Pulchra strana 13 z 13
vydavateľstvo
Zpívat bláznům
Básnická sbírka Marcely Pátkové Linhartové. Jak snadné pohlédnout / jak těžké prožít bolest / blízkou bolestí, píše Marcela Pátková Linhartová. Není samozřejmé, aby básníci a básnířky ručili za svoje slova vlastním životem. Marcela Pátková to dělá - a už pro tu opravdovost je dobré její poezii číst. Neuhýbá pohledem před světem v sobě ani před světem okolo (ostatně, oba často splývají): Chci zpívat bláznům do očí / chci zpívat / o důvěře. Ale nejenom to je na Marcelině poezii hodné pozoru. Básně sbírky Zpívat bláznům jsou sevřené, čisté až k podstatě, zároveň významově spletité a zabodávají se pod kůži vnitřními rýmy nebo ráznými pointami.
Vypredané
6,06 €
dostupné aj ako:
Lacná kniha Služebníci slova (-90%)
Rozhovory známé publicistky Petrušky Šustrové se čtyřiceti českými překladateli. Své zkušenosti z oboru a názory na českou i zahraniční literaturu v knize svěřují takové osobnosti jako Alena Bláhová, Václav A. Černý, Jarmila Emmerová, Josef Forbelský, Václav Jamek, Anna Kareninová, Eva Kondrysová, Jiří Pelán, Jindřich Pokorný, Olga Lomová, Jan Vladislav, Dušan Zbavitel a další. Čtenáři se zde dozvědí o zajímavých knihách a jejich autorech nejen z oblasti anglosaské, německé či francouzské literatury, ale rovněž z literatury maltské, kavkazské, srbocharvátské, gruzínské, rumunské, maďarské, čínské, japonské, tibetské, vietnamské, finské, norské, švédské, dánské, chetitské, akkadské, svahilské, arabské,
Vypredané
1,63 €
16,33€
dostupné aj ako:
Služebníci slova
Rozhovory známé publicistky Petrušky Šustrové se čtyřiceti českými překladateli. Své zkušenosti z oboru a názory na českou i zahraniční literaturu v knize svěřují takové osobnosti jako Alena Bláhová, Václav A. Černý, Jarmila Emmerová, Josef Forbelský, Václav Jamek, Anna Kareninová, Eva Kondrysová, Jiří Pelán, Jindřich Pokorný, Olga Lomová, Jan Vladislav, Dušan Zbavitel a další. Čtenáři se zde dozvědí o zajímavých knihách a jejich autorech nejen z oblasti anglosaské, německé či francouzské literatury, ale rovněž z literatury maltské, kavkazské, srbocharvátské, gruzínské, rumunské, maďarské, čínské, japonské, tibetské, vietnamské, finské, norské, švédské, dánské, chetitské, akkadské, svahilské, arabské,
Vypredané
16,33 €
Lacná kniha Vězeň č. 1260 (-50%)
Prózu Vězeň č. 1260 napsal Jaromír Šavrda mezi zářím a listopadem 1982 během svého druhého věznění v Ostravě (1982-84). V knize popisuje poměry v komunistických kriminálech, ale i nejrůznější osudy muklů či absurdní historky, které bylo možné zažít jen v zemi, kde vládli straničtí pitomci spolu s tajnou policií. Kniha poprvé vyšla v autorově samizdatové edici Libri prohibiti (1985) v deseti kusech. Jaromír Šavrda (1933 - 1988) patří mezi dnes již proslavenou skupinu spisovatelů, tzv. třicátníků , jejichž hvězda poprvé zazářila v šedesátých letech minulého století. Koncem padesátých let vystudoval českou literaturu na Karlově univerzitě v Praze a těsně před promocí, v době začínající normalizace, ho vyloučili z právnické fakulty. Šavrdovy literární začátky byly slibné, v rozmezí šesti let mu vyšly tři knihy. Jeho prvotinou byl kriminální příběh Půjdeš, nevrátíš se z roku 1964. O tři roky později vyšla sbírka vědeckofantastických povídek Příběhy třetího času a v roce 1970 vydalo nakladatelství Puls jeho nejzávažnější oficiálně vydanou publikaci s názvem Kniha královrahů , která byla inspirována atentátem na J. F. Kennedyho. Tento titul však již byl stažen z knihkupeckých pultů. Další práce publikoval Jaromír Šavrda již jen v samizdatu, za což byl dvakrát vězněn. V komunistických kriminálech si odseděl téměř pět let, ačkoliv měl velmi vážné zdravotní potíže, a to ho nakonec stálo život. Zemřel, aniž by se dožil 55 let.
Vypredané
6,32 €
12,64€
dostupné aj ako:
Lacná kniha Vězeň č. 1260 (-70%)
Prózu Vězeň č. 1260 napsal Jaromír Šavrda mezi zářím a listopadem 1982 během svého druhého věznění v Ostravě (1982-84). V knize popisuje poměry v komunistických kriminálech, ale i nejrůznější osudy muklů či absurdní historky, které bylo možné zažít jen v zemi, kde vládli straničtí pitomci spolu s tajnou policií. Kniha poprvé vyšla v autorově samizdatové edici Libri prohibiti (1985) v deseti kusech. Jaromír Šavrda (1933 - 1988) patří mezi dnes již proslavenou skupinu spisovatelů, tzv. třicátníků , jejichž hvězda poprvé zazářila v šedesátých letech minulého století. Koncem padesátých let vystudoval českou literaturu na Karlově univerzitě v Praze a těsně před promocí, v době začínající normalizace, ho vyloučili z právnické fakulty. Šavrdovy literární začátky byly slibné, v rozmezí šesti let mu vyšly tři knihy. Jeho prvotinou byl kriminální příběh Půjdeš, nevrátíš se z roku 1964. O tři roky později vyšla sbírka vědeckofantastických povídek Příběhy třetího času a v roce 1970 vydalo nakladatelství Puls jeho nejzávažnější oficiálně vydanou publikaci s názvem Kniha královrahů , která byla inspirována atentátem na J. F. Kennedyho. Tento titul však již byl stažen z knihkupeckých pultů. Další práce publikoval Jaromír Šavrda již jen v samizdatu, za což byl dvakrát vězněn. V komunistických kriminálech si odseděl téměř pět let, ačkoliv měl velmi vážné zdravotní potíže, a to ho nakonec stálo život. Zemřel, aniž by se dožil 55 let.
Vypredané
3,79 €
12,64€
dostupné aj ako:
Vězeň č. 1260
Prózu Vězeň č. 1260 napsal Jaromír Šavrda mezi zářím a listopadem 1982 během svého druhého věznění v Ostravě (1982-84). V knize popisuje poměry v komunistických kriminálech, ale i nejrůznější osudy muklů či absurdní historky, které bylo možné zažít jen v zemi, kde vládli straničtí pitomci spolu s tajnou policií. Kniha poprvé vyšla v autorově samizdatové edici Libri prohibiti (1985) v deseti kusech. Jaromír Šavrda (1933 - 1988) patří mezi dnes již proslavenou skupinu spisovatelů, tzv. třicátníků , jejichž hvězda poprvé zazářila v šedesátých letech minulého století. Koncem padesátých let vystudoval českou literaturu na Karlově univerzitě v Praze a těsně před promocí, v době začínající normalizace, ho vyloučili z právnické fakulty. Šavrdovy literární začátky byly slibné, v rozmezí šesti let mu vyšly tři knihy. Jeho prvotinou byl kriminální příběh Půjdeš, nevrátíš se z roku 1964. O tři roky později vyšla sbírka vědeckofantastických povídek Příběhy třetího času a v roce 1970 vydalo nakladatelství Puls jeho nejzávažnější oficiálně vydanou publikaci s názvem Kniha královrahů , která byla inspirována atentátem na J. F. Kennedyho. Tento titul však již byl stažen z knihkupeckých pultů. Další práce publikoval Jaromír Šavrda již jen v samizdatu, za což byl dvakrát vězněn. V komunistických kriminálech si odseděl téměř pět let, ačkoliv měl velmi vážné zdravotní potíže, a to ho nakonec stálo život. Zemřel, aniž by se dožil 55 let.
Vypredané
12,64 €
Lacná kniha Ostrov v souostroví (-90%)
Prózu Ostrov v souostroví napsal Jaromír Šavrda mezi zářím a listopadem 1982 během svého druhého věznění (1982-84) ve vazební věznici v Ostravě. Kniha, kterou Šavrda psal miniaturním písmem na toaletní papír a z vězení ji tajně vynesl jeho advokát, je přímým pokračováním titulu Vězeň č. 1260. Ostrov v souostroví čtenáři poodhalí poměry ve věznici v Ostrově nad Ohří, kde byli za komunistického režimu internováni těžce nemocní vězni. Sám Šavrda byl po infarktu, měl tuberkulózu ledvin a trpěl ucpáváním cév, což mu téměř znemožňovalo chůzi. Nic z toho totalitnímu režimu nevadilo, aby ho ještě v osmdesátých letech uvěznil za vydávání samizdatů. Kniha je bezesporu unikátním dobovým svědectvím, je psaná s nadhledem a protknutá černým humorem. Poprvé vyšla v autorově samizdatové edici Libri prohibiti (1985) v deseti kusech.
Vypredané
1,26 €
12,64€
dostupné aj ako:
Jižák, město panelů, snů a mýtů
Pražské Jižní Město je opředeno mnoha mýty a pověstmi, je to území protikladů i nečekaných překvapení, svět tak trochu sám pro sebe, přesto je neoddělitelnou součástí metropole. Autor textu Jan Lukavec zde prožil celý svůj život a jako zasvěcená osoba podává svědectví, přemýšlí, upozorňuje, klade otázky. Autor fotografií Karel Cudlín zase život na Jižáku od začátku 80. let do současnosti pozoruje a dokumentuje (kniha obsahuje 53 celostránkových snímků).
Od počátečního tristního rozbahněného prostředí, v němž chyběly chodníky, takže se do něj bořily i kočárky a při cestě na autobusovou zastávku bylo nutné použít igelitové sáčky chránící boty, se pražské Jižní Město několikrát radikálně změnilo a asi i bude nadále měnit. Pro autora, který zde žije od nejútlejšího dětství, stejně jako pro tisíce dalších obyvatel, ale zůstává „Jižák“ domovem, útočištěm, základnou.
Právě z této perspektivy jsou psány esejistické kapitoly o tom, jaké stopy zanechalo Jižní Město v umění, jaká je zdejší spiritualita a společenské paradoxy (a nechybí zde třeba zmínky o různých – fiktivních – vizích mytických počátků i eschatologických konců panelového města či o literárních podobách výtahového hororu a výtahové mystiky). Jde o hledisko člověka, který nemůže a nechce být zcela nezaujatý, protože zde vyrostl, zapustil zde kořeny a vychovává zde svoje děti; který si uvědomuje řadu problémů, které Jižní Město má, a přesto se pokouší o jeho opatrnou obranu.
Jižní Město tak není zpodobeno jako město ideální, natož jako uskutečněná utopická vize jeho budovatelů, ale ani jako sluj plná kriminálních živlů, odosobněných ztroskotanců a zoufalců. Důležité je, že většina lidí zde bydlí ráda a může si říci: Ano, tady jsem doma.











