muni PRESS strana 9 z 35

We can see the fruits of genetics all around us. Just look at your siblings, parents, grandparents, or other relatives. You will always find some shared feature, which is typical for the given family and which has been inherited for many generations. Be it the colour of the eyes, the shape of the ears, or the thumbs. But where does genetics come from? Where lies the essence of all these phenomena? Why, in our cells – or more precisely, in our genes. This comics will guide you through the fascinating world hidden away in the nuclei of our cells. A world that keeps going day and night, making sure that our whole body works the way it’s supposed to. Read about the discoveries of scientists that have brought us insulin to treat diabetes, or DNA multiplication for medical and forensic purposes. GENETICS, the science built on the 19th-century foundations of Gregor Mendel, is waiting to be discovered by YOU!

Trojjazyčná kniha mapuje cesty k analýze genomu Gregora Johanna Mendela, která se uskutečnila u příležitosti 200. výročí narození tohoto významného vědce. Popisuje vyzdvižení jeho ostatků z augustiniánské hrobky na Ústředním hřbitově v Brně a jejich vědecké zkoumání i hledání stop Mendelovy DNA na jeho osobních věcech uchovaných v Augustiniánském opatství na Starém Brně. Jednotlivé kapitoly, tedy cesty výzkumu, seznamují čtenáře s prvotními impulzy vedoucími k archeologickému výzkumu hrobky a následné analýze Mendelova genomu. Přibližují proces ztotožnění ostatků nalezených v hrobě s osobou opata Mendela, antropologický výzkum jeho kosterních pozůstatků i postup izolace a analýzu DNA této historické osobnosti. Bohatá fotografická dokumentace dokládá napínavou práci vědeckého týmu, jehož zásluhou vznikla kniha přinášející překvapivá zjištění a nové, důležité poznatky o zakladateli genetiky. Autoři textů: Eva Drozdová, Dana Fialová, Filip Pardy, Michael Doubek, Blanka Křížová, Marek Peška, Antonín Zůbek, Kristýna Brzobohatá, Jan Emil Biernat, Šárka Pospíšilová. Předmluva: Jiří Dušek. Překlad: do německého jazyka – Magdalena Havlová, do anglického jazyka – Benjamin Jeremiah Vail a Karel Svačina.

Autoři publikace se věnují různým podobám moderního českého (československého) státu od roku 1848 do současnosti. Vedle základních charakteristik státu se zamýšlejí nad tím, jaké společenské a národní skupiny určité státní formy přijímaly a které je naopak problematizovaly, nebo dokonce odmítaly. Dospívají přitom k mnohdy překvapivým závěrům. Kniha dokládá mezioborovou spolupráci historika a politologa.

Je možné cítit se Čechem i po půlstoletí života v zahraničí? Na uvedenou otázku odpovídá tato kniha, zabývající se českým exilem v Rakousku a Švýcarsku po roce 1968, a přibližuje, jakým způsobem se integrace československých uprchlíků v hostitelských zemích odrazila ve vnímání jejich národní identity. Autor vychází z analýzy archivních a orálněhistorických pramenů získaných během terénních výzkumů mezi českými krajany ve zmíněných zemích v letech 2011 a 2015. Rozbor materiálů se kromě popisu jednotlivých aspektů integračního procesu soustředí i na vysvětlení změn v identifikaci bývalých uprchlíků s českým národem.

Naše společnost je neustále v pohybu a silniční doprava je jednou z nejrozšířenějších lidských činností posledních let. V důsledku pohybu dopravních prostředků však dochází k mnoha nepříjemným střetům, mezi vozidly samotnými, ale také s volně žijícími živočichy. Silnice v celosvětovém měřítku totiž často přetínají trasy přirozeného pohybu zvířat, která potom nemají jinou možnost, než se je pokoušet překonávat. V naprosté většině případů jsou odkázána pouze na své smysly a instinkty, aby se bezpečně dostala na opačnou stranu komunikace. Jedná se však o velmi riskantní počínání a následkem těchto kolizí hynou miliony živočichů denně. Jak významným problémem pro člověka střety se zvířaty vůbec jsou? Kdy a kde ke střetům dochází nejčastěji? Jaké jsou následky střetů pro posádky vozidel? Kde končí a k čemu jsou dále využívána těla uhynulých zvířat? Jaká existují řešení tohoto problému? Odpovědi najdete uvnitř této knihy.

Vzpomínky Karla Engliše nás provází obdobím od roku 1900, kdy se autor poprvé s T. G. Masarykem setkal, do roku 1937, ve kterém Masaryk zemřel. S prvním prezidentem Československé republiky prožil Engliš vrcholnou etapu svého života jako vědec i národohospodář. Zasloužil se o založení Masarykovy univerzity, stal se jejím prvním rektorem, šestkrát byl Masarykem jmenován ministrem financí a v roce 1934 guvernérem Národní banky Československé. Vztah těchto osobností byl mimořádný, provázela jej vzájemná úcta a respekt. Doklad mimořádného vztahu těchto pozoruhodných osobností uchovává Masarykova univerzita v podobě insignií – medaile a rektorského řetězu.

Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě. V dubnu 1941, v období křehkého klidu mezi finskou zimní a pokračovací válkou, spatřila světlo světa nenápadná kniha podepsaná pseudonymem Nauticus. Finskojazyčné dílo publikované nejprve ve Švédsku bylo krátce po válce přidáno na seznam zakázaných knih a na pulty obchodů a knihoven se vrátilo až po téměř 70 letech, tentokrát již pod autorovým skutečným jménem. Mika Waltari ve své obsáhlé, otevřeně protisovětské reportáži popisuje podmínky panující v baltských zemích v období mezi podzimem 1939 a létem 1940, kdy se Litva, Lotyšsko a Estonsko potýkaly se stále sílícím vlivem Sovětského svazu, a následný pád všech tří zemí do jeho područí. Autor plně využívá své novinářské zkušenosti a mimořádného literárního talentu, schopnosti vyprávět poutavé příběhy. Knihu doplňují nejen výňatky z propagandistických materiálů či projevů státních činitelů, ale například i dobové politické anekdoty, které podtrhují ironizující a někdy téměř hořkosladký ráz jinak přímočarého textu. Kniha je cenným svědectvím o situaci baltských států z dob, kdy byly tyto země pro zbytek světa zahaleny temnotou. Waltariho pochmurné svědectví se tak stává dalším střípkem v mozaice evropské válečné historie.

Publikace si klade za cíl shromáždit česká, moravská a slezská místní jména, jež odrážejí názvy stromů, keřů a polokeřů. Stromy a keře, zejména ty samostatně rostoucí, přitahují pozornost, a tak odnepaměti sloužily k určení polohy, směru či k orientaci v terénu. Právě místa nazvaná podle dřevin jsou v knize mapována a s nimi související lokality obcí jsou souhrnně zaneseny do veřejných online map, které nabízejí data k dalšímu použití. Zaznamenaná data je ale třeba interpretovat obezřetně, neboť vlastní jména se při užívání chovají poměrně specificky. Jejich úkolem není zprostředkovat obraz minulé ani současné krajiny, mohou však napovědět minulý a současný vztah obyvatel k ní.

Kniha je výsledkem mnohaletého výzkumu archeologů z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v prostoru Severovýchodního předhradí Pohanska u Břeclavi. Publikace přibližuje odborné veřejnosti sídlištní strukturu Severovýchodního předhradí, nálezový fond i první interpretace archeologických pramenů získaných terénními výzkumy v letech 2008–2016. Monografie obsahuje kapitoly, ve kterých jsou analyzovány a interpretovány jak nemovité, tak movité archeologické prameny. Například na základě prostorové distribuce keramiky, kuchyňského odpadu a mazanice se podařila jasná identifikace raně středověkých nadzemních staveb, které by za jiných podmínek nebylo možné odhalit. Studie obsahuje dílčí závěry a interpretace výsledků devítiletého archeologického výzkumu. Vše je doplněno podrobným textovým katalogem prozkoumaných terénních reliktů, doprovázeným bohatou obrazovou a plánovou přílohou.

Monografie se zabývá jedním z žánrů dětské literatury (literatury pro děti a mládež) – současnými autorskými pohádkami vydanými v letech 2000 až 2020 v České republice a v Bulharsku. Autorka v ní pomocí srovnávací metody a analýzy děl sleduje vývojové posuny v žánru autorské pohádky v obou národních literaturách. Publikace se výběrově zaměřuje na nejvýraznější typy autorských pohádek a je rozdělena do čtyř částí: folklorem ovlivněné pohádky, deníkové a kalendářové pohádky, lyrizované a rytmické pohádky, humorné a nonsensové pohádky. Kvůli míšení různých literárních žánrů jde však pouze o orientační a přibližné členění.

Pokročilá analýza dat v SPSS a AMOS navazuje na úspěšnou učebnici Statistická analýza sociálněvědních dat (prostřednictvím SPSS), v níž autoři čtenářům nabídli jednodušší postupy analýzy sociálněvědních dat a složitější pouze naznačili. V nové učebnici se autor Petr Soukup věnuje již jen složitějším postupům. Úlohy představené v knize jdou nad rámec možností SPSS a v prvních čtyřech kapitolách se pro výpočty strukturních modelů užívá software AMOS. Kromě strukturních modelů se čtenář seznámí též s aplikacemi dnes velmi oblíbených víceúrovňových modelů a v závěru mu budou představeny postupy pro kategoriální data.

Kniha se detailně zaměřuje na tvorbu současných frankofonních afrických autorů ze subsaharské Afriky a kriticky je analyzuje v patřičném historickém, společenském, kulturním a literárním kontextu. Na dobře vymezeném a logicky zdůvodněném korpusu děl se pokouší osvětlit stěžejní současná témata tohoto psaní, jako jsou postmoderní hybridita, métissage, migrace a exily, to vše na pozadí současného globalizovaného a stále propojenějšího světa.

Proměny kněžské identity v prostředí českého katolicismu v 19. a 20. století. Kniha se zabývá proměnami života katolických kněží v 19. a 20. století, a to na příkladu tří kněžských biografií (Emanuel Masák, Antonín Ludvík Stříž, Dominik Pecka). Problematika proměn identity kněze v moderní době představuje relevantní téma historické vědy a zároveň pohnutý příběh společenského stavu, který se ještě v polovině 19. století těšil nezpochybnitelné společenské prestiži. S postupujícím časem se ale nakonec stal pro některé vítaným terčem kritiky, symbolem zpátečnictví a reakce, pro jiné zase symbolem věčného řádu, legitimní autority, autentické služby nebo i mučednictví. Tak či onak kněžská identita ani ve 20. století nepřišla o své sakrální, spirituální, ba přímo mystické obsahy. Právě jim se autor podrobně věnuje, jak již ostatně napovídá název knihy.

Publikace odhaluje podrobnosti vztahů Bohuslava Martinů s jeho žákem a skladatelem Janem Novákem v letech 1947–1959 na pozadí dochované korespondence. Kniha přináší edici souboru dopisů Martinů Novákovi a dále korespondenci Jana Nováka o Martinů a naopak. Interpretace nově získaných pramenů odkrývá bohatou síť souvisejících faktů, událostí a kontaktů, které rekonstruují rámec dobové hudební kultury. Vymezují také roli Jana Nováka a jeho manželky Elišky v propagaci díla Martinů v 50. letech u nás v době, kdy čelil politicky angažované kritice. Monografie se též snaží poukázat na paralely v životě a tvorbě obou skladatelů, ať se jedná o emigraci, evropanství, humanismus nebo vztah k lidové hudbě a divadlu. Kniha, která vychází ke 100. výročí narození Jana Nováka, se snaží přispět k hlubšímu pochopení a docenění díla tohoto významného skladatele, který byl z důvodu emigrace odsouzen k povinné kolektivní amnézii.

Pokročilá analýza dat v SPSS a AMOS navazuje na úspěšnou učebnici Statistická analýza sociálněvědních dat (prostřednictvím SPSS), v níž autoři čtenářům nabídli jednodušší postupy analýzy sociálněvědních dat a složitější pouze naznačili. V nové učebnici se autor Petr Soukup věnuje již jen složitějším postupům. Úlohy představené v knize jdou nad rámec možností SPSS a v prvních čtyřech kapitolách se pro výpočty strukturních modelů užívá software AMOS. Kromě strukturních modelů se čtenář seznámí též s aplikacemi dnes velmi oblíbených víceúrovňových modelů a v závěru mu budou představeny postupy pro kategoriální data.

Kniha přináší přehled o historickém dění v Evropě ve 20. století formou tzv. faktografických esejů. Autorovým záměrem je vybrat stěžejní události tohoto století, popsat je na základě zkušeností člověka, který jeho velkou část sám prožil, a reflexí minulosti tak prohloubit pochopení současnosti. Text se vyznačuje hluboce lidským přístupem k dějinným událostem, ale i důkazy autorovy velké sečtělosti a interdisciplinarity, potvrzené rozsáhlou bibliografií. Ve třech chronologicky řazených oddílech je nejprve popsáno období od sarajevského atentátu do konce samostatné republiky, poté průběh druhé světové války a konečně vše, co se po válce změnilo s důrazem na to, jakým novým hrozbám čelí lidstvo po vstupu do 21. století.