Najnovšie - História, vojnová literatúra strana 4 z 83

Kniha příspěvků k životnímu jubileu profesora Jiřího Peška odráží široký okruh jeho badatelských zájmů a přináší poprvé jubilantovu kompletní bibliografii. Po úvodních textech, jež shrnují Peškovu dosavadní životní dráhu a mají dílem i vzpomínkový charakter, následuje dalších dvacet pět příspěvků od domácích i zahraničních autorů. Jsou rozděleny do tří oddílů. První z nich je věnován dějinám pražské univerzity a kulturním dějinám českých měst v pozdním středověku a raném novověku, druhý oddíl pak podobné tematice v 19. a 20. století. Třetí část knihy odráží dlouholetý profesionální zájem o německé a rakouské země, přičemž právě zde najdeme také několik příspěvků jubilantových zahraničních přátel, jejichž interes se naopak často zaměřuje k českým zemím.

Historik Petr Lexa Přendík otevírá dveře do ostravských kaváren, kde se už od 19. století psaly noviny, zákony i milostné románky. Výpravná kniha detailně líčí příběhy desítek luxusních i pokleslých podniků, jejich architekturu, atmosféru i osudy kavárenských osobností. Text doprovází množství historických fotografií a pohlednic, čímž vzniká zevrubná kronika ostravského kavárenského světa.

O Velké francouzské revoluci či o Napoleonovi a jeho bitvách toho víme mnoho. Revoluční války, které Francie vedla v letech 1792 až 1802 jsou ale nepříliš známé téma. Krátké pasáže či pouhé zlomkovité zmínky o válkách, vedených proti evropským monarchiím, najde dosud český čtenář pouze rozptýlené v souhrnných dílech i kratších statích o Velké francouzské revoluci nebo Napoleonu Bonapartovi. Publikace je pokusem o ucelenější nástin vojenských dějin celého období a svou koncepcí nabízí celkovou a zároveň napoprvé přijatelně podrobnou orientaci v průběhu těchto válek. Soustředí se na popis vojenských operací a základní charakteristiku významných střetnutí na všech frontách, po vedlejší linii se stručně a v nezbytné míře snaží postihnout též jejich mezinárodně-politický kontext i důležité aspekty desetiletého vývoje francouzské armády přednapoleonského období.

Lukáš Lev více než 16 let provádí návštěvníky někdejším terezínským ghettem a odkrývá zapomenuté příběhy. Ve své knize popisuje tragické osudy zdejších vězňů, včetně Hany Littenové nebo „kluků z půdy“. Na základě nalezených nápisů, artefaktů, archivů i rozhovorů s přeživšími a jejich potomky skládá mozaiku minulosti, jejíž pozůstatky dnes bohužel mizí před očima. Čtenář se tak dozví třeba o šlojce, dětském pavilonu či nalezném kufru se stěží uvěřitelnou korespondencí.

Zdeněk Dobrý o svém díle říká: „Přes třicet let zapomínáme, vedle velkých osobností, že máme znát souvislosti všech dramatických událostí, které na světová jeviště přináší čas. Proto se zdá, že nazývat ve smyslu omylů a chyb politické kroky prezidenta Edvarda Beneše, jsou závěry málo domyšlené, nebo dokonce záměrně nespravedlivé. K tomu by neměl být žádný náš občan lhostejný. Je to jediný nárok, který si touto esejí kladu.“

Ačkoliv se dnešní české území nedá zrovna označit za oblast, která by trpěla přírodními katastrofami, často zde v průběhu minulých staletí nebyla o tragédie nejrůznějšího druhu nouze, ať už šlo o důlní neštěstí, povodně, požáry, morové epidemie či letecké a železniční nehody nebo jaderné a jiné incidenty. Odhalte jejich příčiny a poznejte osudy konkrétních obětí, hrdinů i viníků.

Myslíte si, že znáte příběh o Bílé hoře? Když její příběh vyprávíme, můžeme si zanadávat na neschopné, rozhádané a nezodpovědné české politiky i na zákeřné cizáky. Na neschopného krále i na toho všehoschopného. Můžeme ukázat raně novověké válečnictví ve vší jeho brutalitě – s hladem, strachem, válečným a náboženským zápalem i skvrnitým tyfem, který kosí celé armády. A můžeme se rozvášnit nad běžným nešvarem politiků každé doby: chceme výsledky, ale nechce se nám pouštět korunu. Ale také můžeme sledovat, číst, snažit se pochopit a užít si ten akční příběh, který má všechno, co pořádný thriller mít má: padouchy i hrdiny, zoufalce i vidiny krásné budoucnosti. A stovky let bělohorského mýtu, který poznamenal to, jak vnímáme celou jednu epochu našich dějin, i to, jak vnímáme sami sebe jako Čechy. Mgr. Barbora Jiřincová, Ph.D. je spisovatelka a historička z Univerzity Karlovy, autorka projektu Pochopte dějiny a knih Restart dějepisu nebo Ancient Slavic Origins. V tomto volném pokračování opět ukazuje, že dějepis je plný života – pokud víte, kam se dívat.

Príbeh Grónska písali Inuiti, Vikingovia a napríklad aj misionári z Moravy. Teraz sa oň začal celý svet zaujímať v súvislosti s výrokmi výstredne konajúceho amerického prezidenta Trumpa. Obyvateľom Grónska aj nám samotným môže byť na prospech, ak sa pokúsime ich osudy a dejiny pochopiť dôkladnejšie - aj vďaka knihe Petra Koubského, ktorý zrozumiteľne a s citom pre súvislosti rozpráva príbeh ostrova, ktorý hýbe svetovou politikou. Grónsko je hranicou nášho sveta, za ktorou už nič nie je. Je miestom konfliktu záujmov, hodnôt a veľmocí. Nikde inde na svete pritom nežije trvale na takom veľkom území tak málo ľudí. Nikde inde sa schopnosť ľudí prežiť v drsných podmienkach nepreveruje tak dôkladne a po taký dlhý čas. Príbeh Grónska od ľadovej doby po súčasnosť sa nepodobá ničomu, na čo sme z historických rozprávaní zvyknutí. Nie je súvislý, ale prerušovaný. Na najväčšom ostrove sveta občas zmizlo osídlenie a nežil tam vôbec nikto. Inokedy tam ľudia síce žili, ale akoby sa zastavil čas – všetko sa prestalo vyvíjať a meniť. Naopak, zhruba od začiatku druhej svetovej vojny tam zase bežia dejiny zbesilejšie než kdekoľvek inde, akoby chceli dohnať stáročia stagnácie.

Píše se rok 1327. Život v anglickém městečku Kingsbrigde je nerozlučně spjat s chodem dvou místních klášterů, mužského a ženského, které společně sdílejí péči o slavnou kingsbridgeskou katedrálu. Zatímco však jeptišky, které spravují místní špitál, získávají štědré dary od vděčných uzdravených pacientů, mniši přežívají v chudobě a zaslepené nevědomosti, sžíráni závistí a touhou zmocnit se majetku svých „konkurentek“. Blahobyt prostých kingsbridgeských obyvatel je jinak zcela závislý na obchodních úspěších či neúspěších vlnařského cechu. Někteří z nich – děti místního lapky Gwenda a Philemon, cechmistrova dcera Caris, stavitel Merthin či jeho bratr Ralph – však vezmou osud pevně do svých rukou a pokusí se postavit všem jeho rozmarům, ať s úmysly dobrými a prospěšnými či sobeckými a prospěchářskými. Životní cesty všech však postupně, podstatně a neodvratně zkříží největší tehdejší pohroma seslaná na lidský rod: morová epidemie nemoci známé jako la moria grande, velká smrt...

Román Poslední láska císaře Karla pojednává o pozapomenutém osudu Guillauma, jediného historicky doloženého levobočka císaře Karla IV. Český král a římský císař se s Guillaumovou matkou seznámil patrně v roce 1365 při jedné ze svých cest do Avignonu, kam ho opakovaně zavedla snaha zasadit se o navrácení papežského stolce zpět do Říma. V nedalekém Arles zase pobýval během své korunovace arelátským králem. Karel IV. tehdy stál na vrcholu moci a dosáhl jako panovník mnohého, ne-li všeho – přednedávnem totiž uzavřel výhodný politický sňatek s Alžbětou Pomořanskou a tímto diplomatickým tahem úspěšně potlačil vzrůstající mocenskou opozici. A přesto si nyní, téměř v padesáti letech, uvědomil, že mu v životě chybí hluboký citový vztah. Ve chvíli, kdy se snu o osobním štěstí už téměř vzdal, potkal půvabnou a urozenou Margaretu z Arles. Prožil s ní idylické dny v Arles a v Avignonu a po návratu do Prahy se dozvěděl, že mu Margareta porodila syna Guillauma.

Rozsáhlý historický román, jehož zásluhou se Ken Follett stal mezinárodním bestselleristou, líčí příběh odehrávající se v Anglii 12. století. Na pozadí mocenských politicko-náboženských sporů sleduje po půl století osudy několika obyvatel městečka Kingsbridge, kteří zasvětili život výstavbě katedrály. Strhující dobová freska v sobě spájí výtečný vypravěčský um, originální myšlenku přiblížit čtenářům vznik jedinečných a charakteristických staveb své doby a především neobyčejně barvitou představu o středověku, jež obnáší mozaiku lidských vztahů nabitých napětím, svár dobra a zla, statečnost a lásku, nenávist, násilí, intriky i zradu...

Šumperský děkan Kryštof Alois Lautner vstoupil do povědomí jako protivník inkvizitora Bobliga v románu a filmu Kladivo na čarodějnice. Kým ale skutečně byl? Jaroslav Čechura ho představuje jako váženého duchovního, který působil na několika místech severní Moravy, než se vrátil do rodného Šumperka. Sleduje jeho dramatický pád: pět let trvající věznění na Mírově a krutou veřejnou popravu, která připomněla osud Jana Husa. Čechura tak vedle portrétu inkvizitora pokládá i druhý díl mozaiky – osud oběti.

OSLAVA ORIGINALITY KOREJSKÉHO DUCHA V SUGESTIVNÍ SBÍRCE MÝTŮ A LEGEND Velkolepá cesta do korejské imaginace prostřednictvím mýtů o stvoření, rituálů, tradic, příběhů o lásce i z onoho světa. Mniši a princezny, obyčejní smrtelníci i vznešení učenci, zlovolní duchové a hrdinky dávných bájí povstávají z temnot minulosti a působí živěji než kdy dříve.

Sú ikonickými postavami našej kultúry. Postavili im sochy a pomenovali po nich ulice, majú svoje nespochybniteľné miesto v lexikónoch literatúry aj učebniciach, slovenské moderné umenie sa bez nich nedá predstaviť. Nová publikácia Petra Gettinga však odkrýva aj iný obraz známych slovenských literátov a prejavy umeleckej kolaborácie s režimom v období vojnového Slovenského štátu. Mapuje a pomenúva aktivity a osudy autorov a ich diel zoči-voči mechanizmom moci a dospieva k zisteniam, o ktorých sa desaťročia mlčí, vrátane podielu samotných umelcov na inštalácii, existencii a podpore režimu porušujúcom elementárne ľudské práva a dopúšťajúcom sa zločinov proti ľudskosti. Autor sa opiera o vlastný výskum aj zistenia bádateľov, prináša početné citácie z tvorby a dobovej tlače, dokumenty a fotografie, ktoré poukazujú na morálne zlyhania spoločenskej elity. Súčasne si všíma aj prejavy vzdoru, následky nesúhlasu a dotýka sa aj širšieho problému umeleckej kolaborácie s totalitnými režimami v kontexte našich moderných dejín. Kniha môže vzbudiť nové otázky, rozvíriť vášne, ale aj zohrať očistnú funkciu a rozšíriť poznatky o doteraz zamlčaných či prehliadaných faktoch o slovenských literárnych dejateľoch. Má tak šancu prispieť k potrebnej sebareflexii a odtabuizovaniu kapitol histórie.

Kniha Afghánský soumrak líčí službu českých vojáků nasazených v Afghánistánu. Vystřídalo se jich zde tisíce, od prvopočátku až do samotného konce války, který byl velice hektický. Příběh je inspirován událostmi z roku 2018, kdy se příslušníci 10. strážní roty podíleli na ochraně letecké základny Bagrám a jeho blízkého okolí. Datum 5.8.2018 se zapsalo do naší historie jako den, kdy padli tři čeští vojáci. Tento příběh vám přiblíží pocity, náladu a způsob života vojáků na základně během tohoto nasazení.

40 rokov je nepochybne dobou, ktorá sa nedá prehliadnuť ani v živote jednotlivca, ale ani v živote a existencii takej školskej inštitúcie, akou je Stredná odborná škola dopravná v Prešove. Tá začala svoj príbeh písať v roku 1984. Počas štyroch desaťročí, ktorými prechádzala, ju formovali vážne celospoločenské udalosti, nové a meniace sa koncepcie školského vzdelávania, ale aj individuálne príbehy ľudí, ktorí na škole pôsobili a pôsobia v rôznych pre školu potrebných profesiách.

Najnovšia monografia z pera Petra Švorca je pokračovaním jeho knihy Štrbské vizitácie a ich aktéri. Od Tolerančného patentu po prvú svetovú vojnu vydanej v roku 2016. Obdobie vzniku Československej republiky prinieslo aj do cirkevného života v Štrbe novú situáciu, keď sa aj predstavitelia evanjelickej cirkvi mohli otvorene prihlásiť k národnej orientácii. Privítali vznik nového štátu i novej Evanjelickej cirkvi a. v. na Slovensku. Ďalšie etapy vývoja náboženského života v obci, vojnové roky a existencia Slovenskej republiky 1939 – 1945, presadenie sa totalitného komunistického režimu, však už neboli príliš prajné. Politický vývoj po roku 1989, začiatky demokratizácie spoločnosti a vznik samostatnej Slovenskej republiky v roku 1993 však vniesli do štrbských pomerov opäť ďalšie pozitívne impulzy. Peter Švorc rozčlenil prácu chronologicky na základe týchto okolností vývoja. V jednotlivých častiach sa nevenuje len záležitostiam obce Štrby a jej náboženským pomerom, ale často zachádza aj do celospoločenského či celocirkevného rámca, čo je určite pozitívnym momentom. Umožňuje tak čitateľovi cez širšie súvislosti lepšie preniknúť do problematiky konkrétneho regiónu, obce či cirkevného zboru. Nezabúda zdôrazniť úlohu jednotlivcov, v tomto prípade štyroch zborových farárov – Cyrila Harmana, Štefana Lacka, Branislava Matejku a Stanislava Baloca. Zároveň sa sústreďuje aj na ďalšie, pre cirkevný zbor podstatné, činnosti, akými boli stavba kostolnej veže, novej fary, zakúpenie zvonov, organizačné veci, seniorátne konventy a pod. Vyše sto rokov štrbského cirkevného zboru predstavuje celý rad udalostí, historických medzníkov väčšou či menšou mierou ovplyvňujúcich náboženský, ale aj spoločenský vývoj v Štrbe a monografická práca sa snaží zachytiť to najpodstatnejšie. Monografická práca Štrbské vizitácie posledných sto rokov (1918 – 2021) je napísaná odborne na vysokej úrovni, preukazuje sa v nej fundovanosť autora v danej problematike. Kniha vyniká prehľadnosťou v štruktúre a kvalitnou obrazovou prílohou, čo mimoriadne zvyšuje jej atraktívnosť. Zásluhou Petra Švorca a jeho dvoch na seba nadväzujúcich knižných publikácií sa zaplnila ďalšia medzera v cirkevnej regionálnej historiografii, ale aj dejinách Evanjelickej cirkvi a. v. na Slovensku.

Tři sestřenice ze šlechtického rodu Hardových usilují o vyšší cíle. Zatímco Ailis by ráda zkoumala vesmír, Donella sní o letech balonem a Haily se chce proslavit jako divadelní hvězda. V první dívčí škole ve Skotsku jsou děvčata skutečně připravována na budoucí studium. Do internátní školy smí sestřenice doprovázet i malá Emily z rodiny zámeckého sluhy. To, co se pro ni zpočátku jeví jako velké dobrodiní, je však spojeno s neblahými podmínkami. Dívkám se nicméně otvírá svět. Pak ale osud jedné z nich nabere nečekaný směr a dívky se rozletí do všech koutů světa…

Odjezd obou Lucemburků, Karla a Václava, ze zemského sněmu v Budějovicích nemá daleko k útěku; sedmnáctiletého krále se kdosi pokusil zavraždit a život mu zachránila pouze náhoda. Smrt tedy počkala pár měsíců a odvedla si římského císaře, po kterém Václav zdědil spousty problémů v Čechách i v Říši, rozdělaných projektů a církevní schizma, s nímž si ani Karel Lucemburský nevěděl rady. Právě to na něm kurfiřti vyžadují vyřešit co nejdříve. Jak zareaguje církev na Václavovy snahy?