Univerzita Karlova

Kniha přináší kritickou reflexi pojmu resilience v kontextu krize současné demokracie. Ukazuje, že resilience se stala klíčovým, avšak rozporným termínem, který v neoliberálním diskurzu často podporuje individualizaci odpovědnosti a depolitizaci společenských problémů. Autoři však nezůstávají pouze u kritiky, ale rozvíjejí alternativní pojetí politické resilience. Vycházejí z přesvědčení, že demokracie v éře komplexity a nejistoty nemůže spoléhat pouze na stabilitu či robustnost institucí, nýbrž vyžaduje kolektivní proces kreativní a reflexivní adaptace. Ten vedle proměny institucí zahrnuje také afektivní kapacity občanů a demokratického étosu jako takového. Demokratická resilience tak není chápána ani jako technika řízení, ani jako strategie přežití, ale jako způsob, jak udržet otevřený prostor pro kritiku, spolupráci a sdílené politické jednání.

Vůbec první pojednání v českém jazyce, jehož primárním předmětem zájmu je dogmatickoteologické dílo velkého německého myslitele 19. století M. J. Scheebena. Monografie se soustředí na dva hlavní cíle: představit dominantní témata Scheebenovy christologicko-soteriologické reflexe a zmapovat recepci odkazu kolínského teologa ze strany české dogmatické teologie. Mimo jiné ukazuje, že Scheeben dodnes inspiruje svým úsilím o propojování dogmatické teologie se spiritualitou a zdůrazňováním cíle křesťanova života v jeho účasti na životě božské Trojice.

Knihou Modernismus a fašismus vrcholí dlouholetý výzkum renomovaného britského historika Rogera Griffina, který se snaží vysledovat a prokázat podstatu generického fašismu a zároveň jej lokalizovat v kontextu mnoha hnutí modernismu. Griffin v první části odvážně interdisciplinární práce, provazující historii fašismu, historii a teorii literatury a kultury s filozofií a sociální antropologií, buduje přelomové, široké vymezení modernismu jako sociokulturního pohybu řešícího v nesčetných formách krizi modernity. Řešení je hledáno v novém začátku zčasovělé historie či člověkem režírovaného budoucího dění jako cesty z úpadku. Tato koncepce dovoluje Griffinovi v druhé části knihy postupně prokazovat realitu „fašistického modernismu“ – tedy prosazovat pohled většinově dosud odmítaný. Soustřeďuje se přitom klíčově na dvě dějinné formy generického fašismu, režimy Mussoliniho a Hitlera. Sleduje je od ideologické geneze přes fázi politického hnutí získávajícího společenskou podporu až do podoby modernistického státu, krachujícího v projektu ničivé a sebezničující globální expanze.

Druhé, opravené a doplněné vydání dnes již klasické příručky Marie Bláhové přináší systematický přehled vývoje evropského kalendáře a datování doplněný o převodové tabulky a podrobné soupisy světských i církevních hodnostářů s významem pro české země. Všem historikům a archivářům se tak po více než dvaceti letech dostává do rukou spolehlivá a praktická pomůcka pro práci s prameny.

The book explores the evolution of sports marketing, focusing on current and emerging trends that shape the industry. The book covers the integration of digital elements, such as social media, online advertising, and e-commerce, as well as successful online marketing strategies like content creation and fan engagement. It also examines the role of sports celebrities in promoting brands and events. The final chapter highlights innovations in sports services and customer participation. This insightful publication offers valuable knowledge for professionals and enthusiasts navigating the ever-changing sports marketing landscape.

Kolektivní monografie Umělá inteligence jako (nové) médium analyzuje dopady takzvané umělé inteligence (analytické i generativní) na současnou kulturu, od vysoké ke každodenní. Zkoumá, jak se v dnešní době proměňují způsoby dělání, chápání a používání obrazů, zvuků nebo textů i širší společenské a politické implikace těchto proměn. Ohniskem jejího zájmu jsou procesy a praktiky tvořivosti, představivosti a vynalézavosti. Odmítá je interpretovat prostřednictvím zjednodušujících protikladů mezi lidským a technickým, ale zdůrazňuje naopak jejich propletenost a význam specifických historických bio-socio-technických konfigurací, jež definují formy naší subjektivity i pospolitosti.Autorky a autoři (Tomáš Dvořák, Martin Flašar, Vít Gvoždiak, Vladimír Havlík, Jana Horáková, Martin Charvát, Veronika Klusáková, Richard Müller, Noemi Purkrábková, Kateřina Svatoňová) představují bytostně interdisciplinární sondy do oblasti syntetických médií, vycházejíce z oborů literární, hudební a filmové vědy, filosofie a epistemologie, teorie médií a komunikace, teorie digitální kultury a umění. Jejich studie se zaměřují mimo jiné na problematiku reprezentace umělé inteligence ve filmové a televizní tvorbě, kompozitní fotografii, multimediální představení, strojové vidění a rozpoznávání vzorů, generativní kurátorství, generativní hudbu či na jazykové a literární kompetence velkých jazykových modelů.

Publikace se zaměřuje na vojenské hodnoty nejlepších řeckých válečníků, jejich hrdinské skutky na bojišti i na kulturní a filosofické ideály, které byly s pojmem aristeia spjaty. Aristeia je řecký výraz označující mimořádně statečné chování v bitvě, doklad odvahy a válečné hodnoty muže – patřila k určujícím principům řeckého světa. Úzce s ní souvisely i další klíčové hodnoty, jako aristeion (odměna za hrdinství), timé (čest), kleos (sláva), areté (zdatnost, dokonalost), kalokagathia (harmonie těla a duše), andreia a andragathia (statečnost). Kniha popisuje vývoj a proměny ideálu aristeia jak v rovině horizontální (časové), tak v rovině vertikální (sociální). Zvláštní pozornost věnuje rozdílnému pojetí tohoto principu u hippeis, jezdecké aristokracie, a u hoplíta, těžkooděnců, kteří na scénu vstoupili po tzv. hoplítské revoluci.

Africký roh, region rozdělený mezi Etiopii, Eritreu, Džibutsko, Somaliland a Somálsko, je definován velmi dlouhou historií a rozmanitou kulturou, ale také mnohými bezpečnostními problémy a politickými spory. Jedná se o geostrategicky významnou oblast. Region je zmítán nestabilitou, ale zároveň přímo sousedí s klíčovými námořními trasami. Kniha jej představuje v kapitolách členěných jak geograficky, tak i tematicky. Širšímu publiku přináší jednotlivé případové studie i obecnější politologické koncepty, které se dají v Africkém rohu studovat. Jedná se o první ucelený česky psaný text věnovaný tomuto regionu.

Třetí, aktualizované vydání úspěšné publikace Jaroslava Kopáčka, Jana Bednáře a Michala Žáka (Karolinum, 2005; 2. vyd. 2019) seznamuje čtenáře s atmosférickými úkazy a jevy, které ovlivňují počasí a objevují se v souvislosti s jeho výraznými až extrémními projevy. Čtenář se dozví o elektrických výbojích v atmosféře, formování oblačné elektřiny, o blescích, struktuře bouřkových oblaků, vzniku krupobití, tromb, tornád a dalších souvisejících úkazech. Autoři dále probírají klimatickou změnu či problematiku skleníkového efektu zemské atmosféry.Oproti druhému vydání je rozsáhle aktualizovaná především závěrečná kapitola, která se věnuje prezentaci meteorologických informací v současných sdělovacích prostředcích, kde v oblasti digitálních technologií a na sociálních sítích dochází k rychlému inovativnímu vývoji. Dále je nově zařazen výklad několika dnes frekventovaně užívaných pojmů, jako jsou např. polární cirkulační buňka, polární cyklony, medikán či Schumannova rezonance.Výklad doprovází více než 50 ilustrací.

Kolektivní monografie zkušených autorů Jiřího Kuthana, Jana Royta, Ivana Hlaváčka a Štěpána Valeckého komplexně představuje období života a vlády římského a českého krále Václava IV. (1361–1419). Autoři podávají plastický obraz vývoje architektury, sochařství, malířství (deskového, knižního i nástěnného) a uměleckých řemesel v období vlády Václava IV., který přímo navazuje na dílo svého otce Karla IV. Nikdy dřív ani později nedosáhlo umění v českých zemích tak vysoké úrovně jako za vlády těchto dvou panovníků.

Kniha představuje první ucelené zpracování životního příběhu Přemysla Šámala (1867–1941) a jeho rodiny. Pražský advokát Šámal patřil k předním osobnostem meziválečného Československa. Během první světové války se stal hlavou tajné organizace (tzv. Maffie) a koncem října 1918 se zúčastnil jednání mezi představiteli zahraničního a domácího odboje v Ženevě. Po vzniku samostatné republiky stanul v čele hlavního města Prahy, avšak počátkem roku 1919 přijal nabídku T. G. Masaryka a stal se představeným jeho prezidentské kanceláře – následujících devatenáct let pak pracoval jako kancléř prezidentů Masaryka a Beneše a byl nenápadným, avšak klíčovým koordinátorem osobních vztahů a vlivových sítí, které z „Hradu“ vytvořily mocenské centrum stojící mimo oficiální politické struktury. Po Mnichovské dohodě a Benešově abdikaci Šámal rezignoval na kancléřský úřad a uchýlil se do ústraní, s okupací pomnichovského Česko-Slovenska se však nesmířil a již v létě 1939 stanul v čele protinacistické ilegální odbojové organizace Politické ústředí. Jeho vedoucí role byla sice převážně formální a symbolická (daná autoritou hlavy bývalé Maffie), přesto byl v lednu 1940 zatčen gestapem a po více než ročním utrpení v nacistických žalářích, kde těžce onemocněl, zemřel 9. března 1941 v internaci v Berlíně-Tempelhofu. Tragický byl i osud Šámalovy rodiny: jeho jediný syn Jaromír Šámal byl popraven jako rukojmí hned v prvních dnech heydrichiády, snacha strávila celou dobu války v koncentračních táborech a vnoučata Jiří a Alena byla dána na „převýchovu“ do rodiny v Německu. Po osvobození se podařilo obě děti vypátrat a vrátily se do vlasti a k matce.Autoři při psaní knihy vycházeli z dobových svědectví osob v Šámalově okolí, ale především z dochovaných archivních pramenů – jejich výběrová edice je součástí tohoto knižního vydání.

Publikace se zaměřuje na možné postupy v sociálně-právní ochraně dětí, poskytující ochranu, podporu a pomoc ohroženým dětem a jejich rodičům, případně jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte. V teoretické části kniha podává stručný historický přehled, právní kontext a klíčovou terminologii, její těžiště však leží v komentovaných modelových případech. Záměrně jsou vybrány náročné až sporné případy, na kterých autoři demonstrují možnosti řešení prostřednictvím sociální práce, práva a dalších disciplín.

Kniha přináší detailní vhled do dějinné kontinuity mezi starým a novým režimem na základě prezentace výsledků rozsáhlého kvantitativního šetření historického vědomí pamětníků. Autor na pozadí kombinace historiograficko-politologických pohledů a sociologických interpretací ustavení, geneze a postupné eroze komunistického režimu ukazuje, pomocí jakých společenských souvislostí si pamětníci konstruují či mohou konstruovat obraz minulé éry. Hlavní pozornost přitom věnuje nejen systémovému charakteru „normalizace“, ale i každodennímu životu v husákovské éře. Současně poukazuje na problémy demokratické transformace a dalšího polistopadového vývoje.

Publikace přináší pohled na historický vývoj masových médií – tisku, filmu a rozhlasu na území českých zemí do konce první republiky. Důraz je kladen na kvantitativní rozměr: jaký byl počet vydávaných novin a časopisů, v jakém nákladu vycházely, jak spolu soupeřily české a německé tiskoviny, jak hustá byla síť biografů a kolik diváků navštěvovalo filmová představení. Opomenut není ani vývoj rozhlasu, který je doložen narůstajícím počtem posluchačů v různých regionech.

"V sebelépe vyložených snech musíme často nechat ve tmě nějaké místo, poněvadž si povšimneme, že se tam zvedá uzel myšlenek snu, který se nedá rozmotat, který už ale ani nedodal k obsahu snu žádné příspěvky. To je potom pupek snu, místo, v němž sen nasedá na nerozpoznané. Myšlenky snu, na které při výkladu narazíme, musí přece zcela všeobecně zůstat bez zakončení a vybíhají na všechny strany do síťovitého propletence našeho myšlenkového světa. Z hustšího místa tohoto pletiva se pak zvedá přání snu jako houba z mycelia." (Freud, Výklad snů)

Co dnes rozumíme pod pojmem „duchovní zkušenost“ v rámci křesťanské tradice? Jaké kritérium ji odlišuje od jiných forem lidské zkušenosti? A je každá zkušenost na poli spirituality skutečně „duchovní“? Předkládaná kolektivní monografie zkoumá fenomén křesťanské duchovní zkušenosti v teologickém rámci, propojuje přitom historické sondy s výzvami, které přináší současná spirituální teologie. Úvodní studie i následujících osm kapitol se pokouší vést dialog nejen mezi spirituální zkušeností křesťanského Východu a Západu, ale také mezi teologickou tradicí a myšlením současného (post)sekulárního světa.