Najnovšie - Prírodné vedy strana 11 z 26

Počasie nepokrýva celú oblasť ako deka, ale mení sa pri každom kroku lesom či ulicou. Stačí, ak prejdete popri strome alebo zabočíte do ďalšej ulice, a cítite, že je čosi inak. Svet počasia je tajomný: žijeme v ňom všetci, ale málokto ho skutočne vidí. A predsa nám každý deň posiela nepatrné znamenia, ktoré signalizujú, čo sa deje – a čo sa ešte len stane. Väčšina ľudí si ich nevšíma, ale ak viete, kde hľadať, už ich nikdy neprehliadnete. Tajný svet počasia vás naučí jednoduché pravidlá, vďaka ktorým tieto znamenia rozlúštite. A keď budete vonku, či už v meste, na pláži, alebo v divočine, otvorí sa pred vami celkom nový vzácny rozmer trávenia času. Tristan Gooley o tom hovorí: „Predstavte si znamenia ako postavy. Keď budete skúmať ich zvyky a správanie, ožijú vám pred očami a odhalia svoj zmysel. Tu pramení schopnosť čítať, čo sa deje a čo sa ešte len stane.“

Kniha představuje výsledky rozsáhlého výzkumu uskutečněného na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy interdisciplinárním týmem didaktiků matematiky, lingvistů a psychologů. Matematická slovní úloha je zde zcela nově nahlížena jako textový útvar, který má svá vlastní specifika. Výzkumně bohatá data dovolila identifikovat hlavní kritická místa žákovských řešení z hlediska lingvistiky a matematiky, ale také v jejich vzájemném synergickém působení. Autoři přinášejí řadu nových odpovědí na otázky, které si učitelé kladou při konfrontaci s obavami žáků ze slovních úloh a s neúspěšností jejich řešení. Kniha je určena nejen pro badatele v didaktice matematiky, ale také pro učitele matematiky a jejich vzdělavatele. Výsledky předloženého výzkumu budou užitečné i pro tvůrce matematických testů a autory učebnic.

Kniha předkládá přehled problémů z oblastí výzkumu životního prostředí s ohledem na jejich aktuálnost a potenciální rizika, která do budoucna mohou daná témata skýtat. Zahrnuje kapitoly z oblasti dopadů a aspektů globálních změn, problémy týkající se nových typů znečištění životního prostředí a jejich expozice a rovněž témata týkající se změn v chování populace ve vztahu k přírodě a komunikace environmentálních otázek ve vztahu k veřejnosti. Publikace se dotýká rovněž problematiky očkování a věnuje se i legislativní stránce ochrany životního prostředí.

Budoucnost prochází žaludkem. Snad žádnou tělesnou potřebu nepociťujeme tak naléhavě jako hlad a žízeň. Starost o plný žaludek proto stojí v základu každého života i celé lidské civilizace: od toho, co jíme, jak jídlo vyrábíme, přepravujeme, uchováváme a pořizujeme, se odvíjí naše zdraví, národní hospodářství i stav planety. Současná produkce jídla i podoba stravování však v globálním měřítku nesvědčí nikomu. Statistiky mluví o rostoucí míře civilizačních chorob, státy přestávají být soběstačné a v budoucnu mají přibýt ještě další miliardy hladových krků, které má planeta uživit. Jídlo je tak nenápadným středobodem mnoha globálních problémů a mělo by k sobě vázat politickou, společenskou i filozofickou pozornost. Carolyn Steelová proto zpovídá farmáře, polemizuje s filozofy, navštěvuje architekty nebo čte literární klasiky a ve své odvážné knize Sitopie dopřává jídlu důležitost, jaká mu náleží. Nejen dnes, ale hlavně v budoucnu.

Pokazili sme si planétu? Od čias, kedy ľudia vynašli prvé stroje poháňané motormi, sa s našou planétou dejú zvláštne veci. Čo pre nás ľudí tieto zmeny znamenajú? Ako vlastne vyzerajú? Do akej miery nás ohrozujú a dokážeme ich my sami nejako ovplyvniť? Stručne a zrozumiteľne vysvetlené najdôležitejšie fakty o tom, čo sa deje s našou planétou, keď sa do jej atmosféry dostáva príliš veľa skleníkových plynov z našich fabrík, áut a domácností. Tento praktický sprievodca je určený všetkým deťom aj dospelým, ktorí majú veľa zvedavých otázok o súvislosti medzi klimatickou zmenou a životom okolo nás. Vďaka nemu dobre porozumiete tomu, prečo sa o klimatickej zmene toľko píše a hovorí a čo je najdôležitejšie - naučíte sa sami premýšľať o tom, ako dokážeme my ľudia prispieť ku zmene k lepšiemu.

Data, grafy a analýzy nás dennodenně obklopují a narážíme na ně v médiích i při hospodských debatách. Statistiky nám slouží jako nepostradatelná opora při orientaci ve světě, a přece je čím dál víc zpochybňujeme. Když se však čísla dostanou do povolaných rukou, umějí změnit svět k lepšímu. Navzdory tomu, co se mezi lidmi traduje, nejsou dobří statistikové žádní podfukáři. Nešíří kouřovou clonu, ale naopak odkrývají nové obzory. Kvalitní statistické údaje pro nás znamenají totéž co pro hvězdáře dalekohled, pro bakteriologa mikroskop nebo pro radiologa rentgen. Pokud se jim otevřeme, odhalí ve světě kolem nás to, co bychom jinak přehlíželi. Tim Harford v knize Jak číst čísla vychází z praktických zkušeností ekonoma a zároveň moderátora rozhlasového pořadu BBC More or Less. Sestupuje s námi do hlubin dezinformací, mlžení i podezřelých výzkumných postupů a nachází v nich drahocenná data a analýzy, pro které stojí za to se čísly zaobírat.

Boje o pitnú vodu, nové výbuchy masového násilia, etnické čistky, občianske vojny v najchudobnejších krajinách sveta, nekonečné prúdy utečencov. Konflikty 21. storočia sa už neodvíjajú od ideologického súperenia medzi veľmocami, ale skôr od triednych, náboženských a zdrojových otázok. Genocídy minulého storočia nás naučili, ako rýchlo sa sociálne problémy môžu prejaviť v radikálnych a smrtiacich riešeniach. Bohaté krajiny dnes už vyvíjajú stratégie na získanie zdrojov a udržanie klimatických utečencov mimo svojho územia. Harald Welzer ukazuje, ako spolu súvisí klimatická zmena a násilie. Klimatická zmena má ďalekosiahle dôsledky na životné podmienky ľudí na celom svete: obývateľný priestor sa zmenšuje, vzácne zdroje ubúdajú, prehlbuje sa nespravodlivosť nielen medzi Severom a Juhom, ale aj medzi generáciami, čo vytvára podmienky pre nové sociálne napätia a vedie k násilným konfliktom. Klimatická zmena predstavuje nové závažné výzvy v oblasti bezpečnosti, zodpovednosti a spravodlivosti, ale ako Welzer znepokojujúco objasňuje, robí sa veľmi málo, aby sa im čelilo.

Co dělá pevnou látku pevnou a temnou hmotu temnou?Proč jsou subatomární částice barevné?Dozvíme se někdy, co je za hranicemi viditelného vesmíru?Jim Al-Khalili mistrné osvětluje nejhlubší poznatky moderní fyziky a vysvětluje, co nám tato zásadní veda říká o vesmíru a povaze samotné reality. Začíná představením základních pojmu jako prostor, čas, energie a hmota, poté popisuje tři pilíře moderní fyziky – kvantovou fyziku, teorii relativity a termodynamiku. Chceme-li plně porozumět realitě, je nezbytné je navzájem propojit. Pomocí úžasných příkladů a důmyslných analogií objasňuje fyziku na extrémních vesmírných i kvantových škálách, vymezuje hranice, za nimiž se tento obor stává spekulativním, a ukazuje, proč a jak tvoří fyzika základ našich každodenních zkušeností a technologií. Fyzika se v jeho podání stává nástrojem neúnavného lidského pátrání po nejzákladnějších principech, jež by přesně vysvětlily podstatu přírody a světa kolem nás. Metody fyziky se řídí základními hodnotami, jako jsou poctivost a pochybnost. Poznatky, které jsme díky fyzice objevili, nás posilují i pokořují. Presto s pomocí této védy nadále statečné pronikáme do neznáma. Fyzika je proste důležitá pro každého: na dobrodružném hledání pravdy se i díky této knize můžeme podílet úplně všichni!

Dost už bylo paniky kolem hurikánů, požárů a mizejících ledovců, říká dánský autor Bjorn Lomborg ve své poslední knize Falešný poplach. Média, aktivisté i politici se shodují na tomtéž alarmujícím poselství, totiž že změna klimatu ničí planetu a my proti ní musíme podniknout drastické kroky. Ke změně klimatu podle autora sice skutečně dochází, není to ale žádná apokalyptická hrozba, k jejímuž odvrácení bude nutné snížit životní úroveň, zdražit základní potřeby a energie, což pocítí především obyčejní lidé. Stačí vzít rozum do hrsti a spočítat si přínosy a náklady, abychom našli řešení, které nezruinuje naši civilizaci a umožní lidstvu přežít. Kniha ukazuje, že takřka všechno, co o klimatické změně slyšíme, je mylné či přímo vylhané. Kromě toho však autor také navrhuje konkrétní kroky, které povedou ke světu mnohem lepšímu pro nás všechny, byť by byl o něco teplejší než dnes.

Václav Cílek v této knize navazuje na předešlá díla, především na Krajiny vnitřní a vnější (2002, rozšířené vydání 2005) a Makom. Kniha míst (2004, rozšířené vydání 2007). Zabývá se znovu krajinou a místy, životním prostředím a klimatem. Dokonce se opatrně věnuje "popisu světa při velkém skoku dopředu, při kterém jsme se víc soustředili na výkon než na to, kam skáčeme..." Knihu doplňují kromě fotografií také ilustrace z pozůstalosti malířky Olgy Karlíkové, která třicet let poslouchala zpěv ptáků a soustředěně jej zaznamenávala.

„Homo sapiens extravagantne uspel na úkor iných druhov.“ Americká novinárka Elizabeth Kolbert prináša zásadnú knihu o budúcnosti nášho sveta a masovom vymieraní, ktorému práve čelíme. V histórii našej planéty došlo k piatim hromadným vyhynutiam, v dôsledku ktorých sa náhle a drasticky znížila rozmanitosť života na Zemi. Vedci aktuálne monitorujú šieste vymieranie, ktoré je podľa predpovedí najničivejším vyhynutím od dopadu asteroidu, ktorý vyhubil dinosaury. Tentoraz však stojíme pred kataklizmou my ľudia. Autorka sa s vedcami púšťa do terénu a prepája množstvo výskumov na poli geológie, morskej biológie, ale aj astronómie a genetiky a na osudoch vyhynutých živočíšnych druhov ukazuje desivý obraz vymierania, ktorý pravdepodobne čaká aj ľudstvo, ak nezmení smer, akým sa vydalo. Zároveň objasňuje pozadie veľkých prírodovedných sporov, vďaka ktorým vznikli jednotlivé vedné odbory. Prostredníctvom príbehov z dejín živočíšnych druhov, ale aj prírodných úkazov ako Veľká koralová bariéra či amazonský dažďový prales ponúka žalostné obrazy vymierania života na Zemi, na ktoré ako prvý upozornil Georges Couvier v Paríži. Šieste vymieranie bude pravdepodobne trvalým dedičstvom ľudstva, a ako poznamenáva autorka, núti nás prehodnotiť otázku, čo znamená byť človekom. Kniha Šieste vymieranie ponúka fascinujúcu exkurziu do histórie našej planéty, ktorá bola svedkom piatich hromadných vyhynutí. V prebiehajúcom šiestom Elizabeth Kolbert skúma, akú úlohu človek zohral pri drastickej klimatickej zmene, ktorá ohrozuje vyhubenie ďalších dvadsiatich až päťdesiatich druhov rastlín a živočíchov vrátane ľudstva. Napriek tomu ešte stále nevnímame násilnú kolíziu medzi civilizáciou a ekosystémom Zeme ako dostatočne závažnú a príliš pomaly prijímame opatrenia na vyriešenie globálnej environmentálnej krízy.

Publikace si klade za cíl shromáždit česká, moravská a slezská místní jména, jež odrážejí názvy stromů, keřů a polokeřů. Stromy a keře, zejména ty samostatně rostoucí, přitahují pozornost, a tak odnepaměti sloužily k určení polohy, směru či k orientaci v terénu. Právě místa nazvaná podle dřevin jsou v knize mapována a s nimi související lokality obcí jsou souhrnně zaneseny do veřejných online map, které nabízejí data k dalšímu použití. Zaznamenaná data je ale třeba interpretovat obezřetně, neboť vlastní jména se při užívání chovají poměrně specificky. Jejich úkolem není zprostředkovat obraz minulé ani současné krajiny, mohou však napovědět minulý a současný vztah obyvatel k ní.

Všetci hovoria o umieraní lesov. Čo však skutočne umiera? A predovšetkým prečo? V tejto knihe Peter Wohlleben pôsobivo opisuje, ako sa príroda sama reguluje a lieči – ak ju necháme na pokoji. Pretože stromy sú nielen schopné prispôsobiť sa okoliu, ale aj odovzdávajú potomstvu skúsenosti so zmenenými životnými podmienkami bez ohľadu na to, či ide o stáročné vedomosti alebo o novonadobudnuté poznatky. Zmenou genotypu v semenách dokážu stromy vychovávať svoje potomstvo – a tak ho perfektne pripraviť na nové klimatické podmienky. Prekvapujúca schopnosť stromov prispôsobiť sa má určité hranice. Listnaté stromy práve teraz potrebujú neporušené spoločenstvo, aby sa vzájomne podporovali, odparovaním sa vzájomne ochladzovali a dokonca vytvárali dažďové oblaky – o všetky tieto schopnosti prichádzajú následkom masívnych výrubov. Nepôvodné ihličnany nemajú v čoraz suchšom a horúcejšom podnebí budúcnosť. Peter Wohlleben nekompromisne odkrýva drsné praktiky lesníckej loby, politikov a lesného hospodárstva zoči-voči múdrosti prírody a ukazuje, že prudký vývoj už nedovoľuje ďalšie omyly. Keď budeme naďalej ničiť životné prostredie, stromy si bez nás nejako poradia, ale my bez nich neprežijeme. Lesy môžu zachrániť klímu... ak si sami nepodpílime konár, na ktorom sedíme.

Proměňte vaši kuchyň v domácí laboratoř, zábava začíná! Fyzika patří mezi předměty, které bývají považovány za složité a obtížně pochopitelné. Nenechte se však odradit! Ukážeme vám, že dokáže být hravá a zábavná. Strohé vzorce a poučky stačí doplnit o jednoduché experimenty a uvidíte, že fyzikálním pojmům a jevům porozumíte během chvilky. Pokusy jsou naprosto bezpečné a nebudete k nim potřebovat žádné speciální vybavení. Proměňte vaši kuchyň v domácí laboratoř, zábava začíná!

Věděli jste, že sýkory modřinky milují meduňku, protože s její pomocí mohou vyhánět parazity z hnízda? Nebo že mandelinka mátová dokáže spořádat tolik máty, že po ní pak sama voní? Hýl si pochutná na zimolezu. Veverku přilákají lískové oříšky, kos zase ocení rybíz. Věděli jste ale, že přední místo v jídelníčku hýla obecného patří červeným bobulím zimolezu ovíjivého? Nebo že mandelinka mátová dokáže spořádat tolik máty, že po ní pak sama voní? Elke Schwarzerová vás provede vlastní zahradou a při tom vám prozradí, kterými rostlinami nalákáte do zahrady oblíbená divoká zvířata. Z kousku zeleně se tak může stát ráj a vy zároveň přispějete k zachování rozmanitosti domácích druhů. Vaši noví spolubydlící vám za to poděkují. zahrada a její přínosy pro zachování původních druhů více než 70 podrobných popisů rostlin a živočichů návody na výrobu ptačí budky, budky pro ježky či netopýry a vytváření hnízdních příležitostí pro další druhy zvířat. Autorka Elke Schwarzerová vystudovala biologii a co nejčastěji se pohybuje v přírodě. Fotografuje rostliny, hmyz a zahradničí na své přírodní biozahradě s kompostem, bez rašeliny a bez pesticidů. Na její zahradě lze objevit několik včelích hotelů, čmeláčí hnízdo, písečné včely v trávníku a mnoho dalšího.

Bez varování se objeví v zahradě, nestydatě se tam roztahuje a stojí nás čas a nervy - to je plevel. Tato kniha zábavnou formou radí, jak nezvané návštěvníky vykázat do patřičných mezí nebo jak si na nich pochutnat. Elke Schwarzer představuje 28 těchto tvrdošíjných rostlin jednu po druhé a ukazuje, jak se jich zbavit pletím, jaké triky na ně platí nebo jak je vypudit ze zahrady. A pokud už se vám na zahradě plevel rozrostl, můžete ho rovnou prakticky zužitkovat v kuchyni. Susanne Hansch sestavila více než 50 receptů z divokých rostlin, od postupu na přípravu kopřivových karbanátků až po tabouleh s hulevníkem a brusinkami, a dokazuje, že divoké rostliny mají na talíři své místo. A kdoví, až je sami ochutnáte, možná už je ani nebudete považovat za plevel.

Klimatické zmeny sa dejú, no neznamenajú koniec sveta. Nepatria dokonca ani k najvážnejším ekologickým problémom dneška. Autor rozoberá v jednotlivých kapitolách problémy ochrany životného prostredia, dobre známe z médií. Usiluje sa o vecný prístup k problematike a vyhýba sa diskreditácii iných názorov. Alarmizmus podľa neho bráni vecnej analýze a v dôsledku toho aj efektívnemu riešeniu problémov. Ako zasvätený environmentalista má jasný názor na mierové využívanie jadrovej energie: bez CO2, s vysokou hustotou energie a mierou bezpečnosti. Práve preto sa zmenil z predchádzajúceho oponenta na jej obhajcu. Sám seba charakterizuje ako racionálneho environmentalistu, ktorého apokalyptický fanatizmus ekologických aktivistov inšpiroval, aby skúmal konkrétne dôsledky a motiváciu ich kampaní a hľadal vhodné alternatívy. Kniha ponúka množstvo konkrétnych informácií a zaujímavých príkladov z celého sveta. Iba málo ľudí totiž vie, že ľudstvo nespôsobuje svoje „šieste masové vyhynutie“, Amazonský prales v skutočnosti nie sú „pľúca sveta“, za nebezpečné požiare v Austrálii a Kalifornii nemôže zmena klímy či to, že emisie uhlíka v najbohatších krajinách sveta od polovice 70-tych rokov klesajú. Vďaka týmto do značnej miery neznámym faktom o lesných požiaroch, plastovom odpade, vymieraní živočíšnych a rastlinných druhov, využívaní pôdy či výrobe energie, ktoré len ťažko nájdeme v známych verejnoprávnych médiách, a originálnemu prístupu skúseného ekológa má kniha šancu zaujať aj slovenských čitateľov a podnietiť tak kultivovanú diskusiu.

Ha meg akarjuk változtatni a világgal való kapcsolatunkat, a módszerünk tehát az lehet, ha megváltoztatjuk az intelligenciáról alkotott képünket: hogy hogyan működik, és hogy kinek a birtokában van. Azon a szűk értelmezésen túl, amelyet a techvállalatok nagy része és az ember egyedülállóságát hangsúlyozó alapelv (miszerint az emberi intelligencia egyedi és az összes többinél nagyszerűbb) hirdet, rengeteg más megközelítése is létezik az intelligenciáról való gondolkodásnak és magának az intelligencia gyakorlásának. E könyv célja, hogy megkezdje az intelligencia újraértelmezését: kitekintsen a saját magunk és a teremtményeink jelentette horizonton túlra, és megpillantson egy vagy több másfajta intelligenciát, olyanokat, amelyek mindig itt voltak velünk, az orrunk előtt - és számos szempontból megelőztek minket. Eközben talán azt is megváltoztathatjuk, ahogyan a világról gondolkodunk, és utat mutathatunk egy új, kevésbé kizsákmányoló, romboló, kevésbé egyenlőtlen, igazságosabb, barátságosabb, gyógyító jövő felé."Ez egy fontos könyv. Olvasd el. Olvasd el újra. Beszélj róla. Mindenkinek, akit ismersz."The Washington PostEmlékezhet-e egy növény? Felismeri-e magát egy elefánt a tükörben? Építhetünk-e rákokból számítógépet?Első látásra a fenti kérdések között nincs összefüggés, valójában azonban mind ugyanarra irányulnak: hogyan működik a nem emberi intelligencia. Évezredeken keresztül ugyanis úgy véltük, az értelem képessége csak az emberre jellemző, de a körülöttünk lévő világban megtalálhatók az intelligencia más formái, amelyek mindig is itt voltak velünk a Földön, csak eddig nem vettük észre őket. Nem olyan régóta pedig egy újfajta értelmet fejlesztünk: a mesterséges intelligencia az elmúlt években teljesen átalakította az életünket, a nyilvánvaló előnyei mellett azonban egyre inkább látszanak a káros hatásai, veszélyei is.Mit tanulhatunk ezektől a különböző értelmes létezőktől? Hogyan változhatunk meg, és változtathatjuk meg a technológiánkat, a társadalmunkat, hogy igazságosabban élhessünk egymással és a világgal? Az emberi intelligencián túl ezekre a mindannyiunk sorsát érintő kérdésekre keresi a választ.

Kisorsolták a heti lottószámokat: 25 - 40 - 41 - 52 – 56. Te is megkérdezted már: Miért a 25? Te is megkérdezted már: Miért nem a 39? Te is megkérdezted már: Miért nem játszottam meg a 41-et? Te is megkérdezted már: Miért nem az én számsoromat húzták ki? Te is megkérdezted már: Miért ezt a számsort sorsolták ki? Te is megkérdezted már: Hogy tudtam volna én eltalálni a nyerő számokat?  Ez a könyv erre az egy kérdésre adja meg a választ: hogyan lehetséges kitalálni a lottószámokat az előző heti nyerőszámok alapján, és egyáltalán, lehetséges-e ez? A szerencse ahhoz kell hogy megvedd ezt a könyvet, nem a lottóhoz, az nem szerencse kérdése, a lottó az a kiszámítható jövő kérdése. A pályafutásomat a siker és a siker elérése kérdések megválaszolásával töltöttem, így sok lottónyertes felkeresett azzal, hogy segítsek nekik a lottónyereményük befektetésében és a sikeres élet kialakításában. Viszonylag sok lottónyertessel elbeszélgettem, és voltak akik elmondták a nyerési stratégiájukat. Volt, aki több játékon is nyert, és mivel az egész tiszta logikának tűnt a számomra, elkezdtem én is utánajárni a lottó-titoknak. Csakhamar kiderült a számomra, valóban nincs itt semmi titok, szimplán numerológia, logika és statisztika, na meg JÁTÉK a számokkal, ez a lottó. Később rájöttem, a lottó nem neked játék a számokkal, hanem játék a számoknak! Na és hogy lehetsz te lottónyertes? Egyszerűen, legyen egy érvényes szelvényed, ami tartalmazza az összes nyerőszámot, de ha többet szeretnél tudni, akkor gyere és kövess…