Pavel Mervart strana 36 z 46

Kniha se zabývá historií hlavního města byzantské říše od jeho založení císařem Konstantinem Velikým ve 4. století až po jeho dobytí Turky v roce 1453. Jakkoliv by se mohlo zdát, že dějiny Konstantinopole byly v minulosti mnohokrát zpracovány, opak je pravdou - ve světové byzantologické literatuře je předkládaná kniha ojedinělá. V češtině pak jde o vůbec první publikaci, jež se věnuje dějinám města, které bylo po dlouhá staletí politickým a kulturním centrem pozdně antického i středověkého světa. Peter Schreiner (nar. 1940) patří mezi přední současné světové byzantology. Po studiu v Mnichově působil dlouhá léta na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. Jeho nejvýznamnější publikaci představuje monografie Byzanz 565-1453 (v roce 2008 vyšla již ve třetím vydání), která je nepostradatelnou příručkou každého zájemce o dějiny a kulturu "Druhého Říma".

Publikace přináší historii uherskobrodských sympozií, která se stala jedním z útočišť ne-li přímo svobodného bádání, tedy alespoň svobodného promýšlení význačných témat české historiografie v období posrpnové normalizace. Analýza okolností jejich vzniku a formování se zaměřuje především na vztah české historiografie a mocenské strategie její kontroly v letech 1948-1989. V první části této publikace se autoři věnují formování hlavních center a publikačních platforem komeniologického bádání v Československu v letech 1945-1989. Statě Doubravky Olšákové a Vladimíra Urbánka mapují vývoj české komeniologie v centru (Praze) i na periferii (Uherském Brodě), kde byl dohled oficiální moci, resp. oficiální historiografie, značně oslaben. Druhá část je věnována komparativnímu pohledu na způsob bádání o raném novověku ve středoevropském kontextu. Ze zahraničních autorů se zde nad postavením raně novověké historiografie zamýšlí Maciej Górny či Stanislaw Roszak, z českých pak Marie Koldinská. Poslední část přináší redigované rozhovory s organizátory i účastníky komeniologických sympozií v Uherském Brodě. Mezi ně patřili nejen komeniologové (Jiří Beneš, Martin Steiner, Marie Kyralová, Markéta Klosová, Marta Bečková, Vojtěch Balík), ale také filozofové (Jaroslava Pešková, Stanislav Sousedík) či historici. Stejně tak obsahuje tento svazek rozhovory k dějinám mimopražského komeniologického bádání, které jsou reflektovány především v rozhovorech se Svatoplukem Bimkou, Dagmar Hanelovou, Františkem Hýblem, Josefem Hapákem či Danou Večeřovou.

Publikace se věnuje dějinám misií během celé tisícileté existence Byzantské říše. Přináší rovněž odpovědi na mnoho dosud nezodpovězených otázek, mj. jaké byly největší úspěchy byzantských misií, co mělo společného byzantské misijní úsilí v evropských zemích, v Chazárii, na severním Kavkaze, v Persii, Arábii, Súdánu či Etiopii, ale také proč se ani jeden dobový byzantský pramen nezmiňuje o působení věrozvěstů Konstantina-Cyrila a Metoděje na Moravě. Kulturněhistorická analýza autora směřuje především k pochopení toho, jak samotní byzantští Řekové chápali sami sebe a okolní svět a mohl-li se v jejich očích "barbar" vůbec stát křesťanem.

Prolínání náboženských subkultur v současném světě zvyšuje potřebu fundovanějšího poznání příslušníků různých náboženských tradic a přispívá k hledání mostů pro dialog, který by umožnil pokojné soužití duchovních tradic a kultur a posloužil jako prevence "střetu civilizací". Pro budoucnost Evropy i samotné České republiky se v současné době zdá klíčový zejména vztah křesťanů a muslimů a jejich sebepojetí uvnitř sekulárního právního státu. Křesťanství a islám stojí před výzvami vlastní tradice i před výzvami současnosti, obojí dnes spoluutváří jejich vlastní identitu. Předložená kolektivní monografie by ráda přispěla k hlubší reflexi tohoto aktuálního fenoménu. Monografie je dalším výstupem výzkumu týmu odborníků Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na téma vztahu náboženství a státu a navazuje na publikaci Monoteistická náboženství a stát.

Prolínání náboženských subkultur v současném světě zvyšuje potřebu fundovanějšího poznání příslušníků různých náboženských tradic a přispívá k hledání mostů pro dialog, který by umožnil pokojné soužití duchovních tradic a kultur a posloužil jako prevence "střetu civilizací". Pro budoucnost Evropy i samotné České republiky se v současné době zdá klíčový zejména vztah křesťanů a muslimů a jejich sebepojetí uvnitř sekulárního právního státu. Křesťanství a islám stojí před výzvami vlastní tradice i před výzvami současnosti, obojí dnes spoluutváří jejich vlastní identitu. Předložená kolektivní monografie by ráda přispěla k hlubší reflexi tohoto aktuálního fenoménu. Monografie je dalším výstupem výzkumu týmu odborníků Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na téma vztahu náboženství a státu a navazuje na publikaci Monoteistická náboženství a stát.

Kniha Byzantinismus a Slovanstvo je nejznámější prací K. Leonťjeva, který patří mezi nejpozoruhodnější, ale také nejkontroverznější ruské myslitele. Byl zatracován jako zrádce lidstva a ruský Nietzsche, a stejně tak vychvalován za pronikavost svých soudů. Vnesl řadu nových podnětů do oblasti filosofie dějin a kultury. Dodnes jeho dílo vyvolává údiv řadou nečekaně přesných předpovědí ohledně budoucnosti Ruska, Západní Evropy a balkánských zemí. Jeho předpovědi jsou často neradostné a mrazivé. V předkládané knize se věnuje především analýze neutěšeného stavu soudobé Evropy a Ruska, předkládá teorii životnosti kultur a klade si otázku jejich dalšího směřování.

Sbírka básní.

Sbírka básní.

Publikace nabízí pedagogické i nepedagogické veřejnosti se zájmem o problematiku německého jazyka a literatury nové podněty a inspiraci. Jednotlivá témata byla vybrána na základě profesního zaměření autorů. Výběr textů může tedy oslovit jak ty, kteří se zabývají srovnáním češtiny a němčiny - s ohledem na oblast, která činí českým mluvčím největší obtíže -, tak i zájemce o historii české a německé lingvistiky z pohledu slovosledu a aktuálního členění věty v obou jazycích. Milovníky dětské literatury naopak zaujme kapitola věnovaná paralelám a rozdílům v žánru pohádky v obou národních kulturách. Zájemce o problematiku II. světové války jistě osloví kapitola věnovaná detabuizaci této problematiky a její následné literární reflexi v německé literatuře po roce 1989. Hodnotový "nadrámec" tvoří závěrečná kapitola přinášející aktuální informace o proměnách současného školství, nad nímž je dobré se zamyslet v rámci všech oborových disciplín.

Souborné vydání deseti básnických sbírek Bronislavy Volkové, které představují její celé dosavadní básnické dílo. Kniha je ilustrována také deseti autorčinými kolážemi. Součástí publikace je rovněž CD s autorským čtením B. Volkové. Knihu uzavírá doslov z pera V. Novotného a několik úvodů a doslovů zahraničních vydání již dříve publikovaných sbírek. Bronislava Volková je exilová básnířka žijící v Bloomingtonu, USA, kde se stala řádnou profesorkou na Indiana University. Z Čech odešla v r. 1974. Je autorkou deseti knížek poezie publikovaných v PmD Mnichov a v jejím vlastním nakladatelství Explorer Editions. Publikovala také řadu dvojjazyčných česko-anglických vydání. Od r. 2000 se věnuje i kolážím a multimediálním představením. Je rovněž autorkou knih z oboru lingvistické a literární sémiotiky a hlavní spoluautorkou rozsáhlé dvojjazyčné antologie české poezie 20. století. Její poezie byla přeložena do osmi jazyků.

Kniha přináší překlad všech publikovaných básní řeckého básníka, nositele Nobelovy ceny za literaturu, Jorgose Seferise. Většina z nich vychází v češtině poprvé. Jorgos (Georgios) Seferis (1900, Smyrna - 1971, Athény) Vlastním jménem Seferiadis, jeden z nejvýznamnějších řeckých básníků 20. století. Po studiích práv v Paříži vstoupil do diplomatických služeb, v nichž setrval až do roku 1962. Ovlivnila jej zejména poezie Mallarmého, Valéryho a Eliotova Pustina, kterou přeložil do řečtiny. Patří ke generaci básníků třicátých let, svou poezii zahájil tradičním rýmovaným veršem. Báseň Strofi (znamenající Strofa i Obrat) vyjádřila jeho příklon k moderní poezii ve sbírkách Mytická historie, Palubní deník (o třech dílech), Cvičný sešit, Drozd, Tři skryté básně. Psal rovněž eseje, které vyšly v souborném vydání. Roku 1963 obdržel za své básnické dílo jako první Řek Nobelovu cenu za literaturu a později i řadu čestných doktorátů (Oxford, Soluň, Princeton). Zemřel roku 1971 a jeho pohřeb se stal národní demonstrací proti tehdejšímu diktátorskému režimu v Řecku.

Ruský myslitel Nikolaj Losskij (1870-1965) se nesmazatelně vepsal do duchovního a intelektuálního života prvorepublikového Československa a v době válečného rozdělení republiky plodně působil též na Slovensku. Ještě před příchodem Losského do Československa představil jeho světonázor František Krejčí. Hlubší poznání ovšem přinesly Losského vlastní studie v časopise Ruch filosofický, kde také Losskij získal okruh intelek-tuálně a duchovně spřízněných duší. Jeho přáteli se stali Karel Vorovka a Ferdinand Pelikán, kteří se ruským myšlením profesně zabývali. Zvláštní sympatie si u Losského získal Vladimír Hoppe a bratři Ctibor a Miloš Bezděkovi. V této monografii je Losského působení představeno nejen na základě biografických a bibliografických dat, ale především je interpretováno metodologií využívanou ve spirituální teologii. Nosnými tématy k teologické reflexi jsou Losského pojetí mystické intuice a duchovní rozvoj osobnosti.

V dějinách umění došlo během 20. století k několika významným objevům - jedním z nich bylo odhalení umělecké hodnoty a krásy ruských středověkých ikon. Publikace obsahuje překlady pěti zásadních studií ruských autorů (Je. N. Trubeckoj, P. Florenskij, S. N. Bulgakov, B. Uspenskij, S. S. Averincev), v nichž je ikonomalba zkoumána z různých teoretických východisek - od tzv. ikonologické školy, přes teologii kultury a sofiologii, až po sémiotiku a komparativní literární historii. Knihu uvádí studie M. Luptákové "Od masky k osobnosti. Zobrazení naplněného lidství v ikoně" a uzavírá doslov M. Řoutila "Objevování ruské ikony v 19. a 20. století. Sběratelé, mecenáši, restaurátoři a kunsthistorici ve službách umění". Kniha je bohatě ilustrována barevnými i černobílými reprodukcemi ikon, fresek a mozaik, a to jak z vrcholného období ruské ikonomalby, tj. 15.-16. století, tak ikon z prostředí ruské emigrace a současného Ruska.

Our aim is to create a platform for scholarly exchange not only within the Czech Republic but internationally. We seek original articles that explore a wide range of issues concerning American and British literature, visual arts, music and other cultural phenomena as well as cultural history. The editors encourage submissions from scholars working in various disciplines with interests in American and British cultures, as well as articles with interdisciplinary perspectives on those cultures. We also devote a portion of the journal to outstanding student contributions. Since 2011, the journal has been enlisted in The National Index of Peer-reviewed Scholarly Periodicals published in the Czech Republic.

Kniha Ondřeje Hladíka přináší detailní pohled na kriminalitu rudolfínské doby. Autor vychází především z tzv. knih svědomí, které vznikaly jako součást soudního řízení v raném novověku, konkrétně pak na Novém Městě pražském v letech 1585-1593. Do nic h přísežný písař zanášel výpovědi svědků ke sporům, jakými byly například delikty proti osobním právům, kam náležely mimo jiné i cizoložství a "zhanění" cti, delikty proti zdraví a životu, mezi něž byly řazeny například vraždy, hospodské rvačky nebo mordy. Studie zachycuje rovněž ojedinělý případ čarodějnictví, řazený mezi delikty proti oficiální ideologii. Stranou nezůstávaly ani majetkoprávní spory - asi nejproblematičtější z nich byla rozepře o dědictví rektora pražské univerzity Petra Codici lla z Tulechova. Každý případ je doplněn i citacemi výpovědí, jež mají nejen ukázat to, jak komplikovanou práci měli konšelé zasedající v soudu, ale i přiblížit mnohdy nečekané detaily života ve městě na konci 16. století.

Kniha představuje první původní českou práci věnovanou pojmu kultura z hlediska biokulturologie. Autor staví na antropologickém a kulturologickém zacházení s pojmem kultura, které dává do souvislosti s historickým vývojem darwinisticky orientovaných výkladů kultury. Zvláštní pozornost je v knize věnována klíčovým koncepcím a pojmům sociobiologie, evoluční psychologie, etologie člověka, memetiky, behaviorální ekologie člověka a přístupů označovaných koevoluce genů a kultury. Autor analyzuje a int erpretuje modely kultury vytvářené v rámci těchto disciplín a směrů a porovnává je s antropologickými a kulturologickými přístupy. Kniha zaplňuje dlouholetou mezeru v české odborné literatuře, která dosud darwinistickým výkladům kultury nevěnovala sy stematickou pozornost. Publikace je určena zejména studentům antropologie, etnologie, kulturologie, sociologie, psychologie, archeologie a všem dalším zájemcům, kteří se chtějí podrobně seznámit s darwinistickými koncepcemi lidské přirozenosti a kult ury.