Prostor strana 7 z 62

Populismus, ideologický zlom, ekonomické a technologické otřesy, válka a všudypřítomná rizika mezinárodních katastrof. První desetiletí 21. století je možná nejrevolučnějším obdobím v moderních dějinách. Není však prvním. Jaké revoluce opravdu hýbou dějinami a jak nám mohou pomoci porozumět našemu neklidnému světu? Fareed Zakaria v tomto významném díle mistrně zkoumá epochy a hnutí, které otřásly normami a zároveň formovaly naši dobu: Fascinující zbohatnutí Nizozemska v sedmnáctém století, po němž země položila základy současné politice. Dále Francouzskou revoluci, výbušnou éru zanechávající za sebou krvavé dědictví, kterého jsme se doposud nedokázali zcela zbavit. A nakonec tu možná nejdůležitější, průmyslovou revoluci, katapultující Velkou Británii a USA ke globální dominanci a stvoření moderního světa. Vedle těchto historických událostí měnících paradigma, zkoumá autor čtyři současné revoluce a dokazuje, že to právě ony stojí za skutečnými proměnami naší společnosti. Jsou jimi globalizace, technologie, otázky identity a geopolitika. Přes všechny své výhody přinesly globalizační a technologická revoluce hluboké narušení a všudypřítomnou úzkost. Identita se čím dál více stává bitevním polem, na němž se odehrává polarizovaná politika jednadvacátého století, zároveň s tím dochází k nebývalým geopolitickým změnám. Nacházíme se na rozhraní čtyř revolucí, na první pohled predikujících temnou budoucnost.

Země je plná zvuků a vibrací, vůní a chutí, textur, elektrických a magnetických polí. Každý živočišný druh, včetně člověka, je však uzavřen ve své vlastní smyslové bublině a vnímá jen malý kousek našeho obrovského světa. Tato úžasná kniha nás však přivádí za hranice našich smyslů a umožňuje nám vnímat vůně, elektromagnetické vlny a jiné projevy nesmírného prostoru, který nás obklopuje. Setkáme se s brouky přitahovanými ohněm, želvami, které dokážou sledovat magnetické pole Země, rybami, které plní řeky elektrickými zprávami, a dokonce i s lidmi, kteří ovládají sonar jako netopýři. Zjistíme, že krokodýlí šupinatá tvář je citlivá jako konečky prstů milence, že oči obřích chobotnic se vyvinuly, aby viděly odlesky velryb, nebo že rostliny vibrují neslyšnými písněmi. Dozvíme se, co slyší zpěvní ptáci ve svých melodiích i co cítí psi na ulici. Fascinující svět zvířat byl vyhlášen jednou z nejlepších knih roku 2022 v anketách The New York Times, The Wall Street Journal, Time, The New Yorker, The Washington Post, People, Reader‘s Digest, The Guardian, The Economist a řady dalších světových médií.

Nejnovější dílo Abdulrazaka Gurnaha tematicky navazuje na autorův nejúspěšnější román Ráj a znovu čtenáře přivádí do východní Afriky. Připomíná, jak úzce jsou spjaté evropské a africké dějiny a jak se protínaly s individuálními osudy Východoafričanů. ?Když byl Iljás ještě chlapec, ukradli ho rodičům na pobřeží východní Afriky němečtí koloniální vojáci. Spoustu let strávil mimo domov, zažil utrpení, ale také se naučil číst a psát, což v té době rozhodně nebylo běžné. Po návratu domů Iljás zjišťuje, že jeho rodiče zemřeli a sestra Afíja žije v cizí rodině, kde zažívá pohrdání a bití. O několik let později se z války vrací také Hamza, zjizvený na těle i na duši, a kromě oblečení nemá nic – dokud nepotká krásnou, neohroženou Afíju. Zamilují se do sebe a nějakou dobu spolu spokojeně žijí, ale ve vzdáleném světě probíhají velké změny a začínají ovlivňovat i jejich okolí. Afíja s Hamzou se musí přizpůsobit novým podmínkám a připravit na ně i svého syna, u kterého se celý příběh uzavírá. Abdulrazak Gurnah, teprve druhý nositel Nobelovy ceny původem ze subsaharské Afriky, představuje dlouho neslyšený hlas, který promlouvá ke čtenářům po celém světě a teprve v posledních letech se konečně dostává i k českému publiku. Dozvuky jsou románem zasazeným do specifického myšlenkového i kulturního prostředí, ale zároveň reflektují univerzální lidské zkušenosti, jako je utrpení, ztráta domova a milovaného člověka, láska a odpuštění.

"Kapitalismus je lepší bez demokracie. Demokracie je lepší bez kapitalismu." Tyto dva protichůdné názory zaznívají z různých stran čím dál hlasitěji. Široce respektovaný ekonomický komentátor Martin Wolf se ve své nejnovější knize rozhodl oběma těmto hlasům důrazně oponovat. Krize demokratického kapitalismu nabízí zasvěcené a přehledné zhodnocení příčin toho, proč se dnes svazek demokracie a kapitalismu napíná až k prasknutí, a zároveň jasně ukazuje, proč by odtržení jednoho od druhého znamenalo pro svět katastrofu. Přes všechny své nedostatky - tvrdí Wolf - zůstává demokratický kapitalismus zdaleka nejlepším způsobem společenského uspořádání. Cosi je ale opravdu špatně, růst prosperity se zpomalil a nerovné rozdělení plodů úspěchu mezi nadmíru úspěšnou hrstku a "zbytek" se nápadně vyostřilo. Plutokraté se stáhli do svých bašt, odkud se vysmívají schopnostem vlád investovat do veřejných statků, potřebných k podpoře příležitostí a udržitelnosti. Sílící vlna autokracie se však nakonec vzedme do výše a přemůže i je. Občanství není pouhý slogan ani romantická myšlenka, naopak: jedině idea občanství nás podle Wolfova názoru může zachránit. Nic nedokáže vytvořit soulad mezi politickou a ekonomickou svobodou lépe než sdílená víra ve společné blaho.

Kalmann má potíže. Nebo by se to tak alespoň mohlo zdát, proč jinak by seděl v centrále FBI ve Washingtonu. Ve skutečnosti chtěl jen navštívit svého amerického otce. Ten ho však nechá na holičkách, a než se Kalmann naděje, sedí opět v letadle mířícím zpátky na zmrzlý a sněhem pokrytý Island. Ale ani na dalekém severu ho nečeká žádný klid a pohoda. Byla spáchána vražda a stopy vedou až do Ameriky a netýkají se ničeho menšího (a příznačnějšího) než studené války. A kdo má tento výbušný případ vyřešit? Nikdo jiný než Kalmann, slavný šerif z Raufarhöfnu. Svérázného, a tak trochu šibnutého samozvaného šerifa z vesničky na nejsevernějším cípu Islandu Kalmanna Ó?inssona měli čtenáři možnost poznat už v černohumorném krimi románu Kalmann. Jak se ukazuje, jeho příběh zdaleka neskončil a autor má s tímhle lovcem polárních lišek a žraloků ještě nějaké nevyřízené účty. Proto ho povolává na stránky nového románu, aby vyřešil další případ!

Formule 1 zblízka a s originálními ilustracemi Strhující ilustrovaná historie závodů Formule 1 čtenářům představí vše: fascinující počátky, vývoj, fungování, okruhy. Včetně nejlepších jezdcůe dvacátého století a dneška. Autorem je slavný komentátor motoristického sportu Will Buxton, jenž je zároveň hvězdou seriálu Netflixu Formule 1. Poznejte ohromující historii i zákulisí vzrušujícího světa Formule 1. Grand Prix je komplexní průvodce s bohatým ilustrovaným doprovodem, představující nejrychlejší sport od fascinujících počátků a legendárních jezdců minulých dob až po současné hvězdy. Během více než sedmdesátileté historie se závody Formule 1 proměnily z okrajové záležitosti s několika málo závody za sezónu v globální fenomén, který sleduje více než miliarda fanoušků. S jezdci, kteří se utkávají v rychlostech přes 300 kilometrů za hodinu na více než dvaceti úchvatných závodních tratích, je Formule 1 vrcholnou zkouškou možností a výdrže nejen strojů, ale i lidí. Kniha Grand Prix poutavou formou popisuje minulost, současnost i budoucnost F1, od prvního mistra světa Giuseppeho Fariny přes ikonického Lewise Hamiltona k úřadujícímu šampionovi Maxi Verstappenovi. Poznáte závodníky, s nimiž tito velcí jezdci sváděli souboje. Zjistíte, jaké ovládali stroje a které stáje reprezentovali. Kniha přináší informace o všech aspektech dnešního sportu: o fungování moderních týmů od továren až po vybavení garáží, o designu vozů, bezpečnosti i budoucnosti automobilových závodů. „Cenný a vítaný přírůstek do knihovny každého celoživotního fanouška F1, stejně jako pro každého zvědavce, který se ve světě F1 teprve rozkoukává.“ - Mario Andretti

Berlín, květen 1945. Z města zbyly hromady sutin, v troskách jsou i lidské osudy. Ale všichni chtějí začít znovu žít. A vědí, že vybudovat si znovu důstojné místo v poválečném světě nebude jednoduché. Tím spíš, že ve městě zůstaly téměř jenom ženy – muži jsou mrtví nebo v zajetí, teprve postupně se vracejí – pokud mají kam, a většinou v zuboženém stavu. Ženy musejí shánět jídlo, pečovat o rodinu, postarat se o přežití, ale i odklízet trosky rozbombardovaných domů, udělat město obyvatelným. Tak začíná první román čtyřdílného vyprávění o sestrách Thalheimových, jejichž rodině, dříve velice zámožné, se všechny sny o budoucnosti zhroutily. Rike, Silvie a Flori se ocitají před ruinami rodinného obchodního domu na kdysi luxusní berlínské třídě Kurfürstendamm. Nejstarší Rike touží podnik znovu vybudovat a vnést do ponuré poválečné atmosféry nový život plný barev, slušivých šatů a rafinovaných módních kreací. Jenomže jak – uprostřed bídy, hladu a zimy? Rodina drží pohromadě, mládí pomáhá dívkám zdolávat zdánlivě nemožné a měnová reforma později slibuje nové začátky. Nečekaně však vyjde najevo rodinné tajemství, které na Módní dům Thalheim i celou rodinnou historii vrhne vážný stín podezření. Minulost je stále živá.

Hrdinou magického příběhu je spisovatel Viktor, kterému se nedaří dokončit nejnovější román. Uvízne totiž během pandemie v malém bytě se svým autistickým synem Ámosem. Rozepíše proto nový příběh, v němž se s Ámosem vydává na cestu tajemným městem plným lidí se zvířecími maskami. Viktor doufá, že během ní nalezne se synem společnou řeč a lépe jeden druhého pochopí. Jenže nejdřív bude muset přijít na to, co je s oním alegorickým městem špatně a jak s tím souvisí jeho nedokončená kniha. Klíč k řešení se totiž ukrývá právě v ní. Zatím se však oba propadají do dalších a dalších vrstev města, setkávají se se záhadným Lišcem i stvořením zvaným kušík a v patách jim jsou hlídací psi i radikální antiokulisté. Viktor tak zjistí, jakou zodpovědnost na sebe bereme, když se druhým pokoušíme zprostředkovat něčí příběh. Lukáš Vavrečka román koncipoval jako poetické autofikční vyprávění chlapci, k němuž běžnými prostředky nelze proniknout. Meziměsta jsou knihou o rodičovství a autismu, ale také o tom, jak příběhy proměňují svět kolem nás.

Berlín, květen 1945. Z města zbyly hromady sutin, v troskách jsou i lidské osudy. Ale všichni chtějí začít znovu žít. A vědí, že vybudovat si znovu důstojné místo v poválečném světě nebude jednoduché. Tím spíš, že ve městě zůstaly téměř jenom ženy – muži jsou mrtví nebo v zajetí, teprve postupně se vracejí – pokud mají kam, a většinou v zuboženém stavu. Ženy musejí shánět jídlo, pečovat o rodinu, postarat se o přežití, ale i odklízet trosky rozbombardovaných domů, udělat město obyvatelným. Tak začíná první román čtyřdílného vyprávění o sestrách Thalheimových, jejichž rodině, dříve velice zámožné, se všechny sny o budoucnosti zhroutily. Rike, Silvie a Flori se ocitají před ruinami rodinného obchodního domu na kdysi luxusní berlínské třídě Kurfürstendamm. Nejstarší Rike touží podnik znovu vybudovat a vnést do ponuré poválečné atmosféry nový život plný barev, slušivých šatů a rafinovaných módních kreací. Jenomže jak – uprostřed bídy, hladu a zimy? Rodina drží pohromadě, mládí pomáhá dívkám zdolávat zdánlivě nemožné a měnová reforma později slibuje nové začátky. Nečekaně však vyjde najevo rodinné tajemství, které na Módní dům Thalheim i celou rodinnou historii vrhne vážný stín podezření. Minulost je stále živá.

„Kapitalismus je lepší bez demokracie. Demokracie je lepší bez kapitalismu.“ Tyto dva protichůdné názory zaznívají z různých stran čím dál hlasitěji. Široce respektovaný ekonomický komentátor Martin Wolf se ve své nejnovější knize rozhodl oběma těmto hlasům důrazně oponovat. Krize demokratického kapitalismu nabízí zasvěcené a přehledné zhodnocení příčin toho, proč se dnes svazek demokracie a kapitalismu napíná až k prasknutí, a zároveň jasně ukazuje, proč by odtržení jednoho od druhého znamenalo pro svět katastrofu. Přes všechny své nedostatky – tvrdí Wolf – zůstává demokratický kapitalismus zdaleka nejlepším způsobem společenského uspořádání. Cosi je ale opravdu špatně, růst prosperity se zpomalil a nerovné rozdělení plodů úspěchu mezi nadmíru úspěšnou hrstku a „zbytek“ se nápadně vyostřilo. Plutokraté se stáhli do svých bašt, odkud se vysmívají schopnostem vlád investovat do veřejných statků, potřebných k podpoře příležitostí a udržitelnosti. Sílící vlna autokracie se však nakonec vzedme do výše a přemůže i je. Občanství není pouhý slogan ani romantická myšlenka, naopak: jedině idea občanství nás podle Wolfova názoru může zachránit. Nic nedokáže vytvořit soulad mezi politickou a ekonomickou svobodou lépe než sdílená víra ve společné blaho.

V jakém sportu si vedla královna Alžběta lépe než herec Daniel Craig? Čím Woody Allen pohostil ve svém bytě Václava Havla? A kdo daroval Margaret Thatcherové „bahňáka“? Spisovatel, překladatel a diplomat Michael Žantovský ve svém novém literárním díle s okouzlující nadsázkou a vtipem líčí „nesmazatelné zážitky“ s významnými osobnostmi světového dění: od Václava Havla, George Bushe staršího, Françoise Mitterranda, Margaret Thatcherové a Michaila Gorbačova přes nizozemskou a britskou královnu a Rolling Stones až po papeže Jana Pavla II. a 14. tibetského dalajlámu. Díky autorovi čtenář prožije znovu, i když trochu jinak, převratné dějinné události konce dvacátého století – rozšíření Severoatlantické aliance, peripetie mírového procesu na Blízkém východě a vývoj Evropské unie k „čím dál užšímu svazku“. Navštíví skutečné hlavní město Spojených států Georgetown, nashvillskou Grand Ole Opry i olympijské hry v Londýně, zavítá mezi hollywoodské hvězdy velikosti Jacka Nicholsona, Sylvestera Stallona či Woodyho Harrelsona, a zúčastní se dokonce též jednoho ze zasedání tajemné organizace Bilderberg, kde se za našimi zády rozhoduje o osudu nás všech. Ve třinácti kapitolách své knihy odhalí Michael Žantovský skutečnou povahu světového dění a potvrdí nám všechna podezření, se kterými jsme se dosud neodvažovali svěřit nikomu kromě svého psychiatra. Text doprovázejí barevné dokumentární fotografie z autorova archivu.

Impozantní dvoudílná práce předního odborníka na dějiny třetí říše, renomovaného britského historika Franka McDonougha, čtivě a fundovaně vypráví příběh nacistického Německa prostřednictvím postavy jeho stvořitele i hrobníka Adolfa Hitlera. McDonoughovo strhující líčení nabízí děsivé paralely s děním posledních let v Evropě. Kniha je opatřena pečlivým poznámkovým aparátem a vybavena velkorysým a často unikátním fotografickým doprovodem. První díl se věnuje letům 1933–1939. Začíná zvolením Hitlera říšským kancléřem a popisuje, jak se mu během několika měsíců podařilo zavést v Německu diktaturu, uvěznit či rovnou zabít jeho levicové oponenty, vyřadit Židy z veřejného života a zbytek populace získat na svou stranu nebo zastrašit šíleným terorem. Připomíná také, jak se Hitlerovi díky masivním veřejným zakázkám či zrušením zahraničních dluhů a investicemi do zbrojního průmyslu podařilo dosáhnout plné zaměstnanosti a oživení ekonomiky. Po letech hospodářské krize se Německo vynořilo jako nová, brutální síla světové scény. Sledujeme, jak se bezohlednému vůdci podařilo nadchnout německý národ pro myšlenku obnovené Říše. Ve stínu ohromujícího domácího triumfu se však Adolf Hitler systematicky připravoval na realizaci své největší ambice: rozšíření německého „životního prostoru“, jehož motorem mělo být surové ovládnutí východní Evropy a fanatický rasismus. Prostředkem a stvrzením velikosti tohoto snu se měla stát – válka.

Impozantní dvoudílná práce předního odborníka na dějiny třetí říše, renomovaného britského historika Franka McDonougha, čtivě a fundovaně vypráví příběh nacistického Německa prostřednictvím postavy jeho stvořitele i hrobníka Adolfa Hitlera. McDonoughovo strhující líčení nabízí děsivé paralely s děním posledních let v Evropě. Kniha je opatřena pečlivým poznámkovým aparátem a vybavena velkorysým a často unikátním fotografickým doprovodem. Druhý díl zachycuje období let 1940–1945. Na jeho začátku stálo nacistické Německo a jeho vůdce na vrcholu své síly a moci, na ­jeho konci byl Hitler po smrti a celé Německo v troskách, navíc si na bedrech neslo hanbu holokaustu a válečných zločinů, které budou jeho obyvatele tížit po desítky let. Profesor McDonough dokazuje, že navzdory Hitlerovým velkolepým plánům a počátečním válečným úspěchům se Německo nikdy nestalo opravdovou supervelmocí a nemělo šanci uspět proti jednotně sešikovaným Spojencům. Druhý díl sleduje Hitlerova vojenská vítězství i nelidské vraždění na dobytých územích stejně jako následný obrat na bitevním poli a cestu k definitivní porážce německého nacionálního socialismu.

Hrdinou magického příběhu je spisovatel Viktor, kterému se nedaří dokončit nejnovější román. Uvízne totiž během pandemie v malém bytě se svým autistickým synem Ámosem. Rozepíše proto nový příběh, v němž se s Ámosem vydává na cestu tajemným městem plným lidí se zvířecími maskami. Viktor doufá, že během ní nalezne se synem společnou řeč a lépe jeden druhého pochopí. Jenže nejdřív bude muset přijít na to, co je s oním alegorickým městem špatně a jak s tím souvisí jeho nedokončená kniha. Klíč k řešení se totiž ukrývá právě v ní. Zatím se však oba propadají do dalších a dalších vrstev města, setkávají se se záhadným Lišcem i stvořením zvaným kušík a v patách jim jsou hlídací psi i radikální antiokulisté. Viktor tak zjistí, jakou zodpovědnost na sebe bereme, když se druhým pokoušíme zprostředkovat něčí příběh. Lukáš Vavrečka román koncipoval jako poetické autofikční vyprávění chlapci, k němuž běžnými prostředky nelze proniknout. Meziměsta jsou knihou o rodičovství a autismu, ale také o tom, jak příběhy proměňují svět kolem nás.

Bezejmenná románová hrdinka je dívka uvězněná v těle chlapce, která se snaží pochopit samu sebe a stejně tak svět, v němž žije. Příběh začíná v dělnické čtvrti na periferii Madridu, kde v osmdesátých letech minulého století vyrůstá: v bohem zapomenuté části města, kterou pustoší heroinová epidemie. V následující dekádě se odsud dostává do centra města, žijícího pulzujícími kluby a bohatým nočním životem. V centru Madridu, uprostřed party scény, plné divokých i smutných existencí, nonkonformních mladých lidí, prostitutek i padlých andělů, objevuje spřízněnost a zdá se, že konečně také svoje místo v životě i společnosti, byť vykořeněné z té většinové. S každým krokem vpřed však musí čelit dalšímu a dalšímu násilí, kterému se zatím neumí účinně postavit. V tomto vzrušujícím, často děsivém světě může být každá volba skutečně otázkou života a smrti. Román Zlozvyk vypráví o vazbách mezi genderem a sociálním statusem, o hledání vlastní identity i síle sesterství. Syrové a divoké, ale také lyrické a dojemné dílo, v němž se vzájemně setkávají a dotýkají extrémy, aby nám ukázaly, proč jsou vztek a odpor proti systému nutné pro přežití ve společnosti, která nepřijímá ty, kdo jsou jiní.

Bezejmenná románová hrdinka je dívka uvězněná v těle chlapce, která se snaží pochopit samu sebe a stejně tak svět, v němž žije. Příběh začíná v dělnické čtvrti na periferii Madridu, kde v osmdesátých letech minulého století vyrůstá: v bohem zapomenuté části města, kterou pustoší heroinová epidemie. V následující dekádě se protagonistka dostává do centra města, žijícího pulzujícími kluby a bohatým nočním životem. V centru Madridu, uprostřed party scény, plné feťáků, popových div a padlých andělů, objevuje spřízněnost a zdá se, že konečně také svoje místo v životě i společnosti, byť vykořeněné z té většinové. S každým krokem vpřed však musí čelit dalšímu a dalšímu násilí, kterému se zatím neumí účinně postavit. V tomto vzrušujícím, často děsivém světě může být každá volba skutečně otázkou života a smrti. Román Zlozvyk vypráví o vazbách mezi genderem a sociálním statusem, o hledání vlastní identity i síle sesterství. Syrové a divoké, ale také lyrické a dojemné dílo, v němž se vzájemně setkávají a dotýkají extrémy, aby nám ukázaly, proč jsou vztek a odpor proti systému nutné pro přežití ve společnosti, která nepřijímá ty, kdo jsou jiní.