Malvern strana 6 z 34

Dvě průkopnické eseje známého psychologa Jamese Hillmana (1926-2011) posouvají archetypální psychologii novým směrem: ke světu. Ukazují nám, že k tomu, aby se obnovila imaginativní síla srdce a jeho odvaha, musíme duši světa obsažené ve všech věcech věnovat stejnou pozornost jako duši lidské. Po česky vydaných knihách Duše a sebevražda, Sny a podsvětí a Klíč k duši nám tyto eseje ukazují cestu k opětovnému smíření srdce, duše a světa.

Nově revidované vydání slavného souboru studií vlivného historika umění přináší nejen cenné vhledy do diskusí o dějinách umění ve středověku a v renesanci, ale je i cenným příspěvkem k dějinám idejí. Kniha obsahuje jak výbor z jeho slavných Studií k ikonologii a Života a umění Albrechta Dürera, tak i samostatně publikované statě, v nichž se autorovy detailní popisy a bohatá erudice snoubí s obecným vhledem zasazujícím dějiny umění do širšího proudu humanistické kultury.

Kniha textů Václava Vokolka a fotografií Hany Rysové hledá a sděluje posvátnost kamenů, jež tolik fascinovala naše předky. Výsledkem tohoto výjimečného setkání dvou umělců je vizualizovaný příběh o setkávání citlivého člověka s kameny v jejich různých podobách.

Knihu Nesamozřejmost vědy a techniky lze vymezil jako rozsáhlá filozofickou esej, jejímž námětem je evropská vědecká literatura od 16. do počátku 20. století v historických, kulturních, vědeckých a filozofických kontextech. V Věda se zde ukazuje ve své nelinearitě, ve spletitosti možných přístupů, jak chápat vědeckou literaturu nejen v jejích jednotlivých dílech, ale také jako celek. Vědecká literatura zde není ani samozřejmý, ani jednoduše konstruovatelný celek. Kniha je tedy pokusem o takovou konstrukci celku, která favorizuje spíše zachování původní složitosti než podřízení nutným zjednodušením, jimž se musí poddávat interpretace. Jednotlivá díla vědecké literatury jsou včleňována do určitých významových okruhů, které kombinují historické a věcné hledisko - díky tomu postupně vystupují okruhy jednotlivých disciplín nebo metod (architektura, mechanika, fyzika, téma přírody a života, hospodářství, jazyka, matematizace atd.) Celý tezaurus historického fondu se tak stává "záminkou" k široce strukturované úvaze o povaze novověké evropské vědy a o vztazích mezi technikou, vědou a filozofií.

Dílo Chryzantéma a meč od Ruth Fulton Benedictové patří mezi klasická díla americké kulturní antropologie. Benedictová získala světovou slávu již knihou Kulturní vzorce (1934). Ve stejně slavném díle Chryzantéma a meč (1946) shrnula výsledky svého výzkumu kultury Japonska. Benedictová v knize objasňuje japonské zvyky, normy a hodnoty a vykresluje živý obraz japonské kultury. Čtivé dílo Chryzantéma a meč vyvolalo zájem nejen mezi odborníky, ale přitáhlo pozornost také široké čtenářské veřejnosti. Kniha byla přeložena do řady jazyků a prodaly se miliony výtisků. Vysoce si díla cení také v samotném Japonsku. Mistrovské antropologické dílo je určeno studentům a zájemcům o antropologii, sociologii, kulturologii, japanologii a všem, kteří se chtějí blíže seznámit s tradiční japonskou kulturou.

Klasická studie popisující základní rysy iniciačních společností od archaických společností po 20. století se zaměřením na jejich rituální dynamiku. (... společnost Duk - Duka v Melanésii, Elusínská mystéria, Mithrova mystéria, židovsko - křesťanská esoterní tradice, ... )

Kniha se věnuje dosud málo zpracovanému tématu avantgardy v poválečném Československu. Vedle teoretických kapitol, které zasazují pojem postavangardy do širšího kontextu, věnují autoři pozornost mj. činnosti postsurrealistických skupin kolem Karla Teiga a Vratislava Effenbergera i zvláštnímu, "alternativnímu" postavení avantgardy v reálném socialismu. Knihu doplňuje soubor textů z pracovního kolokvia věnovaného otázkám postavantgardy, překlad studie významného teoretika avantgardy Hala Fostera a obrazová příloha.

Monumentální dílo filosofa, orientalisty a religionisty Henryho Corbina (1903-1978) zásadním způsobem ovlivnilo naše poznání filosofie islámu. Díky svému vzdělání dokázal otevřít pole svých znalostí i filosofické interpretaci. Svými vydáními arabských a perských textů zpřístupnil i samotným Íráncům hlavní autory jejich mystické poezie a filosofie. Zároveň svými překlady těchto textů umožnil, aby se s bohatostí této myšlenkové tradice seznámili i lidé na Západě. Tvůrčí imaginace v súfismu Ibn Arabího je jednou z jeho nejvýznamnějších studií. Jeho rozsáhlé dílo však zahrnuje i první překlady Heideggera a Bartha do francouzštiny, studie o Böhmovi a Swedenborgovi, pojednání o Grálu a angelologii i vytříbené překlady a komentáře perských súfíjských textů. Ibn Arabí se narodil v Murcii v roce 1165 a zemřel roku 1240 v Damašku. Tento mystik a velice plodný autor zůstává jednou z nejoriginálnějších postav súfijského esoterismu. Henry Corbin nás seznamuje s jeho dobou a zasvěcuje nás do klíčových témat jeho filosofie. Tato kniha nás uvádí do samého srdce súfismu a odhaluje nám duchovní topografii islámu.

Thomas Moore, známý americký psychoterapeut, někdejší katolický mnich a autor bestsellerů jako je Kniha o duši, Temné noci duše, Kniha o lásce a přátelství, Návrat k okouzlení a mnoha jiných v této knize sledováním Ficinových psychologických a astrologických my\šlenek otevírá dveře do světa florentské renesance. Nepředkládá se nám jen vize našich kulturních kořenů ve starověkém Řecku, ale vize našich počátků v archetypálním světě, mundus archetypalis . Jak zdůraznil James Hillman, je nepochybné, že Ficino byl tvůrce ústřední myšlenky quattrocenta: že duše je "všechny věci pohromadě … je středem vesmíru, středním článkem všech věcí." Dále tato kniha, stejně jako Ficinova, oslavuje a rozvíjí bohaté spletitosti duše, což je v naší doběvelice potřebný korektiv, nejen pro "psychiatrické" potřeby analýzy, ale i pro rozmlženou spiritualitu psychologů New Age.

Žijeme ve "spící společnosti", kde se skutečný svět změnil v obrazy? A jak se na tomto výtvoru podílí umění? Snové obrazy a události odedávna podněcovaly lidskou tvořivost. Do Hnízd snění jsou vloženy úvahy o básnickém umění, o dechu a čáře, obrazech a nalezených objektech, instalacích i akcích. O rychlosti Máchově, posteli Franze Kafky, o snech Jakuba Demla i Jindřicha Štyrského, o traumatech zrození a vražedné smrti. Sen a snění nám také současné umění ukazuje nikoli jen jako produktivní obraznost, ohroženou v každé oblasti života nebezpečím ovládání, schematizace a politizace. Ale jako trhlinu, která nás otevírá vnitřnímu dynamismu a nutí změnit postoj ke skutečnosti a ve skutečnosti. Je to v "mihotavém světle" pohyb otevírající, pohyb k otevřenosti.