Togga strana 3 z 18

Básníci a kosmonauté provádějí čtenáře esejisticky zpracovanou cestou myšlenkovým světem českého fyzika. Kniha je sbírkou textů z dlouholeté publicistické činnosti autora, která začala už před rokem 1989 v prostředí nezávislých periodik. Autor se ve své tvorbě věnuje široké škále témat. Kromě fyziky a logiky, které se v jeho díle prolínají, se zajímá o aktuální politické problémy, filosofii, ekologii a poezii. V knize najdete úvahy nad řadou palčivých otázek současnosti, jako je ochrana přírody, diskuse o vědě a víře nebo o pojetí demokracie. Autor se nebojí otevírat kontroverzní témata a nabízí originální úhly pohledu, jejichž východiskem je klasická vzdělanost v jeho rodinném zázemí, jeho vlastní přírodovědná studia a vědecká činnost i rozsáhlé životní i profesní zkušenosti. Kniha je určena širokému okruhu čtenářů, kteří se zajímají o svět kolem sebe a snaží se vidět jej v souvislostech. Jan Novotný svobodomyslně, často ironicky zpochybňuje plané rozumování nebo ukvapené závěry, a místo nich dokáže nabídnout vlastní originální přístup nebo řešení, často podpořené systematickým výzkumem nebo logicky vedenými úvahami. Text je prokládán historickými motivy a odkazy na klasická filosofická i literární díla, čímž čtenáři umožňuje rozšíření obzoru i nové promýšlení rozličných vztahů, uměleckých děl i otázek současnosti i minulosti.

Sborník k životnímu jubileu Filipa Karfíka nabízí barvitý a citlivý obraz filosofa, filologa, pedagoga a profesora antické filosofie a odhaluje, jaký vliv měl a má na druhé. Ukazuje, jak mnohovrstevnaté může být vtiskávání jedné inspirativní osobnosti do životů, osudů, názorů a směřování dalších lidí a jak se vytváří společenství a pospolitost.

Trochu povídání o štěstí a náhodě, přátelství a kamarádství, moudrosti a poznání, o vůli a chtění. Taky o lidské zlobě, nenávisti, smůle i neštěstí. A hlavně o touze se nikdy nevzdat a jít stále dál… Pro děti od 3 do 101 let

Tradiční evropská filosofie, tzv. metafysika, vychází ze zdánlivě samozřejmého přesvědčení, že to vprostřed čeho člověk stojí a s čím se setkává, tzv. svět, je povahy celku vznikajících a zanikajících „věcí“, či „entit“. Až v druhé polovině dvacátého století se ve fenomenologické filosofii objevila myšlenka, že takovýto „celek toho, co je“ není ničím původním, nýbrž následným útvarem ustavujícího jej tzv. součtveří (Geviert), tzn. dění vzájemné soupatřičnosti čtyř vůči němu základnějších významových komponent země, nebes, božství a smrtelného člověka. Předkládaná monografie Obzor identifikuje jako exemplární výraz tohoto velkolepého dějství nepatrný fenomén obzoru (obzorníku) a jeho postupnou analýzou usiluje postavit čtenáři před oči původní podobu světa, v němž žijeme a umíráme.

Současná společnost čelí řadě morálních problémů, pro něž není jednoduché nalézt uspokojivé řešení. Mnozí etikové se shodují, že morální normy vymezující správné a nesprávné jednání by měly reflektovat morální intuice. Tato kniha na základě současných poznatků o morálním usuzování ukazuje, že morální intuice mohou být v běžných situacích užitečným nástrojem, který má ale tendenci selhávat při řešení nových a komplexnějších problémů. Autorka proto nabízí metodologii vycházející z naturalizované etiky, jejíž aplikace by měla vést k přijetí zdůvodněných a uspokojivě fungujících morálních norem, které zároveň povedou k morálnímu pokroku ve společnosti.

Publikace představuje souhrn, analýzu a syntézu dat získaných výzkumem málo známého nástrojového druhu dané oblasti ČR. Alikvotní flétna je zde představena jako součást světového a karpatského instrumentáře, jsou vysvětleny její akustické a herní vlastnosti, archaické výrobní postupy a její možný dopad na hudební myšlení v daném areálu. Text dále pátrá po alikvotní flétně a odvozených nástrojích jakožto zmizelých artefaktech tradiční hudby na zkoumaném území a dotýká se i procesu obnovy soudobé výroby a hry. Z hlediska použitých metod využívá analýzu písemných, zvukových a obrazových dokladů, komparace, experimentální rekonstrukce, empirické vyhodnocení nástrojů v soukromých i muzejních sbírkách a rozhovory s informátory. Většina z předložených dat je publikována v tomto rozsahu poprvé.

Kniha Rozhovory o mnohosti světů (1686) francouzského filozofa Bernarda de Fontenella (1657–1757) je považována za jedno z prvních děl orientovaných na popularizaci vědy. Text je stylizován do podoby galantních rozhovorů mezi zvídavou markýzou a učeným filozofem. Ten během rozprav markýze srozumitelně vysvětluje základní prvky heliocentrického systému a kosmologickou teorii francouzského filozofa a vědce Reného Descarta (1596–1650). Fontenelle se v knize zabývá také otázkou existence mimozemských bytostí a spekuluje o tom, jak by vypadal život na jiných planetách Sluneční soustavy. Překlad Rozhovorů doprovází obsáhlá úvodní studie, která zasazuje Fontenellovy úvahy do kontextu dobové filozofie a vědy.

Jímavý příběh o setkání dvou spřízněných duší, o ostýchavě klíčící křehké lásce a o vzácném lidském souznění. Zdánlivě až banální námět se v mistrném literárním zpracování stává něčím mnohem zásadnějším než jen pozvánkou k výjimečnému čtenářskému zážitku. Útlá povídka o Fredovi a Heleně je nadčasovou sondou do hlubin lidské psyché a úchvatným podobenstvím o fundamentálních otázkách existence člověka. Stala se východiskem i tématem bádání řady filozofů a vědců z nejrůznějších oborů, inspirací celých generací umělců, ale i předmětem politických sporů. Nesmazatelnou stopu zanechala i v širším společenském životě Československa a dodnes zůstává fenoménem, bez nějž si lze naši kulturu stěží představit. Mimoliterární osud tohoto dílka je neméně originální. Obnáší marné pátrání po skutečném autorovi, nacistickou cenzuru, pokoutní prodeje jednotlivých výtisků za astronomické ceny, zájem sovětské špionážní služby či vznik tajných spolků. Stávající vydání proto kromě kriticky redigovaného textu zahrnuje i stručnou literárněhistorickou studii, která povídku zasazuje do příslušného dějinného kontextu a mapuje její vliv na československou a českou uměleckou tvorbu od začátku 2. světové války až do současnosti.

V knize Prubíř (1623) vede Galileo Galilei (1564-1642) rozhořčenou polemiku s jezuitským astronomem Oraziem Grassim, jehož dílo Váha filozofická a astronomická zde komentuje a vyvrací. Galileo se v Prubíři vášnivě pře s jezuitou, dobírá si ho a zesměšňuje ho - a přitom hájí mylnou teorii komet, protože komety prohlašuje za úkazy v atmosféře. I když Galileo v díle hájí chybné stanovisko, představuje Prubíř zajímavý dokument o vzniku novověké vědy. Hlavním tématem sporu sice byly komety, ale diskuse často vedla oba protagonisty k tomu, aby formulovali svoje názory na poznávání přírody. Prubíř se tedy kromě komet týká i dalších témat, jako je například metodologie vědeckého poznání, spolehlivost dalekohledů a lidských smyslů nebo rozsah lidského poznání přírody. Překlad Prubíře je doplněn dvěma studiemi, které přibližují filozofický a astronomický kontext vzniku díla.

Tato kniha vznikla z potřeby autorů rozproudit diskusi nad konceptem, který by mohl přinést naději, že klima ještě řešitelné je. Jiří se nebojí psát o tom, co nefunguje, diskutovat s osobnostmi a přinášet vlastní návrhy řešení. Marta se zase rozhodla oslovit svět natočením dokumentu. Její film Jiříkovo vidění zachycuje společný sen materiálového vědce a jeho dcery umělkyně o efektivním řešení záchrany planety. S humorem společně nahlíží do různých světů, kde s nimi nikdo nepočítá. Snaží se porozumět nejen politice, ale i jeden druhému. Nejde o ekodepku!

Dvanáctý díl knižní edice KRIMI POVÍDKY s titulem „Zase vyjde slunce“ přináší nové napínavé příběhy z pera Lubomíra Macháčka. Nejen mrazivá tajemství a falešná svědectví, důmyslná alibi či zdánlivě nesmyslné motivy, ale i historické křivdy a nízké lidské pudy defilují před naším zrakem a naznačují, více nebo méně zřetelně a záměrně, různé teorie, hypotézy a nakonec vždy také příslovečné rozřešení hádanky. Kombinace čtivého jazyka a znalého přístupu vypravěčů slibují pro každého čtenáře zajímavé chvilky v polosvětě zločinu a jeho odhalování. A prosíme: po přečtení nespalte, ale pošlete dál. Povídky: Pod hladinou — Maškary — Oslí můstek — Falešné stopy — Zmýlená neplatí — Zase vyjde slunce

Dejiny hermeneutického myslenia sú súčasťou všeobecnejších dejín ideí a kultúry. Tieto dejiny nesú v sebe obrazové kódy, ktoré sa podpisovali pod naše používanie pojmov v rozličných vedných oblastiach. Táto kniha sa zaoberá trinástimi obrazmi alebo dominantnými imaginatívnymi schémami, ktoré boli určujúce pre hermeneutické myslenie v rámci kontinentálnej filozofie. Jej zámerom je ukázať, že symbolické štruktúry zohrávajú dôležitú rolu pri formulovaní našich racionálnych postojov a majú vplyv na naše prístupy k čítaniu textov. Kniha ponúka pohľad aj na u nás doteraz len málo preskúmané texty a koncepty, čím vypĺňa medzeru v uvažovaní o dejinách hermeneutického myslenia. Záver knihy je netradičnou esejou o nových možnostiach pochopenia hermeneutickej úlohy.

řináctý díl knižní edice KRIMI POVÍDKY s titulem „Dědičný hřích“ přináší nové napínavé příběhy z pera Romana Cílka. Nejen mrazivá tajemství a falešná svědectví, důmyslná alibi či zdánlivě nesmyslné motivy, ale i historické křivdy a nízké lidské pudy defilují před naším zrakem a naznačují, více nebo méně zřetelně a záměrně, různé teorie, hypotézy a nakonec vždy také příslovečné rozřešení hádanky. Kombinace čtivého jazyka a znalého přístupu vypravěčů slibují pro každého čtenáře zajímavé chvilky v polosvětě zločinu a jeho odhalování. A prosíme: po přečtení nespalte, ale pošlete dál. Povídky: Píši vám, Karino… — Severní svahy ňader — Konečné vyjádření — Zářezy na pažbě — Madona s usmívajícím se dítětem — Milenci se zpožděním — Smrt muže, který neuměl létat — Plaváček — Dědičný hřích — Okna s výhledem na Oregon

Jedenáctý díl knižní edice KRIMI POVÍDKY s titulem „Ponurý dům“ přináší nové napínavé příběhy z pera Františka Uhera. Nejen mrazivá tajemství a falešná svědectví, důmyslná alibi či zdánlivě nesmyslné motivy, ale i historické křivdy a nízké lidské pudy defilují před naším zrakem a naznačují, více nebo méně zřetelně a záměrně, různé teorie, hypotézy a nakonec vždy také příslovečné rozřešení hádanky. Kombinace čtivého jazyka a znalého přístupu vypravěčů slibují pro každého čtenáře zajímavé chvilky v polosvětě zločinu a jeho odhalování. A prosíme: po přečtení nespalte, ale pošlete dál. Povídky: Balada o smutné paní — Varianta B — Babí léto — Hořký horizont Horymíra Horajse — Léto paní Alexandry — O něčem se nemluví — Stopa spláchnutá příbojem — Ponurý dům

Román zachycuje Španělsko a rozvinutou kulturu muslimské říše al­Andalus na jihu Pyrenejského poloostrova v patnáctém století, kdy vrcholilo soupeření katolických království Kastilie a Aragonie s muslimským emirátem. Zániku muslimské říše a následnému sjednocení Španělska předcházely mocenské intriky katolických králů a muslimských emírů, zřízení inkvizice a rozpoutání dobyvačných válek. Hlavní postavou románu je poslední granadský emír Muhammad XII., tragická postava, která stála u nevyhnutelného pádu Granady a tím i dovršení reconquisty v roce 1492.

Desátý díl knižní edice KRIMI POVÍDKY s titulem „Smrt v bílém negližé“ přináší nové napínavé příběhy z pera Hedy Bartíkové. Nejen mrazivá tajemství a falešná svědectví, důmyslná alibi či zdánlivě nesmyslné motivy, ale i historické křivdy a nízké lidské pudy defilují před naším zrakem a naznačují, více nebo méně zřetelně a záměrně, různé teorie, hypotézy a nakonec vždy také příslovečné rozřešení hádanky. Kombinace čtivého jazyka a znalého přístupu vypravěčů slibují pro každého čtenáře zajímavé chvilky v polosvětě zločinu a jeho odhalování. A prosíme: po přečtení nespalte, ale pošlete dál. Povídky: — Čajový dýchánek — Cílený návrat bez cíle — Smrt v bílém negližé — V mé duši se skrývá vrah! — Dívky věří v lásku — Zlobivá holka — Obraz ženy s lístky květů pivoněk — Bylinky navždy — O jednu milenku méně — Hlučná pomsta — Agentura Zmar