Najnovšie - Odborná a populárno-náučná literatúra strana 202 z 500

Cílem je zažehnout oheň v duši každého člověka, který se této knihy dotkne. Za léta práce s muži se Peter Podlesný příliš často setkával s tím, že mnozí z nich navzdory své snaze nedokázali najít směr nebo odpověď na otázku: "Co to znamená být mužem v 21. století?". Předáváním ohně má na mysli něco podobného jako v antickém mýtu o Prométheovi, který ukradl oheň bohům a přinesl ho lidem. Přebírání předaných zkušeností, dovedností, odpovědí a jejich předávání dál. V rukou držíte knihu, která byla napsána z hněvu i naděje. Ze zlosti, protože se mu nelíbilo množství zlomených mužů, kterým otcové nepředali oheň. Z naděje, protože věří, že společně můžeme dosáhnout změny.

Jaký je rozdíl mezi průzkumníkem a vojákem? Jak se nebát mýlit se a přiznat si chybu? Jak naše názory přerůstají v identitu? Lidé mají tendenci vidět to, co vidět chtějí. Jinak řečeno trpíme tím, čemu Julia Galef říká „mentalita vojáka“. Jsme ustrojeni tak, abychom hájili myšlenky, v které si přejeme věřit, a zamítali ty ostatní. Pokud ale chceme realitu vnímat správněji, měli bychom se podle autorky cvičit v „mentalitě průzkumníka“. Na rozdíl od vojáka nejde průzkumníkovi o to, aby hájil jednu konkrétní stranu. Jeho úkolem je rozhlédnout se, prozkoumat území a vrátit se s co nejpřesnější mapou. Bez ohledu na to, co by sám upřednostňoval, chce průzkumník především znát skutečný stav věcí. Na základě diskusí z Redditu, postřehů o rozpolcené politické scéně a fascinujících příběhů o tom, jak přežít ztroskotání uprostřed oceánů, jak Jeff Bezos nepodléhá nadměrné sebedůvěře a jak superprognostici strčí do kapsy analytiky CIA, vysvětluje autorka, jak nás klame náš mozek a jak můžeme změnit způsob svého myšlení. Julia Galef ukazuje, že průzkumníci nevděčí za své přesnější vnímání reality tomu, že by byli chytřejší nebo vzdělanější než všichni ostatní. Za jejich úspěchem se skrývá hrstka emočních dovedností, návyků a způsobů, jak se dívat na svět. Toto umění si může osvojit každý.

Řada lidí v naší společnosti byla vychovávána k posuzování, soutěživosti, kladení požadavků a komunikaci s lidmi v termínech, co je „správné“ a co „špatné“. Komunikace v tomto smyslu často vede k nedorozuměním a přerušení spojení. Nenásilná komunikace představuje nejen určitou metodu, ale ucelený pohled na svět. Je založena na naslouchání sobě i partnerovi a ochotě vnímat potřeby a pocity sebe samého i toho druhého. Tak napomáhá k řešení konfliktů a názorových rozdílů a rozvíjí vztahy založené na vzájemné úctě, vcítění a spolupráci. Knihu, která byla pro nové vydání důkladně revidována, ocení čtenáři se zájmem o témata efektivní komunikace, školitelé v oblasti komunikace, učitelé, vychovatelé a kdokoli, kdo kdy ve svých vztazích narazil na potíže a přeje si je transformovat. Marshall B. Rosenberg, Ph.D. byl americký psycholog a tvůrce konceptu nenásilné komunikace. Vyrůstal v neklidné detroitské čtvrti, kde si vypěstoval hluboký zájem o nové formy komunikace, které by poskytly alternativu násilí, s nímž se setkával. Jeho zájem ho dovedl až k doktorátu z klinické psychologie, který získal v roce 1961 na Univerzitě ve Wisconsinu, kde studoval pod vedením Carla R. Rogerse. Další životní zkušenosti a studium srovnávací religionistiky ho motivovaly k rozvíjení principu nenásilné komunikace. Desítky let pracoval jako instruktor a mediátor po celém světě. V Portále dále vyšly jeho knihy Co řeknete, změní váš svět, Nenásilná komunikace v praxi, Nenásilná komunikace a moc.

Až vás přepadne panika, sáhněte po této knize! Olivia Remesová se věnuje výzkumu duševního zdraví na Cambridgeské univerzitě a posledních deset let zasvětila hledání odpovědi, jak se zbavit úzkosti, stresu a paniky. V této stručné a čtivé knize představuje padesát jednoduchých, vědecky podložených řešení, jak bojovat s náladami, které nás dennodenně brzdí. Tyto nápomocné rady, zaměřené na vše od zahlcení přes nerozhodnost, úzkost až po nedostatek motivace, vám pomohou zmírnit tlak a začít růst. Kniha je navržena tak, abyste se do ní mohli ponořit, když to nejvíce potřebujete, a pomůže vám získat zpět kontrolu nad vašimi starostmi. Už žádné odkládání, vyhýbání se situacím nebo obviňování se – Jak mít dobrou náladu vám pomůže cítit se klidně, sebejistě a odolně

Dětský psychoterapeut a psychiatr Peter Pöthe shrnuje ve své knize zkušenosti z více než dvacetileté terapeutické práce s dětmi. Opírá se přitom o aktualizované znalosti a praktické zkušenosti s dětskými klienty, jejich rodiči i s odbornými pracovníky v oblasti péče o psychické zdraví dětí. Zaměřil se na přehledné a systematické zpracování psychoterapeutického procesu s dětmi a dospívajícími, jehož cílem je vedle emoční úlevy a ústupu klinických příznaků i nastartování a podpora psychosociálního růstu. Proces je demonstrován na příkladu úryvků z psychoterapie desítek dětí a dospívajících, které emočně strádají a projevují rizikové chování v důsledku zastaveného nebo zpomaleného emočního vývoje. Autor se specificky věnuje podrobnému „technickému“ popisu terapeutického procesu od začátku po jeho ukončování. Detailně zpracovává nejčastější indikace terapie dětí, násilné a rizikové chování, ztrátu rodiče a náhradní rodinnou péči, vývojová a vztahová traumata, stejně jako terapeutickou práci s rodiči. Kniha může sloužit jako učební text v oboru dětské psychoterapie, jehož potřeba se ukazuje zejména v dnešní postcovidové a váleční době. Je určena jak začínajícím, tak i zkušeným dětským psychoterapeutům, speciálním pedagogům, klinickým psychologům, etopedům, sociálním pracovníkům a dalším reprezentantům péče o trpící a ohrožené děti a dospívající.

V knížce Zbožnost je užitečná ke všemu podává olomoucký arcibiskup Jan Graubner svědectví o tom, co prožíval na těle i na duchu během svého zápasu s nemocí COVID-19. Kdy nejvíce pocítil svá omezení? A jak se ho v nejhlubší krizi dotýkal Bůh? To jej přivádí k úvahám o základech duchovního života. Život s Bohem není strnulý – je to spíše pohyb od jednoho úkolu k dalšímu, zcela jinému. V tomto pohybu pak vnímáme lépe, jak spolu úzce souvisejí duchovní život a naše zdraví, modlitba a naše stresy…

Krátke zamyslenia na každý deň. Svätí otcovia nás učia modliť sa, myslieť a žiť kresťanským spôsobom. Prinášajú múdrosť, ktorú nadobudli vlastnou skúsenosťou v duchovných zápasoch. Ponúkajú ju ďalším generáciám podobne, ako otcovia ponúkajú dedičstvo deťom, ktoré je plodom ich veľkých námah. Prijatie ich skúseností nám pomáha kráčať istejšie a rýchlejšie po ceste k spáse.

Proč některé skupiny lidí překonají samy sebe a dokáží toho mnohem víc, než byste od jejich členů čekali? ODKUD POCHÁZÍ SKVĚLÁ KULTURA? JAK JI VE SVÉ SKUPINĚ BUDOVAT A UDRŽOVAT? JAK ZMĚNIT KULTURU V TÝMECH, KTERÉ POTŘEBUJÍ OPRAVIT? Nahlédněte do nitra nejúspěšnějších organizací světa – včetně amerických námořních jednotek Navy SEALs, společnosti Google či basketbalového týmu San Antonio Spurs – a odhalte, co stojí za jejich úspěchem. Daniel Coyle demystifikuje proces budování kultury tím, že identifikuje tři klíčové dovednosti vytvářející soudržnost a spolupráci, a vysvětluje, jak se různorodé skupiny učí fungovat jednotně. Na příkladech internetového prodejce Zappos, komediální skupiny Upright Citizens Brigade či odvážného gangu zlodějů šperků autor nabízí konkrétní strategie, které spouštějí proces učení, podněcují spolupráci, budují důvěru a podporují pozitivní změny. Coyle prezentuje a analyzuje užitečné příběhy o selhání, na nichž demonstruje, co nedělat, řeší běžné nástrahy a sdílí rady, jak reformovat toxickou kulturu. KULTURA NENÍ NĚCO, CO JSTE – JE TO NĚCO, CO DĚLÁTE.

POZNEJME DĚJINY I VLASTNOSTI TÉTO NAŠÍ JEDINEČNÉ SCHOPNOSTI – OD PRVNÍCH FOREM ŽIVOTA NA DNĚ OCEÁNU AŽ PO NOVÁ ZJIŠTĚNÍ MODERNÍ VĚDY Proč je dobré chodit? Co se děje v mozku, když se hýbeme? Co je to bipedie a proč je pro člověka tak specifická? Chůze: prospívá svalům, zlepšuje držení těla, chrání a uzdravuje orgány, zpomaluje proces stárnutí mozku... ...a dokonce ho může i zvrátit. Díky mozku a nervové soustavě se umíme proplétat davem a orientovat se podle „vnitřní GPS“. Když se mozek rozpohybuje, začínáme myslet kreativněji, zlepší se nám nálada a odplaví se stres. A když kráčíme s někým bok po boku za stejným cílem, podporuje to naši soudržnost. Společná chůze je tmelem, který nás jako lidstvo vždy držel pohromadě a pomáhal nám přežít. Musíme znovu začít chodit. Ať už po horách, po parku, nebo prostě jen do školy a do práce. V knize se dozvíte: Proč je pro člověka chůze tak důležitá a přínosná Jak se naše schopnost chodit vyvíjela a my se díky ní dostali všude Jak a proč funguje mechanismus chůze tak spolehlivě Proč bychom měli na chůzi myslet při designu a architektuře měst Proč je chůze důležitá nejenom pro tělo, ale i mysl a mozek Jak můžeme díky pohybu myslet kreativněji a být zdravější Jak dokáže chůze přispět ke změnám ve společnosti DŮLEŽITÉ JE VSTÁT, ZAČÍT CHODIT, A OBJEVIT TAK SVÉ ŠŤASTNĚJŠÍ, ZDRAVĚJŠÍ A VYNALÉZAVĚJŠÍ JÁ

Co to znamená být člověkem? Odpověď nenajdete v knihovnách ani v intelektuálních diskuzích, ale v dešti, větru, blátě a nepohodlí, kdy každý pór kůže a každá buňka vašeho těla divoce křičí, že žije. Co udělá s našimi smysly dlouhý pobyt v divočině? Kdy a jak vznikaly první lidské příběhy? A kdy vlastně vzniklo naše JÁ? Charles Foster se vypravil do divočiny a zkusil žít v lesích a neolitických osadách, stejně jako kdysi naši předci. Přežíval na velmi zvláštní stravě, lovil divoké králíky, spal pod širákem a dělal i jiné nestandardní věci. Ve své knize nám nabízí fascinující a jedinečný vhled do původu nás, lidí, i do evoluce lidského myšlení a ukazuje, kdo jsme a jak fungujeme ve společenství. Čerpá z poznatků psychologie, neurovědy, zdravotnického práva, přírodopisu, zemědělství a etiky a velmi odvážně se pokouší pocítit propojení s 40 000 lety vývoje lidstva.

Píše sa rok 1858. V pyrenejských Lurdoch plynie zima pokojne ako každá iná, až kým všetkých ľudí nerozruší zvesť o zvláštnej udalosti: dcéra bývalého mlynára, skoro ešte dieťa, Bernadeta, pri skale Massabielle videla krásnu Paniu, ktorá stála vo výklenku jaskyne, držala v ruke ruženec a dobrotivo sa na ňu usmievala. V rovnakom čase pôsobí v mestečku ako daňový úradník Jean-Baptiste Estrade. Je jedným z tých, ktorí chýry o videní považujú za vymyslené bájky, ale len do dňa siedmeho zjavenia, keď ho nepoškvrnená Panna pritiahne k jaskyni, aby bol svedkom priam nebeského výjavu. Pre jeho život to znamená rozhodujúci zlom a Bernadeta sa stáva jeho priateľkou a dôverníčkou. Podrobné dejiny zjavení, ako ich prináša Estradova kniha, azda až na niekoľko detailov, sú spojením Bernadetinho rozprávania a pravdivej správy o tom, čo mohol osobne zistiť aj on sám. Jeho zachytenie lurdských udalostí a ich širších súvislostí, ktoré malo pôvodne slúžiť pre jeho osobné potreby, získalo povahu verejného svedectva, cez ktoré sa Panna Mária verne zjavuje aj očiam nášho srdca.

Ľudia sa dnes málo zamýšľajú nad životom v zmysle slov Svätého Písma a málo uvažujú o zmysle svojho života, ktorý má svoj cieľ v nebi. Je to na ujmu zmysluplnosti ľudského konania a zodpovednosti za život, ale aj na ujmu radosti zo života, ktorý má svoje žalosti, ale nie bez šťastia a radosti. Táto radosť nachádza svoju odpoveď v evanjeliu, ktorého doslovný preklad je „radostná zvesť“ (euangelion). Preto aj kňaz, ktorý sa prihovára ľuďom v homílii, má za úlohu aktualizovať večné pravdy v konkrétnych udalostiach súčasného života. Pravda evanjelia totiž zostáva stále tá istá, aj keď naše okolností života sú menlivé. Snažil som sa v úvahách a zamysleniach, v príhovoroch a usmerneniach, byť priamym aj v bolestných otázkach života, aby som neobchádzal pravdu evanjelia, o ktorej sa píše: „Lebo živé je Božie slovo, účinné a ostrejšie ako každý dvojsečný meč, preniká až po oddelenie duše od ducha a kĺbov od špiku a rozsudzuje myšlienky a úmysly srdca“ /Hebr 4,12/. Mnohí by radšej obišli problematické miesta života, aby sa nedostali do konfrontácie so súčasnými názorovými trendami, ale to sa nedá, ak chceme zostať verní Kristovmu učeniu. Nechcem sa dotknúť nikoho v jeho názoroch, ale chcem zostať verným učeniu cirkvi, ktoré nie je konzervatívne, ale je vždy aktuálne. Mnohokrát až nasledujúce generácie hovoria o omyloch rozličných ideológií, na ktoré sa ľudia báli vo svojom čase otvorene reagovať, a tým sa spôsobilo veľa ťažkých dopadov na celé generácie. Tí ľudia, ktorí si prešli ťažkými skúsenosťami minulých ideológií, už by nechceli nič podobné zažiť a nechcú, aby to zažívali aj budúce generácie. Ak sa hĺbavo zamýšľame nad aktuálnymi problémami svojej doby v zmysle slov Písma, nedôjdeme k žiadnym omylom, lebo Boh sa v ničom nemýli. Len my, ľudia, si musíme dávať veľký pozor, aby nás zlé interpretácie aj slov Písma neodviedli od pravdy, preto nám apoštol Peter zdôrazňuje: „Predovšetkým však vedzte, že nijaké proroctvo v Písme nepripúšťa súkromný výklad. Lebo proroctvo nikdy nevzniklo z ľudskej vôle, ale pod vedením Ducha Svätého prehovorili ľudia poslaní od Boha“ /2Pt 1,20-21/. A tak vám prajem veľa podnetných zamyslení nad životom, ktorý má cenu večnosti, a tým aktérom, ktorí sa zaslúžili o vydanie tejto publikácie a zozbierali i usporiadali tieto zamyslenia do knižnej podoby zo srdca ďakujem a na všetkých vás zvolávam Božie požehnanie a ochranu Božej Matky. +Milan. "SLÁVA ISUSU CHRISTU!"

Po piatich rokoch prichádza na knižný trh druhé vydanie, rozšírené o 40 strán a prinášajúce 2 nové kapitoly a 15 podkapitol. Kniha prináša poznatky o poskytovaní prvej pomoci, nadobudnuté autorom za viac ako 45 rokov pôsobenia v oblasti výučby a poskytovania prvej pomoci laikmi a profesionálnymi záchranármi. Každá kapitola, aj podkapitola, je rozdelená na niekoľko častí, ktoré sa líšia hĺbkou vedomostí pre laikov so základnými a rozšírenými kurzami prvej pomoci, pre školiteľov prvej pomoci Červeného kríža, pre certifikovaných inštruktorov prvej pomoci a pre zdravotníkov – sestry a lekárov neprichádzajúcich pravidelne do kontaktu s akútnymi stavmi . Určená je ako predkrm a zákusok pre všetkých, ktorí chcú vedieť o prvej pomoci čo najviac. Pre laikov, ktorí idú absolvovať kurz prvej pomoci pred začiatkom autoškoly, pre žiakov druhého stupňa základných škôl a stredoškolákov v krúžkoch prvej pomoci, pre študentov stredných zdravotníckych škôl, lekárskych fakúlt a zdravotníckych nelekárskych odborov a aj pre pracovníkov v zdravotníctve. Medzi predkrmom a zákuskom je nevyhnutné absolvovať praktický nácvik poskytovania prvej pomoci ako hlavný chod, lebo iba čítaním sa nikdy nikto praktickým manuálnym zručnostiam nenaučí. Ľudia ešte nepochopili, že ranení a chorí neumierajú preto, lebo záchranka prišla neskoro, ale preto, že im neposkytli včas prvú pomoc.

Monografia je venovaná fenoménu spoločenskej dôvery na Slovensku, ktorú sa snaží čo najkomplexnejšie predstaviť. Jej hlavným cieľom je bližšie pochopiť a opísať teoretické pozadie spoločenskej dôvery a empiricky uchopiť jej stav, vývoj v čase a širší spoločenský kontext. Tomuto cieľu dodáva relevantnosť fakt, že spoločenská dôvera, ktorá je v sociologickej literatúre považovaná za dôležitý pilier spoločenského života, dosahuje na Slovensku dlhodobo veľmi nízke hodnoty.

Vždy keď sa niečo stane, tak nám treba pochopenie a ja som si vždy prial len upresňovať jav a to prítomný čas. Ak považujeme väčšinu priateľov za všetko, tak od tých pravých väčšinou si vystačíme aj s veľmi veľkým málom. Jedna veľká neznáma, vyžiadaná groteska, vplyv, neuskutočnená prestávka. Niekedy ťahali sme o niečo viac, nikto nezakazoval nám rásť. Byť skúsení a vedieť tušiť. Byť doma na vode a súši. Niekedy absolvujeme prázdnotu, aby sme mali znovu význam. Dorothy bola zasa jedinečná inak, vedela si nepočítať do desať a vedela k rôznym témam skladať profesionálne kázania. Jediné čo ju nebavilo tak to boli témy... Životopisné, údajové príbehy, pre štruktúrované posolstvá ďalej publikum, ktoré malo jasný osvietený príbeh, niekoho kto nebol schopný svojho opisu. Ale pohyboval sa v biznise kde sa ťahalo inými slamkami. V podstate som sa v práci bežne stýkal z rôznymi typmi jej nepísaných deštrukcií. Držať sa chvíľu svojho uváženia znamenalo buď, dlhú chvíľu ticha alebo sa človek dostal k odpovediam na otázky, ktoré neboli ešte vyslovené. V takýchto prípadoch stačí menšia skupina ľudí, ktorý sú si tak blízky až vedia ťahať zo sveta audiovizuálne maľby, ktoré sa stávajú viac ako svetom, v ktorom každý deň pohltilo svetlo a tmu. Tereza, Michael moja križovatka toho čo s Dorothy nenájdem. Ak mám mať všetku tóninu vzdelania obávam sa, že ma moje vedomie raz zatratí, tak ako predošlé generácie a ja Lukáš ostanem ako posol príkladu.

Ako spustiť proces „tlačenia“ vlastných peňazí? Prečítajte si o budovaní existenčného zázemia, a to postupne bez závislosti na príjme zo zamestnania. Návody v princípoch a príkladoch. Kniha je o možnosti naučiť sa „plávať“ ak sa chceme bezpečne pohybovať vo vode. Nemusíme, ale keď sa v nej náhle ocitneme je už dosť neskoro nad tým uvažovať. Opisuje situácie, ktoré predstavujú riešenia a pomyselné „dno“, na ktorom sú „diamanty“ k dispozícii vo forme pravdivých informácií, na ktorých základoch môžeme stavať. Vôľa „pozbierať ich“ znamená vykročenie tým správnym smerom. Ste ochotní pozbierať tie vaše? Nikdy nie je neskoro, ale čím skôr tým lepšie. Využite preto jedinečnú príležitosť, ktorú vám kniha ponúka.

Množstvo ťažkostí a nejasností, ktoré spôsobuje čítanie evanjelií, vyvoláva otázku, či je možný prístup, v ktorom by sa okrem osvietenia Duchom Svätým, ktoré je nevyhnutné, bolo možné uchýliť aj k rovnako potrebnému svetlu zdravého rozumu. Je možné čítať evanjeliá tak, aby to vzbudilo vieru, a nie iba spôsobom, ktorý vieru predpokladá, či priam vyžaduje? Musíme prijímať epizódy a posolstvá, ktoré sú zjavne v rozpore s rozumom a zdravým úsudkom? V tejto knihe sa pokúsime dať odpoveď na niektoré otázky sériou úvah, adresovaných tým „neveriacim“, ktorí sa pokúšajú o prvý kontakt s evanjeliami, a tým „veriacim“, ktorí chcú objaviť bohatstvo skryté v textoch, takých dôležitých pre život kresťana.

Svazek Potěšení není nikdy dost obsahuje tři knížky fejetonů Hany Pinknerové na téma vděčnost, radost a potěšení. Potěšení jsou pro autorku „Boží milostné vzkazy, jež na nás čekají na našich denních cestách“. Věnovala se jim do hloubky tři roky. V první části vypráví o potěšeních, která jsou – ale neměla by být! – samozřejmá. V druhé fázi se snaží najít potěšení v tom, co nebývá příjemné. Otázka, kterou si položila v třetím roce svého hledání, zní: Existuje něco, co se nedá v potěšení proměnit? Dospěla k této moudrosti: „V každé situaci, za všech okolností, vždycky stojí za to, potěšení hledat. Bůh totiž slibuje, že kdo hledá, ten najde. A potěšení jsou jeho disciplína.“ Krásu autorčiných krátkých zamyšlení oceníte zvláště ve chvíli, kdy pro samé povinnosti žádná potěšení kolem sebe neuvidíte. Stanou se vašimi nevšedními průvodci uprostřed všedních dní

Promluvy mistra Osho doslova zázračně otevírají cestu k objevení sebe sama. Tato kniha je zaměřena především na rozvíjení spontánnosti, na zbavování se zaběhlých stereotypů v jednání a na objevování vlastní přirozenosti. Osho klade důraz na poznávání vlastního nitra a říká, že každý člověk je naprosto jedinečný, jen je třeba si to uvědomit. Jeho slova nikoho nekonejší a neuspávají. Cílem je právě naopak duchovní procitnutí a znovuobjevení radosti ze spontánního žití. Osho říká, že člověk by měl být Buddha Zorba – duchovní osobnost užívající si života naplno a vědomě. Měl by se opět stát dítětem schopným žasnout nad zázraky života, které se nedějí jen výjimečně, ale třeba i před snídaní.