Univerzita Karlova strana 16 z 16

Tato kniha sleduje dynamiku vojensko-technologických inovací v Rusku za posledních sto padesát let, přičemž se zaměřuje zejména na tři odlišná období: zavedení puškových zbraní se závěrovým mechanismem v carském Rusku v 19. století, vynález jaderných zbraní v Sovětském svazu ve 20. století a vývoj přesně naváděných zbraní v postsovětském Rusku v 21. století. Analýza se ve velké míře opírá o primární data získaná z ruských archivů, doplněná řadou rozhovorů s odborníky, a nastiňuje odlišný strategický kulturní přístup Ruska k vojensko-technologickým inovacím.

Učební texty Lékařská biologie a genetika jsou zaměřeny především na genetické problémy, které jsou významné pro studium medicíny; shrnují základní poznatky rozsáhlého a dynamicky se rozvíjejícího oboru lékařské biologie a genetiky. Texty jsou rozděleny do tří dílů.Druhý díl se soustředí na vybranou problematiku molekulární genetiky, onkogenetiky, genetiky vývoje, na vrozené vady, teratogenezi a interakci genů s prostředím.

Neuropatolog František Koukolík se znovu zaměřil na starou a otevřenou otázku – jak a proč mozek tvoří vědomí a jaký je vztah mozku, vědomí a sebeuvědomování. Třetí vydání knihy sleduje výzkum vztahu mozku a vědomí v průběhu let 2013–23. Za tu dobu se rozšířily a zdokonalily metody zkoumající mozek lidí a zvířat způsobem, který si před prvním vydáním z r. 2003 uměl představit jen málokdo. Poločas informace je v neurovědách nižší než pět let. Předchozí, druhé vydání z r. 2013 bylo tedy nutné aktualizovat.Přepracovaný text popisuje soudobé definice vědomí, neuronový korelát a evoluci vědomí včetně sebeuvědomování; změněné stavy vědomí jako spánek, anestézii, hypnózu, meditaci a účinek psychedelik; některé druhy poškozeného vědomí, např. kóma, funkční poruchy, autismus, schizofrenii a depresi; otázku svobodné vůle, a také jak je vědomí ovlivňováno kulturou, v níž jsme vyrostli a žijeme.

Moderní dějiny Japonska představují nebývale jasně vymezené období. Na jedné straně začínají ostrým revolučním startem v podobě restaurace Meidži roku 1868, na druhé straně neméně razantně mizí ze scény s koncem válečné apokalypsy roku 1945. Spojení velmi podrobné chronologie s výkladovým slovníkem nabízí kontinuitu narativu spolu s encyklopedickým přehledem klíčových aktérů, událostí a pojmů. Hlavní důraz je položen na politické a hospodářské dějiny, ale zejména chronologie postihuje také důležité události kulturní a společenské. Příručka chce mimo jiné přispět ke sjednocení a standardizaci značně rozkolísaného odborného pojmosloví – v tomto směru má normotvorné ambice.

Soubor modelových otázek je určen zájemcům o magisterské i bakalářské studium na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a slouží především k opakování poznatků získaných středoškolským studiem fyziky. Zadání a tematika otázek určují rozsah požadovaných znalostí, které by měl uchazeč ovládat.

Mýtus o „věčném přátelství“ Bulharska a Ruska je dodnes jedním z obecně přijímaných mýtů, v Bulharsku i v jiných zemích. Cílem práce Karla Durmana (1932–2023), českého historika, který byl od r. 1980 ve švédské emigraci, je „odhalit základní lež tohoto mýtu“ a ukázat jeho povýtce ideologickou podstatu. Poctivou archivní prací a s využitím široké palety dostupných zdrojů ukazuje, že mýtus o „věčném přátelství“ vychází z dogmatu o poslání Ruska-osvoboditele (prezentovaném jako poslání „svaté“ či „historické“), které je základem ruské nacionalistické a imperialistické ideologie.