Odeon strana 44 z 87

Hlavní postavou nového románu Sofi Oksanen je mladá žena Norma Ross, která bydlí v helsinské bohémské čtvrti Kallio. Je osamělá, avšak osamělost je částečně dobrovolná. Jediným blízkým člověkem, a také jediným, kdo znal Normino tajemství, byla její matka Anita. Ta spáchala sebevraždu skokem pod metro… Po pohřbu kontaktuje Normu neznámý muž a přesvědčuje ji, že je i v jejím zájmu si s ním promluvit. Strhující thriller z pera známé finské spisovatelky.

Hlavní postavou nového románu Sofi Oksanen je mladá žena Norma Ross, která bydlí v helsinské bohémské čtvrti Kallio. Je osamělá, avšak osamělost je částečně dobrovolná. Jediným blízkým člověkem, a také jediným, kdo znal Normino tajemství, byla její matka Anita. Ta spáchala sebevraždu skokem pod metro… Po pohřbu kontaktuje Normu neznámý muž a přesvědčuje ji, že je i v jejím zájmu si s ním promluvit. Strhující thriller z pera známé finské spisovatelky.

Staša a Perla jsou sestry, dvojčata. Společně s matkou a dědečkem se v transportu dostanou do Osvětimi a dívky, které jsou si fyzicky k nerozeznání podobné, zaujmou nechvalně proslulého doktora Mengeleho, anděla smrti, který si v táboře vybudoval lidské zoo… Román je napsaný s nezvyklou lyrickou a psychologickou intenzitou, zajímavý je nejen tím, že o tomto tématu existuje téměř výlučně jen literatura faktu, ale hlavně tím, že příběh je vyprávěn očima mladých dívek. Bezpochyby patří k tomu nejsilnějšímu, co jsme dosud ve světové literatuře mohli k tomuto tématu číst.

Román pro tři pornoherce a jednu asistentku. Termínem "snuff" se označují ilegální pornofilmy, v nichž je zachycena vražda či zabití. Nebo předstírání téhož, ale to už není ono. Jde o žádané zboží na trhu. V Palahniukově románu jde o smrt netradiční a přízračnou - jinak to ani u něj být nemůže: slavná pornoherečka Cassie Wrightová chce překonat stávající rekord v souložení s muži, který vytvořila annabel Chong. Ta za deset hodin absolvovala 251 milostných aktů se zhruba sedmdesáti muži. Cassie nechce podvádět, a tak hodlá obsloužit rovných 600 mužů. A smrt? Podle Palahniuka nedokáže lidské tělo zvládnout takovou zátěž, herečka předpokládá, že při tom zemře na embolii. Cassie chce utvořit rekord na věčné časy: doufá, že když při něm zemře, oficiální místa honbu za dalšími rekordy zakáží a její výkon zůstane navždy nejlepší. Každý z oněch 600 mužů má svůj specifiký důvod. Číslo 600 je bývalý slavný pornoherec Branch Bacardi, který s Cassie, které je skoro čtyřicet, natočil spoustu scén. Číslo 137 by si Cassie chtěl vzít a pořád se dopuje viagrou. A číslo 72 je její odložený syn, jenž touží po setkání s matkou. Všichni tři čekají v místnosti k prasknutí nacpané dalšími muži, kteří se udržují neustále připraveni k akci, v čemž je podporují i slavné filmové kousky z profesionální minulosti hlavní aktérky. Show může začít

Román pro tři pornoherce a jednu asistentku. Termínem "snuff" se označují ilegální pornofilmy, v nichž je zachycena vražda či zabití. Nebo předstírání téhož, ale to už není ono. Jde o žádané zboží na trhu. V Palahniukově románu jde o smrt netradiční a přízračnou - jinak to ani u něj být nemůže: slavná pornoherečka Cassie Wrightová chce překonat stávající rekord v souložení s muži, který vytvořila annabel Chong. Ta za deset hodin absolvovala 251 milostných aktů se zhruba sedmdesáti muži. Cassie nechce podvádět, a tak hodlá obsloužit rovných 600 mužů. A smrt? Podle Palahniuka nedokáže lidské tělo zvládnout takovou zátěž, herečka předpokládá, že při tom zemře na embolii. Cassie chce utvořit rekord na věčné časy: doufá, že když při něm zemře, oficiální místa honbu za dalšími rekordy zakáží a její výkon zůstane navždy nejlepší. Každý z oněch 600 mužů má svůj specifiký důvod. Číslo 600 je bývalý slavný pornoherec Branch Bacardi, který s Cassie, které je skoro čtyřicet, natočil spoustu scén. Číslo 137 by si Cassie chtěl vzít a pořád se dopuje viagrou. A číslo 72 je její odložený syn, jenž touží po setkání s matkou. Všichni tři čekají v místnosti k prasknutí nacpané dalšími muži, kteří se udržují neustále připraveni k akci, v čemž je podporují i slavné filmové kousky z profesionální minulosti hlavní aktérky. Show může začít

New York, LP 1895. Chrám divů je název cirkusu nebo možná spíš freak show vedené ráznou Friendship Churchovou. Příběh, vyprávěný z několika perspektiv, je neuvěřitelnou exkurzí do života prapodivných existencí – nešťastníků, chodících reklam na to, co všechno je člověk schopen přežít. Autorka jedinečným stylem zachycuje, jak je krása, ošklivost, dokonalost a nedokonalost skutečně v oku toho, kdo se dívá.

Hemingwayův autorský soubor povídek vyšel roku 1938, česky poprvé roku 1965. V textech jako by se promítal celý spisovatelův život – ocitáme se uprostřed Afriky pod Kilimandžárem i v lesích Michiganu, na italské frontě stejně jako v poválečné Francii či Španělsku. Povídky nově přeložil Jiří Hanuš a uzavírají řadu deseti svazků, které vyšly v nakladatelství Odeon v posledních třech letech.

Děj románu se odvíjí na pozadí velkých moskevských procesů z let 1936–1938 s bývalými čelnými představiteli levé i pravé opozice. Je sice knihou o jednom osudu, ale symbolizuje životy mnoha lidí: hlavní postavou románu je bývalý lidový komisař Rubašov, fiktivní postava, která však připomíná Bucharina. Je semlet politickou mocí a nespravedlivě odsouzen. Neprávem opomíjené dílo, které směle konkuruje Orwellovu románu 1984.

Děj románu se odvíjí na pozadí velkých moskevských procesů z let 1936–1938 s bývalými čelnými představiteli levé i pravé opozice. Je sice knihou o jednom osudu, ale symbolizuje životy mnoha lidí: hlavní postavou románu je bývalý lidový komisař Rubašov, fiktivní postava, která však připomíná Bucharina. Je semlet politickou mocí a nespravedlivě odsouzen. Neprávem opomíjené dílo, které směle konkuruje Orwellovu románu 1984.

Myšlenkou napsat Kapitánovu dcerku se Puškin zaobíral už od třicátých let 18. století. Spisovatele velmi zajímalo téma selských bouří a roku 1833 si načrtl plán novely týkající se Pugačovova povstání (1773–1774). Ústředním motivem knihy je milostný vztah šlechtického synka a kapitánovy dcerky, jejíž rodiče se stali obětí povstání. Základním konfliktem je zde rozpor mezi humánním založením mladého člověka a drastickými stránkami nevolnictví. Romantická historická novela vyšla poprvé roku 1836 a dodnes patří k vyhledávaným dílům. O oblíbenosti svědčí i čtyři filmové adaptace.

Geoffreymu Braithwaitovi, postaršímu vypravěči Barnesova slavného románu Flaubertův papoušek, se na sklonku života konečně otevře prostor k tomu, aby se oddal dávné zálibě: putování po duchovních i hmotných stopách Gustava Flauberta. Předmětu svého zájmu se tento zachovalý šedesátník, profesí lékař, věnuje s příkladnou oddaností a nelituje peněz ani námahy, aby vrhl světlo i na ten nejpodružnější detail, který se francouzského romanopisce týká. Při veškerém úsilí však zůstává amatérem z přesvědčení, pro něhož přemýšlet o literatuře mnohdy znamená též odhalovat stíny vlastního nitra.

Geoffreymu Braithwaitovi, postaršímu vypravěči Barnesova slavného románu Flaubertův papoušek, se na sklonku života konečně otevře prostor k tomu, aby se oddal dávné zálibě: putování po duchovních i hmotných stopách Gustava Flauberta. Předmětu svého zájmu se tento zachovalý šedesátník, profesí lékař, věnuje s příkladnou oddaností a nelituje peněz ani námahy, aby vrhl světlo i na ten nejpodružnější detail, který se francouzského romanopisce týká. Při veškerém úsilí však zůstává amatérem z přesvědčení, pro něhož přemýšlet o literatuře mnohdy znamená též odhalovat stíny vlastního nitra.

Román Čtvrtá ruka si klade zajímavou otázku: Jak má člověk poznat, že se mu zdá o jeho vlastní budoucnosti? A odpověď zní: Budoucí věci si lze představit, jen když člověk spí nebo je zamilovaný... Zpravodaje jisté newyorské televize postihne během natáčení reportáže v Indii tragická nehoda - doslova v přímém přenosu, před zraky milionů televizních diváků, mu levou ruku ukousne lev. Známý bostonský specialista zatím čeká na příležitost provést podobnou transplantaci. Za této situace se ozve jistá dáma z Wisconsinu a "nabízí" ruku svého manžela - ten by ovšem musel nejprve zemřít. Jenže manžel je živý, relativně mladý a zdravý muž. Tak začíná desátý román Johna Irvinga. Zprvu připomíná humoristickou satiru anebo dokonce erotickou frašku, jeho závěr je však stejně realistický a dojímavý jako kterákoli z jeho dosavadních knih. Román je klasickou ukázkou Irvingova autorského stylu a nacházíme v něm jeho oblíbená témata, současně však nabízí pronikavý pohled na to, jak významnou roli v lidském životě hrají "druhé šance" a ochota ke změně.

Román Čtvrtá ruka si klade zajímavou otázku: Jak má člověk poznat, že se mu zdá o jeho vlastní budoucnosti? A odpověď zní: Budoucí věci si lze představit, jen když člověk spí nebo je zamilovaný... Zpravodaje jisté newyorské televize postihne během natáčení reportáže v Indii tragická nehoda - doslova v přímém přenosu, před zraky milionů televizních diváků, mu levou ruku ukousne lev. Známý bostonský specialista zatím čeká na příležitost provést podobnou transplantaci. Za této situace se ozve jistá dáma z Wisconsinu a "nabízí" ruku svého manžela - ten by ovšem musel nejprve zemřít. Jenže manžel je živý, relativně mladý a zdravý muž. Tak začíná desátý román Johna Irvinga. Zprvu připomíná humoristickou satiru anebo dokonce erotickou frašku, jeho závěr je však stejně realistický a dojímavý jako kterákoli z jeho dosavadních knih. Román je klasickou ukázkou Irvingova autorského stylu a nacházíme v něm jeho oblíbená témata, současně však nabízí pronikavý pohled na to, jak významnou roli v lidském životě hrají "druhé šance" a ochota ke změně.

Román Čtvrtá ruka si klade zajímavou otázku: Jak má člověk poznat, že se mu zdá o jeho vlastní budoucnosti? A odpověď zní: Budoucí věci si lze představit, jen když člověk spí nebo je zamilovaný... Zpravodaje jisté newyorské televize postihne během natáčení reportáže v Indii tragická nehoda - doslova v přímém přenosu, před zraky milionů televizních diváků, mu levou ruku ukousne lev. Známý bostonský specialista zatím čeká na příležitost provést podobnou transplantaci. Za této situace se ozve jistá dáma z Wisconsinu a "nabízí" ruku svého manžela - ten by ovšem musel nejprve zemřít. Jenže manžel je živý, relativně mladý a zdravý muž. Tak začíná desátý román Johna Irvinga. Zprvu připomíná humoristickou satiru anebo dokonce erotickou frašku, jeho závěr je však stejně realistický a dojímavý jako kterákoli z jeho dosavadních knih. Román je klasickou ukázkou Irvingova autorského stylu a nacházíme v něm jeho oblíbená témata, současně však nabízí pronikavý pohled na to, jak významnou roli v lidském životě hrají "druhé šance" a ochota ke změně.

Přímočarý, upřímný a poctivý – ale také gigantický, kontroverzní a provokativní: těmito přívlastky (a ještě mnoha dalšími) je označován autobiografický román Můj boj (v originále Min kamp), který se kritika i média nebály prohlásit za literární událost 21. století a který ze svého autora, norského spisovatele Karla Ove Knausgarda, učinil globální hvězdu první velikosti. A přitom stačilo tak málo: do široka se rozepsat o sobě a o čemkoli, co se děje kolem, kdykoli odbočit z děje, vzpomínat, uvažovat. Na počátku této všeobjímající, necenzurované a místy až groteskní zpovědi stojí události spjaté s Knausgardovým problematickým vztahem k otci – právě ten a posléze jeho skon tvoří ústřední téma první části celkem šestisvazkového opusu, jímž si Knausgard dokázal znepřátelit půlku vlastní rodiny, zato však prodat jen v Norsku půl milionu výtisků a ve Spojených státech postavit stovky lidí do front na podpis. Můj boj lze totiž vnímat nejen jako příběh někoho cizího, ale též coby výpověď o nás samých, o našich myšlenkách, ke kterým bychom se často ani nepřiznali, a životech, které jsou často tak nudné... Karl Ove Knausgard si Mým bojem vysloužil přirovnání k novodobému Marcelu Proustovi, a ne náhodou.