Univerzita Karlova strana 6 z 22

Kniha se skládá z esejisticky pojatých kapitol z historie a filosofie matematiky a fyziky. Čtenář v ní nalezne množství poznatků, úvah i spekulací, které se dotýkají tématu nekonečna. Výklad je doplněný řadou citátů, které autorovy úvahy potvrzují i zpochybňují, aby tak ilustrovaly spletitou cestu poznání.

Mýtus o „věčném přátelství“ Bulharska a Ruska je dodnes jedním z obecně přijímaných mýtů, v Bulharsku i v jiných zemích. Cílem práce Karla Durmana (1932–2023), českého historika, který byl od r. 1980 ve švédské emigraci, je „odhalit základní lež tohoto mýtu“ a ukázat jeho povýtce ideologickou podstatu. Poctivou archivní prací a s využitím široké palety dostupných zdrojů ukazuje, že mýtus o „věčném přátelství“ vychází z dogmatu o poslání Ruska-osvoboditele (prezentovaném jako poslání „svaté“ či „historické“), které je základem ruské nacionalistické a imperialistické ideologie.

Moderní dějiny Japonska představují nebývale jasně vymezené období. Na jedné straně začínají ostrým revolučním startem v podobě restaurace Meidži roku 1868, na druhé straně neméně razantně mizí ze scény s koncem válečné apokalypsy roku 1945. Spojení velmi podrobné chronologie s výkladovým slovníkem nabízí kontinuitu narativu spolu s encyklopedickým přehledem klíčových aktérů, událostí a pojmů. Hlavní důraz je položen na politické a hospodářské dějiny, ale zejména chronologie postihuje také důležité události kulturní a společenské. Příručka chce mimo jiné přispět ke sjednocení a standardizaci značně rozkolísaného odborného pojmosloví – v tomto směru má normotvorné ambice.

Tato kniha sleduje dynamiku vojensko-technologických inovací v Rusku za posledních sto padesát let, přičemž se zaměřuje zejména na tři odlišná období: zavedení puškových zbraní se závěrovým mechanismem v carském Rusku v 19. století, vynález jaderných zbraní v Sovětském svazu ve 20. století a vývoj přesně naváděných zbraní v postsovětském Rusku v 21. století. Analýza se ve velké míře opírá o primární data získaná z ruských archivů, doplněná řadou rozhovorů s odborníky, a nastiňuje odlišný strategický kulturní přístup Ruska k vojensko-technologickým inovacím.

Neuropatolog František Koukolík se znovu zaměřil na starou a otevřenou otázku – jak a proč mozek tvoří vědomí a jaký je vztah mozku, vědomí a sebeuvědomování. Třetí vydání knihy sleduje výzkum vztahu mozku a vědomí v průběhu let 2013–23. Za tu dobu se rozšířily a zdokonalily metody zkoumající mozek lidí a zvířat způsobem, který si před prvním vydáním z r. 2003 uměl představit jen málokdo. Poločas informace je v neurovědách nižší než pět let. Předchozí, druhé vydání z r. 2013 bylo tedy nutné aktualizovat.Přepracovaný text popisuje soudobé definice vědomí, neuronový korelát a evoluci vědomí včetně sebeuvědomování; změněné stavy vědomí jako spánek, anestézii, hypnózu, meditaci a účinek psychedelik; některé druhy poškozeného vědomí, např. kóma, funkční poruchy, autismus, schizofrenii a depresi; otázku svobodné vůle, a také jak je vědomí ovlivňováno kulturou, v níž jsme vyrostli a žijeme.

Učební texty Lékařská biologie a genetika jsou zaměřeny především na genetické problémy, které jsou významné pro studium medicíny; shrnují základní poznatky rozsáhlého a dynamicky se rozvíjejícího oboru lékařské biologie a genetiky. Texty jsou rozděleny do tří dílů.Druhý díl se soustředí na vybranou problematiku molekulární genetiky, onkogenetiky, genetiky vývoje, na vrozené vady, teratogenezi a interakci genů s prostředím.

Publikace J. Langmeiera a Z. Matějčka zaznamenala již po svém prvním vydání v r. 1963 značný ohlas. Průlomová práce, ve které autoři citují díla západních expertů i výsledky z vlastní praxe s ohroženými dětmi, popisuje pojem psychické deprivace u dětí v ústavní péči a nepříznivých rodinných poměrech. Metodologicky důkladné dílo se nezastavuje u odborného posouzení problému, ale klade do popředí zájmy dítěte a humanistický přístup. Oba autoři se u nás významně zasloužili o to, aby se péče o opuštěné děti sestávala z vhodné kombinace péče ústavní a podporované péče rodinné či pěstounské. Ovlivnili též zakládání prvních SOS dětských vesniček.Psychická deprivace v dětství je stále doporučovanou základní literaturou pro studenty psychologie, pedagogiky a sociologie, ocení ji však každý, kdo se věnuje problematice ohrožených dětí. Čtvrté vydání díla je opatřeno předmluvou profesorky Vágnerové a aktualizovaným výběrem literatury k tématu.

Protestní hnutí jako Black Lives Matter, Fridays for Future a NiUnaMenos bojují proti rasismu, klimatické katastrofě a násilí na ženách. Ačkoliv se projevy jejich odporu ve své formě liší, všechny svou podstatou zápasí s kapitalismem, který ve jménu zisku a majetku mění živou přírodu v mrtvou hmotu a sám se přitom manifestuje skrze autoritářské tendence, rasisticky motivované činy a změny klimatu. Filosofka Eva von Redecker (* 1982) přináší jeho kritiku, přičemž svou argumentaci vede z pozice berlínské kritické teorie a s neobyčejnou pečlivostí využívá metafor i antických odkazů. V dnešních formách protestu rozpoznává počátky revoluce pro život, která slibuje novou, solidární formu našich základních činností: pečovat místo ovládat, regenerovat místo vytěžovat, participovat místo zhodnocovat.

Diskurz o údajné „dekadenci“ evropské kultury na konci 19. století se často spojoval s představou, že příčinou tohoto úpadku je narůstající vliv Židů a že „obrození“ se tudíž neobejde bez jejich vyloučení. Na příkladech vybraných středoevropských intelektuálů židovského původu a německého jazyka podává kniha přehled náhradních kolektivů a projektů, k nimž se Židé vyhánění z německého národa a německé měšťanské kultury uchylovali. Tyto židovské odpovědi na nástup antisemitismu a (jím ohlašovanou) krizi liberalismu nechává kniha komunikovat s analýzami toho, jak se diskurz „dekadence a obrození“ propojoval s „židovskou otázkou“ v prozaickém i esejistickém díle Thomase Manna.

Kniha čtenáře uvádí do vývojových proměn výtvarné rekonstrukce prehistorického světa, zejména období mladého paleolitu. Pozornost je věnována výtvarné tvorbě českých a zahraničních umělců od 19. až do počátku 21. století. Výklad sleduje postupný vývoj a základní milníky výtvarné rekonstrukce pravěku a evoluce člověka na území Evropy i ve Spojených státech amerických. Tvůrci umělecké rekonstrukce ztvárňují fyzický vzhled i způsob života našich evolučních předků, přičemž kladou důraz na vizualizaci evolučních proměn morfologie rodu Homo v kontextu prehistorických přírodních ekosystémů, flory a fauny. Tuto uměleckou produkci podporovaly postupně narůstající vědecké poznatky a empirická data z oborů prehistorické archeologie a paleoantropologie. Umělci v mnoha případech pracovali s dobovými domněnkami, archeologickými fragmenty a spekulativními představami otevírajícími prostor pro fantazii, tvůrčí volnost anebo únik z oficiálních uměleckých proudů. Výtvarné rekonstrukci pravěku a evoluce člověka se proto nevěnovali pouze vědecky orientovaní umělci, jako jsou Charles R. Knight, Rudolph Franz Zallinger a Zdeněk Burian, ale i Mikoláš Aleš, Jaroslav Panuška nebo Jan Konůpek. V současnosti svět pravěku zachycují John Sibbick, Julio Lacerda, Cícero Moraes, Élisabeth Dayn?s, bratři Kennisové nebo Pavel Dvorský a Petr Modlitba.

Předkládaná výběrová edice dokumentů přináší druhý svazek ediční řady souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky. Vychází primárně z fondu Politické zprávy – Vatikán, uloženého v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze, a obsahuje třicet sedm přepsaných, komentovaných a kontextualizovaných dokumentů z období let 1923–1925.

Druhé, aktualizované a doplněné vydání přináší základní i nejnovější poznatky z oblasti klinické neuropsychologie a klinické psychologie. Kniha je členěna do dvou částí. Obecná část zahrnuje příspěvky týkající se neuroanatomie CNS, zobrazovacích metod mozku, základních kognitivních funkcí a diagnostiky poruch v těchto oblastech. Doplňuje ji příspěvek o metodologii výzkumu a statistickém zpracování neuropsychologických dat. Speciální část, rozsahem výrazně větší, je členěna do několika oddílů, které se věnují neuropsychologické diagnostice u neurologických a psychiatrických onemocnění, rehabilitaci kognitivních funkcí u těchto onemocnění a možným neuropsychoterapeutickým přístupům. Jsou zde popisovány i některé další oblasti aplikované neuropsychologie, jako je např. problematika dětského věku, vojenská neuropsychologie a problematika terorismu či forenzní neuropsychologie. Obsaženy jsou i příspěvky experimentální a neurovědní (význam spánku pro naši paměť, digitální technologie v neuropsychologické praxi, strach z hadů a jiných „nemilých“ živočichů, neuropsychologie lži).Klinická neuropsychologie v praxi je aktuálně nejrozsáhlejší práce představující stav aplikované klinické (neuro)psychologie a diagnostiky v této oblasti u nás. Lze ji doporučit všem neuropsychologům, klinickým psychologům, lékařům (neurologům, psychiatrům, rehabilitačním lékařům, geriatrům apod.) a také odborníkům v jiných oblastech, např. speciálním pedagogům, poradenským psychologům, psychoterapeutům, fyzioterapeutům a ergoterapeutům.

Encyklopedie věnovaná americkému kontinentu obsahuje hesla popisující všechny současné i minulé státní útvary v Severní i Jižní Americe a také události, které zásadně ovlivnily dějiny regionu, jako např. objevitelské expedice, války, bitvy, povstání a aféry. Přehledová hesla věnovaná současným státům podávají základní informace o obyvatelstvu, hospodářství, zemědělství, historii, teritoriálním vývoji i současné politické situaci. Nechybí ani seznamy prezidentů či jiných vládnoucích státních představitelů. Dále zde čtenář nalezne vysvětlení klíčových pojmů, informace o nejdůležitějších hnutích, smlouvách, organizacích a různých fenoménech typických pro tento region. Druhé vydání obsahuje kromě aktualizovaných a doplněných hesel také nové mapy, zachycující současný stav i historický vývoj.

Odkud pramení hněv, který se šíří od Brazílie po Indii, od USA po Rusko, překračuje hranice náboženství i kultur a je rozšířen mezi chudými i bohatšími? Jaká logika vede k volbám autoritářů a politickému násilí? Jeden z nejvýznamnějších veřejných intelektuálů současnosti, indický spisovatel Pankádž Mišra, nás vrací ke kořenům kritiky modernity v Rousseauově kritice Voltaira. Fascinující esej provádí intelektuálními dobrodružstvími několika staletí a několika kontinentů. Analyzuje kořeny nacionalismu, náboženského fundamentalismu i dalších revolt vůči nespravedlnostem moderního světa a propojuje zdánlivě zapomenuté debaty a situace s dneškem.

Kniha předkládá komentovaný výbor textů věnujících se z různých perspektiv problematice individualismu. Každá z kapitol pojednává o jednom vybraném autorovi. Je uvedena stručným představením jeho díla a myšlení, po němž je čtenář proveden četbou několika jeho klíčových textů. Vedle známých myslitelů, jako je T. G. Masaryk, E. Rádl, E. Beneš, L. Klíma, J. Patočka či J. Mukařovský, se zde pojednává o pozapomenutých filosofech (K. Vorovka, V. Hoppe, F. Pelikán, T. Trnka) či myslitelích pohybujících se na pomezí disciplín (F. Mareš, E. Chalupný, F. Tučný, A. Breisky), včetně solitérů, kteří navzdory různým intelektuálním módám lpěli na dialektickém způsobu myšlení (J. Kabeš, F. Sedlák). Nedílnou součástí výboru jsou také tři kapitoly věnované výrazným osobnostem slovenského myšlení (S. Štúr, G. Vámoš, H. Szántó). Závěr svazku sestává z kapitoly o československé variantě existencialismu. Předkládaný výbor doplňuje připravovanou dvousvazkovou monografii o československé filosofii individualismu.

Problém dosahování úspor ve veřejném sektoru patří k aktuálním teoretickým a praktickým otázkám teorie a praxe veřejných financí, veřejné ekonomie, správy a politiky. Autoři publikace předkládají původní koncept a návrhy, jak systémově řídit proces dosahování úspor ve veřejném sektoru. Kladou si zásadní otázky, pro něž nalézají řešení: Co je podstatou plýtvání ve veřejném sektoru a jakými způsoby lze ve veřejném sektoru dosahovat racionální úspory? Jaké rozpočtové metody jsou vhodné pro optimální alokaci zdrojů a pro dosahování úspor? Jak optimálně nastavit proces změn vedoucí k racionálním úsporám ve veřejném sektoru? Jaké závěry a doporučení vyplývají z provedeného zkoumání pro oblast řízení úspor a omezování plýtvání ve veřejném sektoru? Inspiraci pro svou práci zde naleznou jak vědecko-odborní pracovníci zabývající se problémy veřejného sektoru, tak i řídící, analytičtí a koncepční pracovníci veřejné správy. Publikace může být využita i při přípravě odborníků veřejné správy na univerzitách a vysokých školách.