překlady Heideggera a Bartha do francouzštiny, studie o Böhmovi a Swedenborgovi, pojednání o Grálu a angelologii i vytříbené překlady a komentáře perských súfíjských textů. Ibn Arabí se narodil v Murcii v roce 1165 a zemřel roku 1240 v Damašku. Tento mystik a velice plodný autor zůstává jednou z nejoriginálnějších postav súfijského esoterismu. Henry Corbin nás seznamuje s jeho dobou a zasvěcuje nás do klíčových témat jeho filosofie. Tato kniha nás uvádí do samého srdce súfismu a odhaluje nám duchovní topografii islámu.

Osobní zkušenost, zachycená v řadě příhod a příběhů, obrazů a obrázků, konkrétních postav a postaviček krétské vesnice Myrtos, je také příležitostí k promýšlení souvislostí, ať už formou lyrickou, epickou, esejistickou, nebo prostě mytologickou. A tak se Otlučený zázrak stává pestrou a zábavnou (sebe)reflexí středoevropské (středozemské) zkušenosti v konfrontaci se Středomořím, které tu hraje roli "přechodného" (ale jediného autentického!) paradigmatu, tak odlišného od našeho paradigmatu "trvalého". Být s bohy totiž sice znamená být na tom nejlepším možném místě, ale paradoxně to neznamená být doma, nýbrž být na prázdninách… Mnohdy se jedná o polemiku se zaběhanými názory na minulost i přítomnost evropské civilizace, a především na její duchovní kořeny, a přesto je knížka plná humoru a radosti, otevřená (poměrně) široké čtenářské obci. Je totiž zároveň osobním a osobitým svědectvím o jedné masové turistické destinaci, které nemá s turistickým traktováním světa nic společného. Aniž by turismus explicitně odsuzoval, odhaluje autor (nebo to dělají bohové?) jeho fatální planost. Otlučený zázrak je něčím hlubším: cestou k pramenům. K pramenům civilizace, k pramenům duševního a duchovního života.

Představa středověkého měšťana praktikujícího jógu je stejně absurdní jako představa moderního velkoměsta, v němž by kurzy jógy nebylo možné navštěvovat. Role, jakou "mystický Východ" hraje v životě moderních společností a kultur, tedy není samozřejmá. Naopak evropské společnosti musely během několika posledních staletí projít zásadními proměnami, které teprve umožnily, aby se hledání duchovních inspirací v mimo-evropských tradicích stalo nejen možným, ale také všedním. Otázka, jak se z něčeho naprosto nemyslitelného v určitém dějinném okamžiku mohlo stát něco zcela samozřejmého, vedla k napsání této knihy. Jejím cílem je objasnit povahu společenských a kulturních proměn, díky nimž se hledání inspirací ve "východní moudrosti" mohlo stát běžnou součástí životního stylu obyvatel českých měst. Předkládá tedy sociálně-historický výklad modernizace českých zemí, opřený o kvalitativní analýzy rozsáhlého pramenného materiálu vyprodukovaného českým okultním hnutím. V zorném úhlu, z něhož pohlíží na modernizaci české společnosti, pak zachycuje a zhodnocuje i ty aspekty modernizace, jež hlavní proud sociologie často přehlíží: především význam tisku a rozvoje mediálního trhu. Tím dává také nový obsah vyprávění o sekularizaci, v jejímž rámci, jak ukazuje, náboženství nezaniká, ale naopak vzniká.

Soubor studií a reflexí zabývajících se tématem "Zelených mužů" nejenom ve středověkých plastikách středověké sakrální architektury a jejich výskytem na našem území. Interpretace těchto lidí-rostlin se zdaleka neomezuje na archetyp přírodní plodivé síly...

Autorova pátá kniha esejů. Freudiánská pitva všednosti, v níž se analýze podrobí otevřená lednice, kopací míč, kaluž, sníh, nafukovací člun, vlas v jídle či samolepky v metru. Autor si pokládá zásadní otázky jako: Proč jsou gayové pohlední?, Proč si vlastně žena pořizuje muže?, Proč jsou dnešní dívky nesnesitelné? či Jaký je smysl života?. Odhodlává se rovněž k herezi a reformuluje Freudovu teorii snu, pudu smrti, chybného úkonu i Ega. Nechybí ani tradiční výklady řady pohádek či seriálů Včelka Mája a Spadla z oblakov.

Gershom Scholem (1897-1982), jeden z nejvýznamnějších židovskýchmyslitelů 20. století, v tomto díle podrobně analyzuje původ a ranástadia vývoje kabaly, což je bezesporu jednou z nejobtížnějších anejdůležitějších otázek náboženských dějin judaismu. Popisu