Togga strana 10 z 18

Předložená monografie se zabývá současnými formami a strukturami mediatizace, neboli neustále se prohlubujícím pronikáním digitálních médií do každodenního života. Úvodní kapitola vychází z analýzy vybraných filmů Davida Cronenberga, ve kterých je nastiňována specifická forma technoimaginace, jež je založená na nemožnosti rozlišit virtuálno a reálno. Jedná se o proces, kdy se člověk stává médiem a médium se naopak stává součástí člověka. Tento motiv je prohlubován v celé knize: ať už se autoři zaměřují na mediální archeologii (digitálních) infrastruktur, platformový kapitalismus nebo různé mody subjektivace (od genderové ke kyborgizační), jejich cílem je zviditelnit kontexty, v nichž se pohybujeme, žijeme a pracujeme a které mají mocenskou a technologickou povahu. Kniha je koncipována jako úvodní nástin témat, jež jsou artikulována v mediálních studiích, poststrukturalistické filozofii či mediální archeologii.

V předloženém svazku nabízíme překlad vybraných pasáží vrcholného díla Isaaca Newtona (1643-1727) Matematické principy přírodní filozofie (1687). Newton v něm završil vývoj raně novověké fyziky, astronomie a přírodní filozofie a představil nový obraz světa založený na matematice a fyzikálním pojmu gravitační síly. Náš výbor obsahuje předmluvy k Principům a úvodní části spisu, které definují hlavní fyzikální pojmy a vyslovují základní principy Newtonovy mechaniky. Překlad dále zahrnuje vybrané pasáže třetí knihy Principů, která prostřednictvím nově zavedeného pojmu gravitační síly vysvětluje stavbu Sluneční soustavy. Součástí knihy je rovněž překlad Newtonových dopisů reverendu Bentleymu z let 1692-1693. V těchto dopisech Newton reaguje na otázky, které se týkají povahy gravitační síly, kosmologie a úlohy Boha ve vesmíru. Překlad doprovázejí dva úvodní texty, které představují historický kontext Newtonova díla a fyzikální výklad nejdůležitějších částí Principů.

Kniha Johanna Keplera (1571–1630) Nová astronomie (1609) znamenala zásadní přelom v dějinách tohoto oboru. Dílo obhajovalo Koperníkovu astronomii proti astronomickým, fyzikálním i teologickým argumentům odpůrců heliocentrismu. Především však zásadně změnilo dosavadní astronomickou teorii. Nejvýznamnější inovací bylo zavedení eliptických drah planet. Kromě toho Kepler zkoumal fyzikální příčiny pohybu planet, a tím udělal první krok na cestě k moderní astrofyzice. Naše kniha obsahuje stručný výbor z Nové astronomie. Zařadili jsme do něj Keplerův obsáhlý úvod ke spisu, jenž byl určen pro laické čtenáře. Dále jsme přeložili kapitoly 57 až 60, které obsahují klíčové myšlenky díla. Překlad byl doplněn dvěma doprovodnými texty, které vysvětlují kontext vzniku díla a jeho význam pro dějiny vědy.

Naši předkové si již před mnoha staletími dokázali spočítat, kdy znovu dojde k zatmění Slunce či Měsíce. V 17. století se řada vědců, mezi nimi Fermat, Pascal, Huygens či Leibniz, začali ptát, zda bychom nemohli spočítat i věci, jejichž povaha se na první pohled jakémukoliv výpočtu vzpírá. Za jedno z nejvýmluvnějších pojednání tohoto druhu je považováno Umění odhadu Jacoba Bernoulliho (1654–1705), jehož čtvrtá část podává zevrubnou odpověď na tuto otázku. Je jí zákon velkých čísel, který tvoří základ nové logiky, založené na matematicky přesném způsobu výpočtu naděje.

Publikace uvádí výsledky výzkumů realizovaných v období let 2016–2021, zaměrených na evaluaci uplatnění dramatoterapie v kontextu léčebné pedagogiky u znevýhodněných osob. Autorka sa soustředila na dopady školního a sociálního prostředí, kontext sociálního znevýhodnění a marginalizovaných komunit, na jednotlivce se signifikantními problémy v chování a poruchami chování.

Kniha Klavírní myšlení Ivana Klánského představuje čtenářům významnou osobnost současného pianistického umění, prof. Ivana Klánského. Pojednává o jeho tvůrčím a pedagogickém zrání, životní cestě od jeho prvních klavírních krůčků přes studia na konzervatoři a AMU v Praze až po jeho rozsáhlou pedagogickou praxi. Zachycuje jeho začátky v roli klavírního pedagoga a postupné utváření svébytné, osobité metodiky, kterou mimořádně úspěšně uplatňuje ve své pedagogické praxi. Tato metodika je čtenáři přiblížena prostřednictvím myšlenkového vnímání hudby Ivanem Klánským a je vyjádřením jeho estetických a etických postojů v oblasti interpretačního umění. První kapitoly jsou věnovány životní dráze a stěžejním pilířům jeho klavírní metodiky, jakými se jeví diagnostika výkonu interpreta, práce klavíristy s časem a zvukem, fyzicko-technické zákonitosti klavírní hry. Přibližují i nejoriginálnější součásti jeho pedagogicko-metodického systému, kterými se stala impulzová metoda a metodický princip rozčleňování interpretace na horizontálně nebo vertikálně hudebně zpracované plochy. Další kapitoly rozebírají názory a pohledy Ivana Klánského na interpretaci hudby jednotlivých hudebněhistorických období od 17. do 20. století. The book The Piano Thinking of Ivan Klánský introduces readers to the life and work of an eminent proponent of contemporary piano-playing interpretation and pedagogy prof. Ivan Klánský. It deals with his creative and pedagogical development from his first musical accomplishments through studies at the Conservatoire and Academy of Performing Arts in Prague up to his extensive pedagogical practice. It also covers his early pedagogical experiences and the gradual formation of his specific piano-teaching method which he has been applying successfully throughout his entire career. This method is being explored through the prism of Klánskýs intellectual perception of music and represents an expression of his aesthetic and ethical attitudes in the area of interpretative art. The first chapters are devoted to his career and to the key points of the methodology of his piano lessons, including the diagnosis of the players potential for appropriate achievement, his or her implementation of sound and timing issues, and the physiological and practical rules of piano technique and practice. We also present the most innovative parts of his teaching method, i.e. the impulse method focused on the range of touch and tone production, also progression in horizontal and vertical playing. The closing parts explore Klánskýs views on the interpretation of music in performance throughout particular historical periods, from the 17th to the 20th centuries.

Moc. Pozoruhodné slovo. Geniální věrozvěst zlých časů Stefan Zweig napsal: Moc má uhrančivý pohled Medúzy. Kdo pohlédne do její tváře, už se ve snaze o její získání nedokáže zastavit a lhostejné mu začnou být jakékoli zábrany. Přesně tím Zweig pojmenoval dobu, o níž v sedmi dramatických a čtivě napsaných kapitolách pojednává tato kniha. Krok za krokem je zde popsán čas, kdy se nacistické hnutí pomocí intrik a násilí dralo k moci, načež po jejím formálním získání likvidovalo své protivníky, omezovalo lidská práva a začalo Německo chystat k zápasu o světovládu. Současně však, jak to tak u tyranských režimů vždy bývá, narůstal mocenský svár ve vnitřních řadách, který nakonec vyvrcholil krvavou čistkou. Osvícenecký filozof Voltaire kdysi vyslovil nadčasovou myšlenku, že moc vždy zotročí ty, kdo ji drží v ruce. V tomto případě se to podobalo zotročení a zfanatizování národa, což pak mělo neblahé důsledky pro celý svět.

Publikace pojednává o vzniku a vývoji Komunistické strany Československa v období první republiky se zaměřením na české země. V rámci jednotlivých kapitol je analyzováno profilování komunistické strany ve vazbě na komunistickou ideologii reprezentovanou Komunistickou internacionálou a jejím moskevským vedením. Stranou zájmu nezůstávají ani antisystémové rysy Komunistické strany Československa a jejich závislost a intenzita ve vztahu k mezinárodní a vnitropolitické situaci. Velmi důležitý je i vývoj vztahu společnosti k myšlence komunismu a komunistické straně samotné. Z tohoto pohledu je hmatatelným měřítkem úspěchu nebo neúspěchu účast komunistické strany v parlamentních volbách. Po celou dobu svého působení v rámci první republiky má Komunistická strana Československa nezanedbatelný vliv na vnitropolitické dění a získané zkušenosti dokáže později za podpory sovětského vedení beze zbytku zúročit.

Druhá kniha Humova slavného filosofického díla Pojednání o lidské přirozenosti, která poprvé vyšla společně s knihou první v roce 1739, předkládá čtenáři Humovu originální teorii vášní a vůle. Hume se v ní soustředí zejména na výklad čtyř nepřímých vášní pýchy, studu, lásky a nenávisti v prožívání vlastního a cizího já (self). Neopomíjí přitom zdůraznit roli, kterou v tomto prožívání hraje zakoušení pocitů a postojů druhých vůči naší osobě a silná lidská tendence k vzájemnému srovnávání. Stejné východisko Hume následně používá i pro výklad takových emocí jako je soucit, úcta, závist či škodolibost. V závěru knihy předkládá Hume i svou vlivnou kompatibilistickou teorii vůle, podle níž lze svobodu lidské vůle sloučit s požadavkem její zákonité příčinné determinace.

Studium a práce v oboru filosofie je jednou z celoživotních dominant Karla Pexidra. Jeho filosofické myšlenky a přístupy mohly být ovšem veřejně uplatňovány až po roce 1989, kdy odpadla ideologická blokáda ze strany bývalého komunistického režimu. V letech 1993 až 1999 působil autor v oboru filosofie na Západočeské univerzitě v Plzni. Vydal celkem včetně nynější knihy Bytí deset filosofických publikací se zaměřením na zásadní otázky světové filosofie. Od filosofických úvah a jejich dalšího vývoje Karel Pexidr neočekává nalezení jakéhosi závěrečného receptu na vyřešení filosofických problémů ty jsou od filosofie neodlučitelné a filosofické uvažování na nich vlastně spočívá , nýbrž zaměřuje se na nalézání, objasňování, vysvětlování a vyhodnocování příčin a okolností, za nichž tyto problémy vznikají. Klíčovou filosofickou disciplínou je proto v jeho očích nauka o poznání (epistemologie, gnozeologie), která však nemá být rozvíjena bez přihlížení ke konkrétním faktům zjišťovaným vědami. Těmi jsou jmenovitě psychologie (ohledně vlastností lidského subjektu) a přírodní vědy (ohledně vlastností hmotné skutečnosti). Návaznost na oba tyto aspekty je zřejmá z jiných Pexidrových publikací (např. Psychologie a gnozeologie či Kosmologie z pohledu filosofa) a je patrná i z výkladů v nyní vydávané knize Bytí.