Prostor strana 7 z 48

Úsměvné vzpomínky nastřádané v paměti ženy narozené po druhé světové válce a obdařené smyslem pro komično, detail a zkratkovité, leč s přirozenou moudrostí a vtipem podané vyprávění o sobě samé, blízké rodině a radostech i strastech té které doby. S nadhledem i smutnými připomenutími sbírá autorka jednotlivé střípky odpozorovaných i se vším všudy prožitých momentů, jež v celku tvoří až překvapivě ucelenou výpověď… Humorná próza již potěšila tisíce čtenářů (první vydání nakladatelství Adonai, 2001), v Eroice vychází nové, upravené vydání.

Humorné a s velkým nadhledem psané poučení, jak hledat, přebírat a zvažovat, který by mohl být ten pravý – aby to nakonec dopadlo úplně jinak… Třicátnice Agáta řeší totéž, co ostatní osamělé ženy v jejím věku, jen si už připadá moc zkušená na to, aby se do vztahu vrhala bez rozmyslu. Nebo si to alespoň myslí. Skutečnost ji ale nečekaně zaskočí…

Úsměvné i dojemné příběhy Hely Fediové, legendární Vltavěnky ze Ždáně, které přináší první část románu pod názvem Příběh Krásné Heleny od Svatojánských proudů, nás zavedou do světa Vltavěnčina dětství s koloritem starých žižkovských domů a ulic, v nichž všestranně nadaná, ale duševně poněkud nezralá Hela vyrůstala se svérázným otcem, despotou a nebetyčným škudlilem. Celým jejím štěstím však byla řeka. Na Ždáni, nedaleko bývalých Svatojánských proudů žila od raného mládí až do své smrti. Knihu lze vřele doporučit každému, kdo má rád dokumentární a memoárovou literaturu a zároveň se nechce ochudit o všechny atributy krásné prózy. Vltavěnka se v tomto druhém, rozšířeném vydání vrací ke čtenářům v roce, kdy by se Hela Fediová dožila stých narozenin.

Doplněné, rozšířené a upravené vydání populárního autorčina blogu o všem, co potkalo ženu fascinovanou africkým kontinentem natolik, že se nejenže pronikla do tajů exotických jazyků, ale z jedné z cest si přivezla i neméně exotického manžela. Atraktivní a

Děj humorné movely je zasazen do redakce inzertních novin Pražský den, kterou řídí jejich majitel Schauer. Redakce má jen málo zaměstnanců a v podstatě prosperuje, každý se ale snaží, co to dá, aby vynikl. Hlavní postavou se vbrzku stává vychrtlý obrýlený intelektuál se zelenou pletí žijící stále s přepečlivou maminkou Jiří Šourek. Právě on, v zoufalství, čím a jak oživit kulturní rubriku, dostane do rukou dopis, který napsala ministru Rosenheimovi jeho milenka. Vzpomíná na příjemně strávenou dovolenou s ženatým ministrem. Jiří udělá z dopisu zprávu dne - a spouští tím celý řetězec skandálních odhalení, komických situací i osudových přehmatů...

Román volně navazuje na autorčin předchozí román Pod kůží. Hrdinka Simona je o dva roky starší, je vdaná a užívá si mateřských povinností se svým malým synkem a pubertální dcerou. Stále ještě se zcela nevyrovnala s tím, že ji rafi novaným způsobem opustil muž, kterému se tolik obětovala, a osud jí připravuje nové nástrahy. Stíny minulosti se znovu vynořují napovrch a Simona se jim musí bránit. A kromě toho musí hájit svou čest i své manželství a učit sebe i jiné milovat.

Další svazek esejů francouzského sociálního myslitele kriticky analyzuje postmoderní dobu.

V jedenatřiceti kapitolách se Henry Kissinger z pohledu zkušeného politika-diplomata a historika zabývá klíčovými událostmi světových dějin, počínaje dobou kardinála Richelieua přes napoleonské války a velmocenskou rovnováhu 19. století až k dramatům století dvacátého. Zvláště pozoruhodné jsou jeho analýzy současné světové situace, kdy odešel ze scény Sovětský svaz, hlavní protivník Spojených států v období studené války. S důvěrnou obeznámeností dává autor čtenáři nahlédnout do světa nejvyšší - především americké - politiky.

Když dvacáté století bylo ještě mladé, sotva narozené, pokusilo se lidstvo dát na konferenci v Haagu válkám alespoň nějaká civilizovaná pravidla. Zajatci dostali svá práva, ranění museli být ošetřováni přítel-nepřítel, civilní obyvatelstvo mělo být maximálně šetřeno. S výtrysky rasového a třídního nacistického a komujnistického inženýrství se však vzápětí po první světové válce z člověka stal hmyz, který bylo možno hubit ve velkém. Zhruba v téže době, kdy se rodil vražedný věhlas koncentračních táborů a gulagů, dostávali lékaři do rukou antibiotika a fyzikové se pouštěli do riskantního rozbíjení atomu. Bylo to zvláštní století. Obdivuhodné i děsivé zároveň. Dvacáté století. Orwellovo století.

Výbor z básnické tvorby Thomase Bernharda, která vznikala v raném období jeho literární činnosti, převážně do počátku šedesátých let. Kniha zahrnuje dvě z jeho básnických sbírek (In hora mortis a Unter dem Eisen des Mondes) i soubor nezařazených básní publikovaných v časopisech a antologiích.

Na fenoménu módy se snaží profesor univerzity v Grenoblu Gilles Lipovetsky ukázat, v čem se dnešní západní společnost radikálně liší od předchozích i ostatních kultur, jakým způsobem přelétavost a pomíjivost ovlivňuje i myšlení a chování velkých společenství. Na konkrétních příkladech dokládá souvislosti mezi módou, konzumní společností, reklamou, kulturou, masmédii, změnami ideologickými i sociálními. Sleduje rozpad měšťanského estetického ideálu a zároveň proměnu módy v gesto individua vůči bezprostřednímu okolí.

Dílo národů Roberta B. Reicha, profesora Harvardovy univerzity, je živě napsanou analýzou problémů, před kterými dnes, na přelomu století, stojí nejen Spojené státy, ale i ostatní vyspělé země. Ještě v polovině 20. století životní úroveň obyvatel každého státu závisela na úspěchu hlavních korporací země. Ekonomika vyspělých státu byly propojeny jen ve velmi omezené míře. Reich ve své práci přináší přesvědčivé argumenty pro své tvrzení, že dnes se situace změnila: peníze, myšlenky a technologie volně proudí přes hranice, v neposlední řadě díky moderním formám komunikace. To prospívá především tvůrčím pracovníkům, které Reich nazývá symbolickými analytiky , avšak přináší ve vyspělých státech značné problémy nekvalifikovaným pracovním silám i pracovníkům v sektoru služeb, kteří se dostávají do konkurenčního tlaku pracovních sil v zemích třetího světa, které jsou ochotny pracovat za velmi nízkou mzdu. Ve Spojených státech se rozšiřuje propast mezi symbolickými analytiky a čtyřmi zbývajícími pětinami obyvatelstva. V Díle národů, jehož titul je narážkou na klasickou práci Adama Smithe, Reich navrhuje reformní opatření, kterými by se tento nepříznivý trend dal zvrátit.

Další zdařile vystavěný a umně napsaný román s rychle se odvíjejícím dějem a napínavou zápletkou, ostatně právě na to je čtenář u Paula Austera zvyklý. Tentokrát se jedná o příběh muže, na jehož manželství i intelektuální schopnosti vypravěč – jeho nejlepší přítel – žárlí. Poté, co muž náhle zemře, snaží se vypravěč kousek po kousku poslepovat okolnosti, které jeho smrti předcházely, ve snaze dobrat se pravdy dřív než ti, kteří případ vyšetřují, a prosadit vlastní verzi událostí. Poutavé vyprávění kombinující literární prvky psychologického románu a detektivního příběhu se dotýká přátelství a zrady, tělesné touhy a odcizení a odhaluje, jak nepředvídatelnými cestami může násilí pronikat do každodennosti lidského života.

Esej O nomádství sociologa Michela Maffesoliho, profesora na pařížské Sorbonně, se nevrací jen k dějinám pojmu nomádství, jehož počátky tkvějí kdesi uu Nietzscheho a který se odráží později jak u Artauda, tak především u Deleuze, ale pokouší se tento jev obohatit interpretačním kontextem fenoménu bloudění, hledání, migrace, touhy neustále unikat a vystavovat se riskantním setkáním.

Obvyklé i neobvyklé příběhy, v nichž je téměř vždy přítomen prvek hrůzy, anekdoticky vyostřené či groteskní scény zdánlivě bez pointy, plné dvojznačnosti a iritace, které popisují vlastní Bernhardovy zážitky či události ze soudní síně. Setkáme se v nich s rozličnými postavami od filozofů a spisovatelů, krotitelů lvů přes ředitele a starosty až k prezidentům občas v nich zableskne známé jméno – např. Knut Hamsun, Ingeborg Bachmannová či bývalý italský král Umberto. Jedno mají tyto příběhy společné: objevily se kdysi v lokálních zprávách některých regionálních novin.

Zřejmě nejproslulejším - nebo alespoň nejzpopularizovanějším - obdobím historie poválečných Spojených států jsou šedesátá léta: barevná éra hippies, rockových hvězd a dobývání Měsíce, ale také J. F. Kennedyho a války ve Vietnamu. Americký novinář David Halberstam však ve své rozsáhlé práci Černobílé desetiletí: Padesátá léta a Spojené státy dokazuje, že na první pohled nevýrazná etapa padesátých let je pro Ameriku i pro svět mnohem důležitější.