Najnovšie - História - ostatné strana 4 z 45

Ide o sondu do prelomového obdobia nielen prešovských, ale európskych dejín, keď skončila 1. svetová vojna, rozpadla sa rakúsko-uhorská monarchia a vznikla Československá republika. Bola to veľká udalosť, ktorá zásadne zmenila aj život v Prešove. Rozhýbala všetky vrstvy obyvateľstva žijúceho v meste, dala priechod politickým a mocenským ambíciám jednotlivcov, ich pekným i temným vlastnostiam, ktoré z mnohých ľudí urobili veľké osobnosti alebo zločincov, ukázala podstatu mesta, najmä v jeho národnostnom zložení, v kultúrnej vyspelosti, v hospodárskej sile či slabosti.

Rozpad Rakúsko-Uhorska narušil dovtedajšiu stabilitu východoslovenských mestských komunít, zásadne limitoval možnosti, ale aj postavenie maďarského a pomaďarčeného nemeckého obyvateľstva v mestách, ale aj všetkých, ktorí sa do roku 1918 aktívne podieľali na politike uhorskej vlády a presadzovali jej ciele v lokálnych podmienkach jednotlivých miest, teda aj tých Židov, Nemcov, Slovákov a Rusínov, ktorých nastupujúca československá vládna moc charakterizovala ako maďarónov a nepriateľov československej štátnosti. To bol dôvod, prečo ich v prvých rokoch vyraďovala z verejného života, a to nielen zo štátnej správy, ale aj z pozícií v obecnej administratíve. Židia však aj v prelomových chvíľach boli väčšinovou spoločnosťou vnímaní nielen ako reprezentanti uhorskej štátnosti, ale aj ako príčina biedy sociálne slabého obyvateľstva. To ich robilo zraniteľnými a vystavovalo ich pogromovým náladám a aj útokom nežidovského obyvateľstva. Predkladaná monografia vychádza z aktuálneho poznania uvedenej problematiky, má dve syntetizujúce kapitoly a päť analytických z viacerých oblastí života. Už vzhľadom k absentujúcej pramennej báze nejde ani v nich o vyčerpanie celej problematiky, nakoniec, to ani nie je možné vzhľadom k tematickej rôznorodosti každodenného života, a teda i dejín. Autori sa v knihe pokúsili načrtnúť isté tendencie, ktorými prechádzala židovská komunita, keď sa rozpadla monarchia a vznikol československý štát. Pokúsili sa hľadať odpoveď, ako sa menil vzťah východoslovenských Židov k novému štátu, ako a či vôbec sa s ním stotožnili, resp. do akej miery. Samozrejme, aj to, ako sa v nových podmienkach demokratického Československa formoval ich vzťah k majoritnej spoločnosti a naopak, ako sa menil vzťah majoritnej spoločnosti k nim.

Kde by sme boli, nebyť týchto prešľapov? Fascinujúca a zábavná alternatívna história sveta, vyrozprávaná prostredníctvom päťdesiatich najväčších zlyhaní, katastrof a premárnených príležitostí v dejinách ľudstva. Od nepodareného pokusu o vytvorenie elixíru predlžujúceho život, z ktorého vznikol pušný prach, cez neúspešné štúdium medicíny, ktoré viedlo k hviezdnej prírodovedeckej kariére Charlesa Darwina, až po poruchu systému na detekciu rakiet, ktorá takmer vyvolala jadrovú vojnu – chod ľudských dejín často formovali zlyhania rôzneho rozsahu. V päťdesiatich kapitolách, ktoré pokrývajú celé tisícročia, sa dozviete, ako svet v dnešnej podobe definovali nevydarené plány, nevyužité príležitosti a projekty, ktoré sa mali skončiť katastrofou. Táto fascinujúca zbierka nadrozmerných príbehov a historických prešľapov vám ukáže históriu sveta z takého pohľadu, z akého ste sa na ňu nikdy predtým nepozreli.

Pred ním je len biela stena, čosi, čoho sa dá takmer dotknúť. Za ňou je ešte hlbšia bieloba. A ďalej? Už len hranica možného. Henry Worsley kráča celkom sám naprieč Antarktídou a do poslednej chvíle verí, že sa mu to skutočne podarí. David Grann v strhujúcej knihe Biela temnota rozpráva pozoruhodný príbeh o odvahe, láske a mrazivej vášni človeka, ktorý sa pokúsil o nemožné – prejsť osamote naprieč Antarktídou. V tejto knihe sa dozvieš: Prečo sa Henry Worsley rozhodol prejsť Antarktídu celkom sám, bez pomoci a zásobovania? Ako ho ovplyvnil slávny britský polárnik Ernest Shackleton a jeho neúspešný pokus o rovnakú cestu? Čo sa deje s telom a mysľou človeka, keď je dlhodobo vystavené samote, chladu a vyčerpaniu? Kedy sa cieľ expedície mení z odvážneho sna na životu nebezpečnú posadnutosť? Čo nám príbeh Henryho Worsleyho hovorí o cene hrdinstva v modernom svete? Henry Worsley bol otec, oddaný manžel a vyznamenaný dôstojník britských špeciálnych jednotiek. Mal však jednu zdanlivo nevinnú posadnutosť – celý život zbožňoval polárneho bádateľa Ernesta Shackletona, ktorý sa ako prvý človek pokúšal dosiahnuť južný pól a neskôr prejsť pešo naprieč Antarktídou. Zbieral predmety zo Shackletonových ciest a jeho životný príbeh poznal naspamäť. To mu však nestačilo. Aj on totiž pocítil potrebu vyraziť najviac na juh, ako sa na tejto planéte dá, aj on sa zatúžil ponoriť do bielej temnoty. Cesta Henryho Worsleyho nezačala tým, že zaboril topánku do ľadu na antarktickom pobreží. K tejto ceste smeroval celý jeho život. Nezvyčajný príbeh tohto obdivuhodného polárnika spracoval obľúbený americký spisovateľ a novinár David Grann. V knihe Biela temnota rekonštruuje Worsleyho životnú cestu – od vojenskej kariéry až po osudový pokus prejsť Antarktídu osamote a bez podpory – a zároveň skúma tenkú hranicu medzi obdivom k hrdinstvu a nebezpečnou vášňou. Kniha nie je len príbehom extrémnej fyzickej výzvy, ale aj hlbokou reflexiou ľudskej túžby po výnimočnosti a prekonávaní vlastných limitov. V knihe Biela temnota nás čaká čosi viac než len dobrá literárna reportáž. Je to skutočné dobrodružstvo!

Krásná literatura a matematika - zdánlivě zcela odlehlé disciplíny. Běžní čtenáři románů a básní si ale patrně neuvědomují, v kolika proslulých literárních dílech už narazili na motivy související s matematikou. Sarah Hartová je nejen dychtivá čtenářka, ale i úspěšná matematička, takže podobné motivy ihned při četbě rozpoznává, shromažďuje a odborně zkoumá. S potěšením nachází v Bílé velrybě, Tristramu Shandym i Gulliverových cestách zmínky o cykloidě a intergrální počet ve Vojně a míru; ověřuje správnost propočtů Swiftových i Voltairových; nesmlouvavě hodnotí kryptologické dovednosti Sherlocka Holmese i Roberta Langdona. A svůj výklad koření hříčkami, veršíky i historkami, a sleduje jediný cíl: dokázat všem čtenářům, že krása matematiky a krása literatury nejsou zdaleka tak neslučitelné, jak si možná někdo myslí.

Gdaňsk 1860. Mladá Johanna Berendová klepe kajícně na dveře patricijského domu v Dlouhé ulici. Před několika měsíci odtud utekla s mladým nadaným klavíristou – a nyní chce zpátky do lůna rodiny. Ale následuje šok, neboť se dozví, že její milovaný otec mezitím zemřel. Její panovačný starší bratr Theodor je nyní hlavou kupeckého domu. Jako jediné východisko ze zoufalé situace jí připadá manželství s dobromyslným, o hodně starším stavitelem lodí Bertholdem Forsterem. Mladou ženu fascinuje jeho práce a naléhá na něj, aby založil loděnici. Johanna se stále víc ujímá jejího vedení – k velké nelibosti Pawla, Forsterova syna z prvního manželství…

Promyšleně vystavěný, závažný a čtivý příběh scenáristky Anny Vovsové začíná vyprávět fotografka Hana, jež se rozhodla, že nechce dál žít. Po ponižujících manželových avantýrách a neustálých odchodech pro ni život ztratil smysl: děti pod vlivem neukotveného mládí nemá, vztah se sestrou povážlivě skřípe. Všechno už tu bylo, vše vyfotografovala, vyvolala a uložila, takže nadešel čas zúčtovat - rozhodne se skočit z viaduktu. Nevyjde jí to. V pokusu o sebevraždu jí zabrání jiná tragédie, která je výsledkem náhodného setkání Hanina manžela s neznámým mladým cizincem, nejspíš syrským uprchlíkem, s nímž se sblížila její neteř… Soukromá historie bloudících postav se odvíjí na pozadí světových událostí, a tak ve Viaduktu rezonuje nejen téma sváru dvou ženských generací a živoření po boku nepravého muže. Haninu tíseň umocňují i tíha exilové zkušenosti, jíž autorka ve Francii mimochodem sama prošla, a uprchlická krize jako dopad dnešních válečných konfliktů. Próza psaná vytříbeným jazykem splétá vzpomínky na minulost se současností a prostředky filmové řeči nechává čtenáře domýšlet, kudy se budou kroky románových postav ubírat dál.

O tom, co prováděli nacisté během druhé světové války na území České republiky, kolují ty nejdivočejší legendy. Vyvíjeli snad v podzemních továrnách létající talíře a atomové pumy? Provozovali někde výcvikové tábory pro tajné mise a stavěli tady přísně střežené radarové a odposlechové stanice? Napínavé svědectví o temné kapitole našich dějin.

Monograficky pojatá učebnice obsahově vychází z druhého dílu Dějin hospodářství českých zemí od počátku industrializace do současnosti, který vyšel téměř před deseti lety. Nová učebnice posunuje výklad do poloviny 18. století, aby se tak hospodářské, sociální, politické, právní a kulturní změny protnuly s podmínkami a vlastním průběhem klíčového období - industrializace. Současně se tak vychází vstříc didaktickému pojetí pro vysokoškolskou výuku. Učebnice pojednává o ekonomických, institucionálních, právních a sociálních základech vývoje, o jednotlivých sektorech ekonomiky a o hospodářské stránce první světové války. Autorský kolektiv tvoří přední odborníci na vývoj hospodářských dějin českých zemí v 18. a 19. století. Cílem knihy není poskytnout "jednotný" výklad, ale naopak prezentovat rozdílné přístupy ve výkladu jednotlivých autorů, dané jejich odbornou specializací, což neubírá výkladu na plastičnosti a nenarušuje celistvost díla.

Už dvě století je železnice místem, kde se protínají příběhy nejrůznějších cestujících - od politických představitelů přes turisty, studenty, vojáky a pracující až po ty, kteří cestovali proti své vůli. Kolektivní monografie rekonstruuje každodennost české (československé) dráhy v celé její šíři: mapuje proměny nádraží, čekáren a služeb, vývoj tarifů, jízdních výhod a speciálních typů vlaků, včetně vojenských či lazaretních. Všímá si také kultury cestování, jídelních a spacích vozů, prvních turistických "bedekrů", přeshraničních spojů i širšího významu železnice pro společnost, průmysl a osídlení. Publikace založená na systematickém archivním výzkumu otevírá doposud málo probádaný svět železniční každodennosti a nabízí nový pohled na fenomén, který zásadně formoval moderní české dějiny.

Žádný div, že nesmírně poutavá autobiografická kniha čínské autorky, žijící od roku 1978 ve Velké Británii, se po vydání v její nové vlasti a v USA ihned stala bestsellerem – v díle se totiž velmi zdařile snoubí skvělé, věcné vylíčení historie Číny 20. století, plné neuvěřitelných zvratů, se střízlivě a skromně popsanou, avšak pohnutou osobní historií žen tří generací autorčiny rodiny. Příběh začíná vyprávěním osudu babičky, narozené v roce 1909, nejkrásnější dívky na malém městě, kterou její otec „provdal" jako konkubínu za starého generála, aby zvýšil svoji prestiž a domohl se bohatství; pokračuje líčením života matky, která se stala komunistickou funkcionářkou, a vrcholí autorkou, narozenou roku 1952, jež podobně jako ostatní členové rodiny prošla všemi hrůzami a krutostmi tzv. kulturní revoluce, posléze studovala na univerzitě angličtinu, získala britské stipendium a stala se první Číňankou s univerzitním titulem PhD. Nyní je úspěšnou autorkou několika bestsellerových titulů.

Jedinečná publikace obsahující oficiální zprávu britských důstojníků z roku 1946 o aktivitách SOE (Special Operations Executive, zvláštní sekce britské zpravodajské služby MI6, založená na popud Winstona Churchilla) na území obsazeného Československa za 2. světové války, doplněná unikátními dobovými fotografiemi a komentáři historika Jiřího Plachého. Většina úspěšných operací SOE v Evropě se uskutečnila v zemích, které Němci okupovali po vypuknutí druhé světové války. Češi se německým okupantům postavili na odpor, přestože Němci prováděli kruté a nevybíravé represe. Na tomto pozadí se SOE v roce 1941 pokusila infiltrovat na území Protektorátu Čechy a Morava své agenty, jejichž úkolem bylo pomáhat při koordinaci a rozšiřování odbojového hnutí. Nejúspěšnější operací podporovanou SOE byl atentát na Reinharda Heydricha, nejvýše postaveného nacistu, kterého zabili odbojáři za druhé světové války. Obrovská vlna represí proti civilnímu obyvatelstvu, která následovala bezprostředně po něm, činnost SOE značně ztížila. SOE vycvičila okolo stovky Čechů a Slováků, kteří ve spolupráci s místními odbojovými skupinami udržovali okupační síly v neustálé pohotovosti.

V létě 1914 vstupovala rakousko-uherská armáda do války naplněná optimismem. Ve vyblýskaných uniformách a s kapelami, které vyhrávaly Zachovej nám, Hospodine či Radeckého marš, ovšem ozývaly se i melodie velkoněmecké. Po čtyřech letech válčení však z mapy Evropy už Rakousko-Uhersko zmizelo. Změnila se přitom i česká politika. Na počátku války nebyla v českých zemích významnější politická strana, která by se programově zasazovala o samostatný stát. Teprve zvýšený tlak militaristických kruhů, který zbortil demokratické instituce v rakouské části monarchie, a sbližování Rakouska s prušáckým Německem přivedly českou politickou reprezentaci (domácí i exilovou) na cestu k samostatnosti. Čeští zástupci odmítli nesmělé pokusy císaře Karla (1916–1918) na federalizaci Rakouska a prostřednictvím skupiny kolem T. G. Masaryka, jež organizovala čs. legie, získali podporu dohodových státníků. Na konci října 1918, ve chvílích, kdy „stát československý vstoupil v život“, už zase vyhrávaly v ulicích kapely: namísto rakouských vojenských pochodů zněly melodie Františka Kmocha.

V pražských uličkách i ve stříbronosném kraji Hor Kutných odhalují moudrý mistr Petr, důvtipný žid Jakub a odvážná vdova Kornelie zlověstná tajemství ženského kláštera. Záhadná smrt mladé řeholnice nedává vyšetřovatelům klidu a další podezřelá úmrtí na sebe nenechají dlouho čekat. Podezření tentokrát vede až k samotnému královskému dvoru. Ani veškerá duchapřítomnost, šarm a politické intriky však nestačí na boj s protivníkem, který se neštítí ničeho, a sami detektivové dávají nevědomky všanc vše, co je jim drahé, a ocitají se ve smrtelném nebezpečí. Detektivní příběh, vyprávěný přímo samotnými vyšetřovateli, čtenáře vtahuje do zápasu o spravedlnost, mocenských intrik i pokušení zakázané vášně.

Az érettségire való felkészülést segítő, számos általános összefoglaló munkával szemben ez a kiadvány nem az eddig tanultak globális áttekintését kívánja nyújtani, hanem az Emberi Erőforrások Minisztériuma által 2025 novemberében nyilvánosságra hozott, 2026-os emelt szintű magyar nyelv és irodalom érettségi vizsga szóbeli témaköreinek sematikus ki-dolgozását adja, a részletes érettségi vizsgakövetelmények alapján. A magyar nyelv és irodalom érettségire felkészítő kötet szerzői az ELTE Állam- és Jogtudományi Kara Felvételi Előkészítő Bizottságának tagjai.

A valóságnál is elképesztőbb történet a Galápagos-szigeteken a 20. század elején, tele szenvedéllyel, tragédiával és rejtéllyel.A nagy gazdasági világválság idején a Los Angeles-i olajmágnás, George Allan Hancock és a Smithsonian Intézet tudóscsapata a távoli Galápagos egyik szigetén hátborzongató leletre bukkant: két, a perzselő hőségben mumifikálódott holttestre. A szigeten egy európaiakból álló kis közösség telepedett meg. A politikai és gazdasági zűrzavar elől menekültek ide, hogy megteremtsék a maguk paradicsomát. Az apró sérelmek azonban idővel egyre ádázabb összetűzésekké fajultak, és az éden pokollá változott. Abbott Kahler korábban nem publikált archív anyagok felhasználásával tárja fel e különös, Agatha Christie regényeit idéző történetet, amelyet 2024-ben Ron Howard vitt filmvászonra."Amikor magához tért a Hacienda mellett vezető ösvényen, friss véraláfutásokat pillantott meg a karján; összeverték, mialatt eszméletlen volt. Feltápászkodott. Nem evett és nem ivott semmit aznap reggel, lángolt a feje a naptól, és hányingertől kavargott a gyomra. Két napig kóborolt a szigeten. Aztán meg sem állt, míg Friedóba nem ért, s most, hogy végre itt van, Doréhoz és Friedrichhez fordul segítségért. Ki akar akasztani egy feliratot a Posta-öbölben, hátha az egyik idelátogató hajó magával viszi."Abbott Kahler, aki korábban Karen Abbott néven publikált, a narratív non-fiction egyik legkiválóbb amerikai képviselője, számos The New York Times-bestseller szerzője. Szenvedélyesen érdeklik a múlt különös alakjai, az események mögött rejlő emberi drámák és azok mozgatórugói. Műveiben gyakran ötvözi a tényirodalmat a történetmeséléssel. Számos rangos díjra jelölték, könyvei szerepeltek az Amazon, a Library Journal és a Smithsonian Magazine "az év legjobb könyvei" listáin. Írásai rendszeresen jelennek meg vezető amerikai lapokban és magazinokban. A Feldúlt Éden az első, magyarul megjelenő könyve.

Hogyan válnak különféle közösségek a tömeges erőszak résztvevőivé - és felismerhetők-e előre a figyelmeztető jelek? Ez az összehasonlító történeti munka három kelet-közép-európai német kisebbség - a svábok, a szászok és a szepességiek - második világháborús tapasztalatait vizsgálja. A holokauszt történetírásának főbb vitáihoz kapcsolódik (Christopher Browning, Daniel Goldhagen, Jan Gross), de új szempontot kínál azzal, hogy három eltérő közösség sorsát állítja egymás mellé. Rávilágít arra, hogy a népirtás nem csupán gyűlöletből vagy ideológiai meggyőződésből születik, hanem társadalmi pozíciók, állami kényszerek és politikai lehetőségek metszéspontjából. A könyv széles forrásbázisra épül: nürnbergi, auschwitzi, krakkói és bécsi perek anyagaira, túlélők tanúvallomásaira, valamint magyar, román, szlovák és német levéltárakra. A kutatást rangos nemzetközi ösztöndíjak támogatták, köztük az amerikai NEH (National Endowment for the Humanities), az ACLS (American Council of Learned Societies), valamint a washingtoni United States Holocaust Memorial Museum Revson Fellowship programja.  ,,Ha a szepesiek az állások elvesztésétől féltek, a svábok a kizsákmányolástól, akkor a szászokat a történelmi nemzetként való kiszorítás réme kísértette. Ebben az értelemben a szepesiek története nem kivétel, hanem nyugtalanító leleplezés: a népirtáshoz nem volt szükség fanatikusokra. Elég volt, ha az emberek nem álltak ellen - ha kényelmetlenül bár, de végrehajtották a parancsokat, kitöltötték a formanyomtatványokat, őrizték a vonatokat, és némán nézték, ahogy szomszédaik eltűnnek. Történetük rákényszerít bennünket, hogy szembenézzünk a bűnrészesség banalitásával, és azzal a ténnyel, hogy a modern népirtás nem csupán ideológiai gyűlöletre épül, hanem az adminisztratív társadalom mindennapi működésére is."  

Az érettségire való felkészülést segítő, számos általános összefoglaló munkával szemben ez a kiadvány nem az eddig tanultak globális áttekintését kívánja nyújtani, hanem aBelügyminisztérium által 2025 decemberében nyilvánosságra hozott, 2026-os emelt szintű történelemérettségi vizsga szóbeli témaköreinek sematikus kidolgozását adja, a részletes érettségi vizsgakövetelmények alapján. A történelemérettségire felkészítő kötet szerzői az ELTE Állam- és Jogtudományi Kara Felvételi Előkészítő Bizottságának tagjai.

E. B. Sledge narukoval jako mladík k americké námořní pěchotě a v letech 1943–46 sloužil v Tichomoří, kde absolvoval dvě krvavé bitvy pacifického bojiště: na Peleliu a na Okinawě. Jeho paměti jsou pozoruhodným osobním záznamem událostí 2. světové války z pozice prostého vojáka. Kniha E. B. Sledge byla jednou z předloh dokumentárního seriálu Pacifik.