Univerzita Karlova

Předmětem této publikace jsou podvody v klinickém hodnocení léčiv včetně výsledků výzkumného šetření na dané téma. Cílem výzkumného šetření bylo provést analýzu četnosti podvodů z daného vzorku shromážděných dat, identifikovat hlavní aktéry podvodů a provést analýzu příčin, které vedly účastníky klinických hodnocení k podvodnému jednání. V publikaci je rovněž obsaženo několik návrhů na různé možnosti jak odhalit, předcházet nebo alespoň minimalizovat podvodné jednání v praxi.

Vybraný celek drobných literárních i vědeckých prací Jana Sokola má za cíl představit šíři autorových zájmů a odborností, které dovede prezentovat čtenářsky (i posluchačsky) živým a přitažlivým způsobem. Vedle filosofického zpracování témat, kterým se autor dlouhodobě věnuje (vzdělávání a kultuře, evropanství, společenským institucím, náboženství), jsou to vzpomínky na lidi, kteří ovlivnili jeho život; glosy a eseje komentují v drobných postřezích aktuální dění a jsou dnes zajímavým svědectvím doby. Tato témata tvoří v knize přirozený rámec jednotlivých kapitol: Aktuality, eseje, glosy; Společnost; Politika a Evropa; Etika, Morálka a právo; Vzdělávání; Filosofie a věda; Náboženství; Lidé. Ať už jsou články z jakéhokoli oboru, jsou zakotvené v základním Sokolově celoživotním postoji a krédu, které jimi prolíná a vytváří z nich homogenní celek, a to napříč obory, datem vzniku či příležitostí, ke které vznikly. Pevnost a konzistentnost uvažování vychází ze základního promýšlení postavení člověka ve světě, proto lze knihu číst i jako filosofickou antropologii Jana Sokola.

V roce 2016 Univerzita Karlova oslavila sedm set let od narození svého zakladatele, římského císaře a českého krále Karla IV. Při této příležitosti proběhla na univerzitní půdě i jinde řada akcí a slavnostních událostí, které chce tato publikace připomenout a zachovat – slovem i obrazem – pro další generace studentů a učitelů naší alma mater. Oslavy zahájilo tradiční setkání členů akademické obce UK u příležitosti výročí založení univerzity v dubnu 2016. Mezi nejvýznamnější akce samotného „karlovského týdne“ v květnu pak náleželo slavnostní shromáždění akademické obce a představitelů veřejného života ve Velké aule Karolina, setkání rektorů evropských i světových univerzit a podpis tzv. Pražské deklarace, udělení Mezinárodní ceny Karla IV., mezinárodní odborná konference Karel IV., země Koruny české a Evropa, výstava Druhý život Karla IV., slavnostní bohoslužba v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě, rekonstrukce Karlovy korunovace, vydání reprezentativních publikací, cykly přednášek pro veřejnost a další. Některé projekty byly organizovány ve spolupráci s dalšími významnými institucemi — Arcibiskupstvím pražským, Akademií věd České republiky, Českou televizí, Českým rozhlasem, Národní galerií v Praze a hudebním festivalem Pražské jaro. V rámci mediálního partnerství s Českou televizí byl natočen dokumentární cyklus o osobnosti Karla IV. Ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským proběhly tematické prohlídky klášterů a kostelů založených Karlem IV. na Novém Městě pražském, kde v roli průvodců vystoupili studenti kunsthistorických oborů Katolické teologické fakulty a Filozofické fakulty UK. Univerzita Karlova se tak v roce 2016 hrdě přihlásila k odkazu svého zakladatele, neboť je přesvědčena o stále větší aktuálnosti jeho panovnických vizí pro dnešní dobu. Čtenáři mají možnost seznámit se s nejvýznamnějšími projekty a díky velkému množství fotografií zažít jedinečnou atmosféru karlovských oslav. Kniha obsahuje též slavnostní projevy, které v rámci karlovského výročí zazněly, stejně jako důležité dokumenty, jimiž se akademické prostředí přihlásilo k odkazu svého zakladatele.

Závěrečná syntetizující kolektivní monografie českých, slovenských, polských a rakouských autorů je věnována mýtům a „realitě“ vybraných středoevropských metropolí (Praha, Bratislava, Varšava, Krakov a Vídeň) v letech 1918-2016. Kniha analyzuje funkci mýtů při formování národních a nadnárodních identit ve čtyřech transparentních obdobích: v období meziválečném, v období druhé světové války, v období poválečném a v období po roce 1989 (pochopitelně s jistými časovými přesahy a s jistými národními zvláštnostmi historické periodizace). Kniha vychází v národních jazycích řešitelů grantu GA ČR (v češtině, slovenštině, polštině, němčině) a v zestručněné německé mutaci.

Dějinná traumata v minulém století jsou v knize představena čtyřmi klíčovými událostmi československých dějin: mnichovskou dohodou (1938), symbolizující Bílou Horu 20. století, kterou prorežimní propaganda využívala k legitimizování poúnorového režimu, necelým prvním rokem po osvobození Československa , kdy na příkladu osvobozené Bratislavy (4. dubna 1945) můžeme sledovat na pozadí bytové krize rozpad pravidel práva a morálky, únorovým převratem (1948), jenž zcela převrátil společenské hierarchie a vedl k násilnému přesidlování obyvatelstva velkých československých měst v rámci Akce B (195253), a konečně porážkou pražského jara (1968) a následnou okupací Československa.

Během nedávné reemigrace krajanů z Doněcké a Luhanské oblasti se psalo o krajanech, kteří migrují domů, do své původní vlasti nebo do země svých předků. Vlastenecká rétorika ve vztahu ke krajanům na Ukrajině byla vždy v českém politickém, mediálním, ale i vědeckém prostředí přítomná. Tato kniha se však snaží uchopit krajanskou problematiku z jiné perspektivy. Zaměřuje se na potomky krajanů z Rovenské a Volyňské oblasti, pro které je identifikace s českým národem a s českou zemí již velmi vzdálená. Do jejich života však vstupují ekonomické a politické problémy Ukrajiny, které mají značný vliv na jejich emigrační tendence. A právě v tento moment hrají zásadní roli jejich čeští předci.

V současné době dochází k významným a rychlým demografickým změnám. S nimi se zvyšuje potřeba dlouhodobé péče a na významu nabývá problematika demencí. Zajištění dobré péče pro lidi žijící s demencí a podpory pro jejich pečující blízké vyžaduje také lepší koordinaci služeb. V České republice se mnohdy považuje case management za jakési panaceum, všelék, metodu, která může vyřešit problémy integrace a koordinace zdravotní a sociální péče. Je zmiňován v různých politických dokumentech, nicméně prakticky nikde není přesně definováno, co se pod pojmem case management rozumí, jak by měl probíhat, kdo by měl být case managerem, které úkoly by měl řešit. Na tyto otázky se tato monografie, která je závěrečnou publikací celého výzkumného projektu, který se problematikou case managementu zabýval, snaží odpovědět.