Prostor strana 7 z 62

"Kapitalismus je lepší bez demokracie. Demokracie je lepší bez kapitalismu." Tyto dva protichůdné názory zaznívají z různých stran čím dál hlasitěji. Široce respektovaný ekonomický komentátor Martin Wolf se ve své nejnovější knize rozhodl oběma těmto hlasům důrazně oponovat. Krize demokratického kapitalismu nabízí zasvěcené a přehledné zhodnocení příčin toho, proč se dnes svazek demokracie a kapitalismu napíná až k prasknutí, a zároveň jasně ukazuje, proč by odtržení jednoho od druhého znamenalo pro svět katastrofu. Přes všechny své nedostatky - tvrdí Wolf - zůstává demokratický kapitalismus zdaleka nejlepším způsobem společenského uspořádání. Cosi je ale opravdu špatně, růst prosperity se zpomalil a nerovné rozdělení plodů úspěchu mezi nadmíru úspěšnou hrstku a "zbytek" se nápadně vyostřilo. Plutokraté se stáhli do svých bašt, odkud se vysmívají schopnostem vlád investovat do veřejných statků, potřebných k podpoře příležitostí a udržitelnosti. Sílící vlna autokracie se však nakonec vzedme do výše a přemůže i je. Občanství není pouhý slogan ani romantická myšlenka, naopak: jedině idea občanství nás podle Wolfova názoru může zachránit. Nic nedokáže vytvořit soulad mezi politickou a ekonomickou svobodou lépe než sdílená víra ve společné blaho.

Kalmann má potíže. Nebo by se to tak alespoň mohlo zdát, proč jinak by seděl v centrále FBI ve Washingtonu. Ve skutečnosti chtěl jen navštívit svého amerického otce. Ten ho však nechá na holičkách, a než se Kalmann naděje, sedí opět v letadle mířícím zpátky na zmrzlý a sněhem pokrytý Island. Ale ani na dalekém severu ho nečeká žádný klid a pohoda. Byla spáchána vražda a stopy vedou až do Ameriky a netýkají se ničeho menšího (a příznačnějšího) než studené války. A kdo má tento výbušný případ vyřešit? Nikdo jiný než Kalmann, slavný šerif z Raufarhöfnu. Svérázného, a tak trochu šibnutého samozvaného šerifa z vesničky na nejsevernějším cípu Islandu Kalmanna Ó?inssona měli čtenáři možnost poznat už v černohumorném krimi románu Kalmann. Jak se ukazuje, jeho příběh zdaleka neskončil a autor má s tímhle lovcem polárních lišek a žraloků ještě nějaké nevyřízené účty. Proto ho povolává na stránky nového románu, aby vyřešil další případ!

Formule 1 zblízka a s originálními ilustracemi Strhující ilustrovaná historie závodů Formule 1 čtenářům představí vše: fascinující počátky, vývoj, fungování, okruhy. Včetně nejlepších jezdcůe dvacátého století a dneška. Autorem je slavný komentátor motoristického sportu Will Buxton, jenž je zároveň hvězdou seriálu Netflixu Formule 1. Poznejte ohromující historii i zákulisí vzrušujícího světa Formule 1. Grand Prix je komplexní průvodce s bohatým ilustrovaným doprovodem, představující nejrychlejší sport od fascinujících počátků a legendárních jezdců minulých dob až po současné hvězdy. Během více než sedmdesátileté historie se závody Formule 1 proměnily z okrajové záležitosti s několika málo závody za sezónu v globální fenomén, který sleduje více než miliarda fanoušků. S jezdci, kteří se utkávají v rychlostech přes 300 kilometrů za hodinu na více než dvaceti úchvatných závodních tratích, je Formule 1 vrcholnou zkouškou možností a výdrže nejen strojů, ale i lidí. Kniha Grand Prix poutavou formou popisuje minulost, současnost i budoucnost F1, od prvního mistra světa Giuseppeho Fariny přes ikonického Lewise Hamiltona k úřadujícímu šampionovi Maxi Verstappenovi. Poznáte závodníky, s nimiž tito velcí jezdci sváděli souboje. Zjistíte, jaké ovládali stroje a které stáje reprezentovali. Kniha přináší informace o všech aspektech dnešního sportu: o fungování moderních týmů od továren až po vybavení garáží, o designu vozů, bezpečnosti i budoucnosti automobilových závodů. „Cenný a vítaný přírůstek do knihovny každého celoživotního fanouška F1, stejně jako pro každého zvědavce, který se ve světě F1 teprve rozkoukává.“ - Mario Andretti

Berlín, květen 1945. Z města zbyly hromady sutin, v troskách jsou i lidské osudy. Ale všichni chtějí začít znovu žít. A vědí, že vybudovat si znovu důstojné místo v poválečném světě nebude jednoduché. Tím spíš, že ve městě zůstaly téměř jenom ženy – muži jsou mrtví nebo v zajetí, teprve postupně se vracejí – pokud mají kam, a většinou v zuboženém stavu. Ženy musejí shánět jídlo, pečovat o rodinu, postarat se o přežití, ale i odklízet trosky rozbombardovaných domů, udělat město obyvatelným. Tak začíná první román čtyřdílného vyprávění o sestrách Thalheimových, jejichž rodině, dříve velice zámožné, se všechny sny o budoucnosti zhroutily. Rike, Silvie a Flori se ocitají před ruinami rodinného obchodního domu na kdysi luxusní berlínské třídě Kurfürstendamm. Nejstarší Rike touží podnik znovu vybudovat a vnést do ponuré poválečné atmosféry nový život plný barev, slušivých šatů a rafinovaných módních kreací. Jenomže jak – uprostřed bídy, hladu a zimy? Rodina drží pohromadě, mládí pomáhá dívkám zdolávat zdánlivě nemožné a měnová reforma později slibuje nové začátky. Nečekaně však vyjde najevo rodinné tajemství, které na Módní dům Thalheim i celou rodinnou historii vrhne vážný stín podezření. Minulost je stále živá.

Hrdinou magického příběhu je spisovatel Viktor, kterému se nedaří dokončit nejnovější román. Uvízne totiž během pandemie v malém bytě se svým autistickým synem Ámosem. Rozepíše proto nový příběh, v němž se s Ámosem vydává na cestu tajemným městem plným lidí se zvířecími maskami. Viktor doufá, že během ní nalezne se synem společnou řeč a lépe jeden druhého pochopí. Jenže nejdřív bude muset přijít na to, co je s oním alegorickým městem špatně a jak s tím souvisí jeho nedokončená kniha. Klíč k řešení se totiž ukrývá právě v ní. Zatím se však oba propadají do dalších a dalších vrstev města, setkávají se se záhadným Lišcem i stvořením zvaným kušík a v patách jim jsou hlídací psi i radikální antiokulisté. Viktor tak zjistí, jakou zodpovědnost na sebe bereme, když se druhým pokoušíme zprostředkovat něčí příběh. Lukáš Vavrečka román koncipoval jako poetické autofikční vyprávění chlapci, k němuž běžnými prostředky nelze proniknout. Meziměsta jsou knihou o rodičovství a autismu, ale také o tom, jak příběhy proměňují svět kolem nás.

Berlín, květen 1945. Z města zbyly hromady sutin, v troskách jsou i lidské osudy. Ale všichni chtějí začít znovu žít. A vědí, že vybudovat si znovu důstojné místo v poválečném světě nebude jednoduché. Tím spíš, že ve městě zůstaly téměř jenom ženy – muži jsou mrtví nebo v zajetí, teprve postupně se vracejí – pokud mají kam, a většinou v zuboženém stavu. Ženy musejí shánět jídlo, pečovat o rodinu, postarat se o přežití, ale i odklízet trosky rozbombardovaných domů, udělat město obyvatelným. Tak začíná první román čtyřdílného vyprávění o sestrách Thalheimových, jejichž rodině, dříve velice zámožné, se všechny sny o budoucnosti zhroutily. Rike, Silvie a Flori se ocitají před ruinami rodinného obchodního domu na kdysi luxusní berlínské třídě Kurfürstendamm. Nejstarší Rike touží podnik znovu vybudovat a vnést do ponuré poválečné atmosféry nový život plný barev, slušivých šatů a rafinovaných módních kreací. Jenomže jak – uprostřed bídy, hladu a zimy? Rodina drží pohromadě, mládí pomáhá dívkám zdolávat zdánlivě nemožné a měnová reforma později slibuje nové začátky. Nečekaně však vyjde najevo rodinné tajemství, které na Módní dům Thalheim i celou rodinnou historii vrhne vážný stín podezření. Minulost je stále živá.

„Kapitalismus je lepší bez demokracie. Demokracie je lepší bez kapitalismu.“ Tyto dva protichůdné názory zaznívají z různých stran čím dál hlasitěji. Široce respektovaný ekonomický komentátor Martin Wolf se ve své nejnovější knize rozhodl oběma těmto hlasům důrazně oponovat. Krize demokratického kapitalismu nabízí zasvěcené a přehledné zhodnocení příčin toho, proč se dnes svazek demokracie a kapitalismu napíná až k prasknutí, a zároveň jasně ukazuje, proč by odtržení jednoho od druhého znamenalo pro svět katastrofu. Přes všechny své nedostatky – tvrdí Wolf – zůstává demokratický kapitalismus zdaleka nejlepším způsobem společenského uspořádání. Cosi je ale opravdu špatně, růst prosperity se zpomalil a nerovné rozdělení plodů úspěchu mezi nadmíru úspěšnou hrstku a „zbytek“ se nápadně vyostřilo. Plutokraté se stáhli do svých bašt, odkud se vysmívají schopnostem vlád investovat do veřejných statků, potřebných k podpoře příležitostí a udržitelnosti. Sílící vlna autokracie se však nakonec vzedme do výše a přemůže i je. Občanství není pouhý slogan ani romantická myšlenka, naopak: jedině idea občanství nás podle Wolfova názoru může zachránit. Nic nedokáže vytvořit soulad mezi politickou a ekonomickou svobodou lépe než sdílená víra ve společné blaho.

V jakém sportu si vedla královna Alžběta lépe než herec Daniel Craig? Čím Woody Allen pohostil ve svém bytě Václava Havla? A kdo daroval Margaret Thatcherové „bahňáka“? Spisovatel, překladatel a diplomat Michael Žantovský ve svém novém literárním díle s okouzlující nadsázkou a vtipem líčí „nesmazatelné zážitky“ s významnými osobnostmi světového dění: od Václava Havla, George Bushe staršího, Françoise Mitterranda, Margaret Thatcherové a Michaila Gorbačova přes nizozemskou a britskou královnu a Rolling Stones až po papeže Jana Pavla II. a 14. tibetského dalajlámu. Díky autorovi čtenář prožije znovu, i když trochu jinak, převratné dějinné události konce dvacátého století – rozšíření Severoatlantické aliance, peripetie mírového procesu na Blízkém východě a vývoj Evropské unie k „čím dál užšímu svazku“. Navštíví skutečné hlavní město Spojených států Georgetown, nashvillskou Grand Ole Opry i olympijské hry v Londýně, zavítá mezi hollywoodské hvězdy velikosti Jacka Nicholsona, Sylvestera Stallona či Woodyho Harrelsona, a zúčastní se dokonce též jednoho ze zasedání tajemné organizace Bilderberg, kde se za našimi zády rozhoduje o osudu nás všech. Ve třinácti kapitolách své knihy odhalí Michael Žantovský skutečnou povahu světového dění a potvrdí nám všechna podezření, se kterými jsme se dosud neodvažovali svěřit nikomu kromě svého psychiatra. Text doprovázejí barevné dokumentární fotografie z autorova archivu.

Impozantní dvoudílná práce předního odborníka na dějiny třetí říše, renomovaného britského historika Franka McDonougha, čtivě a fundovaně vypráví příběh nacistického Německa prostřednictvím postavy jeho stvořitele i hrobníka Adolfa Hitlera. McDonoughovo strhující líčení nabízí děsivé paralely s děním posledních let v Evropě. Kniha je opatřena pečlivým poznámkovým aparátem a vybavena velkorysým a často unikátním fotografickým doprovodem. První díl se věnuje letům 1933–1939. Začíná zvolením Hitlera říšským kancléřem a popisuje, jak se mu během několika měsíců podařilo zavést v Německu diktaturu, uvěznit či rovnou zabít jeho levicové oponenty, vyřadit Židy z veřejného života a zbytek populace získat na svou stranu nebo zastrašit šíleným terorem. Připomíná také, jak se Hitlerovi díky masivním veřejným zakázkám či zrušením zahraničních dluhů a investicemi do zbrojního průmyslu podařilo dosáhnout plné zaměstnanosti a oživení ekonomiky. Po letech hospodářské krize se Německo vynořilo jako nová, brutální síla světové scény. Sledujeme, jak se bezohlednému vůdci podařilo nadchnout německý národ pro myšlenku obnovené Říše. Ve stínu ohromujícího domácího triumfu se však Adolf Hitler systematicky připravoval na realizaci své největší ambice: rozšíření německého „životního prostoru“, jehož motorem mělo být surové ovládnutí východní Evropy a fanatický rasismus. Prostředkem a stvrzením velikosti tohoto snu se měla stát – válka.

Impozantní dvoudílná práce předního odborníka na dějiny třetí říše, renomovaného britského historika Franka McDonougha, čtivě a fundovaně vypráví příběh nacistického Německa prostřednictvím postavy jeho stvořitele i hrobníka Adolfa Hitlera. McDonoughovo strhující líčení nabízí děsivé paralely s děním posledních let v Evropě. Kniha je opatřena pečlivým poznámkovým aparátem a vybavena velkorysým a často unikátním fotografickým doprovodem. Druhý díl zachycuje období let 1940–1945. Na jeho začátku stálo nacistické Německo a jeho vůdce na vrcholu své síly a moci, na ­jeho konci byl Hitler po smrti a celé Německo v troskách, navíc si na bedrech neslo hanbu holokaustu a válečných zločinů, které budou jeho obyvatele tížit po desítky let. Profesor McDonough dokazuje, že navzdory Hitlerovým velkolepým plánům a počátečním válečným úspěchům se Německo nikdy nestalo opravdovou supervelmocí a nemělo šanci uspět proti jednotně sešikovaným Spojencům. Druhý díl sleduje Hitlerova vojenská vítězství i nelidské vraždění na dobytých územích stejně jako následný obrat na bitevním poli a cestu k definitivní porážce německého nacionálního socialismu.

Hrdinou magického příběhu je spisovatel Viktor, kterému se nedaří dokončit nejnovější román. Uvízne totiž během pandemie v malém bytě se svým autistickým synem Ámosem. Rozepíše proto nový příběh, v němž se s Ámosem vydává na cestu tajemným městem plným lidí se zvířecími maskami. Viktor doufá, že během ní nalezne se synem společnou řeč a lépe jeden druhého pochopí. Jenže nejdřív bude muset přijít na to, co je s oním alegorickým městem špatně a jak s tím souvisí jeho nedokončená kniha. Klíč k řešení se totiž ukrývá právě v ní. Zatím se však oba propadají do dalších a dalších vrstev města, setkávají se se záhadným Lišcem i stvořením zvaným kušík a v patách jim jsou hlídací psi i radikální antiokulisté. Viktor tak zjistí, jakou zodpovědnost na sebe bereme, když se druhým pokoušíme zprostředkovat něčí příběh. Lukáš Vavrečka román koncipoval jako poetické autofikční vyprávění chlapci, k němuž běžnými prostředky nelze proniknout. Meziměsta jsou knihou o rodičovství a autismu, ale také o tom, jak příběhy proměňují svět kolem nás.

Bezejmenná románová hrdinka je dívka uvězněná v těle chlapce, která se snaží pochopit samu sebe a stejně tak svět, v němž žije. Příběh začíná v dělnické čtvrti na periferii Madridu, kde v osmdesátých letech minulého století vyrůstá: v bohem zapomenuté části města, kterou pustoší heroinová epidemie. V následující dekádě se odsud dostává do centra města, žijícího pulzujícími kluby a bohatým nočním životem. V centru Madridu, uprostřed party scény, plné divokých i smutných existencí, nonkonformních mladých lidí, prostitutek i padlých andělů, objevuje spřízněnost a zdá se, že konečně také svoje místo v životě i společnosti, byť vykořeněné z té většinové. S každým krokem vpřed však musí čelit dalšímu a dalšímu násilí, kterému se zatím neumí účinně postavit. V tomto vzrušujícím, často děsivém světě může být každá volba skutečně otázkou života a smrti. Román Zlozvyk vypráví o vazbách mezi genderem a sociálním statusem, o hledání vlastní identity i síle sesterství. Syrové a divoké, ale také lyrické a dojemné dílo, v němž se vzájemně setkávají a dotýkají extrémy, aby nám ukázaly, proč jsou vztek a odpor proti systému nutné pro přežití ve společnosti, která nepřijímá ty, kdo jsou jiní.

Bezejmenná románová hrdinka je dívka uvězněná v těle chlapce, která se snaží pochopit samu sebe a stejně tak svět, v němž žije. Příběh začíná v dělnické čtvrti na periferii Madridu, kde v osmdesátých letech minulého století vyrůstá: v bohem zapomenuté části města, kterou pustoší heroinová epidemie. V následující dekádě se protagonistka dostává do centra města, žijícího pulzujícími kluby a bohatým nočním životem. V centru Madridu, uprostřed party scény, plné feťáků, popových div a padlých andělů, objevuje spřízněnost a zdá se, že konečně také svoje místo v životě i společnosti, byť vykořeněné z té většinové. S každým krokem vpřed však musí čelit dalšímu a dalšímu násilí, kterému se zatím neumí účinně postavit. V tomto vzrušujícím, často děsivém světě může být každá volba skutečně otázkou života a smrti. Román Zlozvyk vypráví o vazbách mezi genderem a sociálním statusem, o hledání vlastní identity i síle sesterství. Syrové a divoké, ale také lyrické a dojemné dílo, v němž se vzájemně setkávají a dotýkají extrémy, aby nám ukázaly, proč jsou vztek a odpor proti systému nutné pro přežití ve společnosti, která nepřijímá ty, kdo jsou jiní.

Kniha navazuje na výpravnou publikaci Příběhy Staré dámy, popisující reportážní formou první stovku ročníků nejslavnějšího cyklistického závodu světa, které se uskutečnily do roku 2013. Tentokrát se autor detailně věnuje poslednímu desetiletí Tour de France, jak je na vlastní oči coby reportér ve Francii zažil. Zároveň kniha nabízí pohled i na klíčové události dalších dvou největších cyklistických závodů Giro d'Italia a Vuelta a Espaňa, čímž vytváří plastický obraz cyklistického dění na třítýdenních závodech v celém tomto období. Součástí knihy jsou životní příběhy největších hvězd Tour de France i unikátní osobní výpovědi všech českých cyklistů, kteří se v letech 2014–2023 Tour zúčastnili, v čele s Romanem Kreuzigerem, Leopoldem Königem a Zdeňkem Štybarem. Knihu doprovází bohatý fotografický materiál i výsledkový a statistický servis.

Zdeňku Zikmundovi se podařilo připravit dvě mimořádné monografie, mapující dějiny nejpopulárnějšího sportu pod totalitní kuratelou. Autor vedle základního historického rámce propojuje známá i méně známá fakta a výsledky s konkrétními příběhy, události zasazuje do souvislostí. Řada čtenářů se tak může blíže seznámit s pozadím dosud strohých zpráv, jež se často týkaly rodin fotbalových hráčů či jejich blízkého okolí. Jednotlivé kapitoly sledují osudy klubů, hráčů a funkcionářů, přibližují dobové reálie, zajímavosti a kuriozity i v regionálním měřítku a všímají si politického zákulisí a kuloárových zvěstí. Velmi cenná je rovněž důkladná faktografická příloha a bohatý fotografický doprovod v podobě dobových dokumentárních snímků v obou knihách.

Žít dál je sbírka povídek zasazená do prostředí arménského městečka Berd, ležícího nedaleko hranic s Ázerbájdžánem. Autorka v jednotlivých příbězích skládá pestrou a mnohovrstevnou mozaiku rodného města poznamenaného první válkou o Náhorní Karabach a jejími tragickými následky. Berd, obklopený majestátnými horami, má vše, co je potřeba ke spokojenému životu – útulné kamenné domy, zeleninové zahrady i ovocné sady. Obyvatelé žijí svými každodenními radostmi i starostmi, vaří tradiční jídla, sbírají med, pečou chleba, tkají koberce a vychovávají děti. Každého z nich však válka nějakým způsobem poznamenala – vyhnanstvím z domova, ztrátou někoho blízkého, fyzickým či psychickým zraněním. Každá z postav žije s traumatem, které jí válka zanechala. Ale lidé žijí dál. Aby oplakali mrtvé a nesli dál jejich památku. Aby pomáhali těm, kteří pomoc potřebují víc než oni. Protože život vždycky zvítězí nad smrtí.