Najnovšie - Poézia strana 34 z 45

Po úspešnej ,,Najkrajšej knihe Slovenska 2013“ V rukavičkách z vlastnej kože prichádza na trh druhé spoločné dielo a generačná výpoveď názorovo blízkych umelcov, básnika Juraja Žemberu a výtvarníka Petra Uchnára, Rana po štepárskom noži Rímske a rýnske s rovnako vysokými ambíciami. Opäť ide o knihu určenú náročným čitateľom, milovníkom poézie a výtvarného umenia. Lásku, ľúbostnú lyriku knihy V rukavičkách z vlastnej kože vystriedal život vo svojej filozofickej hĺbke. Žembera aj v reflexívnej lyrike Rany po štepárskom noži zostáva verný kultivovanej vysokej poézii, založenej na imaginácii a bohatom vnútornom svete autora a jeho obraznosti, na silných obrazoch – metaforách. Obsahuje päť cyklov (Krajina do každého počasia, Rozpínavosť kože, Gombíkom do kominára, Prekročiť prah a..., V objatí letokruhov ebenu), inšpirovaných kúzlom a mágiou vesmíru, genius loci bermudského trojuholníka, antický aj súčasný Rím, Praha a trnavské juvenílie a to aj cez prizmu tvorby českých a slovenských básnikov a výtvarníkov: Jan Werich, Vladimír Holan, Josef Kainar, Jiří Trnka, Albín Brunovský, Igor Piačka, Júlia Piačková, Peter Uchnár, ale aj Federico Fellini a Dante Alighieri. Viacvrstvová poézia využíva celé inštrumentárium a register formy voľného aj viazaného verša, od krátkych tvarov po báseň, pásmo a sonet. Za pozornosť určite stojí zaradenie Juraja Žemberu do webovej viacjazyčnej literárnej antológie Babelmatrix a preklady básní z predchádzajúcej knihy, ako aj z knihy Rana po štepárskom noži do maďarčiny.

Arytmia duše. Nepravidelnosť, porucha rytmu. Spojenie atypické, nezvyčajné a neobyčajné. To sú práve atribúty, ktoré Alica Kulihová vnáša do svojej básnickej zbierky. Svet neidealizuje, ba naopak. Podáva ho taký, aký je, aký ho vníma, aký si ho ľudia vytvorili, svet, v ktorom žijeme. Autorka prináša verše, v ktorých sa odzrkadľujú súčasné trendy spoločnosti. „Byť láskyplný nie je in. Byť milý, len tak z radosti, sa nenosí. A byť ústretový hraničí so sebadeštrukciou.“ Rovnako si všíma veci a vecičky sveta, ktoré sa na prvý pohľad môžu zdať nepodstatné či dokonca samozrejmé, a tým neviditeľné. Prízvukuje, že i tie môžu a prinášajú radosť, potešenie. V zbierke sa objavuje aj téma, ktorá je azda nevyčerpateľná, ktorá tu je, bola a bude – (ne)naplnená láska, a to nielen vo vzťahu k opačnému pohlaviu, ale aj láska materinská, cit obdivuhodný. Pričom silný citový odpor, nenávisť autorka neponíma ako opozitum lásky, ale ako jej druh, istú formu.

Zrkadlenie. Zachytenie, odrazenie... Už samotný názov básnickej zbierky napovedá o nejednoznačnosti a skrytých významoch slov. Viacvýznamovosť a mnohoznačnosť sú atribúty, ktoré sa stávajú dominantou a základom autora, a vďaka ktorým sa čitateľ takmer ihneď ponorí do textu. Tono Škreko otvára tému, ktorá je veľmi hlboká a večná. Láska, cit, životný princíp rezonuje celou zbierkou. Pokora, radosť, potešenie, ale i žiaľ a smútok sú pocity, emócie, ktoré síce nie je jednoduché a niekedy ani celkom možné zachytiť vo svojej úplnosti slovami, ale človeku sú blízke a každý si ich dokáže zasadiť do vlastného životného príbehu. Tým, že jednotlivec disponuje vlastnými skúsenosťami, poznatkami a zážitkami, otvára sa priestor nazerať na jednotlivé strofy, verše a slová z niekoľkých perspektív, pohľadov... V zbierke sa objavujú aj kalambúry a slovné hračky, ktoré sú príjemným spestrením a ozvláštnením. Vynikajúci výtvarník Igi Brezo jednotlivé verše dokonale doplnil svojimi maľbami.

Již po staletí nejde největším světovým vědcům na rozum, že se celý svět, nesmírně spletitý a chaotický, dá s neuvěřitelnou přesností popsat pomocí lidského výtvoru, který je navíc poměrně jednoduchý a strohý. Tímto výtvorem je matematika a svůj údiv nad její účinností vyjadřovali i Galileo a Einstein. Mladý švédskoamerický kosmolog Max Tegmark, profesor fyziky na MIT a vášnivý milovník matematiky, však jde ještě o krok dál a tvrdí, že místo ""vesmír je popisován matematikou"", lze říci ""svět je matematika"". Aby svoje tvrzení doložil, zkoumá nejnovější výsledky pokročilých výzkumů mikrokosmu i makrokosmu, kvantovou teorii i astrofyziku. Pečlivě při tom odlišuje všeobecně přijímané výsledky fyzikálního mainstreamu, trochu odvážnější teorie a vyloženě spekulativní fantazie. Kniha si brzy po vydání zaslouženě získala pozornost řady vědců a vyvolala mnoho diskusí. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.

Slávna novela ruského spisovateľa, ktorý sa v emigrácii snažil opäť nájsť zmysel vlastnej existencie.V podmanivej, s noblesou napísanej románovej próze ruského emigrantského spisovateľa sleduje čitateľ vnútorný monológ autobiografickej postavy Nikolaja Sosedova, spojený s jeho podvedomím. Nikolaj hľadá vlastné ja, uvedomujúc si, že v emigrácii, v niečom ešte viac vnútornej než vonkajšej, môže stratiť sám seba. Na to, aby „znovunájdený" vstúpil do budúcnosti s nejasnými črtami a predzvesťou prázdna, sa v cudzej krajine medzi cudzími ľuďmi obracia k minulosti. Tam a vtedy ostalo teplo domova, ale i hrôzy občianskej vojny po boľševickej revolúcii, ktoré zažil na vlastnej koži, a skrýva sa v nej aj vysvetlenie ďalekej púti, ktorej zmysel si mladý muž nedokáže racionálne zdôvodniť. Zosobnením všetkých pocitov, ktorými je predchnutý, sa preňho stane záhadná a nepostihnuteľná Francúzka Claire, Nikolajova stratená láska z mladosti. Hľadajúc Claire, blúdi v myšlienkach úzkymi uličkami vlastnej pamäti a vie, že prázdnotu možno zaplniť len smrťou, fyzickou či morálnou, no jedine smrťou...

Najlepší priateľ Hitlera alebo o psoch známych majiteľov - to je kniha, ktorú nebudete vedieť odložiť bokom, kým ju nedočítate. Autor, zverolekár, Pavol Fabian, pútavým a originálnym spôsobom približuje svet najlepších priateľov človeka, respektíve psov známych majiteľov. Zachytáva kuriozity a zaujímavosti významných postáv našej histórie, ako aj zo života slávnych a význačných osobností pôsobiacich v sfére politickej, umeleckej, športovej alebo v rôznych iných oblastiach každodenného života. V knihe sa nachádza takmer dvesto známych osobností, a to od Sigmunda Freuda, Vladimíra Iľjiča Lenina cez Billa Gatesa, Andyho Warhola či Michaela Jacksona až po Joža Ráža, Adelu Banášovú a mnohých ďalších. Vedeli ste napríklad, že jeden z rozhodujúcich faktorov, ktorý sa skrýval za výberom vhodného psa pre prezidenta Billa Clintona bola práve jeho farba? A prečo? „Prezidentovi poradcovia po dlhej debate usúdili, že nový prezidentov pes nemôže byť čierny, pretože sa zle fotografuje. A nemôže byť ani žltý, pretože sa fotografuje tak dobre, že by to mohlo odvádzať pozornosť od samotného prezidenta.“ Pútavé a pohodové čítanie autor osviežuje dávkou vtipnej irónie, trefnými humornými poznámkami a patričnými citátmi, vďaka ktorým text dostáva ten správny šmrnc. Kniha ponúka nové poznatky, ale aj možnosť schuti sa zasmiať.

Poviedky - krátke príbehy pre deti a násťročných, ktoré sa neodohrávajú niekde ďaleko, ale tu vedľa, možno len o ulicu ďalej. Zobrazujú svet plný fantázie, humoru, snov, túžby po šťastí i problémy, ktoré majú aj násťroční. Poviedky sú skvelé aj na súťažný prednes, niektoré sa objavili aj v učebniciach, ale to už viete. Toto sú najlepšie poviedky 12. ročníka súťaže o najlepšiu poviedku pre deti a násťročných. Poviedkové knihy čítajú aj dospelí, často sa z nich dozvedia všeličo o myslení svojich detí. Poviedkové knihy patria na popredné miesta v požičiavanosti v knižniciach. Na túto zbierku poviedok už deti čakajú. Slovenskí spisovatelia napísali a dvesto detí vybralo tie naj poviedky na tento rok.

Není tomu ani dvacet let od chvíle, kdy jsme začali psát na začátku letopočtu dvojku, po deseti letech od poslední velké změny v evropských dějinách pádu železné opony. Přízrak padesátých let, pachuť normalizace stejně jako kocovina z poslední dekády dvacátého století nás však pronásledují dodnes. Přestože byla tato doba, ostatně jako mnohé před ní, plná tragických událostí vyvolávajících vlny napětí a emocí, hrdinové několika povídek poskládaných do mozaiky s detektivní zápletkou řeší z hlediska přežití lidského druhu důležitější problémy. Vztahy mezi muži a ženami, mezi rodiči a dětmi nebo mezi sourozenci se v konfrontaci s geopolitickými kulisami nakonec ukazují jako rozhodující motor lidského konání. Jednotlivé povídky Pavla Špačka v knize Polotec se vracejí k několika epizodám novodobých českých dějin, splétají prameny napínavého příběhu - po kterých k nám vrávorají karikatury Marka Douši -, a přinášejí vnímavému čtenáři svůj nadhled i varování.

Kniha Onyxové básne je inšpirovaná čiernou kronikou, ktorú som písala pre spolužiakov v maturitnom ročníku gymnázia pri príležitosti stužkovej slávnosti. Na účely knihy boli krstné mená zmenené a samotné básne upravené. Taktiež bolo doplnených dvadsať nových básní. Každá báseň odhaľuje pozitívne vlastnosti a typické charakteristiky každého študenta. Kniha obsahuje celkovo 50 básní v abecednom poradí a sedem abstraktných ilustrácií. V ukážke, ktorá je dostupná na stiahnutie, nájdete okrem obsahu aj prvé 3 básne knihy.

Jan Čep (1902–1974) patří k výrazným českým prozaikům dvacátého století. Jeho odchod do exilu po únoru 1948 a spirituální orientace jeho tvorby způsobily, že v době komunistického režimu byla Čepova díla umlčována. Několikasvazkové vydání autorových próz a esejů, připravené Bedřichem Fučíkem a Mojmírem Trávníčkem, tak mohlo být zveřejněno jen v samizdatu a knižní podoby se dočkalo až po roce 1989. Česká knižnice přináší kratší prózy ze všech období Čepovy tvorby, od knižního debutu Dvojí domov z poloviny dvacátých let až po exilové Cikány. Výběr a komentář Tomáš Kubíček, příprava textu Marie Havránková.

Z díla klasika poezie i drobnější prózy Svatopluka Čecha (1846–1908) přináší Česká knižnice jako první svazek humoristickosatirické „broučkiády“. Obsáhne všechny prózy spojené s postavou pražského měšťana Matěje Broučka, jež společně nebyly vydány již několik desetiletí: dvě verze Pravého výletu pana Broučka do Měsíce (časopisecky 1886, knižně 1888), Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do patnáctého století (1889) a Matěj Brouček na výstavě (1892). V podobě kriticky komentované edice vyjdou tyto čtyři prózy vůbec poprvé. Edičně připravil a komentoval Michal Topor.

Po výboru z lyrické tvorby Jaroslava Vrchlického (1853–1912) představené svazkem Intimní lyrika (2000) přináší Česká knižnice i soubor spisovatelových nejvýznamnějších epických prací. Mladistvé a provokativní Epické básně (1876), z nichž zejména závěrečná Satanela byla přijata jako nápaditá kritika zplanělé dobové romantiky, a soubor Mýty I (1879), který je dodnes působivý nepateticky střídmým a zlidšťujícím podáním českých národních legend, doplňuje cyklus historických obrazů Zlomky epopeje (1886). Edičně připravil a komentoval Václav Vaněk.

Stěžejní dílo české hagiografické literatury, veršovaná legenda Život svaté Kateřiny, datovaná do třetí čtvrtiny čtrnáctého století, se vyznačuje nejen promyšlenou instrumentací textu, alegoričností, obrazným viděním a barevnou symbolikou, ale též úsilím o psychologickou motivaci jednání a prostoupením jevového a duchovního světa. Reeditovaný svazek umožňuje dnešnímu čtenáři vnímat půvabný příběh duchovní lásky v původním staročeském znění, které k vydání připravil Eduard Petrů podle kritického vydání Václava Vážného, a současně ho v zrcadlovém uspořádání porovnat se zdařilým moderním překladem Jiřího Pelána.

Básnickou tvorbu Jiřího Koláře (1914–2002) představujeme čtyřmi knihami z vrcholného období padesátých let. Kolářovo literární novátorství a rovněž nesmlouvavá společenská obžaloba způsobily, že se deníková kniha Prometheova játra dostala ke čtenářům až se značným zpožděním, navíc v upravené podobě. Přítomná edice se poprvé vrací k původnímu znění prostému cenzurních zásahů a rovněž poprvé společně vychází tzv. trilogie Mistr Sun o básnickém umění, Nový Epiktet a Černá lyra. Dohromady tato díla představují Kolářův projekt „konce poezie“ založený na napětí mezi experimentem a tradicí, estetikou a etikou či fikcí a svědectvím, a tedy ohledávající meze vlastní poetiky i literatury vůbec. Svazek edičně připravili a komentářem doprovodili Jakub Říha a Petr Šrámek.

Geolog a oceňovaný esejista Václav Cílek je známý tím, že se k aktuálním problémům světa dokáže vyjádřit nadčasově, z rozmanitých úhlů pohledu, s nadhledem, vtipem i s konstruktivní skepsí. Jeho nejnovější kniha Co se děje se světem? je typicky cílkovská: zdánlivě jde o popis velké proměny našeho světa vlivem klimatických změn a migrační vlny, ale ve skutečnosti se autor soustřeďuje především na to, jak si v životě udržet radost a jak (pře)žít šťastně. V první části věnované českým zahrádkám se zabývá tématy, jako je útěcha květin, inteligence stromů a malá dobrodiní běžného světa, která vedou ke spokojenosti a štěstí. Odtud přechází do světa řeckých a indiánských mýtů, abychom si uvědomili důležitost vody a času v našem životě. Poslední část knihy se dotýká příběhu velkého zrychlení, tedy lidského vlivu na celý zemský systém a na jeho možné důsledky/b>. Navzdory všem možným katastrofickým scénářům je to kniha optimistická a přináší konkrétní návrhy, jak řešit současnou a budoucí krizi.

Hana Hrabáková po loňském úspěšném literárním debutu přichází s dalším dílem své povídkové série. Autorka oslovuje čtenáře uceleným souborem humorných textů doslova „ze života“. Podtitul povídkové knihy „Jak přežít (v) manželství a zachovat si zdravý ženský rozum“ jasně napovídá, okolo čeho se její humorné texty tematicky točí. A nutno dodat, že ješitného mužského čtenáře většina povídek příliš nepotěší... Ale co naplat? Takový je život a Hana Hrabáková dobře ví, o čem píše. Vždyť jen literárně vypointovala to, co čtenářky také zažívají a co jim život s jejich protějšky někdy naservíruje. Kniha se nesnaží předem se odstřihnout od mužské části čtenářstva. Kdo z pánů má trochu smyslu pro sebeironii a dokáže se na život podívat i z nadhledu, bude se při čtení bavit jistě stejně dobře, jako dámy čtenářky.

Kniha jednoduchou, pútavou a často aj vtipnou formou vysvetľuje základné princípy živého aj neživého sveta – od palív a drahokamov cez lieky či doping a končiac trebárs oplodnením alebo ohňostrojom. Lákavým štýlom vysvetľuje javy, ktoré nás obklopujú v každodennom živote a ponúka odpovede na otázky, ako napr.: Čo je sladšie ako cukor? Ako vidia a cítia rastliny? Kde všade je možný život? Aká je chémia lásky? Prečo hnojíme výbušninou? Autor Peter Szolcsányi, popularizátor prírodných vied, dlhodobo publikuje zaujímavé články o chémii v časopise .týždeň. Prvýkrát články vychádzajú spoločne v tejto jedinečnej knihe. Ak vás zaujíma, ako funguje okolitý svet optikou molekúl a ich reakcií, ak radi čítate o vede, táto kniha je pre vás!

Vstúpte do tajomného sveta hrôzostrašných úkazov a nemŕtvych bytostí!Francis Marion Crawford sa narodil roku 1854 v talianskom mestečku Bagni di Lucca ako jediný syn amerického sochára Thomasa Crawforda. Po ukončení štúdií na prestížnych školách v USA odišiel do Indie, kde pôsobil ako redaktor novín Herald. V britskej kolónii síce strávil len dva roky, ale tamojší mysticizmus výrazne ovplyvnil jeho neskoršiu literárnu tvorbu. V decembri roku 1882 publikoval svoj prvý román Pán Isaacs: Príbeh modernej Indie, v ktorom sa obraz anglo-indickej spoločnosti miesil s nádychom orientálneho tajomstva. Jeho prvotina zaznamenala veľký čitateľský ohlas a už nasledujúci rok vydal úspešnú tajuplnú novelu Dr. Claudius. V polovici osemdesiatych rokov 19. storočia sa vrátil do Talianska a natrvalo sa usídlil v mestečku Sant'Agnello, kde na jeseň 1885 kúpil Villu Renzi, ktorá je dnes známa ako Villa Crawford. Rok po roku publikoval čoraz obľúbenejšie diela a istý čas literárne spracovával aj taliansku históriu. Jeho beletrie boli medzi čitateľmi nesmierne populárne vďaka Crawfordovmu neobyčajnému rozprávačskému talentu plnému vitality, ale aj pre autorovu dokonalú znalosť historických i miestnych reálií. Nepochybne najznámejším dielom z tohto obdobia je román Corleone (1897), ktorý je zrejme prvým prozaickým dielom zaoberajúcim sa pôsobením sicílskej mafie. Preslávilo ho najmä dramatické zobrazenie vnútorného boja mladého kňaza, ktorý kvôli spovednému tajomstvu nedokáže zabrániť zločinu. Už pri písaní obsiahlej prózy Pražská čarodejnica (1891) však v sebe objavil talent vyvolávať u čitateľov príjemné zimomriavky. Hrôzostrašné poviedky uverejnené v tejto zbierke začal tvoriť na prelome storočia a patria do zlatého fondu svetovej hororovej literatúry. K jeho odkazu sa hrdo hlásili spisovatelia ako H. P. Lovecraft i Stephen King a v súčasnosti sa už bez jeho príbehov nezaobíde žiadna významnejšia antológia tohto žánru. Jeden z najväčších majstrov „Weird-Tales" zomrel roku 1909 v milovanom Sant'Agnello na infarkt a miestni obyvatelia si jeho pamiatku uctili pomenovaním hlavnej ulice na Corso Marion Crawford.

Nové vydanie slávnej zbierky poviedok.Zbierka poviedok Za súmraku vyšla roku 1897. A. P. Čechov mal vtedy dvadsaťsedem rokov a v literárnych kruhoch i u čitateľskej verejnosti bol známy ako autor humoristických poviedok. V tom čase považovala verejnosť spisovateľa humoristu skôr za zabávača a tvorcu ľahkého odpočinkového čítania. No Čechov svojou zbierkou rozbil tieto klamlivé predstavy a dokázal, že humoristická poviedka nemusí byť vždy len prvoplánovo vtipná, ale v jej podtexte sa môže skrývať odkaz tragikomickosti ľudského bytia a v jej texte originálne slovesné majstrovstvo a obrazná virtuozita. Mnohých preto nesmierne udivilo, že rok po publikovaní udelila Ruská akadémia vied Čechovovi prestížnu Puškinovu cenu. Pri zostavovaní knihy autor neponechal nič na náhodu. Svedčí o tom neobyčajne sebakritický prístup k výberu poviedok. Z približne sto dvadsiatich nakoniec zaradil do zborníka iba šestnásť. Veľkú pozornosť venoval najmä ich poradiu. Zbierka vyvolala množstvo pozitívnych i negatívnych ohlasov. Práve tie negatívne paradoxne možno najlepšie vyjadrili podstatu Čechovovej tvorby – hovorilo sa v nich o „temnom charaktere", o jeho „pochmúrnom pohľade na život", o „zabíjaní ľudských nádejí". Sám Čechov na tieto a podobné názory reagoval po svojom: „Čítam to a nijako neviem pochopiť, či ma chvália alebo oplakávajú moju stratenú dušu?"