Volvox Globator strana 10 z 91

Janusz Korczak (22.7. 1878 nebo 1879 – 10. 8. 1942), vl. jménem Henryk Goldszmit, byl polský spisovatel, pedagog, veřejný pracovník, povoláním lékař, vychovatel a průkopník moderních teorií v pedagogice. Uctíval dítě jako autonomní bytost a kladl důraz na vývoj jeho osobnosti. Založil a přes třicet let vedl sirotčince Sirotčí dům (1912-42) a Náš dům pro polské sirotky (1919-36) ve Varšavě, zdůrazňoval jejich společenskou aktivitu, což popisoval v mnoha svých esejích. Proslul nejen svými výchovnými postupy, které zpracoval a také publikoval (Jak milovat dítě), ale i svou literární tvorbou pro děti, romány (Děti ulice, 1901, a Dítě salonu, 1906) a pohádkovými příběhy (např. Král Matýsek První, čes. 1987), který byl i zfilmován). Během nacistické okupace Polska prokázal neobyčejné hrdinství, ochraňoval své svěřence nejprve ve Varšavě, v židovském ghettu, posléze i na jejich poslední cestě ve vyhlazovacím táboře v Treblince, kde dobrovolně zahynul společně s nimi. Značnou pozornost mu věnoval polský filmový režisér Andrzej Wajda, který o něm a jeho varšavských sirotcích natočil v r. 1990 film Korczak. Kniha Joanny Olczak – Ronikierové nazvaná Korczak, s podtitulem Pokus o biografii, zachycuje dobové události ob první světové války až po tragické události té druhé. Věcně a šetrně pojednává o předválečných náladách v Polsku, zejména o antisemitismu. Rozsáhle popisuje dějiny polských Židů, kapitoly jsou protkávány i ukázkami z literární činnosti Janusze Korczaka, zejména z jeho Deníku v ghettu z května 1942. Tu a tam se objevují i vtipné židovské anekdoty.

Jak ke svým jménům přišli Arcade Fire, Led Zeppelin, Nirvana, Vampire Weekend a 532 dalších kapel. Jak velice trefně poznamenal David St. Hubbins ze Spinal Tap: Mezi úplnou pitomostí a bezvadným nápadem je velice tenká hranice. To se samozřejmě týká i názvů rockových kapel. Některé jsou výborné, některé otřesné a některé jsou otřesně výborné. Některé, například The Rolling Stones nebo Cat Power, byly narychlo vybrány, když bylo potřeba domluvit akci nebo vydat singl. Některé byly naplánované dlouho dopředu, např. Arctic Monkeys, Aerosmith a Smashing Pumpkins, které všechny vznikly z mladistvých snů. A proč si, pro všechno na světě, čtyři bílí chlápci z Británie zvolí právě jméno Asia? Přečtěte si knihu a zjistíte to.

Kniha Cizinci, kterou Stanislav Struhar navazuje na svou úspěšnou, ze strany čtenářů i kritiky přívětivě přijatou knihu Cizinky, přináší dvě další znamenitě psané prózy, vyprávějící s poetickou lehkostí a intelektuální precizností o lásce i ztrátě nejen v Rakousku a Německu, ale i v současné České republice.

Knižní reportáž Joanny Siedlecké vyšla poprvé v roce 1993 a zásadním způsobem ovlivnila přijímání jednoho z nejvýznamnějších děl literatury holocaustu Nabarveného ptáčete Jerzyho Kosińského. Černé ptáče bylo vedle Kosińského biografie, jejímž autorem je James Sloan, klíčovým milníkem na cestě k přehodnocení tvorby Jerzyho Kosińského. Dosud jak autor, tak literární kritika prezentovali Nabarvené ptáče jako autobiografický příběh, vycházející z autentických zážitků za války. Siedlecké kniha je reportážně-detektivní cestou po stopách Jerzyho Kosińského. Toto pátrání autorka uskutečnila na začátku devadesátých let, v návaznosti na incident, který se odehrál během Kosińského první cesty do Polska po pádu železné opony, kdy byl konfrontován s jedním ze svých dětských přátel z období války. Obsahuje svědectví celé řady očitých svědků válečné existence Kosińského a jeho rodiny. Tyto příběhy tvoří radikálně odlišný obraz, v němž obyvatelé venkova hrají z velké části roli zachránců, nikoli trýznitelů spisovatelovy rodiny. Siedlecké kniha poskytuje jedinečný vhled do každodenního života polského venkova během německé okupace a také do života židovských uprchlíků před nacisty. Zároveň však jde také o text cyklicky se vracející k otázce vztahu reality a literární fikce, mystifikace a manipulace. Měl Kosiński právo vydávat fiktivní příběh za svůj vlastní? Co má větší váhu: literární dílo s jeho nadčasovým průnikem do lidské přirozenosti, nebo autentická křivda lidí, které autor ve svém údajně autobiografickém textu dost nemilosrdně znetvořil?

Kniha SMRTÍCÍ ROSTLINY není jen strohým průvodcem danou problematikou či manuálem pro klinickou praxi, není ani farmakologickou příručkou jsou to nádherně zpracované a fascinujícím způsobem prezentované přírodní dějiny těch nejjedovatějších rostlin světa, které čtenáře vtáhnou do tajů neobyčejně rafinovaných strategií pro přežití a také poutavě osvětlí, jaký vliv mají tyto rostliny na člověka, živočichy a ostatní rostliny. Některé z těchto nebezpečných a potenciálně smrtonosných rostlin působí ihned po požití, jiné škodí až při dlouhodobém užívání. Další zase účinkují při kontaktu s pokožkou nebo s očima či při vdechnutí. Tyto výjimečné rostlinné druhy rozmanitých čeledí lze nalézt na všech kontinentech. Látky, které produkují, jsou součástí jejich strategie pro přežití. Podstatnou roli v jejich barvitém evolučním příběhu hrají pozitivní účinky na člověka a živočichy. Čtivým způsobem se seznámíte s neobyčejnou různorodostí těchto rostlinných druhů, a to prostřednictvím fascinujících ukázek a příkladů, překrásných ilustrací i přehledných schémat. Pro čtenáře se zájmem o rostlinnou říši nebo pro ty, kdo tíhnou k ekologii či farmakologii, bude tato publikace okouzlujícím a dobrodružným čtením.

Knížka brutálních kreslených vtipů, které opravdu, ale opravdu nejsou vhodné pro děti a mládež. Hugleikur Dagsson je islandský karikaturista, spisovatel a komik, který se narodil v roce 1977 a od té doby dýchá vzduch a dělá vtipy. Publikoval asi 20 knih, napsal 3 hry a 1 animovanou televizní show. Rovněž vystupuje jako komik. V zimě svítí na Islandu slunce jen tři hodiny denně. V létě na Islandu slunce vůbec nezapadá. Islandský národní nápoj se jmenuje "Černá smrt". Islandské národní jídlo je shnile žraločí maso. Na Islandu jsou jeho knihy kultovním bestsellerem. Je známý svým jednoduchým stylem a opravdu hodně černým humorem. V češtině mu vyšly už čtyři knihy, jejichž názvy A tomu se mám smát?, To má být legrační?, A to je nějaký vtip? a Lidové fláky, které jeho dílo trefně vystihují buďto se budete válet po zemi smíchy, nebo vás Dagssonovy kresby okamžitě pohorší a odpudí. Nová kniha Jste nuly na ně navazuje a přináší další porci černých a brutálních vtipů o sexu, domácím násilí či vašich komplexech Jste-li opravdový loser, toto je kniha pro vás!

Kniha se věnuje životu slavné rumunské gymnastky Nadii Comaneciové, která ve svých čtrnácti letech vyhrála na OH v Montrealu. Autorka popisuje nesvobodnou cestu slavné sportovkyně: jen se zbavila dohledu komunistické státní bezpečnosti, stala se objektem pozornosti západních médií. I ta ji však okázale manipulovala do role cvičené opičky. Zamýšlí se nad tím, jak zázračnou dívku vnímal okolní svět, když kolem ní stvořil legendu, jakýsi mýtus Nadia, a během několika let totéž děvče zase demytizoval. A také načrtává zajímavé srovnání rolí, jež za studené války na obou stranách železné opony zaujímaly slavné osobnosti, zejména sportovci. Autorka vychází ze skutečných faktů, týkajících se života slavné rumunské sportovní gymnastky, není však biografií, jak by se na první pohled mohlo zdát. Přinesla autorce více než desítku cen včetně prestižních Grand prix de l`héroine Madame Figaro, Prix Ouest-Francie Etonnants Voyageurs, Prix Jules Rimet a Prix verze Femina

Podle biblické zprávy vesmír povstává z Boha a rozvíjí se v jednotlivých časových epochách, které jsou v překladech bible označovány slovem den. Původní hebrejské slovo jom nese však význam mnohem širší než pouhý den o dvaceti čtyřech hodinách. Jom představuje velmi dlouhé časové období, které může trvat také milióny let. Sedm biblických dnů můžeme tedy klidně zasadit do moderních vědeckých teorií o vzniku vesmíru v dlouhých časových periodách. To však není hlavním tématem této knihy. Kniha představuje biblické stvoření světa jako příběh, který se dotýká každého z nás. Využívá k tomu mystické bohatství hebrejského jazyka, ale též prostých příměrů z obyčejného života. Úvahy o první biblické větě chtějí povzbudit a potěšit na cestě životem. Na závěr knihy je připojen autorův překlad biblické knihy Píseň písní do českého jazyka.

Dne 21. prosince 1938 překročila vysokohorský průsmyk Nathu-La mezi Sikkimem a Tibetem v Himálaji karavana jezdců. Bylo to pět mladých mužů, kteří jako první Němci obdrželi oficiální povolení navštívit „zakázané město“ Lhasu. Na jejich zavazadlech vlály vlaječky s hákovými kříži a runami SS. Tito muži byli důstojníky SS a jejich expedice požívala zvláštní podpory Heinricha Himmlera a jeho SS-organizace „Ahnenerbe“. Co hnalo těch pět mužů na střechu světa? Šlo zde jen o zoologické výzkumy, antropologická měření a geomagnetické experimenty? Jednalo se zde o vybudování tajných diplomatických kontaktů za zády britské říše? Nebo měli v Tibetu dle možností najít případné relikty „Praárijců“? Dodnes se okolo expedice z let 1938/1939 odvíjejí mnohé spekulace.TEXTTEXTPeter Meier-Hüsing před námi předestírá historii a dohru tohoto podniku a přidává k tomu kritické poznámky o ideologickém pozadí, které vedlo ke vzniku této expedice.

Další kniha o Queenech? Ano! A tentokrát opravdu zasvěcená. Její autor Peter Hince byl totiž v letech 1973 až 1986 bedňákem a později šéfem bedňáků této kapely. Byl tedy u všeho důležitého, co se Queenům přihodilo. Dočteme se tedy nejen o tom, jak vznikaly jejich písně a pódiová show, ale také kdo kde s kým. 2. vydání.

Andrej Sannikov je politický a sociální aktivista, koordinátor sociálního programu „Evropské Bělorusko“ a iniciativy „Chartyja 97“. V roce 2010 kandidoval v prezidentských volbách v Bělorusku. Jeho autobiografie mapuje jeho život a soustředí se především na jeho odpor proti Vladimiru Lukašenkovi, kvůli němuž byl nucen odejít z Běloruska.Časopis Foreign Policy označil jeho knihu za mix Jednoho dne Ivana Děnisoviče Alexandra Solženicyna a The Case for Democracy Nathana Šaranského.

Rick Wakeman je nejtalentovanější klávesista své generace, který je stejně doma na rockových pódiích jako na kůrech velkých katedrál. Proslavil se jako klávesista superskupiny Yes a jeho neobyčejná koncertní turné i multimilionová alba jsou legendární. Objevil se rovněž v pořadu Top Gear, kde dosáhl žalostného času na jedno kolo 1.55.26. Martin Roach, který s Rickem Wakemanem na této knize spolupracoval, je pětinásobný nejlépe prodávaný autor podle Sunday Times, který napsal více než sto knih o hudbě, zábavním průmyslu a kultuře pro mladé. Spojení těchto dvou individualit funguje velmi dobře a výsledkem je čtivá kniha, která kromě mnoha vynikajících historek podává i zajímavý obraz doby.

Alfred Brendel (5. ledna 1931) je rakousko-britský klavirísta, básník a spisovatel. Bývá považován za jednoho z největších pianistů všech dob. Narodil se v Loučné nad Desnou v okrese Šumperk v rodině nehudebníků. Do svých šesti let žil v Československu, poté se rodina odstěhovala do Záhřebu v Jugoslávii a pak do rakouského Štýrského Hradce. Na hodiny klavíru začal docházet v šesti letech. Pak studoval na konzervatoři ve Štýrském Hradci u profesorky Ludoviky von Kaanové a kompozici u Artura Michela. Studia dokončil u rakouského klavíristy a skladatele Eduarda Steuermanna, a zejména absolvováním mistrovských kurzů švýcarského pianisty a dirigenta Edwina Fischera. Brendel poprvé veřejně koncertoval ve Štýrském Hradci, když mu bylo sedmnáct.Od doby, kdy Alfred Brendel přestal koncertovat, se soustředí na předávání svých zkušeností ostatním. Vedle přednášek, workshopů apod. je výsledkem kniha Abeceda klavíristy, která potěší každého, kdo má zájem o techniku, historii klavíru a klavírní repertoár. Erudovaný, vtipný, poučný a hluboce osobní pohled je ideální pro všechny milovníky klavíru, hudebníky a fanoušky hudby. Jakýkoli hudební nástroj je zřídkakdy popsán tak zábavným a inteligentním způsobem.

Způsoby, jak přistupovat k dějepisectví komunistického období, mohou být různé. V Česku zatím spíše převládá přístup zkoumající individuální „hříchy“ jednotlivých badatelů. Mladý polský historik Maciej Górny v knize Mezi Marxem a Palackým zvolil jinou cestu a položil si otázku, jak se česká oficiální marxistická historiografie vyrovnávala s dědictvím svých předchůdců a s celou nacionálně liberální koncepcí českých dějin, zformulovanou během 19. století. Přesnější označení by ale bylo historiografie „oficiální“, „komunistická“ či „režimní“ – než marxistická.Maciej Górny (7. května 1976 ve Varšavě) je absolventem historie na Varšavské univerzitě (2000). V roce 2006 získal doktorát za disertační práci „Marxistické vědy v zemích střední a východní Evropy ve vztahu tradicím národních historiografií devatenáctého století“. V roce 2015 se habilitoval na Instytut Historii im. Tadeusza Manteuffla Polskiej Akademii Nauk. Dlouhodobě se věnuje historiografii a dějinám střední a východní Evropy. Od roku 2015 je šéfredaktorem časopisu Acta Poloniae Historica.Jeho další knihy jsou Wydarzenia marcowe w Polsce - reakcje opinii publicznej w Czechosłowacji (1998) a Przede wszystkim ma być naród. Marksistowskie historiografie w Europie Środkowo-Wschodniej (2007).

Příběh se odehrává v blíže neurčené budoucnosti, v době relativní společenské konsolidace, která následovala po období terorismu a s ním spojeného pravicového populismu. Plně sjednocená Evropa je rozdělena do jednotlivých regionů s uzavřenými vnitřními hranicemi, byl posílen bezpečnostní aparát, zakázány klíčové náboženské texty. Jen dva regiony se vymykají kontrole katolické Svobodné Polsko kolem Gdaňsku a oblast Vysočiny, kde přežívají poslední českobratrské sbory. Vyprávění začíná ve chvíli, kdy na pražské Masarykovo nádraží zaútočí teroristé. Podle oficiálních informací za atentátem stojí právě křesťanští fundamentalisté z Vysočiny. Hlavní hrdinka Tereza Sundermanová, doktorandka v oboru literárních věd a manželka vysoce postaveného důstojníka evropských tajných služeb, narychlo opouští Brusel a vrací se na Vysočinu zjistit, co se stalo s jejím otcem, křesťanským intelektuálem Kalandrou, nedávno odsouzeným za porušování Zákona proti zvyšování napětí ve společnosti. Ve stejné době dostane agent Svobodného Polska Mateusz Sienkiewicz pověření zjistit pravdu o pražském atentátu. Mateusz a Tereza se setkají ve Štětíně, místě, kde bují zločin a obchod s uprchlíky z Evropy. I Terezin manžel Robert brzy zjišťuje, že věci nejsou tak, jak se zdají, a rozhodne se ukázat světu, že se Evropa ocitla na scestí.

Název a podtitul říká o této knize téměř vše. Najdeme v ní recepty, které se tradují v nejslavnější reggea rodině u Marleových. Jsou rozděleny do přehledných kapitol (maso, dezerty apod.) a bohatě doplněny fotografiemi. V téhle knize najdete nejenom recepty, ale i metody, délku přípravy a rady, jak konopí vařit a zužitkovávat v plném rozsahu v čajích, tonicích, polévkách nebo koupelích. Cedela Marlyová, která se narodila 23. srpna 1967 v Kingstonu na Jamajce, je zpěvačka, tanečnice, módní návrhářka a herečka. Je prvorozenou dcerou zpěváka Boba Marleyho a jeho manželky Rity. Do roku 2002 měla spolu se sourozenci kapelu Melody Makers. Jejich vize byla podobná otcovu přání spojovat lidi pomocí hudby reggae. Dnes žije v Miami na Floridě v USA.