Univerzita Karlova strana 5 z 22

Etika a svoboda – jak se to rýmuje? Podle běžných představ ne zrovna dobře. Na etiku si dnes dělají nárok především různí mravokárci, kteří se rozhořčují nad zkažeností světa. Ve jménu etiky prosazují jako lék ten či onen „morální řád všehomíra“, ze kterého se obvykle vyklubou návyky a předsudky předešlé generace. Z etiky pak zbudou jen příkazy pro život v bázni a poslušnosti.Filozof Erazim Kohák odmítá mravokárnictví. Jde mu o etiku soužití ve svobodě, a ta nutně vyrůstá ze svobody a odpovědnosti, ne z bázně a poslušnosti. Etiku svobody nelze vyučovat jako soubor pravidel, kterým se student může naučit zpaměti a mechanicky je uplatňovat. Etice svobodného soužití lze učit jen jako návyku kritického myšlení a odpovědného rozhodování. Potřebujeme jasně a důkladně prozkoumat všechny podmínky a možnosti v té či oné situaci. Jak se potom rozhodneme, je na každém z nás. V tom je svoboda slávy člověka i náročná odpovědnost svobody.Podle toho Kohák přistupuje k etice. Začíná zkoumáním, jak chápat filozofické myšlení. Pracovně je určuje jako myšlení, které si o všem klade tři kritické otázky – co to znamená? na čem se to zakládá? co z toho vyplývá? Pak zkoumá postavení etiky v lidském obcování, otázky relativismu a absolutismu, egoismu a altruismu, svobody a determinismu. Ve druhé polovině knihy se Kohák věnuje podstatným otázkám hodnoty a smyslu, kritickým zkoumáním možností a mezí náboženské etiky, etiky přirozeného zákona, etiky následků a etiky zásad.Ve svých přednáškách Kohák volí čtivý esejistický tón, leč ne na úkor filozofické svědomitosti. Čtenář, který jeho úvahy pozorně sleduje, získá velmi dobrou orientaci v možnostech etiky spolu s důvody pro a proti každé z nich. Nedostane však počítačový program, kterým by mohl nahradit vlastní myšlení a vlastní odpovědnost. Kohákův přístup vychází z hluboce zakořeněného postoje dobré vůle, avšak zároveň stejně hluboké zásadní úcty ke svébytnosti druhého. Poskytuje čtenáři vše, čeho je třeba k vlastnímu kritickému myšlení a rozhodování, avšak odmítá rozhodovat za něj.Výsledkem je kniha pro každého, kdo bere vážně odpovědnost svobody a není ochoten táhnout slepě s davem. Zároveň je to ideální pomůcka pro každého, kdo má učit mladé lidi etiku, avšak odmítá je jen programovat podle té či oné šablony. Erazim Kohák poskytuje něco jiného: příručku pro soužití ve svobodě.

Utopie anglického humanisty Thomase Mora, vydaná poprvé latinsky roku 1516, dala jméno celému žánru zamyšlení nad ideálním uspořádáním lidské společnosti. More navazuje na základní komunitární principy starokřesťanského učení, inspiruje se antickou literaturou, zprávami o zámořských objevech i texty svého přítele Erasma Rotterdamského. Nevyhýbá se ironii a vyprávění o zvycích obyvatel ostrova Utopie (z řeckého ú-topos, ne-místo) spolu s úvahami o možnostech regulace lidské pýchy či o reformě trestního práva vkládá do úst nepříliš důvěryhodného námořníka Rafaela Hythlodaia. Zvolený žánr platónského dialogu mu přitom umožňuje prezentovat společenské problémy z různých hledisek, aniž by přitom oslabil jejich palčivost.

Gallusova antropologie je zakotvena christologicky, předznamenání je však pneumatologické: ve své individualitě i socialitě, ve svém chápání světa, sebe i Boha člověk žije a komunikuje v prostoru působení Ducha svatého. Člověk je tak definován jako člověk před Bohem, jako Boží stvoření, jako tvor žijící v prostoru Boží přítomnosti. A právě takto zápasí člověk o dobré vztahy a dobrý život: na svém konkrétním místě, ve svém konkrétním těle, ze své konkrétní perspektivy. Proto se kniha věnuje základním charakteristikám lidského života z teologického pohledu: komunikaci (s lidmi i Bohem), hříchu (a jeho dopadům do vztahů i struktur), základům etiky (tedy založení dobrého společného života před Bohem), otázce svobody a jejích hranic a eschatologickému výhledu (k poslednímu soudu a věčnosti). Nevynechává přitom ani otázky tělesnosti, sexuality a genderu, anebo vztahu člověka a umělé inteligence.Ambiciózním cílem knihy je předložit současnou teologickou antropologii, ovšem v poučeném rozhovoru s dalšími blízkými obory: chce být jakýmsi uzlovým bodem, na jehož jednotlivé linie bude možné navázat i z pohledu ostatních disciplín.

Jak název knihy napovídá, obsahuje dvě studie z oboru historiografie. První se věnuje pozdně středověké oficiální historiografii, která byla psána z pověření panovníků a představitelů států a měst a sloužila k legitimizaci jejich vlády, ospravedlnění jejich politiky a ideologické propagandě. Autorka zkoumá postavení oficiálních historiků v různých prostředích, na panovnických a šlechtických dvorech, v italských městských komunách a bohatých říšských městech, popisuje, v jakých podmínkách pracovali, a pokud to prameny umožňují, tak i jak byli odměňováni.Druhá studie se zabývá dnes nepříliš známým, ale v pozdním středověku oblíbeným spisem Cronica Boemorum Anonymi (Anonymova kronika Čechů, zvaná též „Od Čecha a Lecha“), který zachycuje stručné české dějiny od mytických počátků až na práh husitské revoluce.

Je naše společnost depresivní? Podle WHO trpí depresí více než 400 miliónů lidí a deprese se řadí mezi největší zdravotní zátěže na světě. V médiích se pravidelně objevují zprávy o zvyšujícím se počtu lidí, kteří navštěvují psychiatra nebo užívají antidepresiva. Je to znamení, že je naše společnost nemocná? Nebo je jen otevřenější a přestala stigmatizovat duševní onemocnění? Je vůbec možné a žádoucí zkoumat depresi a úzkostné poruchy coby sociální fenomén? Studenti Katedry sociologie FF UK společně s odborníky z oborů religionistiky, sociologie, antropologie, ekonomie a psychologie přináší pestrou mozaiku možných pohledů na toto velmi aktuální téma.

Publikace je určena studentům všeobecného lékařství pro práci v praktických cvičeních i pro domácí přípravu. Cílem je seznámit uživatele se základy gramatických a lexikálních jevů potřebných jak pro obory teoretické a preklinické, tak pro samotné obory klinické – jde zvláště o gramatiku latinských substantiv a adjektiv, výklad základních jevů latinské a řecké slovotvorby či uvedení do latinské receptury. Zvláště v tomto posledně jmenovaném oboru může najít užitečné informace i poučená veřejnost. Nedílnou součástí jsou úvodní výklady popisující výslovnost, gramatické kategorie a základní strukturu latinských lékařských termínů. Všechny gramatické a lexikální jevy jsou doloženy vhodnými příklady z reálně užívaných, tedy autentických dokumentů, tj. z učebnic anatomie, nemocničního informačního systému, z klinických zpráv a zápisů kazuistik. Knihu doplňuje nezbytný centrální slovník latinských medicínských pojmů.

Učebnice vychází z běžně mluveného jazyka a je určena všem zahraničním studentům, kteří si chtějí nejen zdokonalit svou češtinu, ale zároveň se chtějí systematicky seznámit s nejnápadnějšími rozdíly mezi češtinou spisovnou a běžně mluvenou. Obsahuje množství konverzačních obratů, frází a reakcí typických v každodenních životních situacích. Učebnice rozvíjí jak mluvní, tak i další jazykové kompetence. Na slovní zásobu plynule navazují gramatická cvičení, v nichž je největší pozornost věnována procvičování sloves a slovesného vidu. Zájemce zde najde i řadu poutavých textů dokumentujících různé styly a žánry. Učebnice je navíc opatřena klíčem ke cvičením, a tak ji lze použít i k samostudiu. Volně doplňuje a do určité míry navazuje na Basic Czech III.

Tato kniha se pokouší o kritickou interpretaci dějin Izraele. Nejde o interpretaci harmonizující, která by přijímala jako fakt obraz předkládaný texty, ani o výklad podporující biblické zprávy archeologickými a epigrafickými daty. Místo toho nabízí čtenáři celou škálu možností, jak rozumět biblickým vyprávěním na historické a teologické úrovni. Opírá se o nejnovější objevy z izraelských vykopávek a předkládá nové hypotézy a rekonstrukce založené na interdisciplinárním dialogu mezi biblistikou, archeologií a historií.

Učební text poskytuje studijní materiál pro předmět farmakognozie, specifické farmaceutické disciplíny, která studuje léčiva a pomocné látky přírodního původu. Přináší komplexní pohled na přírodní léčiva, zaměřuje se na původ drog, jejich obsahové látky, účinky a využití drog v terapii. Kromě drog používaných jsou zařazeny i ty, které v historii používání přírodních léčiv sehrály významnou roli, dnes jsou dnes surovinou pro izolaci látek nebo byly v terapii nahrazeny účinnějšími léčivy. Zařazené drogy jsou uspořádány z větší části podle biogenetického původu hlavních obsahových látek, částečně podle účinku a použití. Přihlédnuto bylo k poslednímu vydání Českého lékopisu 2009 a jeho doplňků a ke změnám ve fylogenetické klasifikaci rostlin.

Dílo je uceleným a navzájem propojeným souborem tří knih, jež jsou moderní učebnicí teoretické mechaniky určenou především pro studenty Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. První kniha obsahuje klasický výklad Lagrangeova a Hamiltonova formalismu pro hmotné body, tuhé těleso i kontinuum, druhá elegantní podobu těchto formalismů v jazyce diferenciální geometrie, jež je oproštěna od souřadnic. Ve třetí knize jsou vzorově vyřešeny pečlivě zvolené typové příklady k procvičení. Zmíněny jsou i návaznosti na kvantovou a relativistickou teorii. Soubor má přehlednou strukturu, srozumitelnou formu výkladu a bohaté ilustrace.

Kniha přináší komplexní pohled na problematiku veřejného mínění. Pojednává o něm jako o mnohovrstevnatém jevu, jehož percepce se neustále proměňuje. To ilustrují příklady z dávné i nedávné historie, které autorský kolektiv uvádí společně s úvahami od řady významných myslitelů, aby ukázal, že je důležité nevnímat veřejné mínění pouze jako čísla produkovaná dotazníkovými průzkumy. V prvé řadě to je totiž významný politický aktér, který hraje důležitou roli v politickém procesu. Jako takový se vyskytuje v různých společnostech a politických systémech, kde plní různé funkce a získává odlišné významy, podle toho, co si o něm myslí odborná veřejnost, ostatní političtí aktéři a samotná veřejnost.Kniha je určena těm, kteří mají zájem dobře porozumět politickému procesu i místu a možnostem veřejného mínění v něm. Její součástí jsou relativně samostatné bloky, jež se tematicky prolínají, doplňují a jako celek přinášejí plastický pohled na problematiku veřejného mínění v kontextu moderních demokratických společností.Představení samotného jevu se věnují úvodní části knihy, které pojednávají o původu, podobách, pojetích a funkcích veřejného mínění na základě historických reálií a dobových reflexí jejich povahy. Společně s tím jsou nastíněny možné směry dalšího vývoje veřejného mínění související zejména s proměnami komunikace a online prostředí. V podobné logice je poté zpracována druhá část knihy, v níž se autoři zabývají zkoumáním veřejného mínění, jeho historií, metodami a postupy empirického výzkumu. Při tom názorně představují těsné provázání teoretických reflexí, empirického zkoumání a reálných společenských úloh veřejného mínění.

Učební text je určen především studujícím Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, ale i všem dalším studentům tělesné výchovy a sportu a zájemcům o pohybový trénink a tvorbu pohybových programů ve vodě. V širším teoretickém zázemí jsou vysvětleny důležité termíny vztahující se k pohybovému tréninku ve vodě, je rozebrán vliv vodního prostředí na lidský organismus a benefity pohybových aktivit ve vodě. Zásadní kapitoly se týkají tvorby pohybových programů ve vodě, řízení zatěžování ve vodě a tréninkových metod. Problematika pohybového tréninku je doplněna informací o aqua-fitness

Publikace se zabývá situací na knižním trhu v České republice v době covidové pandemie s přesahem až do března roku 2023. Popisuje průběh pandemie a zároveň analyzuje, jak ji prožívali a jak na ni byli nuceni reagovat nakladatelé, knihkupci, knihovny, čtenáři i autoři. Součástí této deskripce jsou výzkumy všech rozhodujících aktérů nejen knižního trhu a jeho metamorfóz, ale i chování a jednání rozličných subjektů knižní kultury. Výzkumy byly uskutečněny v konfrontaci přibližně ročních časových úseků pandemické krize ve spolupráci s renomovanou sociologickou agenturou a za účasti studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jak nakladatelé, tak knihkupci a knihovny jsou zde zastoupeni v plné šíři a reprezentativnosti, čtenáři v sociologickém generačním vzorku ve věku 18 až 26 let, ale i dalších věkových skupin. Publikace je doplněna grafickou částí spolu s domácími výzkumy renomovaných odborníků. Autory jsou pedagogové a absolventi Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Kniha se zabývá specifickým aspektem korupce ve veřejných zakázkách v prostředí systémové korupce v České republice. Autor analyzuje fenomén veřejného zadávání, navrhuje teoretický koncept jako explanační nástroj pro odhalení příčin a zdrojů korupce ve veřejném zadávání a rozpracovává teoretická východiska pro návrh účinné protikorupční politiky. Publikace přináší čtenářům nejen základní přehled problematiky, ale také konkrétní odpovědi na otázky: Jak veřejné zadávání ovlivňují předem uzavřené koluzní dohody a další projevy systémové korupce? Jak se v prostředí systémové korupce projevují selhání veřejné správy, resp. jejích aktérů? Jaká je role paralelních (vnějších) struktur v rozhodování veřejné správy co a jak zadávat?

V knize Jiřího Přibáně nalezneme tematicky uspořádané eseje, které autor publikoval v průběhu posledního desetiletí. Jeden z esejů dal název celému výboru. Sázku na svobodu můžeme vnímat podobně, jako dáváme v sázku vše to, na čem nám nejvíce záleží, včetně našich životů. V sázce nelze nikdy předem se vším kalkulovat a navzdory všem plánům a strategiím jí vládne nahodilost. Kniha se zabývá i touto nahodilostí a její funkcí v moderní společnosti. Čím víc si tuto základní sociální zkušenost dnešní člověk uvědomuje, tím víc se paradoxně snaží vytvořit ve společnosti pevné body, které si označuje za stálé a neměnné hodnoty. Přibáň kritizuje morální fundamentalismus, který zapaluje vášně vedoucí k politickému násilí a společenské destrukci. Současně však odmítá morální relativismus nebo cynismus a do protikladu k absolutismu morálky klade možnost etického života jako toho, co naši existenci sice uvádí v sázku, ale současně jí dává smysl. Etiku vnímá jako obranu proti každému absolutismu a totalitarismu, ke kterému svádějí moralisté.V knize se autor vrací k českým autorům, kteří hluboce poznamenali jeho myšlení i psaní, tedy Kunderovi, Bělohradskému, Havlovi, Pithartovi a Grušovi, v dalších esejích se věnuje evropskému vývoji v posledních deseti letech, až po ruskou invazi na Ukrajinu, i obecnějším tématům a tomu, jak si současná společnost představuje politiku a jednotlivé ústavní a politické instituce.V závěrečných částech se věnuje vztahu etiky a morálky i práva a politiky. Přibáň kriticky analyzuje vzestup morálního fundamentalismu v nejrůznějších politických a ideologických hnutích současnosti a zdůrazňuje důležitost svobod i v našem pluralitním světě, ve kterém hodnoty jsou zároveň nesmiřitelné i neustále přehodnocované. Nepřímo navazuje na Čapkův pragmatismus, když chce ony pomyslné továrny na absolutno nahradit ekologickými a obnovitelnými zdroji humanity. Jak píše v závěrečném eseji, na tento etický úkol rád vsadí nejen svobodu, ale i vlastní život. Taková sázka je podle něho ostatně naše jediná pozemská jistota.

Praktická etika Petera Singera je již třicet let klasickým úvodem do aplikované etiky. V tomto třetím vydání autor zrevidoval a aktualizoval všechny kapitoly a přidal jednu novou o klimatické změně, tedy jedné z nejdůležitějších etických výzev naší generace. Některé otázky, o kterých zde pojednává, se týkají našeho každodenního života. Je etické kupovat luxusní zboží, když jiní nemají dost jídla? Měli bychom kupovat maso vyrobené z intenzivního chovu zvířat? Dělám něco špatně, když je moje uhlíková stopa vyšší než celosvětový průměr? Další otázky, jimž jako znepokojení občané čelíme, se týkají rovnosti a diskriminace na základě rasového původu či pohlaví, interrupcí, využívání embryí pro výzkum, eutanazie, politického násilí, terorismu a ochrany životního prostředí na naší planetě.Díky snadno srozumitelnému stylu a provokativním argumentům je tato kniha vhodná pro vysokoškolské semináře a pro každého, kdo je ochoten přemýšlet o tom, jak bychom měli žít.