Malvern strana 33 z 40

J. G. Bennett, jeden z nejvýraznějších žáků G. I. Gurdžijeva v této knize popisuje a shrnuje různé způsoby, jak běžně a nevědomě zacházíme s naší energií, a zároveň ukazuje, jak bychom ji mohli využívat vědoměji. Vše, co se děje v nás a v celém světě, se děje prostřednictvím transformace energií. Proto, když se chceme naučit, jak něco udělat, ve skutečnosti se učíme, jak používat energie.

J. G. Bennett, jeden z nejvýraznějších žáků G. I. Gurdžijeva v této knize popisuje a shrnuje různé způsoby, jak běžně a nevědomě zacházíme s naší energií, a zároveň ukazuje, jak bychom ji mohli využívat vědoměji. Vše, co se děje v nás a v celém světě, se děje prostřednictvím transformace energií. Proto, když se chceme naučit, jak něco udělat, ve skutečnosti se učíme, jak používat energie.

První důkladné zpracování život a díla Wilhelma Reicha,je jedním z největších objevitelů a myslitelů 20. století. Spolu s C. G. Jungem a Sigmundem Freudem je nejvýznamnějším průkopníkem analýzy, v níž kráčel vlastní cestou. Proto se stal kromě psychoanalytika a lékaře — zakladatelem tělesné psychoterapie a objevitelem v oboru léčby rakoviny, imunologie a dalších oborech, z nichž některé sám založil. Bez jeho odkazu jsou nemyslitelné mnohé dnešní terapeutické metody. Objevil léčivou i smrtící sílu všudypřítomné energie, kterou nazval orgon. Zahnal hurikán, přivolával a zaháněl déšť, přiměl arizonskou poušť, aby se zazelenala. Ve Spojených státech spálili jeho knihy a pohnali ho před soud. Ve vězení po půlroce zemřel.

Výbor je pojat jako chronologicky členěný průřez tvorbou autora: od prvotin z poloviny sedmdesátých let minulého století až po texty datované rokem 1989. Kniha předkládá čtenáři pozoruhodný doklad o celistvosti originální poetiky širší veřejnosti méně známého surrealistického tvůrce, výrazného představitele surrealistické skupiny kolem Vratislava Effenbergera. Výbor je zároveň výmluvnou rekapitulací jedné básnické cesty, specifické okolnostmi doby a prostředí.

Nejkrásnější rozety z gotických katedrál a křesťanské symboly jako mandaly k vybarvování a rozvoji tvořivosti a vnitřní harmonie.

Dílo Chryzantéma a meč od Ruth Fulton Benedictové patří mezi klasická díla americké kulturní antropologie. Benedictová získala světovou slávu již knihou Kulturní vzorce (1934). Ve stejně slavném díle Chryzantéma a meč (1946) shrnula výsledky svého výzkumu kultury Japonska. Benedictová v knize objasňuje japonské zvyky, normy a hodnoty a vykresluje živý obraz japonské kultury. Čtivé dílo Chryzantéma a meč vyvolalo zájem nejen mezi odborníky, ale přitáhlo pozornost také široké čtenářské veřejnosti. Kniha byla přeložena do řady jazyků a prodaly se miliony výtisků. Vysoce si díla cení také v samotném Japonsku. Mistrovské antropologické dílo je určeno studentům a zájemcům o antropologii, sociologii, kulturologii, japanologii a všem, kteří se chtějí blíže seznámit s tradiční japonskou kulturou.

Dílo Chryzantéma a meč od Ruth Fulton Benedictové patří mezi klasická díla americké kulturní antropologie. Benedictová získala světovou slávu již knihou Kulturní vzorce (1934). Ve stejně slavném díle Chryzantéma a meč (1946) shrnula výsledky svého výzkumu kultury Japonska. Benedictová v knize objasňuje japonské zvyky, normy a hodnoty a vykresluje živý obraz japonské kultury. Čtivé dílo Chryzantéma a meč vyvolalo zájem nejen mezi odborníky, ale přitáhlo pozornost také široké čtenářské veřejnosti. Kniha byla přeložena do řady jazyků a prodaly se miliony výtisků. Vysoce si díla cení také v samotném Japonsku. Mistrovské antropologické dílo je určeno studentům a zájemcům o antropologii, sociologii, kulturologii, japanologii a všem, kteří se chtějí blíže seznámit s tradiční japonskou kulturou.

Knihu Nesamozřejmost vědy a techniky lze vymezil jako rozsáhlá filozofickou esej, jejímž námětem je evropská vědecká literatura od 16. do počátku 20. století v historických, kulturních, vědeckých a filozofických kontextech. V Věda se zde ukazuje ve své nelinearitě, ve spletitosti možných přístupů, jak chápat vědeckou literaturu nejen v jejích jednotlivých dílech, ale také jako celek. Vědecká literatura zde není ani samozřejmý, ani jednoduše konstruovatelný celek. Kniha je tedy pokusem o takovou konstrukci celku, která favorizuje spíše zachování původní složitosti než podřízení nutným zjednodušením, jimž se musí poddávat interpretace. Jednotlivá díla vědecké literatury jsou včleňována do určitých významových okruhů, které kombinují historické a věcné hledisko - díky tomu postupně vystupují okruhy jednotlivých disciplín nebo metod (architektura, mechanika, fyzika, téma přírody a života, hospodářství, jazyka, matematizace atd.) Celý tezaurus historického fondu se tak stává "záminkou" k široce strukturované úvaze o povaze novověké evropské vědy a o vztazích mezi technikou, vědou a filozofií.

Kniha textů Václava Vokolka a fotografií Hany Rysové hledá a sděluje posvátnost kamenů, jež tolik fascinovala naše předky. Výsledkem tohoto výjimečného setkání dvou umělců je vizualizovaný příběh o setkávání citlivého člověka s kameny v jejich různých podobách.

Nově revidované vydání slavného souboru studií vlivného historika umění přináší nejen cenné vhledy do diskusí o dějinách umění ve středověku a v renesanci, ale je i cenným příspěvkem k dějinám idejí. Kniha obsahuje jak výbor z jeho slavných Studií k ikonologii a Života a umění Albrechta Dürera, tak i samostatně publikované statě, v nichž se autorovy detailní popisy a bohatá erudice snoubí s obecným vhledem zasazujícím dějiny umění do širšího proudu humanistické kultury.

Kniha známého autora o tom, jak si vytvářet domov, o vztazích smyslového a duchovního světa, o meditaci i vztazích mezi rodiči a dětmi. Knihu doprovázejí fotografie Hany Rysové.

Kniha známého autora o tom, jak si vytvářet domov, o vztazích smyslového a duchovního světa, o meditaci i vztazích mezi rodiči a dětmi. Knihu doprovázejí fotografie Hany Rysové.

Dvě průkopnické eseje známého psychologa Jamese Hillmana (1926-2011) posouvají archetypální psychologii novým směrem: ke světu. Ukazují nám, že k tomu, aby se obnovila imaginativní síla srdce a jeho odvaha, musíme duši světa obsažené ve všech věcech věnovat stejnou pozornost jako duši lidské. Po česky vydaných knihách Duše a sebevražda, Sny a podsvětí a Klíč k duši nám tyto eseje ukazují cestu k opětovnému smíření srdce, duše a světa.

Kniha shrnuje rané Daumalovy texty z let 1926-1930, jak je z rukopisů z pozůstalosti a dobových pramenů sestavil jeho bratr Jack Daumal. Texty spadající převážně do období Vysoké hry představují tohoto básníka, patafyzika, překladatele ze sanskrtu a Gurdžijevova žáka v méně známém světle.

Co bývala kdysi Florianova Stará Říše a Reynkův Petrkov a později Magorovo Vydří, to byla v devadesátých letech 20. století Rolečkova Hluboká: dům na Vysočině, ve kterém se scházejí radikální katolíci a vytvářejí stranou od moderního světa i od oficiální církve svoji "kontrakulturu", svůj originální životní styl a svou nauku, jež se v případě Hluboké nazývá "mahájánový katolicismus". Dějiny této skryté komunity rekonstruuje a do širších kulturních kontextů vsazuje studie Martina C. Putny. Její zašlý svět evokují dobové apokryfy a meditace Aleše Rolečka a fotografie Štěpána Bartoše.

Gilbert Durand, jeden z nejvýznamnějších Bachelardových žáků a autor mnoha knih věnovaných imaginaci a symbolice (mezi ty nejznámější patří Antropologické struktury imaginace. Úvod do obecné archetypologie a Symbolická imaginace), se v tomto souboru statí s bachelardovským podtitulem zabývá hermovským a hermetickým návratem ve vědách o člověku a ohledává cesty vedoucí ze slepé uličky scientisticky znetvořených perspektiv západního člověka znovuoživením jeho tradičního obrazu.