Premedia strana 37 z 41

Sedmnáctiletá dcera lékaře vyrůstá obklopena láskou a bohatstvím. V předvečer občanské války a bolševického převratu si začíná psát deník, který se později stane jedním z nejdojímavějších a nejautentičtějších svědectví o rudém teroru. Neohrabané zápisky z prvních stránek postupně dozrávají, podobně jako mladá studentka. Na konci se setkáváme se statečnou mladou ženou, která na malém sibiřském nádraží odevzdává své zápisníky rakouskému válečnému zajatci vracejícímu se do vlasti. Zachytila v nich domovní prohlídky, popravy, morální chaos, vraždu carské rodiny, exodus ruské inteligence, lesk a morální bídu československých legií, ale i své první lásky a zklamání. Deníky mladičké ruské studentky přinášejí překvapivé svědectví i pro ty, kterým se zdá, že o tomto období četli snad už vše.Alja Rachmanovová, vlastním jménem Galina Džuraginová (1898, Kasli - 1991, Ettenhausen) pocházela z ruské šlechtické rodiny. Byla výraznou představitelkou první vlny ruských exilových autorů. Dětství a mládí strávila v uralském městečku Kasli. Začátek občanské války v Rusku přinutil její rodinu k útěku na Sibiř, kde se provdala za rakouského válečného zajatce Arnulfa von Hoyera. Krátce po svatbě museli manželé opustit sovětské Rusko. S malým synem se usadili nejprve ve Vídni, později v Salzburgu. V meziválečném období vydává Galina pod pseudonymem Alja Rachmanovová své deníky. Ve třicátých letech vycházejí ve třech svazcích: Studenti, láska, Čeka a smrt; Manželství v rudé bouřce (česky v létě 2013) a Mlékařka v Ottakringu. Stávají se bestsellery a téměř okamžitě po vydání jsou přeloženy do více než dvaceti jazyků. Po smrti syna na konci druhé světové války vydává knihu Jurka, jeden z mnoha. Následuje čtenářsky úspěšný román Továrna na nového člověka a životopisy různých významných ruských osobností. V roce 1945 Rachmanovová s manželem znovu prchají, tentokrát do Švýcarska. Její manžel zde v roce 1971 umírá, za dvacet let po něm i ona. Alja Rachmanovová odpočívá na salzburském hřbitově po boku manžela a syna.

Autobiografický príbeh opisuje tragický koniec židovskej komunity v Kyjeve, ktorej súčasťou bola aj rozvetvená autorkina rodina, najmä bábuška Esther, ktorá sa nemeckým vojakom prihovorila v jidiš a tí ju ležérne a rutinne zastrelili na ulici. Katja Petrowskaja sleduje stopy ľudí, ktorí mátožia v jej nespoľahlivej pamäti: študenta Judasa Sterna, prastrýka, ktorý spáchal v Moskve roku 1932 atentát na nemeckého vyslanca; Sternovho brata, revolucionára z Odesy, ktorý si dal krycie meno Petrovskij; a Šimona, "toho, ktorý počuje" a ktorý založil v devätnástom storočí vo Varšave sirotinec pre hluchonemé židovské deti. Čím možno dokázať pravdivosť tohto príbehu? Ako možno porozprávať o čomsi, čo človek nevie, po nemecky - v reči nemých? V siedmich kapitolách pozostávajúcich z jednotlivých epizód opisuje Katja Petrowskaja svoje cesty na dejiská rôznych udalostí, prenáša fragmenty spomienok do bezpečia a posúva do popredia postavy, ktorých tváre viac nik nerozpozná. "Mimoriadny dar nemeckému jazyku," uviedli porotcovia Ceny Ingeborg Bachmannovej, ktorú získala za svoj debut.

Internetové seznamky, privatizace, záplava zboží, telenovely a podnikatelské baroko. Seznamy agentů, historické křivdy a zklamaná očekávání. Všechno zakázané a nedostatkové leželo na dosah ruky. Najednou se mohlo svobodně mluvit a psát o minulosti i okolní realitě. Pro Polsko, stejně jako pro Česko a Slovensko, představoval rok 1989 nejen politickou, ale i kulturní a společenskou revoluci. Dnešní polská reportáž, jeden z nejzajímavějších a nejprestižnějších žánrů s dlouhou tradicí, se zrodila právě z nutnosti tyto nové fenomény a změny pochopit. Dívat se na ně s odstupem a kriticky. Novinář Mariusz Szczygieł vybral podle svých slov „nejzajímavější, nejkontroverznější a nejznámější polské reportáže napsané po pádu komunismu“. Některé jako by popisovaly to, co jsme sami prožili, jiné jsou svébytně polské. Dohromady ale skládají neuvěřitelně různorodý, někdy směšný a jindy mrazivý obraz minulých dvaceti let v jedné zemi ve středu Evropy. Nápad, uspořádání a komentáře Mariusz Szczygieł. Ilustrace twożywo.

Druhý diel grafického románu Duna, nazvaný Muad´Dib, je súčasťou trojdielnej komiksovej adaptácie románu Franka Herberta Duna, vydaného v roku 1965. V tejto časti sa mladý Paul Atreides a jeho matka lady Jessica ocitnú v púšti na Arrakise po zrade, ktorej sa na nich dopustil Dr. Yueh. Prenasledovaní harkonnenovskými zabijakmi utekajú nehostinnou krajinou a útočisko im poskytnú záhadní Fremeni. Spoznávajú tajomstvá planéty a čelia dilemám, ktoré naveky zmenia ich osud. Verná komiksová adaptácia, ktorú vytvoril Brian Herbert, syn Franka Herberta, a s ním autor bestselerov Kevin J. Anderson, sleduje Paulovu premenu z chlapca na záhadného spasiteľa. Výtvarne ju opäť uchopili Raúl Allén a Patricia Martínová a podarilo sa im majstrovsky sprostredkovať vesmír herbertovskej Duny.

Keď pred trinástimi rokmi Mark Lynas napísal prvú knihu na tému, čo nás čaká pri globálnom oteplení od jedného po šesť stupňov, netušil, že mnohé predpovede, ktoré sa mali odohrať do polovice nášho storočia, sa naplnia v priebehu dekády. (vychádza 8.októbra) Aj preto namiesto aktualizovanej verzie napísal úplne novú knihu, ktorá dokazuje, že pri súčasnom stave klímy je poctivým postojom byť alarmistom. Mark Lynas precízne zaznamenáva najnovšie klimatologické poznatky a skúma, aké smerovanie sme určili našej planéte. Stupeň za stupňom mapuje potenciálne následky globálneho otepľovania a následnej klimatickej katastrofy. Pri oteplení o jeden stupeň oproti svetu pred priemyselnou revolúciou – to je svet, v ktorom momentálne žijeme – obrovské lesné požiare spaľujú Kaliforniu a Austráliu, kým hrôzostrašné hurikány ničia pobrežné mestá. Pri oteplení o dva stupne sa roztopí polárna čiapka a z trópov zmiznú koralové útesy. Oteplenie o tri stupne spôsobí, že ľudstvu sa začnú míňať zdroje potravy a miliónom ľudí bude hroziť umieranie od hladu. Keď bude teplejšie o štyri stupne, veľké časti Zeme budú pre ľudí neobývateľné a miliardy ľudí sa stanú klimatickými utečencami. Oteplenie o päť stupňov bude znamenať, že Zem bude horúcejšia než kedykoľvek za uplynulých 55 miliónov rokov, kým pri oteplení o šesť stupňov zasiahne planétu bezprecedentné hromadné vymieranie druhov a ohrozený bude samotný život na Zemi. Týmto stupňujúcim sa následkom sa stále môžeme vyhnúť, ale zostáva nám čoraz menej času. Ak máme zachrániť koralové útesy a arktické ľadovce, do desiatich rokov musíme do veľkej miery prestať spaľovať fosílne palivá. Ak to nedokážeme, riskujeme, že prekročíme bod zlomu, za ktorým sa klimatický chaos vymkne ľudstvu spod kontroly. Túto knihu nemožno ignorovať. Naozaj je to naše posledné varovanie.

Hlavnou postavou knihy je bagdadský obchodník so starožitnosťami Hadí. Z častí tiel obetí bombových útokov vytvorí telo, ktorá nečakane ožíva a začína sa mstiť za každú obeť, z ktorej je vytvorené. Hadí so zdesením zisťuje, že sa mu monštrum vymklo spod kontroly. Miestami až surrealisticky pôsobiaca satira popisuje deštruktívne stupňovanie násilia v Bagdade. Mesto po americkej invázii a páde krutého režimu Saddáma Husajna sužujú bombové útoky a občianska vojna. "Keďže som poskladaný z ľudí rozličného pôvodu - rôznych národností, kmeňov, rás a spoločenských tried - som miešanec, aký doteraz ešte neexistoval. Myslím si, že som prvý skutočný iracký občan," hovorí o sebe Hadího výtvor. Román získal Medzinárodnú cenu pre arabskú prózu, zároveň sa dostal do užšej nominácie na International Booker Prize a Arthur C. Clarke Award.