Malvern strana 7 z 34

Christopher Bamford je jedním z nemnoha, kteří dokážou snoubit inteligenci s krásou. Tato hluboce duchovní kniha odhaluje skrytou jednotu mezi duchem a hmotou, mezi lidstvím, přírodou a božstvím. Pod povrchem našich duchovních dějin se proplétají dva mocné motivy: touha poznávat a touha milovat. Tajné dějiny Západu jsou utvářeny příběhy světců, mystiků, alchymistů, básníků a filosofů, kteří se pokoušeli sjednotit tyto dva proudy a oslavit tak posvátný sňatek Logu a Sofie, Slova a Moudrosti. Tato kniha, která představuje impresionistické dějiny západní duchovní tradice, kráčí po stopách těch, kteří se od antického Řecka do současnosti pokoušeli poznat svět a sebe sama, zatímco si uvědomovali,že k tomu, aby mohli milovat svět a sebe navzájem, musí překonat sami sebe.

10. prosince 1997 vyšplhala třiadvacetiletá Julia "Butterfly" Hill do koruny 55 metrů vysokého stromu v lese Redwood v Kalifornii. Chtěla zabránit zničení stromu i lesa, ve kterém žil celé tisíciletí. Dala v sázku vlastní život, aby zachránila život lesa, kterému hrozilo bezprostřední nebezpečí. Ze stromu slezla 18.prosince roku 1999. Během dvou let, která na Luně strávila, upoutala svou nenásilnou obranou lesa pozornost celého světa. Na strom vyšplhala jako neznámá aktivistka. Na zem se vrátila jako mezinárodní symbol, inspirace pro tisíce lidí po celém světě. Přestože odvaha a nezlomný duch z ní v očích mnoha lidí udělaly hrdinku, Juliin příběh je prostým, dojemným vyprávěním o lásce, přesvědčení a hluboké odvaze, kterou v sobě musela najít, aby mohla bojovat za zachování dědictví země.

Kniha s humorem i hlubokým vhledem nabízí řešení těžké životní situace, kterou prožívá polovina mladých žen. Zhruba tomuto počtu žen se totiž stane, že v průběhu těhotenství nechtěně přijdou o miminko. Přestože je to jev tak častý, neexistují k němu laikům dostupné knihy, ani veřejná diskuze. Hlavní hrdinkou knihy je dnešní typická vysokoškolačka. Studuje, absolvuje zahraniční stáže, dosahuje dobré pracovní pozice a pořizuje si s přítelem bydlení. Když se konečně chce stát maminkou, je jí přes třicet. S překvapením zjišťuje, že počínání nového života nemusí být procházka růžovým sadem, ale kovbojka bez záruky happyendu. Když lékaři začnou mlžit o tom, proč se početí nedaří, a bezradně krčí rameny, nepoddá se. Absolvuje řadu osobitých setkání s alternativními lékaři a léčiteli a na vlastním těle i duši vyzkouší řadu "nestandardních" postupů. Marně. Po dvou letech nezdarů propadá beznaději a háže flintu do žita. V tu chvíli zcela přirozeně otěhotní. Těhotenství na ni dopadá jako dar z nebes a ona ho prožívá s nezřízeně živočišným nadšením. Po čase si to však miminko rozmyslí a za dramatických okolností předčasně odchází. Radost a nadšení nahrazuje šok a citové vakuum. Není kam se obrátit o pomoc. Lékaři věc banalizují jako ztrátu "shluku buněk", manžel nechápe, proč se mu žena sesypala a okolí vše uzavírá větou: "furt lepší, než kdyby sis zlomila nohu". Ve chvílích největší samoty nachází hrdinka prostřednictvím internetové diskuze další ženy, které prožily to samé. Společně si radí, pumpují do sebe sílu a naději. Vyprávějí si svoje vlastní, často velmi podivuhodné příběhy. Dozvídáme se nevuěřitelné věci o tom, co všechno je na poli počínání nového života a jeho ztráty možné.

Kniha shrnuje rané Daumalovy texty z let 1926-1930, jak je z rukopisů z pozůstalosti a dobových pramenů sestavil jeho bratr Jack Daumal. Texty spadající převážně do období Vysoké hry představují tohoto básníka, patafyzika, překladatele ze sanskrtu a Gurdžijevova žáka v méně známém světle.

"Alchymistický" román Arkadije Rovnera vypráví o dobrodružstvích asyriologa Nikolaje, který byl ze svého rodného města unesen Granátovým větrem a stal se účastníkem expedice po nebeském souostroví Makam. Tato cesta je zároveň zkouškou jeho schopnosti stanovit svůj vlastní osud a vytvořit "vlastní vítr", zkouškou ve které neobstojí a ocitne se v zemi, "ze které není návratu". Tento žánr, plný podivných dobrodružství, jež čtenář zná z děl A. E. Poa, J. Verna, D. Defoa a R. Daumala, se v tomto díle prolíná s odkrýváním tajemství mocných sil, které hýbou Vesmírem i lidskými osudy.

Kniha známého autora o tom, jak si vytvářet domov, o vztazích smyslového a duchovního světa, o meditaci i vztazích mezi rodiči a dětmi. Knihu doprovázejí fotografie Hany Rysové.

V Jungově duchu vymezuje paradigma páté, paradigma přechodu, paradigma duchovně intuitivní. Psychospirituální krize, které v dnešní době v adolescentním věku bují jako houby po dešti, chápe jako zákonitý proces iniciace, jako přibližování se silovému poli virtuálního Já v nejstarším a nejmocnějším paradigmatu. Začíná být jasné, že jeho svírající a obkličující síla není již jen něčím náhodným. Každý, kdo se ocitne v silovém poli virtuálního Já v nejstarším paradigmatu, zakouší smrtelný strach tváří v tvář moci, která ho neskonale převyšuje a hrozí zaživa pohltit a stáhnout zpět. Ale tato moc, jež se zdá vytrhávat nás nám samým, je ve skutečnosti stejnou mocí, jež nás stvořila a dala nám život, která nás nechala participovat na sobě imanentních strukturách a archetypech a nyní nás vede na novou a vyšší evoluční rovinu.

Komplexní a čtivá studie o dějinách a proměnách melancholie v evropské kultuře od starověku po současnost.

Tato kniha představuje transpersonální teologii, antropologii a kosmologii založené na cyklickém prístupu ke skutecnosti a experimentální metafyzice. Autor navazuje na Jochena Kirchhofa, Henryho Corbina, Henryka Skolimowskiho, Jamese Hillmana, Šrí Aurobinda, Egona Bondyho a Ladislava Klímu. Ve své práci usiluje o novou formulaci a aplikaci obecného referencního rámce vší skutecnosti, který by umožnoval smysluplnou inte rakci a transformaci celku lidské zkušenosti.

Básnická sbírka zakládajícího člena skupiny Fantasía. Počasí v názvu je možné chápat hned v trojím významu: „počasí srdce“ - básníkovo vnitřní počasí a rozpoložení, „počasí světa“ - citlivost k současné ekonomické krizi a vyčerpání kapitalismu, a zároveň počasí v širším významu toho slova - meteorologické, kosmogonické, „vesmírné počasí“, které obepíná Zeměkouli a tvoří přirozené pozadí veškerých vnitřních i vnějších dějů. Celou tuto zvláštní triádu Borzičova sbírka naplňuje i zvnitřňuje.

Kniha přináší výběr z tzv. pseudo-eckhartovské literatury. Předkládaný traktát O rození věčného Slova v duši svým odměřeným, ale zároveň uceleným způsobem syntetizuje Eckhartovo učení o rození Boha v duši, a jakožto příručka křesťanské meditace z počátku 14. století tak je svědkem duchovní praxe evropského středověku. Následující soubor výroků, marginálně nalezených ve středověkých rukopisech, pak doplňuje a rozšiřuje Eckhartovo dílo. Připsání těchto duchovních střípků Eckhartovi je formální záležitostí – ale copak i tzv. předsokratovské zlomky nejsou badateli brány smrtelně vážně?