Togga strana 9 z 15

Studium a práce v oboru filosofie je jednou z celoživotních dominant Karla Pexidra. Jeho filosofické myšlenky a přístupy mohly být ovšem veřejně uplatňovány až po roce 1989, kdy odpadla ideologická blokáda ze strany bývalého komunistického režimu. V letech 1993 až 1999 působil autor v oboru filosofie na Západočeské univerzitě v Plzni. Vydal celkem včetně nynější knihy Bytí deset filosofických publikací se zaměřením na zásadní otázky světové filosofie. Od filosofických úvah a jejich dalšího vývoje Karel Pexidr neočekává nalezení jakéhosi závěrečného receptu na vyřešení filosofických problémů ty jsou od filosofie neodlučitelné a filosofické uvažování na nich vlastně spočívá , nýbrž zaměřuje se na nalézání, objasňování, vysvětlování a vyhodnocování příčin a okolností, za nichž tyto problémy vznikají. Klíčovou filosofickou disciplínou je proto v jeho očích nauka o poznání (epistemologie, gnozeologie), která však nemá být rozvíjena bez přihlížení ke konkrétním faktům zjišťovaným vědami. Těmi jsou jmenovitě psychologie (ohledně vlastností lidského subjektu) a přírodní vědy (ohledně vlastností hmotné skutečnosti). Návaznost na oba tyto aspekty je zřejmá z jiných Pexidrových publikací (např. Psychologie a gnozeologie či Kosmologie z pohledu filosofa) a je patrná i z výkladů v nyní vydávané knize Bytí.

Kniha Sémiotické marginálie nabízí čtenáři pohled na několik vybraných témat z oblasti logiky, obecné teorie representace, teorie umění a sociální filosofie, které spojuje společný zájem autorů o teorii znaku v jejích různých tradicích, intepretacích a modifikacích. Kniha se skládá z kapitol exegeticky komentujících vznik sémiotiky v díle C. S. Peirce, z polemických studií kritizujících filosofickou recepci Peircovy sémiotiky u dalších autorů (J. Derrida) a textů ukazujících teorii znaku jakožto koncept otevírající další interpretační horizonty a souvislosti: jako je post­-sémiologicky uchopená problematika rámu v estetice, marginalizace subjektu v postkoloniálním myšlení, či znaková konstrukce duševní poruchy. Kniha je tak pokusem na předložené analýze menšinových problémů poskytnout čtenáři vhled do širokého pole možností, které sémiotické perspektiva nabízí.

Tato kniha je souborem sto osmi příspěvků vytvořených na základě zpráv, které v roce 1917 vydával olomoucký katolicky orientovaný deník Našinec. Tak pravil Našinec se nevěnuje dění první světové války, ale jeho vlivu na společnost, dobovým zajímavostem a událostem, jež českou veřejnost bavily či pobuřovaly. Příspěvky doprovází faksimile originálních článků a inzerátů, zhotovené Vědeckou knihovnou v Olomouci, které společně s texty vytváří tematické celky. Příspěvky byly původně určeny pro rubriku Stalo se před sto lety vysílanou Českým rozhlasem Olomouc.

Studium středověkého a novověkého vojenství, konfliktů a polních opevnění je v několika posledních desetiletích jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících oborů v Čechách. Předkládaná monografie shrnuje převážně novější výzkumy téměř dvou desítek badatelů a je zaměřena na období novověku. Jak už naznačuje její název, přístup autorů k tématu je mezioborový, i když v mnoha ohledech vychází především z poznatků archeologie, které kombinuje s historickými prameny a výsledky přírodních a technických věd. Větší část příspěvků se věnuje událostem třicetileté války, stranou však nezůstaly ani mladší vojenské konflikty, od sedmileté války přes válku o bavorské dědictví až do prusko-rakouské války z roku 1866. Téměř všechny analyzují především různá bojiště, polní opevnění a prameny hmotné povahy, pouze jedna je zaměřena na poznání vojenských táborů očima vojenských příruček.

Jak funguje demokracie v Malajsii? Tato monografie jako první v českém prostředí přináší rozsáhlou analýzu volebních a politických jevů odehrávajících se v malajsijské politice. Malajsie prošla do získání své nezávislosti v roce 1957 koloniální nadvládou Portugalska, Nizozemska a Velké Británie. V následujícím složitém období historického vývoje více než šedesátileté nezávislosti se autor zaměřuje na změny v chápání demokracie a naplňování jejích principů optikou ministerského předsedy, což doplňuje o soudobý pohled na politické hodnoty ze strany obyvatel. V rámci analýzy poukazuje kniha na proměny a nepravidelnosti ve volebních výsledcích, které jsou způsobené jak federativním členěním Malajsie, tak zároveň rasovým a náboženským rozložením napříč státy. Autor čtenáře provede nejen teoretickými podklady a charakteristikami volebních pravidel, nýbrž i reálným průběhem volebního procesu. Publikace se snaží přiblížit pestrost volební monarchie také českému publiku, protože Malajsie si s ohledem na zásadní specifika volební politiky, a to nejen v porovnání s Evropou, ale i se zbytkem Dálného východu, větší pozornost rozhodně zaslouží.

Práce je věnována dílu Matthäuse Meriana staršího, resp. jeho rytinám, zobrazujícím bojiště třicetileté války v prostoru českých zemí s podrobnějším zaměřením na švédské tažení v Čechách roku 1647. Rytiny byly studovány, popsány a analyzovány s využitím mezioborových přístupů a metod jako odraz české, případně středoßevropské krajiny, která následně, při hlubším současném výzkumu, může nést v prostoru bitev označení militární krajina. Publikace je zcela jedinečnou, objevnou prací, metodicky spočívající na mezioborových základech, které se podařilo novátorsky propojit, skloubit a aplikovat na souboru dosud tímto způsobem nestudovaných historických pramenů. (prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc.)

Tato knížka nás zavede do ekvádorské Amazonie a dalších tří zajímavých destinací Gruzie, Senegalu a Filipín. Společně poputujeme pouští i pralesem, horami a nížinami, cestou necestou. Bude to putování dobrodružné, místy nebezpečné, chvílemi snad i zábavné, v řadě případů naopak truchlivé a smutné. Jazyky, s nimiž se čtenář setká, jsou fascinující. A lidé, kteří jimi hovoří, nám mají hodně co říct, co nabídnout. Mnozí z nich žijí v náročných podmínkách, a přesto jsou jejich životy skutečným žitím, nejen přežíváním, na čemž mají velkou zásluhu i jejich jazyky. Bez nich by nebyla komunikace, efektivní dorozumění a porozumění. Chyběla by pospolitost. Nástroje k šíření znalostí a zkušeností. Způsoby léčení nemocí a sdílení emocí. Nebyla by láska. Život. Bohužel nespočet těchto jazyků tváří v tvář současným změnám eroduje a z různých důvodů přichází o své mluvčí. Výsledkem je jediné: rozpad společenství, nabourání osobní i kolektivní identity, postupný kulturní úpadek. Plíživé zapomínání, až zapomnění. Smrt. Zánik kteréhokoli jazyka je ztráta pro všechny, pro celé lidstvo. Lhostejnost určitě není namístě. I o tom si budeme v této knížce vyprávět.

Kolektivní monografie Michaely Fišerové a Martina Charváta zaměřuje pozornost na problematiku kyberfotografie z hlediska proponovaného současnou mediální filosofií, Foucaultovou genealogií a Derridovou dekonstrukcí. Autoři analyzují změnu dispozitivu, k níž došlo v kontextu nastupujících digitálních technologií v 21. století. Společným bodem jejich dvou kapitol je srovnání a odlišení analogové fotografie, digitální fotografie a kyberfotografie. Autoři zavádějí pojem kyberfotografie, jímž rozumí digitální fotografii, která je automaticky pořízena a retušována softwerem chytrého telefonu: hybridního zařízení kombinujícího funkce digitální kamery a mobilního telefonu s přístupem na internet. První kapitola pojednává o debatě týkající se vztahu mezi fotografií a realitou. Jak ukazuje Martin Charvát, v teoretické diskuzi o analogové i digitální fotografii se konstantně objevuje fantazma o existenci nezávislé objektivní reality, kterou může fotoaparát zachytit a reprezentovat. V éře kyberfotografie je něco takového nemožné: kyberfotografie zavádí radikální změnu do vztahu mezi médiem a realitou, jako i mezi člověkem a technologickým zařízením. Člověk se stává pouhým operatérem svého zařízení, jak by řekl Vilém Flusser. Druhá kapitola zaměřuje pozornost na tradiční sociální praxi retuše fotografie, jejíž posláním bylo opakovaně se dotknout, tudíž modifikovat původně autentický, nedotčený otisk světla. Na základě inspirace Derridovou filosofií Michaela Fišerová uvádí svou úvahu dekonstrukcí metafyzického očekávání autentičnosti od analogové i digitální fotografické technologie. Dále, aby vysvětlila nové diskurzivní přijetí retušérské praxe, Fišerová chápe kyberfotografii jako nový typ dispozitivu ve Foucaultově smyslu technologie moci, která umožňuje použití před­programovaných nastavení možností modifikace otisku světla, které jsou již přítomny v softwaru fotoaparátu. Autorka dospívá k závěru, že digitální dispozitiv kyberfotografie zavádí historicky nový technologický realismus umožňující normativně retušovat otisk světla a diskurzivně rezignovat na metafyzické očekávání jeho autentičnosti.

Autorský kolektiv předkládá monografii k jednomu z nejznámějších Heideggerových pojednání Původ uměleckého díla. V publikaci se jednak v různých perspektivách řeší otázka zařazení tohoto pojednání do Heideggerovy celkové myslitelské cesty. Zároveň se Heideggerovo úsilí o uchopení svébytnosti uměleckého díla sleduje v souvislosti s jeho vymezováním se vůči novověké estetice, jež je ovšem součástí Heideggerova vyrovnání se s metafysikou vůbec. V neposlední řadě pak monografie přináší prohlubující interpretace, a to zvláště souvislosti mezi vztahem k uměleckému dílu a děním neskrytosti.

Co když Íkaros a Faetón přežili svůj střemhlavý pád? Co když procitli na pobřeží budoucnosti se ztrátou paměti, nevědouc kým jsou, leč ponechávajíc si svůj aviatický instinkt? Co když se v ústraní stihli oženit a vtiskli svou podobu generacím svých potomků? Čtveřice autorů této knížky, každý po svém inspirován dílem německého historika umění Abyho M. Warburga, se po stopách těchto ratolestí vydává a v trojici vzájemně provázaných esejů podává svědectví jak o podivuhodných osudech legendárních aviatiků, tak o živé provázanosti současnosti s tradicí: od íkarovské vzletnosti renesančních emblémů přes heroický humanismus meziválečného letectví až po daidalovskou skepsi českého umění za železnou oponou.

Kniha představuje téma svobody vůle v analytické filozofii z pozic jednoho konkrétního výkladu, totiž tzv. kauzality činitele. Tato teorie umožňuje uchovat mnohá běžná přesvědčení o tom, že jsou lidé alespoň někdy ve svých rozhodnutích svobodní a že za ně tak nesou mravní odpovědnost. Na tom nic nemění ani narůstající poznání specializovaných věd, které rozšiřují naše poznatky o člověku, jeho vnitřním světě i společenské realitě, které je součástí. S touto svobodou je neslučitelné deterministické chápání toho, jak motivy určují naše rozhodnutí a jednání. Otázku, zda máme svobodu rozhodování, tedy nelze zodpovědět bez pochopení ústředního problému filozofie mysli, co to jsou myšlenkové stavy a nakolik se podílejí na určování lidského jednání. Autor obhajuje dualismus proti fyzikalismu, který psychickým stavům upírá samostatnou kauzální roli. Bez ní by svobodné sebeurčování činitele nebylo možné. Dílo je tak zároveň i svébytným úvodem do analytické filozofie mysli. Je určeno studentům i odborníkům z oborů filozofie, teologie, psychologie, kognitivní vědy, lingvistiky, umělé inteligence i zájemcům z řad laické veřejnosti.

Předkládaná monografie se věnuje otázce složení Evropského parlamentu z hlediska zastoupení jednotlivých členských zemí Evropské unie. Zkoumaná problematika je přitom nahlížena jednak z hlediska historického vývoje, jednak přináší analýzu současného stavu, a to včetně diskuse možných změn stávajícího mechanismu rozdělování mandátů. Publikace tak vyčerpávajícím způsobem zpracovává téma, které dosud nebylo v českém prostředí soustavněji a komplexněji zkoumáno, a může tedy sloužit jako další část mozaiky poznávání Evropské unie, respektive voleb do Evropského parlamentu. Kniha je sepsána přehledně a srozumitelně, a to jak z hlediska struktury, tak z hlediska jazyka a argumentace, díky čemuž poslouží nejen odborné veřejnosti či jako studijní literatura, ale také jako příručka pro novináře, politiky a všechny další, kteří se o problematiku složení Evropského parlamentu a voleb do něj blíže zajímají.

Tato kniha je pozoruhodným pokusem o velmi neortodoxní učebnici základů lékařské etiky. Takový záměr klade na autora mimořádné nároky, kterým většina odborníků ne zcela dostojí: orientovat se alespoň v základech biologie a lékařství na straně jedné a znát alespoň základy filosofie a filosofického myšlení na straně druhé. Autorka publikace projevila značnou erudici v obou směrech a dovedla způsob výuky etiky ještě dál než jenom do pouhé roviny deskripce etických dilemat a toho, jak na jednotlivé problematické okruhy pohlíží konkrétní filosofové či filosofické školy. Knihu je možné doporučit jako vysokoškolské učební texty, ale také jako popularizační dílo pro širokou veřejnost, neboť kapitoly jsou zpracovány faktograficky precizně a natolik srozumitelně, že i lidé, kteří mají jen základní středoškolskou průpravu, jsou schopni text bez problémů sledovat a spolehlivě ho chápat.

Karel Pexidr, autor četných filosofických publikací, se v této krátké brožuře zaměřuje jednak na vysvětlení svého osobního přístupu k filosofii (s doplněním několika životopisných informací), jednak na heslovité shrnutí outputů své filosofické práce, podrobněji zachycené v jednotlivých svých knihách. Objektivním přínosem pro filosofii a její budoucí vývoj by měl být podle Pexidrových předpokladů zejména soustavný ohled na vědecky zkoumané vlastnosti kognitivních stránek lidské psychiky.

Obrazová publikace Trilogie, jejímž autorem je básník, překladatel a fotograf Tomáš Jacko, může být pro mnohé trochu oříškem. Na první pohled je zřejmé, že autor své inscenované snímky, vynikající technickou precizností a téměř magickou prací se světlem, nedává jen tak na odiv řazení do tematických trojic naznačuje, že jejich prostřednictvím vypráví. Jenomže vyprávění si lze těžko představit bez příběhu, a budeme-li v trilogiích příběhy hledat, snadno se můžeme ocitnout ve slepé uličce. Ano, příběhovost z nich přímo čiší, obsahová sevřenost každé trojice snímků i nesčetné detaily a maličkosti vybízejí ke čtení. Podobně jako ve své poezii však Jacko i v této knize více skrývá, než odhaluje, více zamlžuje, než vysvětluje. A divákovi tak nezbývá než se stát aktivním účastníkem procesu tvorby a pustit se do odvěkého dobrodružství, jímž je vkládání vlastních příběhů a vlastních významů do uměleckého díla.