E-knihy - Právo strana 10 z 22

Advokacie patří mezi pomáhající profese, proto pro ni platí řada doporučení a rizik, popsaných v literatuře pro zdravotníky, pedagogy, sociální pracovníky a další profese pracující s lidmi. Pro ně jsou typické asymetrie vztahu, zákonitosti vývoje a jeho dynamika, syndrom vyhoření, spasitelský syndrom, přenos a protipřenos a další témata. Advokát při své práci nepracuje jen s právem a advokátním řemeslem. Klientům advokát pomáhá také svou osobností, empatií, nasazením, zájmem a důvěrou. To všechno jsou však oblasti dosud neprobádané, ačkoliv mnozí advokáti o nich bezpochyby přemýšlejí. Advokacie na svou publikaci mapující složitý vztah advokáta a klienta čekala dlouho. Autorkou knihy je známá advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti, prezidentka Unie rodinných advokátů JUDr. Daniela Kovářová, která se touto problematikou zabývá už dlouhodobě. Neopomíjí ani vliv času, soukromého života advokáta, finanční stránku transakce, obsah kontraktu, který advokát s klientem na počátku uzavírají, či taktiky a strategie. Úvodním slovem knihu opatřil předseda Ústavního soudu a dlouholetý advokát JUDr. Pavel Rychetský. Závěr knihy je složen z pohledů a komentářů známých advokátů a autorčiných přátel. Pojďte nahlédnout do této nevšední publikace, která odhaluje mnohá tabu, ale také radí, jak by se advokát mohl či měl chovat.

Praktický komentář nabízí první ucelený výklad k zákonu č. 242/2016 Sb., který je zpracován kolektivem autorů s mnohaletou praxí v oboru celního a daňového práva. Celní zákon upravuje řadu různorodých institutů, mnohdy se však jedná o úpravu dílčí, kterou je třeba chápat v kontextu dalších norem obsažených v příslušných tuzemských i unijních předpisech. Praktický komentář pomáhá k orientaci v dané oblasti, srozumitelně vysvětluje jednotlivé instituty celního zákona a dává návod, jaké další předpisy aplikovat.  Publikace cílí primárně na odbornou veřejnost představovanou celními deklaranty, dovozci a vývozci či pracovníky Celní správy České republiky. Komentář je rovněž využitelný pro akademické pracovníky a studenty zejména právních a ekonomických oborů, kterým může pomoci k pochopení souvislostí a vztahů v rámci celního práva. Nabízí však hlubší vhled i dalším subjektům, kteří s celním právem přichází reálně do styku, nebo je předmětná materie pouze zajímá. Právní stav komentáře je k 1. 1. 2021.

Publikace představuje „volné pokračování“ autorovy monografie Mezinárodní dohody o ochraně investic a právo Evropské unie vydané v roce 2015, která tak nyní tvoří pomyslný první díl dvoudílné série. V době vydání I. dílu byla rodící se politika EU v oblasti zahraničních investic, založená na nové vnější pravomoci Unie získané na základě Lisabonské smlouvy, uprostřed procesu svého formování, přičemž mnohé klíčové otázky ještě jen čekaly na své rozuzlení. Od té doby došlo v této oblasti k zásadnímu vývoji, který se v navazující knize (II. dílu) dočkal podrobného zmapování. Druhý díl časově začíná tam, kde I. díl končí, a zpracovává vývoj problematiky od poloviny roku 2015 do poloviny roku 2020. Záměrem je, aby obě publikace tvořily, v rámci možností, jeden logický celek. Kapitola 1 se zabývá otázkou vnější pravomoci EU k uzavírání mezinárodních dohod zahrnujících pravidla ochrany zahraničních investic. Její jádro představuje rozbor Posudku 2/15, v němž Soudní dvůr Evropské unie vymezil rozsah pravomoci Unie k uzavření Dohody o volném obchodu mezi EU a Singapurem, a jeho praktických dopadů na smluvní praxi Unie. V rámci této části je pozornost věnována i novým dohodám o ochraně investic uzavíraným jednotlivými členskými státy s třetími zeměmi v postlisabonské éře na základě povolení Komise udělovaných v režimu Nařízení č. 1219/2012. Kapitola 2 v první části přibližuje „systém investičních soudů“(ICS) – reformovaný mechanismus řešení sporů mezi investorem a státem, který Komise poprvé představila v rámci návrhu investiční kapitoly Transatlantického obchodního a investičního partnerství s USA (TTIP) a z nějž posléze udělala vlajkovou loď vnější politiky EU v oblasti zahraničních investic. Zbývající část kapitoly přináší obecnější autorské zhodnocení reformního přístupu EU, jakož i mezinárodního režimu ochrany zahraničních investic jako takového. Poslední kapitola je věnována otázce kompatibility mezinárodních dohod o ochraně investic s právem EU, a to zejména ve světle kontroverzního konceptu „autonomie práva EU“. Tato část obsahuje podrobnou analýzu klíčových rozhodnutí SDEU z poslední doby – rozsudku Achmea a Posudku 1/17, jakož i jejich praktických důsledků, včetně reakce arbitrážních tribunálů a členských států a nástinu dalšího směřování ochrany zahraničních investic v rámci EU.

Téma odměňování je stále aktuální. Množství příspěvků v této publikaci vytvořilo pestrou směsici pohledů na oblast odměňování optikou více právních oborů i právní historie. Lze zde nalézt podnětné příspěvky jak k problematice „z tradičních oblastí odměňování“ – platové a mzdové, tak ze segmentů netradičních, včetně otázek odměňování sportovců či odměňování přísedících. Jednotícím prvkem mnoha příspěvků je problematika spravedlivé odměny a její „rovnosti, resp. srovnatelnosti“, ať již v rámci genderového srovnání (gender pay gap), či v rámci odměňování akciových společností (pay ratio), tak z pohledu ceny práce a spravedlivého odměňování v rámci různých regionů.

Tato publikace je čtvrtým, přepracovaným a rozšířeným vydáním knihy Právo mezinárodního obchodu. Sestává se ze čtyř základních částí: problematika spadající do oblasti mezinárodního ekonomického práva,problematika dříve spadající do tzv. práva zahraničního obchodu, dnes tvořící součást evropského práva,otázky týkajících se obsahu a regulace mezinárodních obchodních transakcí aotázky z problematiky mezinárodního rozhodčího řízení jako způsobu řešení sporu, který je vlastní oblasti mezinárodního obchodu. Stejně jako předchozí vydání i toto je určeno primárně jako učebnice, ale sloužit může také i jak pro praktického právníka zabývajícího se ošetřením obchodní transakce, tak pro právníka, který je ve fázi sporu a jeho řešení. Tomu je také přizpůsoben výklad obsahující odkazy na řadu materiálů, které nejsou běžně k dispozici či běžné veřejnosti známy. Součástí informačních částí jsou i odkazy na webové stránky či další rozšiřující literaturu.

Publikace se věnuje otázce šíření pravdivých informací, jež může být za určitých okolností protiprávní. Rozebírá podmínky, za nichž může být takové jednání považováno za nekalou soutěž a/nebo neoprávněný zásah do osobnosti, resp. pověsti právnické osoby. Cílem je upozornit na tyto v praxi spíše opomíjené možnosti postihu a představit ucelený výklad užitečný také pro potřeby praktické argumentace. Za účelem vyhodnocení, zda je uvádění určitého tvrzení o podnikateli (ne)oprávněné a jaké nároky lze požadovat, používají autoři nejen argumentaci aktuální judikaturou, ale také množství uchopitelných příkladů a modelových situací. V dílčích částech se pak monografie věnuje úskalím spojeným s šířením pravdivých informací o podnikatelích v online prostředí na příkladu recenzí na služby podnikatele a jednání tzv. influencerů, a dále pak odpovědnosti při tzv. spotřebitelských testech kvality a odpovědnosti dozorových orgánů zasahující do dobré pověsti podnikatele.

Kolektiv autorů připravil k vydání soukromoprávně zaměřenou kolektivní monografii na trvale aktuální téma zastoupení. Publikace má sloužit praktikujícím právníkům ze základních právnických profesí, kteří uvítají důkladnější řešení některých problémů zastoupení. Monografie rovněž velmi dobře poslouží těm, kteří se o zastoupení zajímají akademicky. Svým pojetím jde o publikaci zpracovávající jednak základní otázky zastoupení, často v novém kontextu, jednak rozvíjející úvahy nad dosud neřešenými specifickými problémy. Z tradičních témat je traktováno např. povinné zastoupení či substituce v civilním procesu, dále otázky spojené s plnou mocí. Na druhé straně je pak pozornost upínána k otázkám zastoupení spojených kupř. s umělou inteligencí. Specifika zastoupení různých subjektů představuje významnou část zpracovávané látky (zastoupení nezletilého či osoby s duševním onemocněním, zastoupení právnické osoby obecně, společenství vlastníků, banky či pojišťovny zvláště, aj.). Kolektivní monografie především otevírá diskusi na téma zastoupení v oborech práva soukromého a civilního procesu a přináší své řešení starých i dosud neřešených otázek zastoupení.

Občanský zákoník z roku 2012 poprvé v českých právních dějinách důsledně oddělil režim smluvní a mimosmluvní odpovědnosti. Sedm let po účinnosti nového soukromoprávního kodexu představuje tato monografie první komplexní pojednání o interakci těchto dvou režimů. Má vůbec odlišování na smluvní a deliktní odpovědnost s přihlédnutím k jednotlivým funkcím odpovědnosti v občanském právu svůj význam? Jak se s oběma režimy vypořádávají jiné právní řády, zejména německý a rakouský, a jak nadnárodní unifikační projekty? Je nezbytné v návaznosti na odlišení smluvní a mimosmluvní povinnosti k náhradě újmy přehodnotit základní podmínky odpovědnosti? V čem spočívají odlišnosti obou režimů v občanském zákoníku a jsou rozdíly skutečně tak zásadní? Kde leží a jak vypadá dělicí linie? Kam zařadit vybrané instituty občanského práva, které se nachází na pomezí mezi deliktem a smlouvou? Jak do celého kontextu zapadá generální prevenční povinnost? Na tyto a další zásadní otázky nalezne čtenář odpověď v této inspirativní monografii.

Prevence kriminality jako systémově pojatá činnost se stala nedílnou součástí bezpečnostního systému České republiky. Česká republika prošla v posledním čtvrtstoletí významnými společenskými, politickými i ekonomickými změnami, které s sebou přinesly též změny v oblasti kriminality. Funkční bezpečnostní systém každého státu včetně jeho dílčích komponent musí pružně na tyto změny reagovat. V souvislostí s tzv. krizí vězeňství, krizí trestu odnětí svobody hledají jednotlivá společenství stále nové formy reakce na protispolečenskou činnost jejich členů. Dříve ve větší míře uplatňované strategie kontroly kriminality, zaměřené na její důsledky v podobě ukládání a výkonu trestů, ustupují pomalu do pozadí a v popředí zájmu odborné, ale též laické veřejnosti se objevuje požadavek na možnosti předcházení sociálně patologickým jevům, kriminalitu nevyjímaje. Smyslem této publikace „Prevence kriminality – nedílná součást systému vnitřní bezpečnosti“ je poskytnout čtenářům, především z řad vysokoškolských studentů, ale též ostatním zájemcům o bezpečnostní problematiku se zaměřením na možnosti prevence kriminality a dalších souvisejících sociálně patologických jevů, základní informace o možnostech a podmínkách realizace prevence v České republice. Ambicí autorů nebylo podat podrobný a vyčerpávající pohled na předmětnou problematiku. Cílem bylo upozornit na nejdůležitější aspekty preventivní práce v teoretické, ale též v praktické rovině odpovídající dosažené úrovni poznání v dané oblasti. Stěžejním otázkám předmětné problematiky jako je např. systém prevence kriminality v ČR nebo prevence kriminality mládeže je v publikaci věnována zvýšená pozornost, jiné pasáže jsou v publikaci uchopeny informativně, kdy zájemci o hlubší uchopení bezpečnostní problematiky s akcentem kladeným na prevenci kriminality mohou využít pro svá studia a poznání další odbornou literaturu, na kterou je v příslušných pasážích textu odkazováno. 

Od 1. 1. 2021 je účinný nový zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Druhé, podstatně přepracované a doplněné vydání monografie Znalecké dokazování v trestním řízení velice rychle reaguje na tuto novou právní úpravu.  Monografie se snaží odpovědět na řadu otázek, které si znalci při své činnosti kladou a na které hledají odpověď, byť tato monografie nemůže postihnout všechny aspekty jejich činnosti v trestním řízení, a ani to není její ambicí. Jejím cílem je to, aby pochopili, jaké je jejich postavení v trestním řízení a co se v něm očekává od znaleckého dokazování. Obojí je mimo jiné podmíněno tím, že pochopí smysl a význam trestního řízení a alespoň v základech stěžejní postupy, které jej ovlivňují a kterými se řídí orgány činné v trestním řízení při svém rozhodování. Obsah této monografie bude nápomocen i tomu, kdo by se chtěl blíže seznámit s problematikou znaleckého dokazování v trestním řízení, jelikož takto specificky zaměřená publikace doposud na našem trhu absentovala.

Kniha zpracovává problematiku předpokladů vzniku občanskoprávní odpovědnosti za újmu, a to zejména formou komparativní analýzy. Předmětem úvodních zkoumání je mimo systémů odpovědnosti rovněž samotný pojem občanskoprávní odpovědnosti. Následně je hlouběji zkoumána problematika jednotlivých předpokladů vzniku odpovědnosti za újmu. Poslední kapitola před shrnujícím závěrem je věnována aktuální české právní úpravě. Kniha poskytuje srovnání vybraných náhledů na dané téma jako celek s tím, že zároveň jsou analyzovány dílčí teoretické i praktické problémy. Řešení sporných otázek hledá autor mimo jiné ve srovnání se zahraničními právními úpravami a Principy evropského deliktního práva.

Jaký je aktuální stav výkonu mediace v České republice dle zákona o mediaci? Jak stanovit podmínky jeho dalšího rozvoje? Na to odpovídá unikátní monografie o mediaci – poznatky autorů vychází z hloubkových rozhovorů se soudci, advokáty a mediátory a reflektují tak praktické využívání mediace v České republice, přístupy jednotlivých profesí k mediaci a zároveň jejich zkušenosti s mediací v praxi. Jedná se tak o skutečně unikátní publikaci s daty, které není možné jinde dohledat. Kromě obecného vysvětlení mediace, postupu sbírání dat a vedení hloubkových rozhovorů, najdou čtenáři v knize i přímo výtahy přepisů z jednotlivých rozhovorů spolu s dotazníky, které účastníci vyplňovali. Čtenáři si tak mohou přečíst i o přímých zkušenostech a názorech jednotlivých profesí s procesním řízení u soudu. Publikace navazuje na knihu ze začátku roku Právní a sociální aspekty mediace v České republice a dohromady tak tvoří ucelený obraz o mediaci na našem území.

Monografie Právo na rovné zacházení: Deset let antidiskriminačního zákona při příležitosti desetiletého výročí existence antidiskriminačního zákona v České republice. Za myšlenkou jejího vzniku stojí především bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, která za tímto účelem oslovila široké spektrum autorů z různých oblastí práva ale i dalších společenských věd. Text monografie je tematicky rozdělen do čtyř částí, přičemž první tři části jsou věnovány antidiskriminačnímu právu a judikatuře a poslední část je zaměřena na společenské souvislosti rovného zacházení.

Kniha představuje první vědeckou monografii komplexně pojednávající o institutu vyvlastnění v českém právu. Náležitá pozornost je věnována všem relevantním otázkám tohoto institutu – od jeho teoretického vymezení a právněhistorických aspektů, přes ústavní podmínky vyvlastnění až po platnou a účinnou právní úpravu obsaženou v zákoně o vyvlastnění, jakož i zvláštních zákonech. Vymezeny jsou tak zákonné podmínky vyvlastnění, otázka náhrady za vyvlastnění, zrušení vyvlastnění či problematika vyvlastnění a práv třetích osob. V samostatné kapitole je dále pojednáno o jednotlivých expropriačních titulech obsažených v řadě zvláštních zákonů. Stranou nezůstaly ani procesní aspekty věci v podobě kapitol věnovaných vyvlastňovacímu řízení, jakož i soudní ochraně proti rozhodnutí správního orgánu o vyvlastnění a náhradě za něj. Autoři monografie poukazují na zásadní právně-teoretické i praktické problémy právní úpravy vyvlastnění a vyvlastňovacího řízení, na antinomie mezi jednotlivými ustanoveními právních předpisů, které tuto problematiku regulují (zejména Listiny základních práv a svobod, zákona o vyvlastnění a zvláštních zákonů obsahujících jednotlivé expropriační tituly) a v návaznosti na to předkládají řadu návrhů de lege ferenda. Publikace je primárně určena odborníkům z řad správněprávní teorie a praxe, zejména akademikům, advokátům a pracovníkům vyvlastňovacích úřadů nebo soudů. Zároveň však přestavuje podrobný studijní zdroj pro posluchače právnických fakult, jakož i širokou veřejnost.

Kniha Teorie kanonického práva přináší ucelený studijní materiál pro všechny, kteří se primárně na vysokých školách nebo sekundárně v různých církevněprávních institucích zabývají kanonickým právem. Publikace autorů přednášejících teorii práva, kanonické právo i jeho dějiny na pražské Katolické teologické fakultě tak doplňuje česky psanou právnickou literaturu o doposud chybějící oblast a má předpoklady stát se učebnicí tohoto předmětu pro několik nejbližších generací. Součástí knihy jsou nejen rozsáhlé rejstříky, ale i 88 právních pravidel z Knihy šesté Bonifáce VIII., která ani po staletích neztratila nic ze své aktuálnosti.

A magyar állam titkainak büntetőjogi védelméről hazánkban a mai napig nem született önálló monográfia. Az „állam titkai” fogalom sem a büntetőjogban, sem más jogágakban nem létezik: használatos volt a múlt század első feléig a katonai és a diplomáciai titok, majd 2010-ig az államtitok és a szolgálati titok kategóriája.A 2009. évi CLV. törvény hatályba lépése után egységesen a minősített adat fogalmát találjuk meg a hatályos magyar büntetőjogban is. Ez a könyv viszont nem kizárólag a minősített adatokat tekinti a magyar állam titkainak, hanem tágabb értelemben e körbe sorolja a kémkedés egyik minősített esetét, de az igazságszolgáltatással összefüggő titoksértést, a gazdasági titok és az üzleti titok megsértését is.

Mikor ?több hónapnyi megfeszített munkát követően 1787 szeptemberében Benjamin Franklin kisétált a philadelphiai Independence Hall épületében tartott alkotmányozó gyűlésről, egy asszony lépett oda hozzá, kíváncsian nekiszegezve a kérdést: „Doktorúr, mi lett az eredmény: köztársaság vagy monarchia?” – „Köztársaság – hangzott Franklin válasza. Majd sietve hozzátette: – Ha sikerül megőrizniük.” Amerika egyik alapító atyjának máig ható üzenete, hogy az alkotmányban kifejezésre jutó elvek, értékek és jogok, illetve tágabb értelemben az erkölcsi, politikai és gazdasági víziók egyetlen nemzetnek sem hullanak az ölébe. Ezeket csak hosszas küzdelmek, párbeszédek, viták és nem egy esetben harcok árán lehet kivívni. A konfrontációkban kibontakozó gondolkodás azonban kultúrateremtő hatású, nélkülözhetetlen a politikai hagyomány megszilárdulásához. Az interjúkötet az amerikai politikai közösség ilyen küzdelmeibe enged bepillantást. Philadelphiától San Diegóig, Washingtontól Seattle-ig Amerika legnevesebb jogászprofesszorai, alkotmányjogász szakértői, valamint híres jogászintézményeinek vezetői kalauzolnak az egyedülálló utazás során. Szókimondó őszinteséggel rántják le a leplet az ország jelenkori alkotmányos dilemmáiról, így például a hatalomgyakorlási struktúra torzulásáról, a bírókinevezések tétjéről vagy a modern technológia alapvető jogokra gyakorolt hatásairól. A súlyos kérdések tárgyalása közben olyan érdekességekre is fény derül, mint például hogy kik voltak az „éjféli bírók”, mi az a „bírósági dzsúdzsucu”, hogyan forradalmasítják az alkotmányjogi gondolkodást a karizmatikus vezetők, vagy miért tüntetnek ma gyakrabban a legfelsőbb bíróság, mint a törvényhozás épülete előtt. Az utazás során nemcsak a pezsgő tengerentúli vitakultúra, hanem az a tanulság is kirajzolódik, hogy végső soron minden ország sorsa a saját kezében van.

A társadalmi fenntarthatóság elmélete elismeri és céljának tekinti az egymást követő nemzedékek megfelelő életminőséghez való egyenlő jogának biztosítását és az ezzel összefüggésben álló kötelességek teljesítését. A 2015-ben elfogadott fenntartható fejlesztési menetrend célul tűzte ki a szegénység felszámolását, a méltányos életkörülmények biztosítását, ami a polgári jogérvényesítés területén a joghoz jutás könnyítését, az eljárási jogok egyenlő és hatékony biztosítását célozza. A kötet az Európai Unió polgári eljárásjogi vívmányait, az említett célok szolgálatába állított klasszikus perjogi, illetve alternatív eljárásjogi eszközeit, a vitarendezést lezáró döntés végrehajtásának biztosítását lehetővé tevő uniós rendelkezéseket és mindezek magyar jogban történő megjelenését mutatja be.

A kötet teljesen új perspektívából mutatja be a világ jogrendszereit, mert a szerző szakít az eddigi sémákkal és olyan új rendszertant alkot, amelyben az európai mellett az angolszász jog világa éppúgy megtalálja a helyét, mint a kínai, a japán, a zsidó és az iszlám jog, sőt, a természeti népek szokásai is.A sorokat olvasva olyan új fogalmakkal ismerkedünk meg, mint a legiszlatív, interpretív és konszenzuális jogi rendszer, a normatív dialektus, a fogolyállam vagy a jogrendszerek dinamikáját leíró adaptáció és transzformáció, amelynek révén párhuzamos vagy összetett rendszerek születnek. E valóban globális merítésű könyv feltárja az egyes rendszerek mögött meghúzódó nagyon eltérő emberképet és a társadalomformáló erejű ideológiák hatásait is.A mű nem leíró jellegű ismertetése az egyes jogi kultúráknak, mert elsősorban arra keresi a választ, hogy milyen okság és összefüggésrendszer mutatható ki az egyes civilizációk és azok jogfelfogása között, miközben időben és térben hatalmas utazásokat teszünk Rómától a posztmodern világig, a germán szokásoktól a japán szamurájok államáig