Najnovšie - Odborná a populárno-náučná literatúra strana 352 z 500

Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy je už profesně i lidsky vyzrálý politik s přehledem po složité mezinárodní situaci jmenován prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie. Kniha přináší chronologický obraz "mnichovské krize", druhého československého odboje a budování poválečné republiky, dosud roztříštěný v obrovské literatuře a faktografii, a sjednocuje ho dramatickým politickým příběhem osobnosti, která se stala spolutvůrcem i obětí českých dějin.

Biografie druhého československého prezidenta je rozdělena do dvou částí. Předkládaný první díl čtenáře seznamuje s osobností Edvarda Beneše mezi lety 1884-1935, tj. v době, kdy Edvard Beneš postupně stoupá českou společností a politikou až k prezidentskému úřadu. Čtenář má tak příležitost seznámit se s výjimečným politickým osudem mimořádně pracovitého a cílevědomého studenta, učitele i politika, pro něhož se vznik, rozvoj a obrana novodobého československého státu staly životním posláním.

Analyticko-srovnávací studie Školní vzdělávání v Estonsku je pátou publikací řady Školní vzdělávání v zahraničí. Titulu předcházely publikace Školní vzdělávání v Německu, Školní vzdělávání ve Velké Británii, Školní vzdělávání ve Švédsku a Školní vzdělávání v Ruské federaci. Studie zachovává metodologický přístup užitý v těchto publikacích, tj. problémové pojetí (důraz na hlavní problémové okruhy školního vzdělávání) a dva pohledy na představenou problematiku: pohled „zvenku“, který poskytuje česká autorka, a pohled „zevnitř“, který zprostředkovávají estonští autoři. Těžiště studie tvoří problémy, které se jeví jako zásadní v estonském školním vzdělávání a jsou také aktuální pro rozvoj českého školního vzdělávání. Studie se skládá z osmi kapitol. První kapitola uvádí do širšího kontextu země, v němž změny školního vzdělávání probíhají; zvláštní pozornost je věnována historii země. Ve druhé kapitole je kladen hlavní důraz na cíle a principy nové estonské vzdělávací politiky, třetí kapitola představuje obnovený estonský vzdělávací systém a poskytuje i krátký pohled do historie estonského vzdělávání. Tématem čtvrté kapitoly jsou významné změny, jimiž prochází kurikulum základních škol a gymnázií. Pátá kapitola se zabývá problematikou evaluace vzdělávacího systému a vzdělávacích zařízení a hodnocení žáků. Šestá kapitola se věnuje aktuální a citlivé národnostní otázce ve společnosti a ve školním vzdělávání, sedmá kapitola podobně citlivé otázce jazyků a jazykového vzdělávání. V poslední, osmé, kapitole, podobně jako v předchozích studiích této ediční řady, dostávají prostor autoři „domácí“; přinášejí svůj vnitřní pohled na vývoj všeobecného vzdělávání v Estonsku za posledních 25 let. Publikace představuje příspěvek k literatuře z oblasti srovnávací pedagogiky, přinášející systematicky utříděné poznatky o zemi, která může být českému čtenáři v mnoha ohledech blízká. Je určena výzkumníkům a odborníkům v oblasti vzdělávání, vyučujícím i studentům pedagogických fakult a dalších fakult připravujících učitele, představitelům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky i dalším pracovníkům působícím ve státní správě zabývajícím se vzděláváním.

Přestože se česká města neúčastnila stavovského povstání v letech 1618–1620 tak aktivně jako oba šlechtické stavy, následky bitvy na Bílé hoře se v jejich dalším vývoji odrazily přinejmenším stejně velkou měrou. Zatímco dvacátá léta byla ve znamení zásahů do jejich vnitřního života ze strany vítězného císaře Ferdinanda II. a jeho tábora, následující dvě desetiletí byla dobou bezprostředního válečného ohrožení a vytváření obranných mechanismů vůči němu. Kniha, kterou držíte v rukou, sleduje vliv konfesijních a politických zápasů první poloviny 17. století na praxi správy českých měst ve dvou rovinách. Zemský kontext zohledňuje hlavně královská města jako samostatný zemský stav a zároveň přesně vymezenou část české urbánní sítě, bezprostředně podléhající centrálním úřadům (podkomoří, česká komora, apelační soud). Nejčastěji zastoupeným dobovým typem urbánního sídla ale bylo poddanské město či městečko čítající maximálně několik set domů. Představu o míře rozdílných i shodných rysů správy různých typů měst umožňuje lokální sonda do oblasti Polabí, zahrnující tři sídla na středním toku řeky: Nymburk jako královské město, Brandýs nad Labem jako vrchnostenské město a Čelákovice jako menší vrchnostenské městečko. Na této mikrohistorické rovině se sledování správních struktur protíná s konkrétními osudy představitelů místních politických a intelektuálních elit.

Úvodní poznámka editora: Čtvrtý svazek učebních textů ze Soudobé sociologie nese podtitul, který je inspirován francouzským sociologem Michelem Maffesolim. Formulace Aktuální a každodenní naznačuje, že obsah má poměrně heterogenní charakter a zahrnuje příspěvky sledující tematiku, jež v současnosti přitahuje pozornost a namnoze se dotýká zkoumání otázek každodenního života. Touto publikací se uzavírá tetralogie studijních textů, jejíž jednotlivé svazky vyšly v předchozích třech letech. První díl s podtitulem Teoretické koncepce a jejich autoři [2007] se zaměřil na klíčové postavy soudobého sociálněvědního myšlení (I. Wallerstein, Z. Bauman, A. Toffler, N. Luhmann, R. Munch, A. Giddens, M. Castells, U. Beck, A. Honneth, N. Fraser, A. Etzioni). Obsah druhého dílu [2008] je ve své podstatě vymezen názvem Teorie jednání a sociální struktury (obsahuje kapitoly věnované koncepcím H. Blumera, H. Garfinkela, E. Goffmana, P. Bergera, T. Luck-manna, R. Collinse, J. Habermase, P. Bourdieua, J. S. Colemana, neopozitivismu, funkcionalismu, diskurzivní analýze, sociální stratifikaci, kohezi, důvěře, sociálnímu kapitálu a deviaci). Kapitoly třetího dílu [2008] Diagnózy soudobých společností referují o podstatných otázkách života v soudobých společnostech (vědění, informace, ekologie, práce, kvalita života, sociální stát, kultura, postmoderna, multikulturalismus, globalizace, rizika, konflikty) a o autorech, kteří se jimi zabývají (D. Bell, A. Touraine, R. N. Bellah, G. Schul-ze, G. Lipovetsky, J. Baudrillard, P. Virilio, J. Alexander). Závěrečný, čtvrtý svazek je různorodý co do sledované tematiky (sociobiologie, trvale udržitelný rozvoj, kulturami studia, feminismus, distributivní spravedlnost, typy kapitálů, střední třída, vysoké a populární umění, symbolické násilí, náboženství, sociální sítě, grounded theory) i postav sociologického myšlení, jimž je věnována pozornost (R. Sennett, M. Maffesoli, B. Latour, M. Juergensmeyer). Také v tomto případě jako u předchozích svazků platí, že předkládané učební texty nemají charakter koncepčně strukturované učebnice, nýbrž spíše sborníku, jehož hlavním cílem je představit ze soudobé sociologie to, co u nás zatím není příliš známé a rozšířené. Editor, který se i tentokrát obklopil spoluautory mladšího věku s různorodou publikační zkušeností, doufá, že se autorskému kolektivu podařilo sestavit kolekci textů, která má šanci oslovit nejen studenty sociologie, ale i širší zainteresovanou veřejnost.

V centru knihy stojí pojem řeč. Oproti pojmu jazyka - systému, o nějž se opírá strukturalismus, a text, spojeného s komunikačně a pragmaticky zaměřeným lingvistickým zkoumáním, má řeč (langage) akcentovat mnohoaspektovost a povýtce lidský charakter této skutečnosti: sepětí s tělesně-smyslovým ukotvením člověka a jeho prožíváním , s široce chápanou kognitivitou, a také s kulturou, s jazykovým obrazem světa. Kniha vychází z pohledu vlastního fenomenologicko-hermeneutické filosofii (Heidegger, Gadamer, Patočka). V propojení s teorií a metodami kognitivně orientované lingvistiky ukazuje, jak se řeč jeví nejen v kontextu filosofie, lingvistiky a sémiotiky, ale také v českém (naivním) jazykovém obrazu světa, např. ve svých metaforických konceptualizacích (řeč jako vodní tok, jako vlákno apod.), včetně těch přítomných ve folkloru a poezii.

Francouzský institut je významnou zahraniční institucí s téměř stoletou tradicí. Mezi lety 1920-1951 se stal hlavním svorníkem česko-francouzských kulturních vztahů. Od založení hledal svou pozici v rámci kulturní diplomacie a politických vztahů mezi oběma zeměmi, hledal své místo mezi "vzděláním" a "propagandou".

Publikace vychází z materiálů shromážděných v rámci Polsko-českého a česko-polského překladatelského semináře realizovaného na Filozofické fakultě UK. Obsahuje originální i přeložené verze několika uměleckých textů (povídky, drama, reportáže) doplněné odborným komentářem shrnujícím nejčastější problémy spojené s překladem a způsob jejich řešení či nejčastější chyby a jejich analýzu. Na komentář navazují rozšiřující tematická cvičení s klíčem. Kniha je určena zejména polonistickým - šířeji slavistickým - pracovištím, ale s ohledem na obecnější ukotvení i všem dalším zájemcům o teorii, ale především praxi a didaktiku překladu.

Málokterá historická událost sehrála v procesu utváření českého národního vědomí takovou roli jako bitva na Bílé hoře. Z vojenského hlediska na první pohled nepříliš významná šarvátka měla dalekosáhlé důsledky a stala se skutečným symbolem osudové porážky a počátku národní poroby. Monografie francouzského historika Oliviera Chalina neponechává tuto stránku bez povšimnutí, snaží se však především o to, aby zpoza dlouho pěstovaného mýtu plasticky vystoupila reálná a zcela konkrétní historická událost – událost bitvy. Čerpá přitom nejen z badatelsky málo využitých písemných pramenů, ale i ze zdrojů méně obvyklých, jako jsou topografie bitevního pole nebo prameny ikonografické. Překlad knihy, která již v zahraničí vzbudila zasloužený ohlas, umožňuje českému čtenáři, aby se na tuto klíčovou událost našich dějin podíval z jiného úhlu, než byl dosud zvyklý._x000D_

Práce In the Shadow of Munich. British Policy towards Czechoslovakia from the Endorsement to the Renunciation of the Munich Agreement (1938 to 1942) [Ve stínu Mnichova. Britská politika vůči Československu od přijetí do oduznání Mnichovské dohody (1938-42)] sleduje rozdílné přístupy a postupné proměňování britské politiky vůči Československu v době od mnichovské konference v září 1938 do britského prohlášení ze srpna 1942, že Mnichovská dohoda nebude mít jakýkoli vliv na budoucí teritoriální uspořádání. Klíčovým tématem práce je přitom vliv Mnichova na britskou politickou scénu a na následnou britskou politiku vůči Československu ve středoevropském kontextu a také jeho rezonance v jednáních s československými exilovými představiteli. Práce je výsledkem autorova mnohaletého výzkumu zejména v britských archivech, doplněného o materiály z archivů českých, a rovněž reflexe rozsáhlého množství pramenných edic, deníků a memoárové a odborné literatury. Snaží se přitom rozptýlit řadu mýtů a stereotypů, v jejichž zajetí zůstává dosavadní česká a zčásti též anglofonní historiografie při interpretaci britské politiky vůči Československu bezprostředně před 2. světovou válkou a v jejím průběhu.

Učební text Psycholog ve zdravotnictví je určen posluchačům stejnojmenného kurzu, akreditovaného Ministerstvem zdravotnictví ČR. Úspěšné zakončení tohoto kurzu umožňuje posluchačům jednooborového studia psychologie završit proces získávání odborné způsobilosti k výkonu povolání psychologa ve zdravotnictví, kterou mohou získat absolvováním akreditovaného magisterského jednooborového studijního oboru psychologie. Publikace je výsledkem spolupráce desetičlenného autorského týmu lékařů a psychologů a přináší souhrn informací o možnostech vymezení a pojetí zdraví a jeho determinant, o organizaci a řízení zdravotní péče, o úloze a významu zdravotní politiky a představuje hlavní vývojové trendy zdravotního stavu české populace včetně srovnání těchto trendů na úrovni mezinárodní. Další část publikace shrnuje zásady, postupy a praktická doporučení při poskytování první pomoci a zajišťování zdravotní péče v mimořádných a krizových situacích. Pozornost je také věnována požadavkům kladeným na obsah a zásady vedení zdravotnické dokumentace. V publikaci lze též nalézt přehled hlavních právních norem relevantních pro zdravotnictví. Další významnou částí publikace je představení základů farmakologie, jež seznámí psychology s účinky léčivých látek a léčivých přípravků na lidský organismus včetně otázek lékových interakcí, klasifikace léčiv a možných nežádoucích účinků. Další pasáž publikace je věnována možnostem psychologického ovlivnění zdravotního stavu, představuje východiska a hlavní koncepce změn chování souvisejícího se zdravím, podává výklad principů podpory a ochrany zdraví a uvádí též problematiku postupů založených na důkazech (evidence-based). Důraz je kladen i na etické otázky psychologické práce ve zdravotnictví, které představují počátky a rozvoj etických úvah v psychologii. Publikace přináší přehled etických kodexů, uvádí Etický kodex Českomoravské psychologické společnosti (ČMPS) a Metakodex psychologické etiky Evropské federace psychologických asociací (EFPA). V závěru se pozornost autorů obrací k vymezení podmínek, průběhu a výsledků zdravotnické praxe, jejíž absolvování je součástí kurzu Psycholog ve zdravotnictví.

Miroslav Červenka (1932-2005) patřil k nejvýraznějším osobnostem české literární vědy druhé poloviny 20. století. Vynikl v oboru teorie literatury, historické poetiky, ale uplatnil se i jako editor a komentátor, osobitý kritik i básník. Jeho poslední, posmrtně vydaná kniha Kapitoly o českém verši shrnuje autorův celoživotní výzkum českého verše. První část se zabývá obecnými principy a v návaznosti i polemice vůči dosavadním koncepcím (včetně Romana Jakobsona a Červenkova učitele Jana Mukařovského) formuluje nově některé podstatné rysy českého verše. Druhou část tvoří průvodce základními metry novočeské poezie, od počátku obrození až do poloviny 20. století. Knihu, která vznikla na základě rozsáhlého excepčního materiálu a na které Miroslav Červenka pracoval do posledních dnů svého života, připravili k vydání Květa Sgallová a Jiří Holý.

Komunikace zaujímá v dnešní společnosti přední postavení a nejinak je tomu také v katolické církvi. I tady se v posledních letech musely udát změny, aby církev dokázala držet krok s moderní dobou. Předkládaná kolektivní monografie představuje tuto problematiku zblízka a to v různých sférách lidského dění, například jako komunikaci s médii, nebo rozebírá trendy v jazyce českém, které se promítají do církevních výrazů. Dále hledá odpovědi na otázky typu, jak církev reaguje na používání a na vliv sociálních sítí a co na to říká její nejvyšší představitel papež František? Pro úplnost přináší monografie i myšlenky a názory Mons. Tomáše Holuba, současného generálního sekretáře České biskupské konference. Uvažuje o silných a slabých stránkách církevní komunikace a přibližuje plány katolické církve do dalších let.

S příchodem internetu se proměnila povaha sociálních vazeb a interakcí. Objevily se nové způsoby, jak utvářet sociální kontakty, prostory, kde je možné spolu komunikovat, ale i nástroje, prostřednictvím kterých tyto interakce mohou probíhat. Mezi nástroje, které přinášejí nové způsoby komunikace, patří i internetové sociální sítě. Autorka se zaměřila na nejpopulárnější z nich – na sociální síť Facebook. V polovině roku 2016 měl Facebook celosvětově 1,7 miliardy uživatelů, tento počet ale neustále narůstá. Nabízí se proto otázka, co je na Facebooku tak zajímavého a přitažlivého, proč se na něj lidé znovu a znovu přihlašují, proč ho většinou už neopouštějí a proč by ho vlastně měli (anebo mohli) opouštět. Autorka hledá odpovědi na tyto otázky na základě teoretických přístupů a kvalitativních rozhovorů vedených s mladými uživateli sociální sítě v českém prostředí. Vychází z Goffmanovy dramaturgické metafory, zkoumá prostředí Facebooku jako interakční region a zjišťuje, čím je tato sociální síť specifická.

Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou. Jednající člověk tak není jen svébytná osoba, odpovídající pouze za své vlastní činy, nýbrž nese faktickou odpovědnost i za to, co ve své kultuře a společnosti přebírá. Tato nesmírně široká odpovědnost se musí v současných společnostech rozdělit, podobně jako se dělí a specializují i naše činnosti. Není to však jen břemeno, které by náš život omezovalo, nýbrž může mu také dávat obsah a smysl, který v současné společnosti citelně chybí. A právě tento chybějící smysl, stejně jako společná naděje, jsou možná jednou z hlavních příčin často připomínané „krize“ současných společností. Společný náboženský základ starších společností nemůže filosofie sice nahradit, může však připomenout, bez čeho se ani moderní pluralitní společnosti patrně neobejdou. Knížka, v řadě bodů přepracovávající předchozí autorovu knihu Etika a život, vznikla z přednášek na Karlově univerzitě a je určena studentům, učitelům etické výchovy a všem, kdo si o budoucnost nejen české společnosti dělají starosti.

Předkládaná publikace si bere za cíl seznámit stručnou formou především lékaře se základními metodami používanými při hodnocení medicinských dat. Jsou zde popsány principy induktivního statistického uvažování, široce používané ve všech oblastech hodnocení biologických dat jako nástroje medicíny založené na důkazu. Cílem textu je překlenout zdánlivě nepřekonatelnou vzdálenost mezi medicínou a matematikou a nalézt společný jazyk, který poskytne medicíně objektivní nástroje k hodnocení biologických dat.

Publikace zpracovává základní problematiku oboru plastické, rekonstrukční a estetické chirurgie. Kolektiv autorů reaguje na skutečnost, že v plastické chirurgii – stejně jako v ostatních medicínských oborech – se objevují nové postupy a nové zkušenosti, které významně ovlivňují kvalitu klinické práce. Kniha je rozdělena na část obecnou a speciální. V obecné části jsou popsány zásady fyziologického operování, možnosti ošetření poraněných tkání, krytí defektů transplantacemi a lalokovými plastikami, využití mikrochirurgie a endoskopie v plastické chirurgii. Ve speciální části se čtenář seznámí se současnými poznatky v operační léčbě různých vrozených a získaných vad, a to od obličejových rozštěpů, vrozených vad rukou a genitálu přes úrazy obličeje a končetin – včetně jejich řešení rekonstrukčními výkony pomocí mikrochirurgické techniky. Nově je zařazena kapitola o nádorových onemocněních prsu a rekonstrukci prsu po mastektomii a problematika léčby popálenin. Součástí publikace je i estetická chirurgie a řešení kosmetických vad s využitím moderních metod k dosažení co nejlepších výsledků. Kniha přináší ucelený současný přehled oboru. Je vynikajícím zdrojem informací pro širokou odbornou veřejnost. Studentům lékařských fakult nabídne rozšíření všeobecných znalostí o chirurgických oborech, lékařům připravujícím se k atestaci v oboru plastická chirurgie i atestovaným plastickým chirurgům poskytne komplexní přehled problematiky. Vzhledem ke skutečnosti, že plastická chirurgie získává stále větší uplatnění v rámci mezioborové spolupráce (všeobecná chirurgie, ortopedie, kardiochirurgie, dětská chirurgie, otorinolaryngologie, čelistní chirurgie, dermatologie a další), osloví jistě i lékaře jiných oborů. Logicky a přehledně členěný text vhodně doplňuje bohatá obrazová dokumentace.

Kniha profesora Univerzity Karlovy v Praze Bedřicha Moldana je druhým, rozšířeným a aktualizovaným vydáním úspěšné publikace, která za rok 2009 získala Cenu rektora Univerzity Karlovy za nejlepší monografii v oboru přírodních a lékařských věd. Základním konceptem knihy zůstává i nadále pojem antropocénu. Oproti prvnímu vydání však došlo k výrazné změně jejího uspořádání. Ve čtyřech oddílech podává přehled o dnešním světě v historické perspektivě z hlediska vztahu člověka a přírody, přičemž se zaměřuje na základní hnací síly současného vývoje; pojednává o současném stavu zemského systému, jehož jsme součástí, a o vyhlídkách do budoucnosti; a představuje rozbor reakcí lidské společnosti na environmentální situaci, jakým způsobem se tyto reakce utvářely a jak se uplatňují v různých oborech lidské aktivity.

Tato kniha se točí kolem peněz – remitencí, které migranti vydělají v zahraničí a poté posílají svým rodinám do mateřské země. Pojednává zejména o tom, kde se tyto remitence berou/rodí, jakou mají váhu ve srovnání s příjmy a ostatními výdaji, za jakých podmínek, v jakém prostředí a v jakém životním stylu migranta jsou vydělávány, co samotný pracovní pobyt pro migranty v zahraničí znamená, jaké faktory ovlivňují to, zda někdo remitence vůbec posílá, a když ano, tak v jaké výši a za co jsou potom také remitence ve zdrojové zemi migrace utraceny. Kniha je ale i o politikách a opatřeních, která migraci a remitování usměrňují, a je i o statistikách, které o migrantech a remitencích přinášejí podrobnější informace. Částečně se také dotýká rozvoje, jehož jsou migrace a remitence nedílnou součástí. Autoři realitu mapují na příkladu analýzy chování ukrajinských pracovních migrantů v Česku, především v prostředí hlavního města Prahy a jeho okolí, nicméně vše je rámováno přehledem obecnějších podmíněností na globální úrovni i konkrétním představením relevantních aspektů reality Ukrajiny a Česka.