Pavel Mervart strana 31 z 39

Přidá-li se k magii invence, velká životní zkušenost a pokora získaná důkladným vzděláním, vzniknou tarotové karty, které neodolatelným a obdivuhodným způsobem mění ustálené významy a boří zavedená schémata. Vznikne Divousův tarot. Příloha: Divousovy tarotové karty

Přidá-li se k magii invence, velká životní zkušenost a pokora získaná důkladným vzděláním, vzniknou tarotové karty, které neodolatelným a obdivuhodným způsobem mění ustálené významy a boří zavedená schémata. Vznikne Divousův tarot. Příloha: Divousovy tarotové karty

Předkládaná publikace nabízí ucelený transdisciplinární pohled na empatii jako na sociální i individuálně psychologický fenomén. Kromě komplexního přehledu definic, vycházejícího zejména z koncepce jednoho z nejvýznamnějších moderních psychologů C. R. Rogerse, autoři v textu formulují také odpovědi na následující otázky: Jaké dopady může mít nedostatek empatie v dětství na další vývoj jedince? Jaké benefity přináší rozvoj empatie v oblasti životní spokojenosti, zájmu o druhé či porozumění jejich duševnímu stavu? Existuje souvislost mezi empatií a prosociálním či altruistickým jednáním? Co nového se díky vpádu exaktnosti a nejnovějších výzkumných technologií dozvídáme o empatii, resp. o její evoluci, dědičnosti či citlivosti na sociální vlivy? Co můžeme očekávat od budoucího výzkumu empatie? Autoři konfrontují Rogersovo pojetí empatie s nejnovějšími poznatky, především z oblasti neurověd a experimentální psychologie, přičemž sledují implikace jak v oblasti psychoterapie, tak v kontextu společenské praxe, etiky či spirituality. Hledají také souvislosti mezi deficity empatie a poruchami osobnosti, poruchami autistického spektra, poruchou pozornosti či hyperaktivitou. Autoři této studie jsou přesvědčeni o tom, že na rozvoj empatie bychom neměli rezignovat ani ho ponechat pouze na naší intuici či tzv. zdravém rozumu?, a to zejména v oblasti osobních vztahů, výchovy, vzdělávání či zdravotní péče. V textu proto věnují prostor také některým metodám, které empatii účinně rozvíjejí.

Kolektivní monografie Výzkumy subjektivity přináší texty autorů nové generace, které se vyznačují potřebou znovu se vymezit vůči tradičnímu pojmu „subjektivita“ z nejrůznějších hledisek i východisek. Sborník vznikl pod editorským vedením Karla Novotného a Mileny Fridmanové.

Před více než sedmdesáti lety, v době nejtragičtějšího konfliktu v dějinách lidstva, nastalo v českém národě nebývalé vzepětí národního cítění. Tehdy z okupovaného Českoslovenka začalo, často za dramatických okolností, odcházet mnoho mužů různého věku, povolání a vyznání, odhodlaných vybojovat se zbraní v ruce zpět ztracenou svobodu. Jedním z nich byl i tehdy sedmnáctiletý "usmrkaný" student Jiří Pavel z Říkova u České Skalice.Příběh Jiřího Pavla, který tato kniha popisuje, toto vlastenectví přímo ztělesňuje. Je to příběh o nelehké cestě do československé zahraniční armády, o každodenním vojenském životě ve Francii a Anglii se všemi radostmi i strastmi, o těžkém výcviku a nelehkém vojenském životě, o touze pomoci porobené vlasti, o okamžicích, kdy šlo na bojišti doslova o život, o radostném návratu do osvobozené vlasti a o vděku, kterého se vojákům za všechna strádání dostalo. Je to i příběh o všech dobrých lidech a kamarádech, kteří v nelehké době války prožívali podobný osud a na které se dávno zapomnělo.

Darwinovy názory na přítomnost vkusu či smyslu pro krásu u zvířat odmítli jak biologové, tak humanitní vědci. Jeho teze však dodnes vzbuzují zájem biologů i estetiků. Publikace se pokouší především analyzovat myšlení samotného Darwina a rekonstruovat jakousi jeho komplexní estetiku . Její kořeny autor publikace spatřuje zejména v britské estetikce 18. století, doplněné vlivy romantismu a soudobých pokusů interpretovat estetické vnímání fyziologicky. Jedna ze závěrečných kapitol pak stručně shrnuje vývoj darwinistických interpretací vzniku estetických jevů v přírodě. Svazek uzavírá kratší kapitola o vztahu českých estetiků k osobě Darwina - vždyť jediným Čechem, který se kdy s velkým přírodovědcem setkal, byl právě profesor estetiky Josef Durdík.

Klasická detektivka z akademického prostředí se kupodivu může odehrát i v Praze a okolí 90. let minulého století… Na Michala Janka, nepříliš úspěšného akademika s nepříliš uspořádaným rodinným životem, se na jaře roku 1996 snad konečně usmálo štěstí. Docela dobře se zabydlel v prestižní, byť i poněkud nestandardní instituci jménem Škola pokročilých studií, chystal se podat habilitaci, připravoval do tisku svou první knihu, a navíc se v jeho okolí vynořila jistá poměrně zajímavá navrátivší se emigrantka. Jenže pak se něco zvrtlo, do děje vstoupil diabolus ex machina v podobě cizinky v bavoráku, Škola pokročilých studií si musela hledat nového ředitele a vůbec to nedopadlo podle Jankových představ… Zanedlouho Michal Janko pochopí, že má mnohem větší starosti než osud vlastní habilitace. Kdo jiný než on mohl mít důvod zabít nastupujícího ředitele Školy? Co se našlo v krabicích s pozůstalostí po dávno mrtvém zakladateli jistého poněkud ezoterického filosofického směru? A jak s tím vším souvisí před lety ztracený rukopis, těmito nemnohými, kteří jej četli, považovaný za unikátní a průlomové dílo.

Darwinovy názory na přítomnost vkusu či smyslu pro krásu u zvířat odmítli jak biologové, tak humanitní vědci. Jeho teze však dodnes vzbuzují zájem biologů i estetiků. Publikace se pokouší především analyzovat myšlení samotného Darwina a rekonstruovat jakousi jeho komplexní estetiku . Její kořeny autor publikace spatřuje zejména v britské estetikce 18. století, doplněné vlivy romantismu a soudobých pokusů interpretovat estetické vnímání fyziologicky. Jedna ze závěrečných kapitol pak stručně shrnuje vývoj darwinistických interpretací vzniku estetických jevů v přírodě. Svazek uzavírá kratší kapitola o vztahu českých estetiků k osobě Darwina - vždyť jediným Čechem, který se kdy s velkým přírodovědcem setkal, byl právě profesor estetiky Josef Durdík.

Stěžejní dílo Daniila Andrejeva Růže Světa, jehož žánr sám autor definoval jako "metahistorický esej", přináší zcela nový pohled na smysl dějin, lidského života i celého vesmíru. Ucelená filosoficko-náboženská koncepce nabízí netradiční přístup k řadě teoretických myšlenkových východisek, a to ať již jde o teologii, filosofii či přírodní vědy. V Růži Světa je spojeno to nejlepší z náboženského a filosofického myšlení předchozích staletí, zvláštní důraz je však také kladen na následování mravního ideálu a principů nejvyšší etiky. Básník, prozaik, filosof a vizionář Daniil Leonidovič Andrejev (1906-1959), druhý syn významného ruského spisovatele L. N. Andrejeva (1871-1919), patří k nejoriginálnějším autorům 20. století. Formování jeho osobnosti jako myslitele a básníka zásadně ovlivnily podmínky stalinského politického systému, v němž nemohl uvažovat o publikaci svých děl. V roce 1947 byl za údajnou antisovětskou činnost odsouzen k dvaceti pěti letům vězení. Po propuštění v roce 1957 s podlomeným zdravím ještě stihl dokončit své zásadní dílo, mystický traktát Růže Světa. Kromě zničeného románu Poutníci noci, jenž zavdal příčinu k jeho zatčení, je rovněž autorem knihy Nejnovější Plútarchos, básnických cyklů Železné mystérium, Ruští bohové, Lesní krev aj. a rozsáhlé korespondence; pro pochopení jeho tvorby jsou zvláště cenné také drobné prózy a zápisy z dětských i vězeňských deníků.