Prostor strana 12 z 62

Neopakovatelné osobnosti nežijí jen v šumavské divočině. Jsou nám mnohem blíž, potkáváme je na ulicích, v autobusech, kdekoliv. Třeba někdo takový žije hned ve vedlejší bytovce. Jistě, každý člověk je jedinečný, ale málo platné někteří lidé jsou zkrátka jedinečnější. Co spojuje sedm lidí, jejichž příběhy byly shromážděny v této knize? Není to přímo samota jako u samotářů, kteří se stáhli z civilizace do lesů, močálů a hor. Jisté poodstoupení tu ale přesto nacházíme. Neměl bych sílu jít s proudem, a už vůbec ne proti proudu, říká jeden z nich. Všichni si vytvořili malý osobní svět, fascinující vesmír, kde platí jejich vlastní pravidla. Jsou na dosah ostatním, a přesto tak daleko. Nebo snad vysoko? Některé jejich historky jsou neuvěřitelné, ale autor knihy jim věří. Proč by si člověk nemohl koupit šest tygrů ve slevě, kreslit ve spolupráci s plísní nebo najít skutečný smysl života? Víte snad o něčem, co by bylo důležitější?

Světoznámý astrofyzik nás tentokrát zve na pátrání po dokonalé rovnici, která by pomohla odhalit nejhlubší tajemství našeho světa a celého vesmíru. Všechny zázraky moderní techniky v podstatě vděčí za svůj vznik vědcům, kteří postupně objevovali základní síly světa. Nyní vědci možná mají na dosah prostředky, jak tyto čtyři přírodní síly gravitaci, elektromagnetickou sílu a slabou a silnou jadernou sílu skloubit v jedinou teorii. Ta by mohla konečně vrhnout světlo na největší záhady vědy: Co se stalo před velkým třeskem? A proč k němu vůbec došlo? Co se nachází na druhé straně černé díry? Je možné cestovat časem? Existují červí díry vedoucí do jiných vesmírů? Proč jsme tady? Kaku líčí hledání této finální teorie a všechny prazvláštní peripetie jedné z nejpodivnějších kapitol v dějinách fyziky. Prochází všechny dřívější revoluce, jež nám daly naše technologické divy: newtonovskou revoluci, ovládnutí elektromagnetické síly, teorii relativity, kvantovou teorii a nakonec i dnešní teorii strun. A vysvětluje, proč se kolem této Božské rovnice vedou ostré spory: v sázce není nic menšího než naše představa o vesmíru. Autor má dar poutavě a srozumitelně vyložit i složitá vědecká témata, proto se jeho práce řadí mezi nejoceňovanější odborné a populárně-naučné knihy současnosti.

Tesařova studie Mnichovský komplex, pocházející z roku 1989 a určená původně pouze pro okruh přátel, nastavuje zrcadlo především stereotypům a hluboce zakořeněným mýtům v české národní sebereflexi. Také třetí vydání zahrnuje kromě tohoto stěžejního textu i cyklus esejů Vlastenci a bojovníci o počátcích české kolaborace a odboje, který vycházel v roce 1969 na pokračování v Listech, a dvě autorovy časopisecké studie na dané téma z konce šedesátých let. Texty Jana Tesaře vynikají především hloubkou a ostrostí pohledu, který v každém případě nutí k přemýšlení i ty, kteří nemusejí sdílet autorovy vývody. Tesař nikterak neskrývá svou zaujatost; je to však zaujatost v nejlepším slova smyslu pro pravdu vědeckou i morální.

V nové knize, kterou Martina Formanová navazuje na předchozí autobiografické prózy Skladatelka voňavého prádla a Snědla dětem sladkosti, se setkáváme se zralou ženou reflektující vlastní život po smrti manžela Miloše Formana. S pomocí deníku zpracovává svůj smutek a prázdnotu ze ztráty člověka, po jehož boku strávila dvacet tři let a s nímž vychovala dva syny. První zápis je ze srpna 2018, poslední z již pandemického února 2021. S nadsázkou, sebeironií a upřímností autorka popisuje cestu k zotavení. Nečekanou součástí duševní terapie se pro ni stávají lekce stand-upu, který spojil její touhu po komunikaci, smysl pro humor i dávné zážitky z navštěvování dětského recitačního kroužku v rodném Brně. Druhé vydání svého díla, jež opět doprovází řada fotografiií, rozšířila autorka o další intimní vzpomínky.

Když Selma řekla, že se jí v noci zjevila okapi, věděli jsme, že někdo z nás brzy zemře, zahajuje své vyprávění Selmina desetiletá vnučka Luisa. Selmě se dosud zdálo o africké antilopě třikrát a pokaždé potom někdo z vesnice zemřel, proto jsou její obyvatelé rázem ve střehu. Někteří cítí, že nyní je nejvyšší čas vyrukovat se zamlčovanou pravdou. A když smrt konečně přijde, její okolnosti jsou mimo očekávání všech. Prostřednictvím Luisy odhalujeme život malé poklidné vesnice s magickou atmosférou. V Selmině domě, v němž děvčátko vyrůstá, nalézají útočiště leckdy podivínští sousedé, které navzdory neurózám, vrtochům a rozdílnosti povah spojuje přátelství, tolerance vůči jinakosti a snaha pomáhat si. Žijí tu také Luisini rodiče, zaměstnaní krizí středního věku natolik, že jim sotva zbývá čas na dceru, a její výchovu ochotně přenechávají jiným. A důležité místo patří obrovskému psu Aljaškovi s aurou nesmrtelnosti. Román sestává ze tří částí odehrávajících se v osmdesátých a devadesátých letech minulého století a následně na začátku nového tisíciletí. Vyprávění, v nichž je Luisa konfrontována se smrtí blízké osoby, se volně propojují. Tématem příběhu je však především láska a lidé, kteří mají odvahu o ni usilovat a překonávat překážky v podobě vnitřních bariér, předsudků i tisíců kilometrů. Autorka dovedně žongluje s metaforami a prokládá je jemným, laskavým humorem, čerpajícím z dobře odpozorovaných všedních situací. Její dojemný příběh je promyšlenou meditací o tom, jak ztráta a láska utvářejí člověka i komunitu. O hledání našeho místa ve světě, i když to místo je právě tam, kde se nalézáme. Román získal výrazný mezinárodní ohlas a dosud byl přeložen do 20 jazyků.

Výbor z básnické tvorby Maxe Broda (18841968) vzdává hold umělci, jehož lyrika, čítající na pět set básní, je v Čechách téměř neznámá. O pražském židovském německy píšícím spisovateli se u nás mluví především jako o příteli Franze Kafky a uchovateli jeho díla; Brodova vlastní rozsáhlá tvorba však bývá neprávem opomíjena. Z jeho pěti básnických sbírek vyšla v roce 1907 jako první Der Weg des Verliebten (Cesta zamilovaného) a jako poslední, v roce 1966, Gesang einer Giftschlange (Zpěv jedovatého hada). Výbor Touha představuje českým čtenářům Brodovy pestré a mnohovrstevnaté básně v překladu přední české lingvistky Zlaty Kufnerové včetně německého originálu a umožňuje vytvořit si celkovou představu o autorově básnickém díle. Mnohé lyrické texty mají silné autobiografické rysy, reflektují osobní zážitky v jednotlivých obdobích autorova života, vycházejí ze vzpomínek na dětství, mládí, lásky, na rodinu a prostředí, v němž se Brod pohyboval. Pochopitelně nechybí básně s tématem židovství a holokaustu, šoa. Mimořádně přesvědčivě vyznívají silně emocionální verše věnované bratru Ottovi, rovněž spisovateli, který se spolu s rodinou stal obětí nacistického vraždění. Max Brod, povoláním právník, pocházel z pražské židovské rodiny a patřil k nejvýznamnějším osobnostem okruhu pražské německy psané literatury počátku minulého století. V roce 1939 pak před nacisty emigroval do tehdejší Palestiny, kde se podílel na budování samostatného židovského státu. V Tel Avivu pracoval až do své smrti jako dramaturg izraelského státního divadla Habimah, je autorem několika románů a působil také jako překladatel a divadelní kritik.

Zmrzlým lesem putuje tichá trojice Prst, Malá a Dcera. Svět kolem nich je nepřátelský a nebezpečný. Poutníci se snaží vyhnout predátorům, lovcům a vlkům, a jejich cesta připomíná tanec v minovém poli. Prsta pronásledují vzpomínky na dětství, kdy lidé v ulicích začali mizet jako mýdlové bubliny, kdy se ztratili i jeho rodiče, jako by nikdy neexistovali. Brzy pochopil, že se světem se stalo něco zlého a začala v něm platit jiná pravidla než předtím. Morálka a svědomí se proměnily v prázdné pojmy, rozhodovala síla a krutost. Aby přežil, musel se chlapec přizpůsobit. Jako zázrakem se dočkal dospělosti. Dnes ví, že je smrtelně nebezpečné vydávat hluk a přilákat pozornost kanibalů. Proto se nyní se ženou a dítětem dorozumívá pouze znakovou řečí. Zatímco trojice prochází opuštěnou krajinou, Dcera se ptá na všechno, co ještě nezná, a Prst jí gesty vypráví o vymoženostech normálního života, o obchodech, restauracích, sochách, podzemních garážích, platebních kartách Ale už i jemu samotnému to zní nepochopitelně, jako dávný sen. Místo ovládání počítače je užitečné číst stopy, umět si chytit k večeři toulavou kočku a včas odhalit nebezpečí. Cílem strastiplné cesty je vzdálený mokřad, bezpečné útočiště, které má poutníkům poskytnout ochranu a obživu. Než se k němu dostanou, musí projít Městem. Prst slyšel, že jeho obyvatelé jsou zákeřní, ostatní mají za divochy, chytají je a zabíjejí. Přesto nezbývá než se vnořit do temného labyrintu ulic. Románový debut Marka Baroše hýří napětím, nečekanými zvraty a bohatým jazykem. Současně nás přivádí k zamyšlení, co kdyby se život na Zemi nečekaně od základů proměnil a my museli v primitivních podmínkách tvrdě hájit své životy.

Tony Judt patří mezi nejzajímavější světové myslitele posledního půlstoletí. Málokdo uvažoval tak hluboce a inspirativně o otázkách demokracie, totalitních režimů, holokaustu či o dějinné roli veřejných intelektuálů. V rozhovoru se svým přítelem a kolegou Timothym Snyderem mapuje historii moderních politických idejí a představ o vládě a spravedlnosti, jak je chápali liberální, socialističtí, komunističtí, nacionalističtí a fašističtí intelektuálové od konce 19. do počátku 21. století. Zamýšlí se nad povinnostmi intelektuálů v politice i nad jejich morálními selháními. Kniha přibližuje život historika Tonyho Judta a zároveň je fascinujícím dialogem o hledání pravdy a možností společenské obrody.

Držitel americké Národní knižní ceny Evan Osnos vytvořil soustředěný, brilantní a trefný záznam úspěšné celoživotní cesty Josepha R. Bidena Jr. do prezidentského úřadu. Současný americký prezident si dokázal udržet padesátiletou politickou kariéru, která ho dovedla až do Bílého domu, jeho život byl však poznamenáni hlubokými osobními ztrátami a zklamáními. Evan Osnos čerpal z téměř desetiletého zpravodajství pro časopis The New Yorker a v knize se mu podařilo zachytit mimořádný význam prezidentských voleb v roce 2020 i vykreslit jednotlivé osobnosti americké politiky. Jeho kniha je založena na dlouhých rozhovorech s Bidenem a na otevřených výpovědích více než stovky dalších aktérů, včetně bývalého prezidenta Baracka Obamy, Amy Klobucharové, Peta Buttigiega a řady aktivistů, poradců, členů Bidenovy rodiny i Bidenových odpůrců. Knižní portrét osvětluje Bidenovu dlouhou a rušnou kariéru v Senátu, osmileté účinkování ve funkci Obamova viceprezidenta i jeho rozhodnutí vyzvat Donalda Trumpa k souboji o prezidentský úřad a volbu senátorky Kamaly Harrisové jako kandidátky na viceprezidentku. Osnos se zamýšlí nad potížemi, se kterými se Biden bude muset potýkat během svého prezidenství, a zvažuje, jak měnící se země a obrovská škála zkušeností změnily jeho postoje k jednotlivým tématům. V tomto precizním portrétu se Biden jeví jako chybující, a přece rozhodný politik zocelený životními tragédiemi jako člověk, který se možná až nečekaně dobře hodí pro svoji současnou historickou roli.

Jak se dcera dvou přistěhovalců v Kalifornii vypracovala na první viceprezidentku Spojených států amerických? Vlastní cestou. Kamalu Harrisovou a její mladší sestru vychovala svobodná matka, praktická odbornice na rakovinu, která jako devatenáctiletá emigrovala z Indie za lepším vzděláním. S Kamaliným otcem, špičkovým profesorem ekonomiky pocházejícím z Jamajky, se rozešla, když bylo Kamale jen pět let. Kamala zdědila po obou rodičích smysl pro sociální spravedlnost, po matce pak pracovní nasazení, cit pro detail, a především talent dokázat nemožné. Po skromných začátcích v Oaklandu a následném aktivistickém období na Howardově univerzitě z ní vyrostla nezdolná, pohotová, chápavá a precizní žena obávaná prokurátorka vyhlášená svými jízlivými průpovídkami a politička schopná šikovně zvládat rozpolcenou kalifornskou politickou kulturu. To vše zachytil zkušený novinář Dan Morain, jenž sledoval život Kamaly Harrisové celých pětadvacet let, během nichž se zabýval situací v Kalifornii. Nyní předkládá první podrobný a čtivý popis Kamaliny nevšední profesní dráhy. Zároveň autor průběžně ukazuje, co Harrisová dělá, když se nikdo nedívá: zamilovává se v pozdním věku, stává se nevlastní matkou a stará se o málo známé členy své dlouholeté neformální politické rodiny, která vždycky věděla, že její osobitý styl ji vynese až na vrchol.

Není to ten, co neumí ve Slavnostech sněženek jezdit na kole, ale kance ve škole složí? A není taky Jáchymem, který hodí údaje Františka Koudelky do stroje? Petra Bruknera zkrátka znáte z filmů dua Smoljak a Svěrák i z Divadla Járy Cimrmana, kde jako neherec úspěšně hraje již desítky let. Především je to ale písecký rodák, jenž naplňuje svůj život rozličnými zájmy, vedle těch sportovních, jako je tenis, cyklistika či golf, k nim dále patří poslech jazzové hudby, kouření dýmek, fotografování či vytváření fóráží. A snad u tohoto všetečného muže usazeného s rodinou v Brandýse nad Labem ještě stojí za zmínku, že je též desítky let ženatý, přičemž nikdy nebyl ani v nejmenším rozvedený. Tento krásný výsledek rozhodně nijak nekalí skutečnost, že s právničkou, jíž jeho manželka je, by se rozváděl pouze sebevrah Knižní rozhovor s všestranným umělcem vede novinář a rozhlasový moderátor Vladimír Kroc, autor úspěšného rozhlasového seriálu Zvuková kronika Divadla Járy Cimrmana.

Příběh lásky dvou lidí, kterým se vztah pod rukama proměnil v milostný zápas. Tomáš, šarmantní a uznávaný pražský intelektuál, se seznámí s režisérkou Martinou, která žije a pracuje zároveň v Paříži i Praze a píše scénář dokumentárního filmu o Milanu Kunderovi. Vášnivá láska netrvá příliš dlouho, Martina postupně objevuje, že s partnerem není ve vztahu sama, až se z ní stane neúnavná rozkrývačka Tomášových dalších a dalších nevěr, přičemž Tomášovy milenky se postupně stávají jejími spiklenkami. Práce na filmu o Milanu Kunderovi zavede Martinu na místa spojená se spisovatelovým životem i s jeho romány, do Prahy, Vídně, Paříže. V Martininých přípravách i fiktivních scénách z připravovaného snímku se objevují základní témata Kunderových románů: láska, sex, nevěra, kruté žerty osudu i život intelektuála zapleteného v osidlech velkých dějin. To vše v kontrastu s bídou policejního špiclování a zasahování do životů druhých. Upachtěné i sofistikované slídění agentů StB v Kunderově soukromí se Martině nečekaně protne s jejím vlastním osudem. Ona však může využít modernějších metod než někdejší tajná policie – internetu, facebooku a mobilního telefonu. Martinu masochistické hledání pravdy přivede téměř na pokraj sebezničení. Práce na filmu ji však naplňuje a autorka prostřednictvím své hrdinky Martiny přináší čtenáři nečekaně zajímavé detaily a souvislosti z Kunderova díla i života. Jelikož někdejší emigrantka Martina tráví velkou část svého života v Paříži, jejím příběhem se prolínají i události posledních let, jakými byly uprchlická krize, problematika islamizace Francie, vraždění v redakci časopisu Charlie Hebdo nebo v klubu Bataclan či nástup Marine Le Penové a Emmanuela Macrona. Líčení francouzských reálií a zarputilé debaty „progresistky“ Martiny a „strážce tradičních hodnot“ Tomáše tvoří další poutavou linku tohoto napínavého milostného románu.

Tenkrát v Hollywoodu je dlouho očekávaná románová prvotina Quentina Tarantina, alchymisty, jenž dokázal proměnit filmový brak ve zlato. Proslulý americký režisér v ní vychází ze svého stejnojmenného oscarového filmu a s ohromujícím elánem rozvíjí jeho témata. Stejně jako na plátně sledujeme také zde herce Ricka Daltona, který s rostoucím zoufalstvím vnímá úpadek své kariéry, a jeho dubléra, šoféra a přítele Cliffa Bootha. Oba se musejí vyrovnat s vlastním stárnutím a proměnou filmové kultury, v níž už jen obtížně hledají své místo. Rickovi toto vědomí hořkne o to víc, že jeho nejbližšími sousedy na Cielo Drive jsou Roman Polanski a Sharon Tateová, hollywoodský hvězdný pár na vrcholu slávy. A okolo krouží Charles Manson se svou „rodinou“ oblouzených hippies, kteří chtějí nastartovat společenskou revoluci prostřednictvím masakru. O osudech těchto lidí a o filmovém a televizním Hollywoodu zlaté éry konce šedesátých let se však dozvídáme daleko více, než bylo možné zachytit ve filmu. Autor využil šanci vylíčit předchozí životy svých protagonistů do větších podrobností včetně několika šokujících odhalení, fikce se proplétá s realitou a dobrodružství Ricka a Cliffa se prolínají s temnějšími historkami ze skutečných dějin Hollywoodu. V několika pasážích Tarantino mění úhel pohledu a poskytuje též mnohem významnější prostor postavám, které ve filmu zůstávaly trochu stranou, především Sharon Tateové a mladičké Trudi Fraserové. Román Tenkrát v Hollywoodu jasně dokazuje, že jako je Tarantino vynikající režisér, je stejně tak i skvělý spisovatel. Na stránky knihy se mu podařilo přenést tarantinovský černý humor, smysl pro groteskní situace, překvapivé zvraty a sklon provokovat. Z příběhu čiší jeho nostalgický vztah ke starému Hollywoodu, láska k filmařině a nakažlivá radost z vyprávění. Román se hned po vydání objevil na žebříčcích bestsellerů – čtenářům, kteří film neznají, nabízí plnohodnotný literární zážitek z Hollywoodu v divokých šedesátých letech, a filmovým fanouškům zase spoustu doplňujících informací, nečekaných odhalení a odchylek od scénáře.

Televizní moderátor Rey Koranteng, fotbalista Theo Gebre Selassie, filantropka a moderátorka Lejla Abbasová, spisovatel Tomáš Zmeškal, choreograf a tanečník Yemi A. D., sinolog Martin Kříž, spisovatelka a numeroložka Monika Ben Thabetová, televizní moderátorka Zuzana Tvarůžková a zpěvačka Madalena Joao, ty všechny vyhledal Obonete S. Ubam, aby se jich zeptal, jaké bylo jejich dětství a dospívání. Autor úspěšné knihy Sedm let v Africe si chtěl porovnat vlastní zážitky se svými vrstevníky, kteří sice vyrůstali v české kotlině, ale podobně, jako sám autor, s jinou barvou pleti. Tak vznikl soubor rozhovorů s názvem Náš černobílý svět, pohled na zdejší prostředí z úhlu, který dosud česká společnost postrádala.

Alexandr Mitrofanov ve své nové knize popisuje jevy typické pro současnou ruskou společnost a politickou sféru a dokládá je na nedávných událostech. Vysvětluje, proč je prakticky nemožné, aby v Rusku fungovala demokracie, z jakého důvodu v této zemi dochází k policejním represím nebo odkud pramení expanzivní ruská mentalita. Všechny své teze opírá o reálná fakta z minulosti. Při analýze stavu nynějšího státu se tak autor vrací především k sovětské éře, v níž má současné Rusko kořeny. Kromě konkrétních událostí čerpá i z knih či filmů, z vyjádření odborníků a v neposlední řadě z vlastních zkušenosti, jež nasbíral za 22 let života v Sovětském svazu.

Trilogie Sága jednoho století Carmen Kornové o osudech čtyř hamburských přítelkyň odehrávající se od jara 1919 až do ledna 1999 si získala přízeň milionů čtenářů. První díl Dcery nové doby (PROSTOR 2019), odehrávající se od roku 1919 do prosince 1948 představuje mladou Henny, Käthe, Idu a Linu jak prožívají nejtemnější období německých dějin ekonomickou depresi, vzestup nacistů, brutální pronásledování Židů, druhou světovou válku a první poválečné roky do měnové reformy. V druhém svazku Konec starých časů (PROSTOR 2020) autorka sleduje své hrdinky v průběhu let 1949 až 1969, v časech ekonomického zázraku a rockn rollu. Na začátku závěrečného dílu je přítelkyním kolem sedmdesáti let. Společně se svými potomky jsou konfrontovány s teroristickými útoky RAF, válkou na Blízkém východě, nemocí AIDS, pádem Berlínské zdi a sjednocením Německa. Díky studii ženského přátelství a vývoji emancipace hrdinek je dnes Kornová označována za německou Ferrante.