Prostor strana 14 z 62

Bestsellery Aleše Palána Raději zešílet v divočině a Jako v nebi, jenže jinak v kompletu s audioknihami. Raději zešílet v divočině Aleš Palán foto Jan Šibík Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte. O setkáních s nimi je tato kniha. Osm rozhovorů s lidmi žijícími dlouhodobě mimo civilizaci přináší pohled do tajuplného světa, o jehož existenci nic nevíme. Setkáváme se zde s divokými zvířaty, krutými zimami, dokonce i s přízraky. Někteří samotáři jsou vysloveně racionální, jiní vyprávějí svůj život trochu jako mýtus. Kniha zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin 2018. Audioknihu čte Igor Bareš, Norbert Lichý, Jana Stryková, David Novotný, Petr Čtvrtníček, Leoš Noha, Vilma Cibulková a Stanislav Šárský. Jako v nebi, jenže jinak Aleš Palán foto Johana Pošová Samotáři nežijí jen na Šumavě. Autor představuje dalších osm solitérů žijících stranou civilizace. Rok a půl za nimi jezdil do odlehlých oblastí od Chodska po Bílé Karpaty, od Jizerských hor po Beskydy. Najdeme zde rozhovor se ženou, která na horské samotě pár kilometrů od slovenských hranic žije v podstatě celý dlouhý život. Setkáme se s chlapíkem, který před dvaceti lety koupil staré vojenské auto a v něm se od té doby skrývá mezi jihočeskými rybníky. Nahlédneme dokonce do poustevny jediného současného poustevníka, františkána bratra Anděla. Setkání s českými a moravskými samotáři opět přináší vyhraněné postoje, neopakovatelné životní příběhy a notnou dávku přírodní mystiky. Kniha získala ocenění Magnesia Litera v kategorii publicistika za rok 2019. Audioknihu čte Igor Bareš, Hynek Chmelař, Jan Vlasák, Miloslav Maršálek, Aleš Procházka, Miroslav Táborský, Jan Kolařík a Petra Bučková.

Kniha volně navazuje na Příběhy Staré dámy, které vyšly v nakladatelství PROSTOR v roce 2013 a poté ještě ve třech dalších vydáních a zabývaly se historií cyklistického závodu Tour de France. Tentokrát se zaměřujeme na druhý z tria slavných třítýdenních závodů Giro dItalia. Také ten každoročně přitahuje pozornost milionů fanoušků na celém světě a v roce 2017 završil i on první stovku svých ročníků. V posledních letech, s přibývajícími úspěchy českých cyklistů, je Giro stále více sledované rovněž v Česku. V roce 2018 navíc byl závod mimořádně atraktivní i proto, že poprvé v historii odstartoval mimo evropské území ve Starém Městě v Jeruzalémě. Stejně jako Příběhy Staré dámy, jsou i Příběhy Corsa rosa vybaveny unikátními dobovými fotografiemi a bohatým statistickým přehledem. Nyní vychází ve druhém, revidovaném vydání.

Knižní bestsellery Aleše Palána Raději zešílet v divočině a Jako v nebi, jenže jinak v dárkovém kompletu za zvýhodněnou cenu. Obsah kompletu: Raději zešílet v divočině Aleš Palán, foto Jan Šibík Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte. O setkáních s nimi je tato kniha. Osm rozhovorů s lidmi žijícími dlouhodobě mimo civilizaci přináší pohled do tajuplného světa, o jehož existenci nic nevíme. Setkáváme se zde s divokými zvířaty, krutými zimami, dokonce i s přízraky. Někteří samotáři jsou vysloveně racionální, jiní vyprávějí svůj život trochu jako mýtus. Kniha zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin 2018. Jako v nebi, jenže jinak Aleš Palán, foto Johana Pošová Samotáři nežijí jen na Šumavě. Autor představuje dalších osm solitérů žijících stranou civilizace. Rok a půl za nimi jezdil do odlehlých oblastí od Chodska po Bílé Karpaty, od Jizerských hor po Beskydy. Najdeme zde rozhovor se ženou, která na horské samotě pár kilometrů od slovenských hranic žije v podstatě celý dlouhý život. Setkáme se s chlapíkem, který před dvaceti lety koupil staré vojenské auto a v něm se od té doby skrývá mezi jihočeskými rybníky. Nahlédneme dokonce do poustevny jediného současného poustevníka, františkána bratra Anděla. Setkání s českými a moravskými samotáři opět přináší vyhraněné postoje, neopakovatelné životní příběhy a notnou dávku přírodní mystiky. Kniha získala ocenění Magnesia Litera v kategorii publicistika za rok 2019.

Nejslavnější období sportu, který se v krátkém časovém období prosadil mezi nejsledovanější v Česku, zachycuje kniha o velkém biatlonovém boomu. Na jejích stránkách se vrací k památným dnům českého biatlonu v letech 2012 až 2020, ale také ke kořenům tohoto sportovního odvětví. Autor Tomáš Macek coby sportovní reportér MF DNES dlouhá léta doprovází českou biatlonovou reprezentaci na všech soutěžích a v jednotlivých příbězích přibližuje reportážní formou medailové bitvy na olympijských hrách, světových šampionátech i ostatních vrcholných akcích. Zároveň vypráví také příběhy ze soukromí Gabriely Koukalové, Ondřeje Moravce, Veroniky Vítkové, Michala Šlesingra, Markéty Davidové a dalších osobností českého i světového biatlonu, s nimiž se mnohokrát osobně setkal. Knihu doprovází často unikátní snímky Petra Slavíka, oficiálního fotografa českého týmu a Mezinárodní biatlonové unie, a dalších fotoreportérů, ale i snímky z osobních archivů českých reprezentantů. Součástí publikace je rozsáhlá statistická část.

Může virus zemřít? A jak se z virů chcípáčků stávají světoví šampióni? Máme se obávat silného státu? A jaký smysl má mýlit se? Pandemie nemoci covid-19 přináší záplavu otázek, ale málo jasných odpovědí. Komu věřit, když je všude plno odborníků? Publicista Aleš Palán se rozhodl uvěřit člověku, který s viry žije skoro celý profesní život. Rozhovor s předním českým biochemikem a prorektorem Karlovy Univerzity Janem Konvalinkou je výletem do světa vědy, smrtících virů, i nevědeckých fám; do zákulisí koronavirové pandemie i chyb, kterých jsme se dopustili. V neposlední řadě nahlédneme do života kluka ze severu Čech, který se původně chtěl stát egyptologem, aby se nakonec ocitl ve světě neviditelných zabijáků. Jeho nadhled i humor ale dávají naději, že vědění je silnější než strach. S fotografem Janem Šibíkem se autor rozhovoru Aleš Palán sešel poprvé na Šumavě při práci na bestselleru Raději zešílet v divočině a knize esejů Návrat do divočiny. Knihu rozhovorů s Janem Konvalinkou rámují fotografie karantény z jara 2020, které Šibík pořizoval od prvního do posledního dne.

V indonéském utečeneckém táboře umírá nezvykle mnoho mladých lidí, údajně na krvácivou horečku. Světová zdravotnická organizace vysílá na místo špičkového amerického epidemiologa Henryho Parsonse, aby odebral vzorky. Ten na místě nachází stany plné mrtvol, mezi oběťmi jsou i lékaři. Je si jistý, že pustošivá nemoc je něco nového, neznámého, co teprve vzniká a vyvíjí se. Do ochromeného tábora přijíždějí vědecké a lékařské týmy. Současně je nutné co nejdříve vystopovat všechny potenciálně nakažené, kteří ho v posledních měsících opustili. Jedním z nich je muslimský taxikář mířící s miliony věřících na pouť do Mekky. Zatímco se vědci a lékaři snaží odhalit nemilosrdného soupeře, nemoc decimuje obyvatelstvo po celé planetě, také Henryho žena Jill a jejich děti čelí stále nižším šancím na přežití. Šíří se panika a konspirační teorie o spiknutí. Vzniká podezření, že nejde o přirozený virus, ale že pochází z laboratoře. Napjaté mezinárodní vztahy se vyostřují. Ve vládě USA se formuje skupina s přesvědčením, že virus je aktem biologické války, a chystá se na domnělý útok stejně riskantně odpovědět. Nyní už nejde jen o zastavení pandemie, ale o záchranu civilizace. Prorocký příběh jednoho ze současných nejvýznamnějších spisovatelů literatury faktu a nositele Pulitzerovy ceny nás varuje před arogancí moci a křehkostí našeho světa. Navíc je fascinující výpravou do historie patogenů a infekčních chorob. Kniha byla přeložena do 14 jazyků včetně čínštiny a japonštiny.

Víte, jaký vztah ke sportu měli Adolf Hitler, Reinhard Heydrich a Josef Goebbels? Co zamýšleli s českým fotbalem Hans von Tschammer und Osten a Karl Hermann Frank? Jakým hrozbám a vábničkám čelil Josef Bican? Proč skončil v koncentračním táboře Dachau Čestmír Vycpálek? Co hledalo gestapo na stadionech AC Sparty Praha, SK Slavie Praha a SK Židenic? Proč byli po válce vyšetřováni trestními komisemi předseda ČSF Rudolf Pelikán, Karel Pešek-Káďa nebo místopředseda rudých Vlasta Burian? První monografie o protektorátní kopané přináší obraz nejoblíbenějšího a nejrozšířenějšího sportu v kulisách nejtemnější doby. Přesahuje hranice sportovních rubrik, glosuje politické, ekonomické a společenské souvislosti. Přibližuje případy odboje, ale i aktivismu a kolaborace, s nimiž se ve fotbalovém prostředí setkáváme. Připomíná hráče a činovníky, kteří zahynuli na popravištích, v koncentračních táborech nebo na frontách. Publikaci doprovází mnoho dobových fotografií.

Dárkové vydání autorizované biografie Leonarda Cohena zdobí CD s devíti Cohenovými hity v podání zpěvačky Barbory Mochowe a smyčcového kvarteta Unique Quartet. Nechybí mezi nimi slavné Hallelujah, Take This Waltz či Suzanne. Barbora Mochowa je výrazná mladá zpěvačka a pianistka, která se těší stále větší popularitě. V rámci hudebních cen Žebřík získala druhé místo v kategorii Objev roku. V roce 2019 a 2020 se stala finalistkou českého národního kola Eurovision Song Contest s písněmi True Colors a White & Black Holes. Nahrávka Pocta Leonardu Cohenovi. Barbora Mochowa zpívá písně Leonarda Cohena vznikla ve spolupráci s vydavatelstvím TRANZISTOR, samostatně je CD neprodejné, vybrané písně vyjdou i digitálně. Dárkový set (kniha + CD) v luxusním černém pouzdru se zlatou ražbou potěší svou stylovostí všechny příznivce Leonarda Cohena.

"Dva roky předtím, než otec odešel z domova, řekl mojí matce, že jsem strašně ošklivá," zahajuje své vyprávění dospívající Giovanna, hlavní hrdinka nového románu Eleny Ferrante. Světoznámá autorka ságy Geniální přítelkyně přichází s dalším podmanivým příběhem o cestě z dětství do dospělosti. Giovanna, která prochází zásadní proměnou během dospívání, vzpomíná, jaký zničující vliv na ni měla otcova slova, jež zaslechla ve dvanácti letech. Své rodiče, vzdělané učitele pohybující se v intelektuálních kruzích, zdánlivě neporazitelné a milující, začne vnímat jinak. Když se ptá, proč se nikdy nesetkala s rodinou svého otce, setkává se se lží, přetvářkou a spletitými vztahy. Klíčovou v jejím odcizení se stává teta Vittoria žijící v dělnické čtvrti, kterou otec kdysi „odříznul“. Ferrante zůstává i v tomto románu věrna Neapoli, tentokrát je to Neapol 90. let minulého století. Giovanna se zmítá mezi dvojí tváří města – bohatou, s maskou kultivovanosti, a chudou, divokou a vulgární. Italské vydání Prolhaného života dospělých doma vzbudilo senzaci. Kniha vychází současně v 25 zemích světa.

"Dva roky předtím, než otec odešel z domova, řekl mojí matce, že jsem strašně ošklivá," zahajuje své vyprávění dospívající Giovanna, hlavní hrdinka nového románu Eleny Ferrante. Světoznámá autorka ságy Geniální přítelkyně přichází s dalším podmanivým příběhem o cestě z dětství do dospělosti. Giovanna, která prochází zásadní proměnou během dospívání, vzpomíná, jaký zničující vliv na ni měla otcova slova, jež zaslechla ve dvanácti letech. Své rodiče, vzdělané učitele pohybující se v intelektuálních kruzích, zdánlivě neporazitelné a milující, začne vnímat jinak. Když se ptá, proč se nikdy nesetkala s rodinou svého otce, setkává se se lží, přetvářkou a spletitými vztahy. Klíčovou v jejím odcizení se stává teta Vittoria žijící v dělnické čtvrti, kterou otec kdysi odříznul. Ferrante zůstává i v tomto románu věrna Neapoli, tentokrát je to Neapol 90. let minulého století. Giovanna se zmítá mezi dvojí tváří města bohatou, s maskou kultivovanosti, a chudou, divokou a vulgární. Italské vydání Prolhaného života dospělých doma vzbudilo senzaci. Kniha vychází současně v 25 zemích světa.

Církevní historik Hubert Wolf přistupuje k problematice celibátu z historického hlediska a vychází z toho, že Nový zákon se pro celibát nijak nevyslovuje; proto postoj církve od raného středověku prochází četnými proměnami: od akceptování manželského svazku přes omezení sexuálního styku manželů v souvislosti s přijímáním svátosti a přes přijetí skutečnosti, že východní křesťanské církve kněžím sňatek povolují, až k definitivnímu utužení celibátu, jež spadá do 19. století, resp. na přelom 19. a 20. století. Vedle církevně-ekonomických důvodů – nejsou-li potomci, nemá kdo dědit – nachází Wolf další zdroje celibátu jednak v židovských předpisech týkajících se čistoty, jednak v pozdní antice, zejména u stoiků (asketický ideál) a u gnostiků s jejich dualismem hmoty a ducha. Tento asketický ideál však podle něj není s postavou Ježíše vůbec v souladu. Vedle řady historických aspektů si autor všímá i aktuálních problémů souvisejících s celibátem, jako je nedostatek kněží a enormní množství případů sexuálního zneužívání. Autor se snaží o seriózní a vyvážený přístup, ale zároveň nezastírá vlastní postoj k celé problematice, který charakterizuje název poslední kapitoly: „Starý systém dospěl ke konci“.

Z geniálních přítelkyň Eleny a Lily se staly mladé ženy. Zdá se, že se jejich cesty definitivně rozcházejí. Elena se stěhuje do Florencie, kde chce budovat spisovatelskou kariéru, Lila zůstává v bídě neapolské periferie. Po opojení svobodou a prosperitou báječných šedesátých let přichází jako drsné vystřízlivění olověná léta sedmdesátá, kdy je Itálie zmítaná teroristickými útoky pravicových i levicových extremistů, prostředí univerzit i kulturních institucí se politizuje, vykřikují se zde hesla o nutnosti třídního boje, studenti i intelektuálové se angažují, ale podmínky dělníků, zejména v Kampánii sužované camorristickými klany, se nijak nelepší. Elena by ráda žila revolučním kvasem, ale dokáže dát svému životu náboj a směr sama bez Lily? Lze přátelství udržovat jen po telefonu, nebo je lepší pouto mezi hlasy bez těla utnout? Za příběhem Eleny, která před Neapolí utíká a neuvědomuje si, že si ji nese v sobě, a Lily, která v ní setrvává, protože ví, že nejtěžší je utéct sám před sebou, se i nadále roztáčí sugestivní kaleidoskop životů obyvatel jejich rodné čtvrti, propletenec lásek, křivd, nevraživosti, žárlivosti, věrnosti i zrady.

V druhém díle trilogie Carmen Kornové sledujeme další osudy přítelkyň Henny, Käthe, Idy a Liny, narozených kolem roku 1900 v Hamburku. Nyní se nacházejí na prahu padesátky. Mají za sebou složité životní zvraty, do nichž se promítal nástup fašismu a dvě světové války. Po měnové reformě v roce 1948 se Německo konečně probouzí k životu a přichází hospodářský zázrak. Henny pokračuje v práci porodní asistentky a pomáhá na svět poválečné generaci, jíž snad bude dopřáno začít život v nových časech. Ida, od dětství obklopená přepychem, se konečně provdala za svou velkou lásku, Číňana Tiana – po narození dcery Florentiny se zdá být štěstí dokonalé. V manželství to však začíná skřípat. Přívrženkyně reformní pedagogiky Lina už nepracuje jako učitelka, společně s družkou Louise vede knihkupectví pojmenované v upomínku na židovského lékaře Kurta Landmanna. Přítelkyně stále netuší, co se stalo s Käthe, kterou v roce 1945 zatklo gestapo. A pokud žije, proč se jim neozve? Autorce se prostřednictvím jejích hrdinek podařilo přesvědčivě zachytit bouřlivá poválečná desetiletí, kdy tzv. Bonnskou republiku udržuje v napětí stavba Berlínské zdi, procesy s nacistickými zločinci, Karibská krize a studentské nepokoje. Po celou dobu vzdává poctu Hamburku, kde se odehrává většina děje. Díky ní poznáváme podobu města, jež dnes už neexistuje. Její výpověď o ženském přátelství a vývoji emancipace hrdinek uchvátila miliony čtenářů a vysloužila jí přezdívku „německá Ferrante“.

Ve druhé části své Ságy jednoho století vypráví Carmen Kornová o německém poválečném období, o pastelových barvách let padesátých a optimismu let šedesátých. Ekonomický zázrak, rokenrol a koktejlové večírky jsou znakem nové doby. Čtyři přítelkyně Henny, Käthe, Ida a Lina, které vyrostly v hamburské čtvrti Uhlenhorst a po celá desetiletí spolu sdílely štěstí a neštěstí, malé radosti i nejtemnější okamžiky, prožily dvě světové války a jejich město je zničeno. Ale vše se postupně dává do pohybu a růstu. Dcera Henny Marike se stává lékařkou a syn Klaus si najde práci v rozhlase. Lina zakládá knihkupectví a také Ida konečně najde své povolání. Jen to, kam válka zavála Käthe, přítelkyně zpočátku ještě nevědí I druhý díl Ságy jednoho století se po svém vydání roku 2017 stal podle žebříčku časopisu Spiegel po řadu týdnů bestsellerem č. 1. Její autorka Carmen Kornová bývá označována jako německá Ferrante.

Přijměte pozvání k pramenu moudrosti starobylých afrických kultur a pozorně naslouchejte jejich poselství. Obonete S. Ubam, autor knihy Sedm let v Africe, nepromarnil příležitost poučit se u kmenových stařešinů v Nigérii a sestavil sbírku starých přísloví, pocházejících ještě z doby ústní tradice. Inspirujme se příběhy a pořekadly, která nám přináší mluvící buben kalangu z afrického kontinentu. Jejich pravdivost obstála ve zkoušce času a stala se spíše než odrazem běhu okolního světa jeho duchovni esencí.

Rok 1493, Milán, vrchol renesance. Ve městě žije svérázný umělec a vynálezce Leonardo da Vinci, vegetarián píšící zprava doleva. Pověst všestranného genia již překročila Alpy a dostala se až k francouzskému dvoru. Povídá se, že má zápisník, do něhož si zaznamenává své nejsmělejší projekty – možná dokonce i návrh neporazitelného automatického bojovníka – který nosí pod košilí, přímo u srdce. Leonardo má plné ruce práce s výrobou modelu jezdecké sochy, když je povolán, aby vyšetřil podezřelou smrt muže, na jehož těle se nenašly stopy násilí. Je třeba co nejrychleji zahnat stíny moru a pověrčivosti… Marcu Malvaldimu se podařilo dokonale propojit historii, vědu a zločin a oživit jednu z největších postav renesance.