Univerzita Karlova strana 15 z 22

Československé vězeňství prošlo ve druhé polovině 20. století výraznými změnami. Po druhé světové válce zde vládla represe a dehumanizace. V šedesátých letech vývoj vězeňství následoval proměnu společnosti. Represivní přístup začal být považován za neefektivní a cílem měla být resocializace odsouzeného na základě odborných výzkumů. V období tzv. normalizace vězeňská zařízení prostoupila disciplinace a požadavky na plnění neúměrných pracovních norem. Po roce 1989 muselo dojít k zásadní transformaci celého systému. Jak se vězeňství od šedesátých let vyvíjelo a jaké myšlenky v převýchově byly uplatňovány? S jakými podmínkami se nejenom političtí vězni museli vyrovnat? Jak personál přistupoval k odsouzeným a obhajoval použití disciplíny a těžké práce? To jsou otázky, na které se tato kniha snaží odpovědět. Ukazuje, že se ve vězeňství zrcadlí charakter celé společnosti a mnohé o ní vypovídá.

Kniha Františka Koukolíka je určena tentokrát širšímu okruhu čtenářů. Tak to naznačuje i její pro přísnou vědu netradiční, trochu symbolický název. Je souborem padesáti drobných zamyšlení inspirovaných statěmi a články z významných světových časopiseckých zdrojů. Přístupnou formou zprostředkovává i obtížnější poznatky o lidském mozku, o vztahu mozku a mysli, vědomí a sebeuvědomění, a také zjištění vypovídající o nikoli snadno a přesně oddělitelné hranici mezi člověkem a jinými živými tvory, mezi člověkem a neuronálním objemem i těch nejnižších živočichů. Zasazuje člověka do celku evoluce přírody a evoluce kosmu.

Učebnice přehledným způsobem pojednává o problematice biologických a fyziologických mechanismů působících a provázejících nemoci a patologické stavy lidského organismu. Jedná se o mechanismy, které jsou obecným podkladem různých nemocí. Je určena především studentům lékařství při přípravě ke studiu klinických oborů. Vedle upevnění a rozšíření znalostí umožňuje formovat přístup k porozumění patologickým stavům a použít jej při diagnostice a terapii nemocí. Navazuje na předchozí učebnici se stejným titulem, je však nově zpracovaná a aktualizovaná s ohledem na nové znalosti. Nová je také obrazová dokumentace, která text doprovází.

Kolektivní monografe nabízí z pohledu 18 autorů rozbor lidského bytí v mezioborové perspektivě, v jejímž středu je vztah člověka k Bohu. Vedle teologické, filosofické a kulturní antropologie vychází z lingvistických, psychologických, sociologických, religionistických a dalších analýz důležitých pro charakteristiku lidské existence, které ve svém komplexním výsledku ukazují plastický portrét člověka jako dynamický průsečík mnoha dimenzí. Kniha je pozváním i k vlastnímu zamyšlení nad podstatnými otázkami naší existence: Kdo jsme? Odkud jsme přišli? Kam směřujeme?

Skripta jsou určená studujícím medicíny a obsahují přehled základních informací o etiologii, patogenezi, klinickém obrazu, diagnostice a léčbě vývojových a získaných ortopedických onemocnění včetně poranění pohybového ústrojí. Zahrnují rovněž přehled základních konzervativních a operačních postupů používaných v ortopedii a traumatologii pohybového aparátu u dospělých pacientů i pacientů v dětském věku. Skripta vznikla jako pomůcka k přípravě na státní závěrečnou zkoušku z chirurgických oborů pro studenty 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, proto jsou jednotlivé kapitoly řazené podle otázek z koše Ortopedie a traumatologie používaných právě u této zkoušky. Přesto věříme, že skripta mohou pomoci i studentům ostatních lékařských fakult Univerzity Karlovy ke snadnému a rychlému pochopení celého spektra ortopedických onemocnění a poranění pohybového ústrojí.

Třetí vydání publikace zaměřené na poznatky o souvislostech mezi pohybem a psychikou. Pozornost autoři věnují jak obecně psychologickým, tak sociálně psychologickým pohledům na problematiku sportu, včetně psychologie pohybových cvičení. Kniha je proto rozčleněna do několika tematických oblastí přinášejících informace jak o vývoji oboru, tak o současném stavu poznání i s nástinem praktického využití. Publikace může sloužit všem, kteří si chtějí rozšiřovat poznatky o souvislostech mezi psychikou a pohybem v různých situačních kontextech.

Senioři tvoří v klinické péči nadpoloviční většinu pacientské populace a jejich počet celosvětově progresivně roste. S narůstajícím počtem geriatrických pacientů se zvyšuje i prevalence nutričních poruch pro stáří typických, a tedy i nutnost lépe rozumět této specifické především nutriční problematice. Předkládaný učební text srozumitelnou a přehlednou formou čtenáře seznamuje s tímto aktuálním a složitým tématem. Obecná část se zaměřuje na geriatrii jako medicínský obor, demografické stárnutí populace, nemocnost, fyziologické změny ve stáří, geriatrické syndromy, funkční geriatrické hodnocení a problematiku multidisciplinární péče v geriatrii. Speciální část cílí na vyšetření a hodnocení nutričního stavu, diagnostiku nutričních poruch a konkrétní choroby, které mohou přímo či nepřímo ovlivňovat nutriční stav seniorů. Každá kapitola obsahuje klíčová slova, učební cíle a zkušební otázky, které slouží k ucelení a zopakování poznatků z jednotlivých kapitol. Učebnice je určena především studentům a absolventům nutriční terapie se zájmem o oblast geriatrické (léčebné) péče, základní literaturou se pak stávají pro studenty nutriční terapie ve specializačním programu.

Kniha Josefa Hrdličky otevírá otázku, co je exilová poezie a zda představuje podobně významnou oblast jako milostná či přírodní lyrika. Složitý a proměnlivý fenomén exilu sleduje na příkladech literárních textů od antiky do současnosti a na pozadí historické poetiky exilu se zabývá českými básníky, kteří odešli ze své země po roce 1948 a výrazně se podíleli na literatuře psané v zahraničí. Na básních Ivana Blatného, Milady Součkové, Ivana Diviše či Petra Krále ukazuje kontinuitu i proměny západní tradice a obraznosti exilu.

Leszek Engelking (1955) patří mezi nejpilnější polské bohemisty po roce 1989. Věnuje se překladu, literární vědě, historii, kritice a publicistice; píše původní básně a prózu. Působí na univerzitě v Lodži. Publikace shrnuje devětadvacet Engelkingových literárněhistorických prací věnovaných české literatuře zejména posledního století, ale i starší: počínaje Máchou přes Richarda Weinera ke Skupině 42, Ivanu Wernischovi a českému surrealismu až po Jáchyma Topola. Editorem knihy a autorem předmluvy je Radim Kopáč.

Antologie italské renesanční literatury vychází šedesát let poté, co byly ukončeny práce v první fázi jejího vzniku (1959) za editorství profesora komparatistiky na filozofické fakultě UK Václava Černého (19051987). Záměr tohoto velkorysého projektu vstoupil ve známost teprve po publikovaném soupisu jeho díla (1997). Po různých peripetiích s nedokončeným rukopisem se ujal Antologie jako odkazu svého profesora Jiří Pelán. Aby mohl záměr zrealizovat, musel projekt koncepčně dokončit, doplnit a kromě role editora přijmout i úlohu hlavního překladatele. Tak vzniklo a uzrálo dílo (ve výsledku v rozsahu dvojnásobném), které čtenáři předkládá ucelený a plastický obraz italské literární renesance, zasahující 14.16. století. Zahrnuje všechny žánry prózy, poezie a dramatu v polohách epických, lyrických, novelistických, moralistních, komických, milostných stejně jako filozofických, náboženských, politických, utopických, historických a vědeckých. Na monumentálním projektu pracovalo 22 překladatelů. Náleží a nejen pro svůj rozsah mezi největší projekty Nakladatelství Karolinum. Totiž, řečeno s Václavem Černým, celý náš moderní svět svými kořeny tkví v renesanci

Učební texty jsou určené zejména studentům všeobecného lékařství a podávají základní informaci o všech hlavních oborech stomatologie, tj. zejména o preventivní, dětské a záchovné stomatologii, parodontologii a chorobách ústní sliznice, stomatologické chirurgii, onkologii a traumatologii, protetické stomatologii a ortodoncii. Učebnice obsahuje vybrané kapitoly, které jsou významné pro preventivní a léčebnou činnost lékařů nestomatologických oborů, ale poskytuje důležité základní informace také pro studenty zubního lékařství.

Publikace představuje soubor testových otázek z pediatrie, jejichž primárním cílem je opakování učiva a vymezení přibližného rozsahu předpokládaných znalostí před státní závěrečnou zkouškou z pediatrie. Otázky jsou rozděleny do patnácti kapitol podle jednotlivých odborností v rámci dětského lékařství. Největší rozsah je věnován pediatrické propedeutice zaměřené na růst a vývoj a na specifika fyziologie dítěte. Zastoupeny jsou jednotlivé pediatrické obory dermatologie, endokrinologie, gastroenterologie a hepatologie, hematologie, kardiologie, pneumologie, revmatologie, nefrologie, neonatologie, onkologie a imunologie. Výrazněji je zastoupena kapitola pojednávající o akutních stavech v pediatrii. Zahrnuty jsou také otázky z přidružených oborů (např. genetika, specifika radiologie u dětí). Vybrané otázky jsou formulovány se simulací reálné klinické situace a nutností o rozhodnutí dalšího diagnostického nebo léčebného postupu. Úkolem testů je inspirovat k zamyšlení nad uvedenými tématy a k doplňkové četbě pediatrické literatury.

Praktická cvičení jsou důležitou součástí výuky oboru farmaceutické technologie, v nichž posluchači farmaceutické fakulty získávají základní znalosti a dovednosti v přípravě lékových forem. Učebnice je rozdělena podle technologických specifik léčivých přípravků a je uspořádána od jednodušších forem představovaných homogenními soustavami (roztoky a speciální druhy roztoků), přes koloidní disperze (slizy a gely), k hrubým disperzím (suspenze, emulze). Základní poznatky jsou uplatňovány a rozvíjeny u polotuhých (masti, krémy, pasty) a pevných přípravků (čípky, vaginální kuličky, perorální prášky, zásypy). Součástí textu je kapitola o inkompatibilitách, tabulky emulgátorů a tabulka rozpustnosti vybraných léčivých a pomocných látek. Pozornost je zaměřena na tři hlavní aspekty přípravy: znalost požadavků kladených na danou lékovou formu; osvojení si správných technik a základních principů práce ve farmaceutické laboratoři; pochopení základních technologických principů a přístupů uplatňovaných při přípravě léčivých přípravků pro různé aplikační cesty. Nedílnou součástí je posouzení kritických faktorů, ovlivňujících jakost léčivého přípravku s ohledem na jeho stabilitu, mikrobiologickou jakost a účinnost léčiva, výběr vhodného obalu a určení doby použitelnosti přípravku.

Jak silně spartakiády z let 1955 až 1985 navazovaly na tradici sokolských sletů? Nakolik byla účast v nich dobrovolná a jak byly celkově oblíbené? Byly oslavou komunistické ideologie? I na tyto otázky odpovídá kniha Československé spartakiády od Petra Roubala z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. A jeho odpovědi jsou zvláště pro čtenáře, který onu dobu plně nezažil a nechápe, jaký půvab může být v hromadném cvičení v davu vrstevníků, překvapivé. Autor ve své čtivé knize vhodně kombinuje teoretické úvahy o proměnách genderu, karnevalové kultuře a přechodových rituálech s detailními informacemi o tom, nakolik se díky těmto veleakcím zvyšovala celorepubliková porodnost nebo jak některé malé děti společné vystoupení ignorovaly a raději si hrály s pískem.

Monografie se zabývá problematikou zdánlivě okrajových témat, přestože je jejich dopad do sociální reality Balkánu zjevný. Zaměřuje se na opomíjené a marginalizované osobnosti, jevy a sociální skupiny různých etnik, národností a náboženských skupin Balkánu. Sociální neviditelnost je součástí sociálního vyloučení a spočívá v marginalizaci a přehlížení, případně úplném zapomenutí.

Daniel Kroupa, Monika MacDonagh-Pajerová, Jolyon Naegele a Jan Sokol se v rozhovorech s Olgou Sommerovou a Petrem Placákem vracejí k událostem sametové revoluce. Nejde jen o vzpomínky přímých účastníků, ale především o úvahy o naší nedávné historii a hodnotách, které nás formovaly a formují. V rozhovorech i bohatém fotografickém doprovodu sledujeme cestu k Listopadu, dramatické události konce roku 1989 a také zamyšlení nad tím, co nám změna přinesla a jaký svět společně vytváříme. Osobnosti, které zastupují různé generace, profese i názory, představují mnohostranný pohled na naše žité dějiny a odpovědnost, kterou vůči nim a budoucím generacím neseme.