Volvox Globator strana 3 z 91

Nakladatelství Volvox Globator představuje reprint zásadního díla české literární a výtvarné avantgardy. Bezmála před sto lety, roku 1924 byl poprvé publikován soubor čtyřverší Vítězslava Nezvala – Abeceda, a to v rámci sbírky Pantomima, která byla koncipována jako básnický manifest poetismu. O dva roky později vyšla Abeceda samostatně s podtitulem: „taneční kompozice Milči Majerové“ v typografické úpravě Karla Teigeho. Jedná se o koncept setkání samostatných umění, tedy prolnutí slova, pohybu a obrazu. Zatímco tanečnice, zachycená na fotografiích Karla Paspy, je jednotlivými písmeny přímo inspirována a pantomimicky je ztvárňuje, básník v úvodu knihy píše: „Nešlo mi […] o fysiologické vystižení barvy hlásek a o jejich básnickou rekonstrukci. Písmeno mi bylo spíše motivem nežli námětem, kaménkem, jenž měl rozvířiti hladinu, záminkou k básni“. Pracuje asociativně a často ponechává své krátké lyrické texty jako nezodpovězenou hádanku. Nebo jako pozvánku do barevného světa indiánů, faraonů, tanečnic, klaunů, krotitelů hadů i dudáků z Chodska, do světa, kde je setřena hranice mezi blízkým a exotickým, do světa, který je třeba schovaný pod střechou písmene A. A nazváno buď prostou chatrčí Ó palmy přeneste svůj rovník nad Vltavu! Šnek má svůj prostý dům z nějž růžky vystrčí a člověk neví kam by složil hlavu

A je to tady! První kniha o legendě trash metalu Slayer vydaná v České republice se k vám řítí rychlostí jejich kytarových riffů. Zavzpomínejte s námi na začátky trash metalu, kdy se zrodila legenda a vznikala nezapomenutelná alba. Kdo jste viděli a hlavně slyšeli jejich divoké koncerty, měli byste mít tuto knihu ve své rockové knihovně. Autor D. X. Ferris přináší profily členů kapely a představuje dramatické scény z doby 38 let existence Slayer: Nový pohled na začátky skupiny a na vztahy jejích členů, turné Reign in Blood, invazi do Evropy, řádění v Palladiu, divoký koncert, na kterém létalo čalounění ze sedadel. Nově objevené detaily z bouřlivého vztahu bubeníka Davea Lombarda se zbytkem kapely, kapitolu o těžkém období Jeffa Hannemana, o velkém roce Velké metalové čtyřky (Anthrax, Megadeth, Slayer a Metallica), o Lombardově posledním výjezdu. Popisuje i vzpomínkovou bohoslužbu v kotli po Hannemanově smrti. Kniha je doplněná množstvím kreseb a fotografií, z nichž některé dosud nebyly zveřejněny, kompletní diskografií, playlisty, statistikami, zajímavostmi atd. „Slayer nakopali ostatní metalové kapely do koulí. Konečně někdo jako D. X. Ferris zachytil na papíře skutečnost, že se Slayer nikdy nezapro¬dali, nikdy nepřistoupili na kompromis a nikdy, nikdy nepolevili.“ – Jay Mohr, Mohr Sports a Mohr Stories

Cílem knížky Příběhy pražských parků a zahrad není jen postihnout historické proměny těchto míst, ale nenásilně nabídnout podnět k jejich hlubšímu poznávání, a to všem, kdo množství dnes dobře udržovaných zelených ploch ve městě využívají, ať už k odpočinku, sportu nebo každodennímu venčení mazlíčků, tedy především laickým zájemcům. Proto její autor, nadšený znalec a obdivovatel Prahy, nepřináší žádný akademický, suchý výklad a výčet – jeho čtivé vyprávění naopak nabízí spoustu drobných zajímavostí, barvitě a živě přibližuje příběhy a zásluhy mnoha známých osobností, ale i postav zdánlivě nedůležitých, zmiňuje také některé pověsti a legendy, tak aby čtenáře pobavil, někdy i přinutil k úsměvu. Každá z kapitol je doplněna o půvabné fotografie Michaela Romanovského, který svými neotřelými, vkusnými pohledy na známá místa jako by mnohde na autorovo vyprávění důvtipně navázal, citlivě ho doplnil, ba i načal příběh nový…

Nico (vlastním jménem Christa Päffgen) – tajemná zpěvačka, neustále se měnící mýtus: herečka uměleckých filmů, vyhledávaná modelka, Dietrichová punku, Femme Fatale, Chelsea Girl, Garbo gotiky, poslední bohémka, heroinová narkomanka. Lester Bangs ji popsal jako „skutečnou záhadu“. Ve 27 letech se Nico stala nejnovější superstar Andyho Warhola, hrála v jeho komerčním hitu Chelsea Girls a získala pozici zpěvačky skupiny Velvet Underground. Její zdánlivě nadpozemská a nedosažitelná přítomnost byla ještě umocněna pověstí, že chodí s rockovými hvězdami (mimo jiné s Brianem Jonesem, Bobem Dylanem a Jimem Morrisonem). Její vlastní talent a přínos rockové kultuře jsou však často přehlíženy. Většinu své kariéry strávila jako sólová umělkyně na cestách, odhodlaná tvořit hudbu zdánlivě navzdory všemu, snášejíc prázdné koncertní sály, urážlivé fanoušky a často nebezpečnou realitu stárnoucí umělkyně a narkomanky. Vytvořila fascinující a jedinečné projekty, které inspirovaly celou generaci umělců, včetně Henryho Rollinse, Morrisseyho, Siousxie Sioux and the Banshees a Iggyho Popa. Knihu YOU ARE BEAUTIFUL AND YOU ARE ALONE napsala historička rokenrolové kultury Jennifer Bickerdikeová. Čerpá v ní z archivů Muzea Andyho Warhola, nahrávacích společností Nico, různých soukromých sbírek, zřídka viděných záběrů a obsahuje nové exkluzivní rozhovory s těmi, kteří ji znali nejlépe, i s těmi, kteří se inspirovali jejím odkazem. Odhaluje komplikovanou, často kompromitovanou, sebedestruktivní a vždy silnou ženu.

Čtyřicetiletý scenárista Sebastian se probudí po úrazu z narkózy a zjistí, že si nedokáže vzpomenout na několik měsíců svého života. Pomoc s rozpomínáním mu nabídne jeho ošetřující lékař, který se dle svých slov zabývá celostním přístupem k medicíně, kontakt z vnějším světem mu zprostředkovává mladá sociální pracovnice Zoe. Sebastianova situace se však jeví jako zakletá: nedaří se mu spojit s rodinou, v bance má dluh, jeho mobil je nenávratně zničen a mailová schránka nedobytná. Kniha je zčásti detektivkou, protože se hledá viník Sebastianova neštěstí; zčásti je to spirituální fikce, neboť hrdina upadne do kómatu a jeho duše se ocitne ve světě „na druhé straně“; a konečně jde i o psychologický příběh, protože bravurně popisuje anatomii psychického kolapsu.

Bylinkářka, čarodějka a šéfkuchařka Melissa Madaraová věří, že magie a vaření mají mnoho společného a hostina může být místem setkání rodiny a přátel, lidí i bohů. Její kniha je sestavená tak, aby vám pomohla připravit hostinu po vzoru pohanských oslav a zvyklostí. Sbírka receptů a zasvěcených komentářů, ilustrovaná nádhernými fotografiemi, vám umožní prostřednictvím jídla prozkoumat kulinářskou magii z různých aspektů, tak jak je nabízejí jednotlivé kapitoly – Hostina předků se soustředí na pokrmy dle dávných čarodějnických tradic, Hvězdná hostina se týká zvěrokruhu, Nebeská hostina jsou jídla zasvěcená planetám, Hostina Země přináší sezónní vaření na oslavu slunovratů a rovnodenností a konečně Hostina kouzel rozličné elixíry a praktická kouzla. A tak si udělejte čas a objevte nejzákladnější lidský rituál, božské potěšení smyslů a duše.

Metalový bůh Rob Halford – hlavní zpěvák skupiny Judas Priest a autor kritiky oceňované a čtenáři milované autobiografie Doznání rockera – přináší opět, tentokrát v bibli hard rocku a heavy metalu, své upřímné a otevřené vyprávění, živý pohled a smysl pro humor. V knize Biblical, která je jakýmsi manifestem a soupisem zákonů a pravidel, Halford sdílí své názory, vzpomínky a anekdoty týkající se všech aspektů rokenrolového hraní a životního stylu, od koncertů a turné, groupies a tour manažery po tetování, paroháče, skládání a drogy. V uvolněném a upřímném tónu se v této „Knize zjevení“ mísí vážné a hluboké kousky s rozmarnými úvahami, ale také ponaučeními, která si autor osvojil za padesát let svého hudebního života. Biblical je metalové svaté písmo, které fanoušky všemohoucími rockovými cestami převede do zákulisí a pak zpátky k jejich sbírkám nahrávek.

Motörhead Pařmeni a rebelové je první kniha, která oslavuje klasickou sestavu Motörhead Lemmyho Kilmistera, „Fast“ Eddieho Clarka a Phila „Philthy Animal“ Taylora. Prostřednictvím rozhovorů s těmito muzikanty oslavuje Martin Popoff vznik kapely a desky, které z nich udělaly legendy: Motörhead, Overkill, Bomber, Ace of Spades, No Sleep ’til Hammersmith a Iron Fist. Zasvěcený závěr aktualizuje celý příběh včetně nedávných úmrtí Phila Taylora a Lemmyho Kilmistera. Motörhead v této knize ožívají jako rock'n'rolloví rebelové – topící se v alkoholu a drogách, nejčastěji speedu – neschopní své životy vést správným směrem, kromě Eddieho, který dokáže držet věci pohromadě. Autor rovněž líčí opojnou atmosféru vzestupu kapely ke slávě během Nové vlny britského heavy metalu, přičemž se detailně zamýšlí nad jedinečnou pozicí Motörhead na scéně jakožto původců ojedinělého stylu i ostřílených muzikantů ,kteří přežili tuto nejslavnější éru kapely,všemu navzdory a nadále setrvali v odpadlickém duchu tehdejší doby.

Tattoos & Tequila je výbušná biografie jedné z nejznámějších amerických kapel – Mötley Crüe. Mötley Crüe vznikli v Los Angeles v roce 1981 a od té doby se s devíti studiovými alby a více než 80 miliony prodaných alb stali jednou z nejprodávanějších a notoricky známých heavymetalových kapel v Americe. Koncem 80. let sklidili obrovský úspěch se svou směsí heavy metalu a glam rocku, přičemž „glam“ vzhled zpěváka Vince Neila dokonce údajně inspiroval hit skupiny Aerosmith „Dude (Looks Like A Lady)“. V roce 1992 Neil opustil kapelu, aby se věnoval sólové kariéře, než se pak v roce 1997 vrátil. Od roku 2000 si kapela dala pauzu, ale v roce 2004 se dala znovu dohromady. V knížce Tattoos & Tequila zaznamenává Vince Neil své osobní zkušenosti jako zpěvák a frontman Mötley Crüe a dobu její existence jako účastník reality show. Mötley Crüe byla kapela, která vždy žila podle typické představy o rock'n'rollovém životním stylu, a právě to na základě osobní zkušenosti zachytil Neil, který otevřeně píše o boji kapely s drogami, alkoholem a zákonem. Sem patří i incidenty, jako je téměř smrtelné předávkování baskytaristy Nikkiho Sixxe heroinem v roce 1987. Neil také podrobně popisuje svá dosavadní manželství a dojemně píše o úmrtí dcerky Skylar na rakovinu v roce 1995. Výsledkem je přesvědčivý pohled na kapelu a na muže, který v průběhu kariéry zažil nespočet úspěchů i pádů. Film Hnüs o impozantním vzestupu skupiny na vrchol rockové scény 80. let byl do kin uveden v roce 2019. Vince Neil, narozený v roce 1961, je zpěvákem americké metalové skupiny Mötley Crüe. Vystupuje již více než 25 let, a to jak s Mötley Crüe tak i sólově. Neil také založil nadační fond Skylar Neil Memorial Fund s cílem zvýšit povědomí a podpořit financování léčby dětských chorob. V současné době žije v Kalifornii. Mike Sagar je autor bestsellerů a oceněný reportér, který během let, kdy působil jako externí redaktor v časopisu Rolling Stone, úzce spolupracoval s gonzo novinářem Hunterem S. Thompsonem. Se svým synem žije v La Jolla, CA.

Autor na základě více než 400 rozhovorů s Cobainovými přáteli, rodiči, kolegy i díky exkluzivnímu přístupu k citacím Cobainových deníků odhaluje mnohá neznámá tajemství, která se váží k této legendární hvězdě i jeho skupině Nirvana. Cross jej líčí jako rozpolcenou osobu, jako milého a oblíbeného mladíka atletického vzezření, ale i hrozivého zuřivce, morbidního a vizuálního umělce, jako ambiciózního muže, vyhledávajícího i odsuzujícího slávu. Poukazuje na průběh nelehkého rozvodu jeho rodičů i následky, které na něm zanechal, plné depresivních stavů a morbidních představ a odhaluje jejich genetický původ, který jej nakonec na vrcholu slávy přivedl k sebevraždě. Cross tak vytvořil nejhlubší knihu o nejtemněji padající hvězdě a uvedl na pravou míru celou řadu falešných mýtů.

Ian Anderson, legenda artrocku a frontman Jethro Tull, kompletně shromáždil všechny texty, které napsal pro Jethro Tull i pro svou sólovou tvorbu. Sbírku provází sada fotografií, pořízených samotným Ianem, ilustrujících vždy jednu vybranou píseň z každého alba. Knihu otevírá rozsáhlá úvodní předmluva samotného Andersona, ve které do hloubky vysvětluje své tvůrčí postupy. Jde o fascinující výpověď, která dává knize nový rozměr. Ještě před ní si můžete přečíst předmluvu "zázračného dítěte" Geralda Bostocka - jakousi historie Jethro Tull v kostce, vyprávěnou fiktivním autorem veršů alba Thick As A Brick. Jde o typickou ukázku Andersonova humoru a o dokonalý úvod svazku. Kniha obsahuje všechny vydané texty, členěné chronologicky podle alb a jejich pozdějších bonusů, tedy dříve nevydaných skladeb. Na konci sbírky jsou i některé "osiřelé" písně, které se autor rozhodl se zvídavým čtenářem sdílet. Anderson před vydáním knihy všechny skladby trpělivě prošel, aby si ověřil, že text odpovídá přesně tomu, co se zpívá na desce. Název "Potichu si zpívám" dokonce popisuje proces, který mu probíhal v hlavě, když slova kontroloval. Každé album je v knize uvozeno elegantní stránkou s obalem alba a stručným textem o okolnostech jeho vzniku z pera Iana Andersona. Následují texty písní alba v angličtině a v češtině, a fotografie, ilustrující konkrétní píseň. Kromě toho zde skalní fanoušci naleznou řadu kopií rukopisů textů, někdy zcela zárodečných. Autorem českého překladu textů je Vladimír Řepík, který práci Iana Andersona dlouhodobě studuje, mnohokrát se s flétnistou a zpěvákem sešel, navštívil v Británii místa jeho působení, a je dnes patrně nejzasvěcenějším znalcem jeho textařského díla u nás. Po knize "Na rokenrol už jsem starej..." z roku 2006, která mapovala texty Iana Andersona do roku 2003, se tak českému čtenáři dostává do ruky výpravný autorem ilustrovaný svazek zatím kompletního Andersonova lyrického díla včetně posledního alba The Zealot Gene z roku 2022.

Rodinný příběh. Tak jednoduše a nevinně zní podtitul knihy, v níž Monika Sznajdermanová vypráví o osudech svých blízkých. Ve skutečnosti mluví o dvou rodinách, židovské a polské, o rodině otcově a matčině, a vůbec to není příběh jednoduchý ani nevinný. Jsou v něm dvě vyprávění, která souběžně plynou, nesetkávají se, ani se neprotínají. A můžeme mít dojem, že tu není nic, co by je spojovalo, kdybychom pominuli skutečnost, že lidé, o kterých je tu řeč, měli nad sebou totéž nebe a dýchali tentýž vzduch. Monika Sznajdermanová představuje dva různé do sebe uzavřené světy, které toho navzájem o sobě moc neví, a ještě míň by chtěly mít co do činění. Na jedné straně je to židovská Radom, rodinné město Grunbergů, Blatů, Flamenbaumů, Sznajdermanů a Hubermanů, jejichž krev plyne v Moničiných žilách, „obyčejných lidí bez dějin“, jak o nich sama mluví. Potom je to židovská Varšava, kam se přestěhuje dědeček. To, že Izaak Sznajderman, jehož doma nazývali Icykem, opouští rodnou Radomi, aby ve Varšavě studoval medicínu, znamená jednoznačný rozchod s rodinou a tradičním židovským prostředím. Od této chvíle se lékař Sznajderman bude jmenovat Ignacy. Na druhé straně je tu polská část rodiny (matčini příbuzní) – šlechta, majitelé venkovských statků, podnikatelé, inteligence – a vše, co se s tím tehdy v Polsku pojilo: velkostatkářský život, varšavská honorace, někdy zanícený, exaltovaný patriotismus často ve spojení s agresivním antisemitismem. Dějiny rodiny a současně dějiny 20. století, „století krajností“, jak je nazývá britský historik Eric Hobsbawm. Století, na něž dva velké totalitní režimy vrhly svůj stín a téměř uvrhly Evropu do propasti. Stejně jako stalinismus, tak i nacismus zanechaly po sobě v Polsku krvavé stopy, a právě národní socialismus se tu tak krutě rozběsnil jako nikde jinde. Především to zakusili Židé. Taktéž většina členů autorčiny židovské rodiny padla za oběť vyhlazení. Její otec jako jeden z mála se stačil zachránit, zatímco všichni příbuzní z polské rodiny přežili. Rovněž tato katastrofa rozděluje oba tyto světy. Hříčky osudu jsou knihou o paměti. Nebo vlastně o dvou vzpomínkách, které se nikde nepotkávají. A o osudech, které jdou po staletí paralelně, nikdy spolu, osudech dvou autorčiných rodin – polské a židovské Vyprávění o její židovské a polské rodině je literárním dílem a současně významným historickým dokumentem. Je to jako kapka, v níž můžeme spatřit celé moře. Monice Sznajdermanové se povedlo na malém, úzkém výřezu rodinné události ukázat tragické dějiny Polska 20. století, jeho temné a ponuré karty, ale i hodně veselých chvil.

Červen 1979: Werner Herzog se vydává do jihoamerické džungle natočit film Fitzcarraldo, příběh muže, sen a jeho realizaci. Natáčení se mění v dobrodružství: Deník Wernera Herzoga Dobývání marnosti je záznamem existenciálního zážitku a pokračujícího konfliktu s představitelem hlavní role Klausem Kinským, který se stále hlouběji dostává do své role Fitzcarralda. Werner Herzog (5. září 1942), vlastním jménem Werner H. Stipetić, se narodil chorvatským rodičům v Mnichově, ale vyrůstal v malé bavorské vesničce nedotčené moderními technologiemi. Ve dvanácti letech poprvé viděl promítat film a ve čtrnácti začal pěšky poznávat Německo. Studoval literaturu a historii v Mnichově, později absolvoval filmový seminář v Pittsburghu na Duquesne University. Studia však nedokončil a namísto toho cestoval a živil různými pracemi včetně jezdce na rodeu. V roce 1963 založil produkční společnost Werner Herzog Film Production, aby si udržel nezávislost. Za svou filmovou kariéru natočil více než padesát filmů. Působil však také jako spisovatel, herec, scénarista a operní režisér. Spolupracoval mimo jiné s divadlem v Bayreuthu a milánské La Scale. V jeho hraných i dokumentárních filmech a knihách se odrážejí Herzogovy sympatie k zvláštnímu a ojedinělému způsobu života často na odlehlých místech naší planety nebo mimo normy moderní západní společnosti.

Text, který provádí čtenáře českou krajinou, vychází z přesvědčení Simona Schamy, že krajina má paměť nejen geologickou, ale především i kulturní. Vypůjčuje si z literatury, prózy, deníků, dopisů i básní obrazy konkrétních míst a skládá je tak, aby vynikla přirozená osa - vertikála nebo horizontála. Ty se však právě vlivem použité literatury proměňují ze základních os směru v osy existenciálně významné a dávají tak místům význam dosud spíše skrytý nebo ne na první pohled zřejmý. Text úmyslně pracuje s širokým rozptylem pramenů od nejstarších kronik, přes velké společenské romány, přes deníky a dopisy až po literární marginálie. Výchozí premisou tohoto průvodce je totiž ta, že ten, kdo se na krajinu zadívá upřeně, cíleně a vědomě, už prožívá svou svobodu. Tereza Knotová je komparatistka zabývající se především obecnou a srovnávací literaturou, studovala též Jihoevropská studia. Pracovala jako redaktorka a kurátorka. Žije v Praze a má dvě děti Vertikály, horizontály, křižovatky jsou jejím debutem.

Knihou Barvy současnosti navazuje Stanislav Struhar nejen na povídky Barvy minulosti, ale zároveň i na dílo Barvy budoucnosti, jež bylo oceněno Knižní prémií města Vídně a přináší další prózy plné poetické empatie a intelektuální vášně. Intimně a s filigránskou přesností vypráví tři působivé příběhy o osudech lidí v dnešní Marseille a Vídni a představuje i svou prvotinu Všechny milované barvy, na které pracoval před třiceti lety ve Vídni ještě v češtině. V této podmanivé povídce, vyprávějící o přátelství mezi mladými umělci, už tehdy naznačil svébytný styl, který později rozvinul ve své německy psané tvorbě. Důvěrně známé barvy ciziny: Když Florian dorazí do Marseille strávit poslední letní dny v domě své tety, tanou mu na mysl vzpomínky na dětství. Pobyt ve městě ho vtáhne do minulosti, která skrývá i zármutek, když potká kamarádku z dětských let. Vtom obdrží zprávu z Vídně. Lehkost barev: Adam už dlouho trpí tím, že nedosahuje stejných úspěchů jako jeho bratři, a když přijde o práci, opustí Prahu a přesídlí do Vídně. Najde si práci v obchodním domě, jenže začít znovu se mu nedaří. Jednoho dne se seznámí s Vídeňankou, která bydlí se svým dědou poblíž Vídeňského lesa. Všechny milované barvy: Bastian sice se svou výstavou fotografií v Bruselu uspěl, přesto je rád, že už je zase ve Vídni. Když navštíví galerii svých přátel, překvapí ho poetické fotografie mladého umělce.

Román spojuje několik světů, které tvoří v průběhu života souvislý kauzální řetěz lidského vnímání osudovosti. Jde napříč víceúrovňově, vytváří emoční pyramidu, jejíž základnou je rodové trauma z židovství. Žena – spisovatelka a básnířka, a muž – exaktní vědec, se v poslední etapě života po půlstoletí znovu potkávají, aby uskutečnili jedinečný návrat k rodovým kořenům, který nemohli prožívat adekvátně v dosavadních partnerských vztazích. Žena odhaluje tajemství mužových komunikačních a vztahových debaklů. Postaví se čelem k faktu, že muž je člověk s Aspergerovým syndromem. Oba překračují navzdory stáří vlastní dosavadní limity a prožívají nejsilnější milostný vztah svého života. Jejich vnitřní i vnější dialog je poetizovaným hledáním odpovědí na smysl prožívaného, ale také věcným a zkušeným nahlédnutím na odvrácenou stranu snu. Text knihy zahrnuje prolínání dialogů s e-mailovou korespondencí, úseky esejů a popisů vnitřních stavů, žánrově kolidujících mezi básní a poetizovanou prózou. Paralelní vyprávění pohádky, jejímž protagonistou je duše – alter ego hlavní hrdinky, nabízí fantazijní krajinu, v níž nalézá mimosmyslově chrám k zasvěcení, aby mohla dojít k bezpodmínečné lásce coby jedinému východisku pro další pokračování světa bez válek, násilí, náboženských a rasových pogromů.