Najnovšie - Odborná a populárno-náučná literatúra strana 202 z 500

ACT, akronym z anglického „Acceptance and Commitment Therapy“, česky „terapie přijetí a odhodlání“, je psychoterapeutický směr patřící do tzv. třetí vlny kognitivně-behaviorální terapie. Autorem ACTu je americký psycholog Steven C. Hayes, avšak jeho největším propagátorem a popu­larizátorem je Russ Harris. Kniha je inspirací pro terapeuty a přátelským průvodcem pro každého, kdo chce učinit sám první kroky ke zlepšení vlastní situace v rodině či v partnerském vztahu. Se svým partnerem nebo i sami se naučíte, jak: opustit konflikt, otevřít se a žít plně v přítomnosti, použít všímavost ke zvýšení intimity, napojení a porozumění, vyřešit bolestivé konflikty a sladit dlouhodobé odlišnosti, jednat podle svých hodnot tak, abyste si vybudovali bohatý a smysluplný vztah.

„Základní křesťanské přesvědčení, že láska dosáhne až na onen svět – že je možné vzájemné obdarování a přijetí, jímž zůstáváme s druhými spojeni i přes hranici smrti – jde napříč staletími a zůstává zdrojem útěchy i dnes.“ Papež Benedikt XVI. Prakticky pojatá modlitební knížka pro jednotlivce, rodiny a menší společenství nabízí: – základní modlitby, které se může každý z nás pomodlit na hřbitově nebo u stolu se svíčkou doma; – útěšné modlitby a texty Starého a Nového zákona; – modlitby za zemřelé z různých pramenů a pro různé příležitosti; – poučení o tzv. odpustcích jakožto plodech našeho pokání; – povzbuzující citáty o životě, smrti, přítomnosti i věčnosti.

Poprvé v lidských dějinách celé planetě dominuje jeden ekonomický systém. Kapitalismus triumfoval, protože se ukázal životaschopnější a adaptabilnější než systémy jiné. Přinesl lidem blahobyt a uspokojil jejich touhu po nezávislosti. Ale vyžádal si za to vysokou morální cenu, naučil nás považovat materiální úspěch za konečný cíl našeho jednání. Kapitalismus sám o sobě nenabízí záruku stability. Na Západě je k prasknutí napínán nerovností a nadbytkem. V Číně dobývá srdce milionů obyvatel a na první pohled se zdá, že funguje efektivněji než na Západě. Je však mnohem náchylnější ke korupci a při zpomalení růstu může vyvolávat ničivé sociální nepokoje. Proroctví předpovídající jednu jedinou nevyhnutelnou budoucnost lidstva jsou lichá. Kapitalismus je systémem plným rizik, ale je systémem lidským: bude nám sloužit tím lépe, čím jasněji si budeme vědomi svých rozhodnutí.

Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno mrtví. Tento pesimistický pohled na lidstvo nejpozději od dob Hobbese prosákl do západního uvažování, v souladu s ním budujeme naše veřejné instituce a politické i ekonomické systémy. Co když je ale toto přesvědčení mylné nebo minimálně přežité? Je rozumné, aby právě očekávání toho nejhoršího mělo rozhodující dopad na naše jednání i na volbu našich politických představitelů? Autor postupně zkoumá manipulace slavných studií a předsudky vnášené do historických událostí, ať už jde o stanfordský vězeňský experiment nebo o skutečný příběh z knihy Pán much, a přináší povzbudivou zprávu. Že to je naopak laskavost a spolupráce, která se reálně všude projevila jako evolučně nejúspěšnější strategie. Možná je načase, aby se lidstvo přiklonilo k optimističtějšímu pohledu na sebe sama.

GAMING je časopis zabývající se děním na poli her. Autoři tohoto dvouměsíčníku se snaží prostřednictvím článků zprostředkovat čtenářům informace o počítačových i konzolových hrách. Kromě recenzí, historií her a témat se zároveň ve svých příspěvcích zabývají specifickými oblastmi herního světa. Zejména zajímavostmi z oblasti hardwaru a samotného vývoje her.

Změna klimatu je skutečná, ale neznamená konec světa. Dokonce to není ani ten největší současný problém životního prostředí. Michael Shellenberger bojuje za zelenější planetu už celá desetiletí. Pomáhal zachránit poslední nechráněné sekvojové lesy na světě. Je spoluautorem předchůdce amerického politického programu New Green Deal. A vedl úspěšné hnutí vědců a aktivistů za zachování provozu jaderných elektráren, které zabránilo nárůstu emisí. V roce 2019 se však začaly ozývat hlasy, že „zemřou miliardy lidí“, čímž přispívají k rostoucí nervozitě, která se nyní šíří i mezi mladistvými, a Shellenberger, coby celoživotní aktivista za zlepšení životního prostředí, uznávaný odborník na energetiku a otec dospívající dcery, došel k závěru, že je třeba jasně oddělit vědu od fikce. Přestože řadě témat se média věnují už desítky let, mnozí z nás stále neznají základní fakta. Emise oxidu uhličitého dosáhly ve většině rozvinutého světa vrcholu už před více než deseti lety a od té doby klesají. Úmrtí následkem extrémního počasí, dokonce i v rozvojových zemích, klesla za posledních čtyřicet let o osmdesát procent. A riziko, že se Země ohřeje na příliš vysokou teplotu, je následkem zpomalujícího růstu populace a ohromného množství zemního plynu čím dál nepravděpodobnější. Kupodivu právě lidé, kteří nejvíc bijí na poplach ohledně současných problémů, se často nejvíc brání očividným řešením. Co se doopravdy skrývá za vzestupem apokalyptického environmentalismu? Jsou to silné finanční zájmy. Je to touha po postavení a moci. Ale především je to nutkání určité skupiny údajných ateistů nalézt duchovní naplnění. Takový spirituální impuls může být přirozený a zdravý. Jenže pokud toto nové náboženství hlásá strach bez lásky a vinu bez vykoupení, nedokáže uspokojit naše nejhlubší psychologické a existenciální potřeby.

Na jaře 1911 se Albert Einstein s manželkou a dvěma syny přestěhoval do Prahy, kde působil jako profesor teoretické fyziky na německé univerzitě. Proti původním očekáváním zůstal v Praze jen šestnáct měsíců, a toto období tedy jeho životopisci obvykle považují za nedůležitou epizodu. Michael Gordin důkladně zkoumá setkání velkého vědce s městem s tisíciletou historií; jeho kniha není jen záznamem jednoho období vědecké kariéry, ale i portrétem doby a města.

Pokud vše půjde dobře, historie lidstva se ocitá teprve na svém počátku. Náš druh přežije miliardy let, což je dost času na to, aby skoncoval s nemocemi, chudobou a nespravedlností a rozkvetl do podoby, kterou si dnes ještě neumíme představit. Tato budoucnost je však nyní ohrožena. Kniha je založena na mnohaletém výzkumu, který se opírá o nejmodernější vědu a modeluje globální rizika, jimž jako lidstvo čelíme, od klimatické změny přes nekontrolovatelné šíření patogenů až po vývoj umělé inteligence. Autor tato rizika pojímá jako součást velkého příběhu lidstva a je přesvědčen, že vytvářet nejpravděpodobnější scénáře průběhu hrozících katastrof i toho, jak tato rizika minimalizovat, je největším morálním úkolem současnosti.

Svatý Wilfrid je významná osobnost northumbrijské církve 7. století. Proslul jako zastánce římského způsobu křesťanské praxe na církevní synodě ve Whitby roku 664, jako zakladatel a opat celé skupiny klášterů a také jako vlivný a majetný biskup chovající se po vzoru galských biskupů. Nejstarší wilfridovská legenda Vita s. Wilfridi obsahuje řadu biografických a historiografických prvků, je však bezesporu především dílem hagiografickým, o čemž svědčí její struktura a konvenční hagiografické prvky. Monografie uvádí legendu o sv. Wilfridovi do historických souvislostí, zabývá se důvody vzniku textu, jeho datací i rozdílnými názory na osobnost autora. Podává přehled událostí Wilfridova života, o nichž máme zprávu z uvedené legendy, z Bedových Církevních dějin národa Anglů a i z pozdějších pramenů. Analyzuje různé pohledy na legendu i osobnost světce v současném bádání a zasazuje spis jazykového a literárního kontextu, mj. oponuje recepci legendy jako neobjektivního textu s nejasnou chronologií a řadou nepřesností. Součástí studie je komentovaný překlad Vita Wilfridi do češtiny.

Žijící legenda a průvodce sérií Zázračná planeta z produkce BBC, sir David Attenborough, vypráví příběh začátku své kariéry přírodovědce, dokumentaristy a popularizátora. V roce 1954 se mladému Davidu Attenboroughovi naskytla životní příležitost cestovat po světě, hledat vzácná, stěží polapitelná zvířata pro Londýnskou zoologickou zahradu a zároveň celou expedici zachytit pro pořad BBC Výprava za zvířaty. Výpravy do divočiny jsou příběhem těchto cest. Aby mohl Attenborough a jeho tým představit neuvěřitelnou krásu a biodiverzitu naší planety, museli se při pobytu u domorodců a výpravách za mravenečníky velikými v Guyaně, varany komodskými v Indonésii a pásovci v Paraguayi vypořádat nejen s agresivními dikobrazy, divokými prasaty a dravými rybami, ale i se zrádným terénem a nevypočitatelným počasím. Attenborough píše s typickým humorem a šarmem. Výpravy do divočiny nejsou však jen příběhem fascinujícího dobrodružství, jsou také příběhem muže, který nás přiměl zamilovat si přírodu a který nás dodnes učí, jak důležité je ji chránit.

GAMING je časopis zabývající se děním na poli her. Autoři tohoto dvouměsíčníku se snaží prostřednictvím článků zprostředkovat čtenářům informace o počítačových i konzolových hrách. Kromě recenzí, historií her a témat se zároveň ve svých příspěvcích zabývají specifickými oblastmi herního světa. Zejména zajímavostmi z oblasti hardwaru a samotného vývoje her.

Zajímalo by vás, co by se stalo, kdyby ze dne na den z naší zeměkoule zmizeli lidé? Jak dlouho by zůstaly po lidech na naší zemi stopy? Jak rychle by se zhroutila námi vybudovaná infrastruktura? Jak dlouho by bez naší péče vydržely stavby, metro a města? Památky a umění? Co z toho nejdéle, a co by naopak spadlo jako první? Kteří živočichové by z našeho zmizení profitovali, a kteří by naopak zanikli s námi? Předpokládá se např., že by spolu s námi zcela přirozeně vyhynuli švábové, ale ptáci by na tom byli mnohem lépe a vyvinuli by se v mnohé nové druhy. Jak by dopadly farmy, pole, národní parky a zahrady? Nejdelší životnost na zemi bez nás by měly bronzové sochy, umělá hmota a radiové vlny. Zároveň je z některých oblastí na zemi, které člověk poničil, a posléze opustil (např. Černobyl), patrné, že příroda má sebeuzdravující moc.

Americký lékař, vědec a spisovatel Randolph Nesse, spoluzakladatel oboru evoluční medicíny, ve své nové knize rozšiřuje pohled na vznik nemocí a aplikuje principy svého oboru na duševní choroby. Zabývá se přitom otázkou, proč jsou v současnosti úzkost, závislost na látkách či poruchy příjmu potravy a schizofrenie tak rozšířené. Různými poruchami nálady dnes trpí stovky milionů lidí na celém světě. Mají kvůli tomu zhoršenou kvalitu života a znemožňuje jim to pracovat, a někdy i vůbec žít. Pomalý postup v hledání příčin těchto chorob a jejich léčby inspiruje sílící volání po nových přístupech. Tato kniha se proto ptá, nejen proč někteří lidé onemocní, ale hlavně proč jsme díky přírodnímu výběru tak náchylní vůči duševním chorobám. Jak autor vysvětluje, úzkost je užitečná odezva důležitá pro naše přežití, která prostě někdy přeroste míru. Panické ataky jsou falešné poplachy v systému „boj nebo útěk“, jejichž běžnost lze vysvětlit principem detektoru kouře, u nějž se také musíme smířit s planými poplachy. Negativní pocity jako úzkost a mizerná nálada jsou stejně tak jako fyzická bolest a kašel v určitých situacích užitečné, ale často jsou přínosné pro naše geny, ne pro nás samotné. Sociální úzkost je téměř univerzální, protože těm našim předkům, kteří se starali o to, co si o nich ostatní myslí, se dařilo lépe než jiným lidem. Díky pocitu viny je možná lidská morálka a žal je nevyhnutelnou cenou za lásku. Současné prostředí se značně liší od toho, v němž jsme se vyvinuli. Z důvodu naší nepřizpůsobenosti aktuální situaci tak máme narušené mechanismy regulace nálady. Přesun pozornosti z nemocí samotných na rysy, které způsobují tuto naši náchylnost, představuje proto důležitý vhled, úhelný kámen evoluční medicíny, který může znamenat zásadní krok k léčbě psychických obtíží.

Kompletný sprievodca na obnovu prirodzenej rovnováhy ženského tela Nie ste pokazené. Byť ženou nie je diagnóza. Prevezmite kontrolu nad svojím telom vďaka prevratným vedeckým poznatkom v oblasti fungovania ženských hormónov. Aj keď hormonálne zmeny sú prirodzené počas celého života, mnoho žien bojuje s bolestivou menštruáciou, PCOS, endometriózou, problémami s plodnosťou, so slabou sexuálnou túžbou, s nespavosťou, akné, nadúvaním či návalmi horúčavy. To všetko v dôsledku hormonálnej nerovnováhy. Správne odpovede nevieme získať ani len od svojich lekárov. Táto kniha však prináša riešenie. Doktorka Avive Romm, medzinárodne uznávaná odborníčka na ženské zdravie, vám pomôže odhaliť hlavné príčiny vašich symptómov a prevedie vás šesťtýždňovým overeným programom na dosiahnutie celoživotného hormonálneho a gynekologického zdravia. Zistite, aké potraviny by ste si mali dopriať a akým sa vyhýbať, ako napraviť svoj mikrobióm, ako identifikovať environmentálne nebezpečenstvá a ako zaviesť trvalé zmeny do vášho životného štýlu. Vyskúšajte zdravé a chutné jedlá vrátane vegánskych ekvivalentov. Prijmite pozvánku na úplne nový vzťah s vaším telom. Z anglického originálu Hormonal intelligence vydaného vo vydavateľstve HarperOne v roku 2021 preložili Ivana Kociská a Romana Švecová. Vyšlo vo vydavateľstve IKAR, a.s. – PRÍRODA v roku 2022.

Učebnice Makroekonomie předních pedagogů Vysoké školy ekonomické v Praze a Škody Auto Vysoké školy klade důraz na moderní makroekonomické koncepce a pokrývá tři stěžejní části makroekonomie, jimiž jsou dlouhodobý ekonomický růst, krátkodobé hospodářské fluktuace a monetární ekonomie. Přináší systematický výklad teorií, které vysvětlují příčiny a důsledky takových makroekonomických procesů, jakými jsou např. vývoj měnových kurzů, úrokových sazeb, růst a pokles cen či daňová a investiční problematika. Autoři se snaží nejen nastínit často odlišné přístupy různých teorií k řešení makroekonomických problémů, ale rovněž poskytnout jejich doporučení k realizaci praktické hospodářské politiky. V pořadí již čtvrté aktualizované vydání učebnice je doplněno o nejnovější data, která odrážejí aktuální otázky, jež se týkají např. trhu práce a nezaměstnanosti, inflace, měnové a fiskální politiky v otevřené ekonomice, nákladů a přínosů spojených s přijetím eura v České republice či udržitelnosti zadlužení vládního sektoru. Učebnice je určena především studentům středně pokročilých kurzů makroekonomie na vysokých školách ekonomického zaměření a všem zájemcům o národohospodářskou problematiku.

Suzanne Simardová nás zavede do svého světa, do srdce lesa. Uká­že nám, že stromy nejsou pouze zdrojem dřeva či buničiny, ale že tvoří složitý a vzájemně provázaný koloběh života. Právě její pře­vratné pátrání vedlo k objevu „lesního internetu“ (Wood Wide Web), který ve svých knihách popisuje také Peter Wohlleben. S ob­jevitelskou vášní popisuje, jak se stromy rostoucí stovky let vedle sebe vyvíjejí, jak se učí a přizpůsobují okolnostem, poznávají své sousedy a rafinovaně spolu soupeří i spolupracují. V centru jejího výzkumu přitom stojí tzv. mateřské stromy – prastaré, mocné a ta­jemné velikány, které spojují a chrání ostatní stromy ve svém okolí. „Není to kniha o tom, jak můžeme zachránit stromy. Je to kniha o tom, jak stromy můžou zachránit nás.“

A szerző 2001-ben több hónapos etnológiai kutatást végzett Kasmír pakisztáni fennhatóság alatt álló területén és a Kínához tartozó Ujgurisztánban (Xinjiang), továbbá az afgán–pakisztáni határvidéken. Ez a világ etnikailag, nyelvileg egyik legsokszínűbb társége. Az első kötet izgalmas útleírása nemcsak e vidék útikönyvszerű ismertetését tartalmazza (történeti, régészeti és néprajzi adatok részletgazdag ismertetését), hanem a szerző élményeit, viszontagságait is, hiszen át kellett kelnie a világ legnagyobb hegységein, gyatra utakon, majd hegyi ösvényeken, gleccsereken és sivatagokon. A második kötet a hunok történelmének rendkívül részletes, mégis olvasmányos, közérthető, óriási szakirodalomra támaszkodó összefoglalója (szakmai lektora Erdélyi István régész-történész volt). A harmadik kötet a Hunza-völgy kultúrájának és történelmének ismertetése, amely térség azért lehet fontos számunkra, mert több etnológus és történész is az indiai szubkontinensre vonuló fehér hunok utódait véli felfedezni a hunzaiakban. Ajánljuk e művet mindazoknak, akiket érdekel ennek az alig ismert térségnek az ókorig visszavezethető, ezerszálú múltja és sokszínű jelenlegi kultúrája; továbbá azoknak is, akik kíváncsiak arra, hogy a hunoknak a Közép-Ázsiába, majd Indiába vonuló ágának utóélete, hatása hogyan fedezhető fel e vidéken, ahol Közép-Ázsia, Belső-Ázsia és az Indiai szubkontinens találkozik. Az olvasó bepillantást nyer az ujgurok, szarakolok, hunzakutok, sinák, kovárok, kalasok és más, alig ismert hegyi népek világába, és átfogó képet kap a hunok összetett történelmi útjáról, Eurázsia különböző térségeiben betöltött szerepéről. A szerző által a kutatóútja során gyűjtött kvint- és kvartváltós, lá-pentaton népdalok és a sámánok révülésekor rögzített zenei felvételek a háromkötetes munka mellékletét képezik (igazi zenei kuriózumot jelentenek).A Tündérek kihalófélben három kötetből épül fel (Fehér hunok nyomában Ázsia szívében, A hunok történelme és utódnépei, Szemelvények Hunza szellemi néprajzkincséből), melyek külön-külön is megvásárolhatók.

A Karakorum-hegység egyik elzárt területén található a Hunza-völgy. Kasmírnak a Pakisztán által megszállt területén, az afgán határon fekszik, hétezer méter körüli csúcsok és áthatolhatatlan hegyi világ veszi körül, sokan ide helyezik a mitikus édenkert, a Shangri-la világát, mások pedig a fehér hunok (heftaliták) utódait vélik felfedezni a más nyelvvel nem rokonítható, burusaszki nyelvet beszélő hunzakutokban. Csak az 1980-as évek közepétől köti össze egy, szinte naponta megrongálódó keskeny és veszélyes szakadékok peremén kanyargó út Hunzát a külvilággal. A Hunza-folyó egyik oldalán a Hunza királyság, a másik oldalán az azonos nyelvet beszélő Nagar királyság a középkortól a 20. század közepéig megtartotta viszonylagos függetlenségét és igen archaikus kultúráját, samanizálását, egyes, az ókorig visszanyúló szokásait (például az esztétikai célú koponyatorzítást). Itt a nők komoly önállósággal bírnak, akár el is válhatnak férjüktől, nem csoda tehát, hogy a hunzaiak nem érzik magukat otthon a pakisztáni államban, ahol választójogot sem kaptak. A szerző több hónapos etnológiai kutatómunkájára és gazdag szakirodalmi forrásanyagra támaszkodva ismerteti Hunza etnikai, nyelvi rétegződését, történelmét, kultúráját, különös tekintettel a samanizálásra és a népmesékre, mondákra, a szellemvilági lények szerepére. A kötetet népmesefordítások és a térség történelmének összefoglalása zárja, amelyben a szerző részletesen foglalkozik a szkíták és fehér hunok térségbeli szerepével is.A szerző 2001-ben több hónapos etnológiai kutatást végzett a Himalájában és a Karakorum-hegységben, Kasmírnak a Pakisztán által megszállt területén és a Kínához tartozó Ujgurisztánban (Xinjiang), továbbá az afgán-pakisztáni határvidéken. Az itt gyűjtött kvint- és kvartváltós, lá pentatin népdalok, pásztorfurulya-dallamok és a sámánok révülésekor rögzített zenei felvételei a Tündérek kihalófélben című, háromkötetes munka mellékletét képezik. Igazi zenei kuriózum.A Szemelvények Hunza szellemi néprajzkincséből a szerző Tündérek kihalófélben című háromkötetes művének befejező része. A teljes e-könyv egyben is megvásárolható.

Erik Maria Ritter von Kuehnelt-Leddihn katolikus politikai gondolkodó az Osztrák–Magyar Monarchiában, I. Ferenc József császár és király alattvalójaként látta meg a napvilágot 1909-ben. Egészen 1999-ben bekövetkezett haláláig hű próbált maradni az egykori kettős monarchiát jellemző eszmékhez: a régi vágású klasszikus liberalizmushoz, a királyság intézményéhez.Egy 1943-as írásában így foglalta össze politikai krédóját:„Nem habozok magamat reakciósnak nevezni. Nagyon is büszke vagyok erre a tényre. Nem látok több erényt az ismeretlen jövő iránti vágyakozásban, mint az ismert és kipróbált értékekre való nosztalgikus visszatekintésben. […] Mint reakciós, elvetem és opponálom annak a korszaknak a szellemét és irányulásait, amelyben élni vagyok kénytelen, és azt a szellemet szeretném magamban helyreállítani, amely legtökéletesebb kifejeződését a régmúlt korokban nyerte el…”