Paseka strana 20 z 111

„Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám,“ říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která se narodila přímo v jednom z domů na slavném pražském náměstí. Moderní československé a posléze české dějiny zachytila jako nikdo jiný, místo politiků a velkých událostí sledovala v Manželských etudách obyčejné rodiny. Díky unikátní technice sběrného dokumentu, kterou někdo nazývá také posedlostí uplývajícím časem, zpřítomnila proměnu společenských poměrů i způsobu života jednotlivců. Nyní si sama vyzkoušela jaké to je stát se objektem, známý spisovatel Pavel Kosatík přináší nejucelenější pohled na život Heleny Třeštíkové od jejího dětství do současnosti. Režisérka vypráví o vlastní rodině i účinkujících, kteří se často stávají jejími pomyslnými členy. Natož když se protagonista do režisérky zamiluje. Odhaluje zrození filmového stylu, vzpomíná na svoje vzory i na to, jak se sběrný dokument za čtyřicet let proměnil. Nechybí ani otázky související s etikou jejího přístupu, okolnostmi vzniku nejvýznamnějších filmů i jejího působení v politice, které sama považuje za svůj největší omyl. I tyto otázky mohou být překvapivě osobní.

„Tak mám tu malárii, nebo nemám?“ Toto je autentická zpověď z Jižního Súdánu, nejmladšího státu světa, jehož území už celá desetiletí sužují ozbrojené konflikty. Na začátku roku 2017, kdy zemi navíc zasáhla vlna kritického nedostatku potravin, se do míst, kde se až příliš daří infekčním a tropickým nemocem, vydal na misi Lékařů bez hranic chirurg Tomáš Šebek. Po zkušenostech s úrazovou chirurgií z kolébky vúdú na Haiti a válečnou medicínou v severním Afghánistánu se spolu s kolegy ocitl v prostředí, kde má tradiční léčitel a jeho alternativní přístup k pacientovi daleko větší respekt než lékař vzdělaný na Západě. Proti fixaci zlomenin papírem anebo poléváním vařící vodou může reputaci chirurgického týmu v očích místních pozvednout snad jen tím, že v absolutní pustině obklopující nemocnici v Agoku provede první operaci mozku dospívajícího Jihosúdánce. Zápisky Tomáše Šebka, doprovázené strhujícími fotografiemi, představují jedinečný pohled na místa, o nichž se z médií nedozvíte.

Co mají společného písek a sušenky? Nebo hokejky s plyšákem a modřiny s letákem? Zeptejte se Martina Selnera! Mimo to, že pracuje ve Slunečním domově, kde se stará o děti s autismem, oplývá totiž darem spojit dvě zdánlivě nesouvisející věci. Tyto neobvyklé dvojice mu slouží jako odrazový můstek k tomu, aby nám přiblížil svět autistických dětí a jejich i své každodenní starosti. "Drobnosti jsou tu, aby nám připomněly velké věci," poznamenává a v kratičkých kapitolách zároveň varuje, že život s autismem, ať už je to diagnóza vaše nebo někoho z blízkého okolí, rozhodně nevypadá jako v Rain Manovi, přesto je důležité neztrácet humor a někdy si k tomu otevřít dobré víno. Kniha Autismus & Chardonnay vychází ze stejnojmenného blogu.

Jak to bylo s právem útrpným, co obnášel boží soud a jak se justiční systém vyrovnával s čarodějnickými procesy. Svazek Právo, který je součástí tematické řady Velkých dějin zemí Koruny české, navazuje na pojednání tématu Státu od téhož autorského týmu. Populární formou přibližuje vývoj práva na našem území od raného středověku po současnost, vykresluje dobové rozdíly v pojetí práva a jejich souvislosti se společenskými proměnami, dopady právních změn na život různých vrstev obyvatelstva, mapuje vývoj právní vědy a všímá si jejích významných osobností. Zvláštní pozornost věnuje kniha postupnému vývoji jednotlivých právních oborů — občanskému, trestnímu, pracovnímu, rodinnému a obchodnímu právu — a dějinám soudnictví.

Komiksový bestseller, první svého druhu, zachycuje s erudicí a zároveň humorem dějiny sexu, sexuality a lidské intimity od pravěku až po vize budoucnosti. Obnažuje témata, o nichž víme možná překvapivě málo: co je to vlastně erotika, kde se vzal sklon k monogamii, kdy a kde se pořádaly falické slavnosti, jak to bylo s používáním pásů cudnosti a vynálezem kondomu nebo jak překvapivě genderově rovnostářské byly některé staré civilizace. Sexuální motivy se tu prolínají mytologií, náboženstvím, politikou, uměním, kniha se věnuje dobovým zákazům a předsudkům, historickým přístupům k masturbaci či homosexualitě, proměnám pojetí perverze a slasti, vlivu pohlavních nemocí na promiskuitu a mnohým dalším otázkám. Stačí už jen zaujmout vaši oblíbenou (čtecí) polohu…

Žijeme v době, kdy jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku má větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté, kteří sbírají body kritikou establishmentu, i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány. Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu. Je to svým způsobem rozmluva s minulostí o naší budoucnosti, v níž myšlenkový rámec dávají autorovi úvahy K. H. Borovského, H. G. Schauera, T. G. Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Václava Černého, Jana Patočky, Erazima Koháka či Václava Havla. S odkazem na velké kritické duchy demokratické tradice Tabery jasně ukazuje, že rizikům přítomnosti se nejlépe čelí nikoliv panikou, ale chladnou hlavou a rozhodností.

Přízračná stanice londýnského metra, orientální bazar, exotická gastronomie Balúčistánu… Josef Schovanec, muž s autismem a s doktorátem z filozofie, nás v souboru krátkých svižných textů zve na originální cestu po nejrozmanitějších zemích, o nichž díky svým bezprostředním zkušenostem a neokázalému úsudku dokáže vyprávět fascinující věci. Dozvíme se, v čem jsou mu blízké muslimské kraje a proč je mu nejlépe na Dálném východě. Poznáme, jaké hřbitovy na něj udělaly největší dojem, a v íránských horách objevíme zapomenutý chrám vyznavačů zoroastrismu, kde se těla mrtvých vystavovala ptákům. A pochopíme také, jak se cítí absolutní filmový analfabet v porotě mezinárodního filmového festivalu a proč se smál snímku o člověku s Downovým syndromem. Více než čtyři desítky vtipných kapitol staví otázku, co je a co není normální, do naprosto nového světla. A na základě vlastního autorova příběhu přesvědčivě ukazují, jak se dá handicap proměnit ve výhodu. Není divu, že ho milují čtenáři i účastníci jeho zábavných přednášek po celém světě.

Jak by vypadaly Rychlé šípy, kdyby vznikly ve 21. století? Přesně jako Záleskautky! Pět nejlepších kamarádek si chce užít léto na dívčím skautském táboře a utužit svoje přátelství, jenže jim plány neustále hatí tříoké lišky, vodní příšery nebo zdivočelí skauti z chlapeckého tábora. Naštěstí nemají problém tomu všemu nakopat zadek a klidně i vyhrát páku nad oživlou sochou. A když budou mít štěstí, ani nenakrknou potetovanou vedoucí. Záleskautky se právem staly kultem pro moderní čtenářky i čtenáře a oblíbíte si je, pokud jste odrostli realistickým příběhům Rainy Telgemeierové nebo dobrodružstvím modrovlasé Hildy, s níž mají Jo, April, Mal, Molly a Ripley mnoho společného — ulítlou formou podporují hodnoty, jako jsou přátelství, tolerance, ochrana přírody a odvaha. Je nám jasné, že tohle všechno zní moc dobře na to, aby to byla pravda. A přitom je to ještě lepší!

Jeden z předních intelektuálů současnosti, historik Timothy Snyder, přichází po velkých historických pracích Krvavé země a Černá zem s příspěvkem k aktuální debatě o dalším osudu liberální demokracie. Dvacet lekcí z evropských dějin 20. století ukazuje, že kolaps společnosti, demokracie a morálky i naše osobní selhání v podmínkách politických krizí nejsou nic nepředstavitelného. Naši rodiče a prarodiče, vedeni iracionálními mýty fašismu, nacismu a komunismu, budovali zdi proti znepokojivým globálním hrozbám. Určitě nejsme chytřejší než oni, máme však výhodu, že se z jejich zkušenosti můžeme poučit a nastupujícím tyraniím včas vzdorovat. Podle Snydera je k tomu teď, v podmínkách současného politického vývoje v Americe i v Evropě, ta pravá chvíle.

Pětašedesátiletý kreslíř Javier Mallarino je žijící legendou kolumbijské politické satiry, člověkem, jehož pero má moc rozhodovat o osudech druhých. Právě ve chvíli, kdy se nachází na vrcholu zářné kariéry, jej však setkání s neznámou mladou ženou náhle konfrontuje s dávnou událostí, kterou vytěsnil ze své paměti, a zásadně zpochybní jeho renomé i hodnotu jeho celoživotního díla. Mistrně komponovaný, filozofující i lyrický text nového Vásquezova románu, který se již dočkal řady významných ocenění, je působivým zamyšlením nad dvojsečnou mocí médií i lidské paměti a potvrzením mimořádného talentu jeho autora, dnes obecně považovaného za nejpozoruhodnějšího představitele současné latinskoamerické prózy.

Publikace, jež navazuje na úspěšnou řadu průvodců Praha moderní, představí slovem a obrazem přes sto významných staveb, jež v moravské metropoli vznikly od nástupu secese přes hledání národního stylu za první republiky, modernistické výboje spjaté zejména s funkcionalismem až po fašistickou a komunistickou totalitu, která dosavadní stavební vývoj na dlouhou dobu přerušila. Výběr objektů, prezentovaných ve svém současném stavu na fotografiích Pavla Hrocha, vytváří představu o jednotlivých obdobích, vývoji technologií a estetických názorů a politických a hospodářských proměnách. Průvodce je rozdělen do kapitol podle městských čtvrtí a zahrnuje rovněž mapky s vyznačenými objekty.

Kniha mapuje téměř dvacetiletou historii nevšední hudební skupiny The Tap Tap složené z tělesně postižených studentů a absolventů Jedličkova ústavu. S lehkostí a vtipem popisuje, jak si kapela krůček po krůčku prošlápla své místo v českém šoubyznysu až ke zlomu v podobě písně Řiditel autobusu, jejíž klip má na YouTube miliony zhlédnutí. Zábavně a výtvarně neotřele pojatá publikace dokumentuje významné akce v historii kapely a představuje jednotlivé členy, kteří vyznávají hesla jako „Sedíme si za svým“, „Jsme postižení muzikou“ nebo „Fňukat nikdy nebudem“. Čtenáři se dozvědí, jak to vypadá, když se třináct tělesně postižených, jeden autista a jeden nevidomý vydají k Mrtvému moři, co hudebníci zažili při koncertě na české ambasádě v Moskvě a proč kvůli nim zasedalo vedení pražského Dopravního podniku. Z prodeje této knihy bude finančně podpořen Jedličkův ústav a kapela The Tap Tap. Knihu doprovází zpěvník nejlepších písní souboru a Almanach černého humoru, sbírka nejotrlejších českých kreslených vtipů o vozíčkářích.

Kolik tváří můžou mít pražské zločiny, záhady a tajemství? Čtrnáct předních českých autorů přijalo výzvu nabídnout na tuto otázku odpověď a navázat tak na bohatou tradici kriminálních a tajemných příběhů s pražskými náměty. Výsledkem je ojedinělý a stylově pestře laděný soubor, který nabízí setkání se zavedenými jmény české literární scény i budoucími hvězdami a je současně svérazným průvodcem po tradičních i méně známých pražských lokalitách. S Michaelou Klevisovou se vydáme na žižkovské nákladové nádraží, s Milošem Urbanem na Karlův most, v akčních příbězích Štěpána Kopřivy a Martina Goffy navštívíme Hostivař a Vyšehrad, Michal Sýkora se vydává na pražský Pohořelec, Petr Stančík nahlíží do tajemného světa zaniklého židovského ghetta, Petra Soukupová líčí nevysvětlitelné zmizení ve Stromovce, Kateřina Tučková zkoumá temnou minulost starého domu na vltavském nábřeží… Objevný svazek, uspořádaný literárním kritikem Pavlem Mandysem, vychází souběžně v české a americké verzi, kterou newyorské nakladatelství Akashic Books zařadilo do své prestižní řady Noir. Kniha obsahuje povídky těchto autorů: Chaim Cigan, Martin Goffa, Irena Hejdová, Michaela Klevisová, Štěpán Kopřiva, Ondřej Neff, Jiří W. Procházka, Markéta Pilátová, Petra Soukupová, Michal Sýkora, Petr Stančík, Petr Šabach, Kateřina Tučková, Miloš Urban.

Londýn počátku osmnáctého století, pozvolna se vzpamatovávající z následků rozsáhlého ničivého požáru, je městem nuzáků i boháčů, tradičních pověr a tajných nauk i osvícenské racionality a elegance. Architekt Nicholas Dyer, pověřený výstavbou sedmi nových městských kostelů, hodlá zajistit svým chrámům nesmrtelnost krutým rituálem: v základech každého z nich má spočinout mrtvé lidské tělo. O dvě stě padesát let později vyšetřuje londýnský detektiv Nicholas Hawksmoor záhadnou sérii brutálních vražd, ke kterým dochází právě poblíž Dyerových kostelů. Známý anglický prozaik si ve svém precizně komponovaném díle brilantně pohrává se vzájemným zrcadlením odlišných historických rovin, identitou skutečných a fiktivních historických postav i svárem racionálního a metafyzického vnímání světa. Jeho střídavě hororový, fantasmagorický i lyrický román, vyznamenaný mj. Whitbreadovou cenou a Cenou deníku The Guardian za nejlepší prózu, patří k těm, z jejichž moci není lehké se vymanit ještě dlouho po jejich dočtení.

Modrovlasá holčička Hilda žije se svou maminkou na samotě v domku na úpatí magické hornaté krajiny. Protože je chytrá a zvídavá, dokáže vnímat to, co ostatní nevidí nebo vidět nechtějí – trolly, obry, trpaslíky… Vítejte ve světě severské mytologie, drobných dětských strachů i velkých vítězství, světě, který nás láká, abychom se v něm zas a znovu zabydlovali a vraceli se do dob, kdy se největší dobrodružství mohlo odehrát během stanování v dešti. Přestože je přirovnávána k Muminkům nebo filmům Hajao Mijazakiho, je Hilda dokonale svá. Původně vznikla pro mladší publikum, ale nakonec si podmanila čtenáře bez rozdílu věku. Hilda je komiks, v jehož půvabných barvách a výjevech se s rozkoší ztratíte a který se právem stal klasikou 21. století.

Svědectví o kráse zániku, která se skrývá na dosah našich všedních kroků. K jejímu objevování je však třeba najít odvahu. Fotografická publikace mapuje jeden z nejprogresivnějších fenoménů dneška - urbex, tedy průzkum moderních ruin. Dosud nezveřejněné snímky, umocněné reportážními texty, přibližují místa nahánějící hrůzu i hypnotizující svou dekadentní estetikou. Strhující cesta napříč Českou republikou, okořeněná výletem do zahraničí. "To, co jsem spatřil, mě nadchlo - zašlé zkumavky, lahvičky s různobarevným obsahem, zaprášené přístroje na odstřeďování tekutin, pipety, skleněné misky a kahany. A to vše se nacházelo ukryté za zdí jen pár metrů od rušné ulice, po které dennodenně procházejí nic netušící chodci," říká autor fotografií s přezdívkou DiverZant.