Maťa strana 9 z 17

Jak spolu souvisí Paris Hilton, technologie nočního vidění, Google Earth, mikrovlnka, hranolky z McDonaldu, roboti, operace Pouštní bouře, kreditní karty, JPEG, DVD, automobily bez řidiče, internetová pornografie, pytlíková polévka, mobily, panenka Barbie, genetika, teroristi v Iráku? Vše je propojeno technologií, jejíž rozvoj nabral od začátku druhé světové války obrovskou rychlost. Autor Peter Nowak ohledává tři „primitivní“ pudy, které se za současným rozmachem technologií skrývají: válka, sex a jídlo, a snaží se zodpovědět otázku: „Proč potřebujeme do těchto třech základních instinktů dál nějak fušovat? Jsou-li naše potřeby tak primitivní, proč je chceme pořád nějak inovovat?“ „Lidé stále bojují o jídlo a kvůli sexu a jídlo (a jiné dárky) i nadále používáme při pokusu získat na oplátku sex. Tyto pevně zapojené, proplétající se instinkty se během času staly naší posedlostí. Otevřete jakékoliv noviny nebo zapněte jakékoliv televizní zprávy a máte důkaz. Nekonečná zpravodajství a dlouhé novinové sloupky se věnují nejposlednějším událostem ve válce v Iráku, Afghánistánu a jinde, probíhající epidemii obezity nebo nejposlednější módní dietě a sexuálnímu životu celebrit či politiků zapletených do skandálu s prostitutkami. Válka, jídlo a sex jsou všude, protože to tak chceme.“

Inkognito v podzemí je druhou částí Shoenfeltovy newyorské trilogie Stripped (první část vyšla pod názvem Až na dřeň v nakl. Maťa v r. 2012), jejíž děj se odehrává v letech 1979–1984. Mladý Angličan, který se právě přistěhoval z Londýna, se ocitá v bizarním světě dolního Manhattanu. Setkání s Shmutz, tanečnicí nahoře bez, jej uvrhne do víru šílenství a drog v prostředí nočních klubů CBGB’s, Max’s Kansas City a Mudd. Bez prostředků a se závislostí se pád do pekel zrychluje, dokud volba není zcela jasná: buď New York opustit, nebo zemřít. Trilogie Stripped se zabývá tím, co se stane, když se odvrhnou všechny společenské normy. Kniha je výmluvným svědectvím o boji s vnitřními démony i vzpomínkou na New York, který (po AIDS, Giulianim a 11. září) již neexistuje – jako na špinavé, nebezpečné místo, ale i živnou půdu umělecké imaginace, na místo, kde květiny šílenství mohly růst svobodně a bez omezení. "Neuměl jsem si představit, že bych vedl spokojenej život a s partou hipíků sázel stromy na rajským tripu v nějakým zapadákově. Potřeboval jsem ruch uspěchané metropole, sex a drogy, násilí a šílenství New Yorku." Autorův první román Feťácká láska (Junkie Love, Maťa 1997, Twisted Spoon Press 2001) získal v r. 2002 v New Yorku hlavní cenu Firecracker Alternative Book v kategorii knih o drogách. Dále vydal dvojjazyčnou sbírku poezie a textů The Green Hotel / Zelený Hotel (Maťa 1998) a s umělkyní a básnířkou Kateřinou Piňosovou sbírku Magdalena - Book One (Moloko+ 2010).

Básnická sbírka jednoho z nejčtenějších českých básníků přináší vedle citlivých evokací přírody, stárnutí a básní milostných též pozoruhodné epické "svědecké" básně, obohacující Jirousovu poetiku o nový rozměr. Doslov Vratislav Brabenec.

Anotace 62 + 2 texty hanspaulského hudebníka, textaře, skladatele a zpěváka. Ty, které uvízly v paměti! První souhrnnější vydání Hlasových textů. Sám k tomu říká: „ Nešlo by nacpat do knížky těch asi čtyřista písniček, co jsem kdy napsal. Vybral jsem tyhle, protože uvízly v paměti. A po paměti jsem ty texty rekonstruoval, nemám totiž žádnou řádnou databázi. Je jich šedesát dva, stejně jako je mi let. Až kvůli doslovu Václava Kopty jsem přidal text ještě jeden a poté jednu básničku na objednávku. A zamíchal všechno, jak se mi to zrovna v hlavě vynořovalo. Takže můžete najít vedle sebe text, který jsem napsal v šestnácti a text, který mě napadl ve dvaašedesáti. Jediné spojení toho všeho je, že vždycky píšu na hotovou muziku. Byl bych nejšťastnější, kdyby si vážený čtenář, nahlížející do této knížečky, k tomu nějakou tu muziku pustil. Vím, v rámci možností. Ale přesto děkuji.“

Příběh primitivního a nevzdělaného seržanta vojenské policie, Getúlia Santose Bezerry, jenž je své "cti" a svému šéfovi, pro kterého je schopen udělat cokoli, doslova oddán až za hrob, čtenáři přibližuje drsné prostředí 50. let, jež vládlo v zaostalém brazilském severovýchodu. Nejde však jen o samotný námět novely, co ji činí tak přitažlivou. Její naléhavost umocňuje i autorův vskutku originální vypravěčský styl věrně zobrazující pokroucený charakter jejího hlavního protagonisty, jenž, aniž to sám tuší, je ve své podstatě jen tragikomickou loutkou v osudové hře o politickou moc. Novela Seržant Getúlio patří bezesporu mezi vrcholné ukázky brazilské prózy druhé poloviny 20. století, o čemž mimo jiné svědčí jistě i fakt, že byla přeložena do několika světových jazyků. Hned při svém prvním vydání novela Seržant Getúlio v roce 1971 způsobila na brazilském knižním trhu nemalý poprask. Není divu, její autor, Joao Ubaldo Ribeiro, a to i když šlo teprve o jeho druhé dílo, v ní totiž jasně prokázal svůj nevšední literární talent. Ostatně hned následující rok, v roce 1972, za ni obdržel v Brazílii mezi literáty tolik ceněnou prestižní cenu Jabuti.

Třetí vydání rozhovoru o historii nejvýraznější undergroundové skupiny - Plastic People of the Universe, od jejího založení po americké turné v roce 1999. S předmluvou Ivana M. Jirouse a doslovem Vráti Brabence. Historie kapely v letech 1990-2001 - Jiří Vanča. Doplněno fotopřílohou.

Když se turista ocitne v cizí zemi – o níž ví jen to, co píšou v turistických průvodcích, nezná místní zvyklosti, místní politický, a už vůbec ne právní systém – ve špatnou dobu na špatném místě, zakládá si na obrovský malér. Opravdový malér nastane ale teprve tehdy, kdy se ukáže, že vlastně nezná ani vlastní manželku, ba ani vlastní děti a že mu to dosud vlastně docela vyhovovalo – to teprve začne ta pravá šaráda. U Willa Selfa se ale kafkovská šaráda postupně mění v conradovskou cestu do srdce temnoty a v tragédii s překvapivým, i když vlastně docela předvídatelným koncem. Hlavní roli v této knize má Pasivita a Nevůle vzít svůj život do vlastních rukou. Selfova další „komická“ kniha, v níž se svým ryze osobitým humorem, jízlivostí a hraním se slovy a významy předkládá parodii, satiru a kritiku turismu, kolonialismu, rasismu, nejrůznějších právních systémů, mezinárodních vztahů, antropologie, neurologie, „břímě“ bílého muže či spíše divadelních bezpečnostních „protiteroristických“ opatření. Kniha získala v roce 2008 Bollinger Everyman Wodehouse Prize.

„Než potkal Jima Morrisona, než si s Rayem Manzarekem a Robbym Kriegerem zajamoval na „Little Red Rooster“, nebo než si přečetl text „Break on Through“, vzal si John Densmore LSD. Bylo to jeho první nahlédnutí do propasti. Ale to nelze srovnat s temnou cestou, kterou podstoupil jako bubeník Doors. Riders on the Storm je první zprávou o této plodné rockové kapele od jednoho z jejích členů. Densmore vzpomíná, jak hudba vznikala, ale nemůže zapomenout, jak Jim Morrison ničil sám sám sebe – i kapelu –, a bojuje zde s démony, kteří jej pronásledovali od Morrisonovy smrti v roce 1971. Hledání pravdy pod mýtem, kterým se Doors stali, je ojedinělým pohledem do srdce rock and rollu.“

Úvodní část sbírky obsahuje výběr z básní z let 1965 - 1981 , tedy básní, které jsou známé m.j z vystoupení dvojice "Vodňanský + Skoumal. Převážná část je pak sestavena z básní a glos z tvorby nové, z let 2006 - 2016. Předmluva Michal Laštovička. Doslov Pavel Klusák.

Sbírku Magorův ranní zpěv dělí od sbírky Magorova děťátka více než dvacet let, ale spojuje je v Jirousových básnických textech dosti výjimečná hravost, odlehčenost. Většinou zde chybí ona závažná "existenciální" témata a svědectví o hrůzách pobytu v komunistických vězeních i na relativní mimovězeňské svobodě. Magorův ranní zpěv je první Jirousovou sbírkou vydanou v samizdatu (1975), již tvoří causerie a literární experimenty, kdežto sbírku Magorova děťátka sestavil autor při přípravě prvního vydání Magorovy summy z básnické žně první poloviny devadesátých let: oproti stejně datovaným sbírkám Magorův soumrak a Wydrzie Mediocri (1997) vyznívají Magorova děťátka o poznání radostněji.

Autor je skladatel, textař a saxofonista legendární hudební skupiny Plastic People, básník a spisovatel. Básnická sbírka vycházící k autorovým 75. narozeninám. V pauzách mezi koncerty Plastic People of the Universe, navrhováním zahrad a parků, pitím rumu, psaním knih, sněním ve dne i v noci, pozorováním rostlin, zvířat a lidí, tryská z Vratislava Brabence poezie. Většina nenávratně odplyne, ale to, co se zachovalo, předkládá ve své nejnovější sbírce. Garden is open. Doslov Jáchym Topol, Bára Hanková.

Hororový příběh o tom, jak se hra může zvrtnout v boj o holý život, a o tom, že i holý život může být výhrou. Hry mohou být různé. Dětské i dětinské. Zábavné. Dospělácké. Sexuální. Poučné. Napínavé. Dobrodružné. Hrdinské. Hloupé a pitomé. Kromě hry samotné závisí i na prostředí. Sexuální hrátky na hřbitově mohou být poučné. Krást v obchodě sušenky může být dětinskou hrou. Vloupačka zase dobrodružnou. Rozbíjení oken může být hra na pomstu. Noční jízda autem dospěláckou zábavou. Ale zahrát si dětskou hru na schovku v opuštěném domě s tajuplnou minulostí a tvářit se jako hrdina se může ukázat jako pěkná hloupost.