Najnovšie - Eseje, úvahy, štúdie strana 9 z 76
zobraziť:
Esej Nové besedy 3 - Co nezapomínáme
Co české a slovenské osobnosti nezapomínají?
Třetí titul edice Esej Nové besedy je věnován otázce, „co nezapomínáme“. Zabývá se pamětí, a to jak individuální, tak kolektivní, jak historickou, tak aktuální. Ve spojení s perspektivou každodennosti předkládá rozjímání nad nezapomenutelnými událostmi, možnostmi rozpomínání či (ne)zapomenutelnosti, vzpomínkami i „nezapomínkami“. Postihuje, jakými výrazy se stáváme nezapomenutelnými, na jaké osobnosti nezapomínáme s jistou nostalgií anebo jízlivostí a na co bychom zapomínat neměli. Sedm autorek a autorů, odborných autorit a myslitelů, na dané téma nahlíží z pohledu různých oborů, přístupů a rovněž doby, v níž žijí.
O tichu, pomalosti a jiných hodnotách
Etela Farkašová se v nové esejistické knize vrací k fenoménu ticha/ztišení a pomalosti/zpomalení jako parciálním kritériím na přehodnocení způsobu života v přehlušené, hektické nonstop společnosti. Název knihy naznačuje, že autorčiným záměrem bylo zpochybnit představy o správnosti současného civilizačního směrování založeného na principu nekonečného růstu. Emociální zaujatost, s jakou autorka přistupuje k daným tématům, se prolíná s racionální argumentací, což je typické i pro další eseje slovenské filozofky Etely Farkašové. Ta se ve svých reflexích opírá o myšlenky vícerých domácích i světových osobností filozofie, společenských věd i literatury.
A Room of One’s Own
A Contemporary Classics hardcover edition of Virginia Woolf’s classic plea for a world in which women are free to use their gifts. In this influential extended essay and using powerful images and memorable thought experiments -such as a fictional sister of William Shakespeare, who is as talented as her brother but limited in ways he was not -Woolf analyses the many ways in which women have been held back throughout history and still are in her own time.
7. říjen. Fauda
7. říjen 2023. Den, který změnil svět. Bestiální útok teroristů z Hamásu zaskočil Izrael zcela nepřipraven. Největší masakr židovského národa od holokaustu způsobil izraelské společnosti hluboké trauma. Ozvěny minulosti najednou ožily a zásahly Židy na celém světě. Heslo Už nikdy více! nabylo znovu na aktuálnosti. Odpověď Izraele byla drtivá. Gazu proměnil v sutiny a zlikvidoval tisíce teroristů a jejich vůdců, včetně šéfů Hamásu i Hizballáhu. Zároveň se na Západě vzedmula vlna izraelofobního šílenství, která zasáhla především prestižní univerzity i hlavní města. Antisemitismus se často už ani neskrýval. Sedmý říjen se stal dnem, který si budeme pamatovat stejně jako 11. září.
Jak to, že Izrael 7. října tak selhal? Jak velké je trauma Izraelců? Co po masakru prožívají Židé? Čeho Hamás vlastně dosáhl? Mohl Izrael reagovat jinak než totální válkou proti Gaze? Proč se Západ zbláznil? Proč západní univerzity nenávidí Izrael? Proč arabské státy protestují proti válce v Gaze méně než Američané a Evropané? Jak to, že se Česko vymyká svou podporou židovského státu? Co bude útok a následný turbulentní vývoj znamenat pro celý region do budoucna? Může Netanjahu opět povstat jako fénix? Zajímají někoho rukojmí? Je možné Hamás zlikvidovat? Lze porazit terorismus? Je dvoustátní řešení mrtvé? Je mír vzdálen víc než kdy dřív?
Přední znalci regionu, spisovatelé, reportéři a politologové se snaží nalézt odpovědi na tyto i další otázky a nabízejí svou reflexi 7. října. Kniha tak předkládá plastický a mnohovrstevnatý pohled na izraelsko-palestinský konflikt, ale i na jeho souvislosti ve světě, společnosti a době, v níž žijeme.
kolektiv autorov
Jan Dobrovský, Irena Kalhousová, Michael Kraus, Veronika Kuchyňová Šmigolová, Fedor Gál
V zajatí oka
Najnovšia kniha z pera publicistu a zberateľa Ivana Melicharčíka s názvom V zajatí oka je voľným pokračovaním jeho predchádzajúcich štyroch publikácií o zberateľstve: Čo to vlastne zbierame (2022) Zberateľ, príbeh bez konca (2018) Zberateľ alebo zmluva s diablom (2012) a O zberateľstve alebo delirium collectoris (2024). Ide o nový súbor postrehov, myšlienok, úvah, poznámok, kritických glos, skúseností či príbehov súvisiacich s fenoménom zberateľstva, s vášňou, čo si občas zahráva aj so zdravým rozumom. Sám autor zápasí s touto diagnózou už takmer pol storočia. V 288-stranovej publikácii si všíma otázky budovania zbierky, svetlé i tmavé stránky zberateľstva, píše o neprehľadnom trhnu s umením, falzifikátoch, otáznikoch spojených s výtvarnou kritikou a teórii, o vplive umelej inteligencii i techniky na výtverne umenie, o investovaní do umenia... Kniha o umení zbierať umenie a o umení žiť s umením vychádza začiatkom novembra 2024 v nakladateľstve i+i print opäť v grafickej úprave Tomáša Vicena. Je bohato ilustrovaná dokumentárnymi fotografiami a reprodukciami výtvarných vzťahových diel.
Na sklade 1Ks
38,00 €
Life's Short, Talk Fast
Gilmore Girls hit our screens in 2000 and has been our autumn obsession ever since. There's a reason that Vogue calls it 'the quintessential autumn girl show' and that, years later, we're still head over heels with Stars Hollow.
Fast-talking, warm-hearted, and endlessly rewatchable, Gilmore Girls has bonded real-life mothers and daughters since 2000, when its iconic pilot introduced us to Lorelai, Rory, and their idyllic town of Stars Hollow. More than twenty years later, it has become one of the most-streamed TV shows, ever.
In an anthology as intimate and quick-witted as Gilmore Girls itself, bestselling author Ann Hood invites fifteen writers to investigate their personal relationships to the show. ('It's a show? It's a lifestyle. It's a religion.') Joanna Rakoff considers how Emily Gilmore helped her understand her own mother; Freya North connects with her son through the show; Nina de Gramont offers a comic ode to the unreality of Stars Hollow, Yassmin Abdel-Magied writes about why being a daughter is a permanent state.
For anyone who identifies as Team Logan, Team Jess, or even Team Dean, Life's Short, Talk Fast reveals what Gilmore Girls tells us about ourselves - and why it matters.
This autumn, get cosy and curl up with Life's Short, Talk Fast, where fifteen leading writers explore what Gilmore Girls means to them in this delightful celebration of a contemporary TV classic.
Proměny české otázky
V knize nepředkládá Mojmír Grygar čtenářům akademické pojednání řízené logikou předem daného rozvržení ústředního tématu. Kapitoly knihy začal psát jako sled událostí a úvah vztahujících se k aktuální situaci. Vrstvy základního tématu probíral postupně, část po části a s měnící se perspektivou. V čase hlubokých krizí a zlomů se problematika české otázky profiluje ostře a vykladače nutí zaujmout vyhraněné stanovisko. Autor, poučen dějinami, vystupuje na obrana národních zájmů a práv, vědom si toho, že v době zostřujícího se boje mezi Západem a Východem jsou ohroženy. V chronologicky řazených kapitolách od slovanských počátků, husitských válek a pobělohorské katastrofy až po dramatickou obrodu národa a státu, který byl ohrožen nacistickým plánem konečného řešení česko-německé otázky, klade autor důraz na takové řešení národnostních, náboženských a politických sporů, které by otevíralo cestu k tolerantnímu řešení extrémních postojů. Ostří autorovy polemiky se zaměřuje především proti politikům, historikům a publicistům, pokoušejícím se pozměnit a zfalšovat vznik a výsledek druhé světové války. V posledních kapitolách se autor vyrovnává s tématem ukrajinského nacionalismu. Právě na prahu války, která na Ukrajině doutnala již od roku 2014, se naléhavě vyjevily osudové otázky Čechů: Uchováme si svou samostatnost? Zabráníme tomu, abychom byli zavlečeni do osidel války?
Minulost sní o dnešku. Dějiny superhrdinů a kritické teorie
Žijeme v éře superhrdinských blockbusterů, ale zároveň také obrovského nadbytku kritické literatury, která reflektuje všechny aspekty naší reality, samozřejmě včetně samotné populární kultury. Abychom se v těchto podmínkách zorientovali, musíme pochopit, jak se vyvíjela současná popkultura, ale také její kritika. V knize Václava Janoščíka čtenáři najdou nejen zvláštní a napínavou genealogii kritické teorie a superhrdinů – ve které vedle sebe stojí Superman a Adorno, Watchmeni s Temným Rytířem a Deleuzem, nebo Joker, Avengers a Bernard Stiegler –, ale autorův spekulativně-historický a popfilosofický projekt nabízí některé originální odpovědi na ambiciózní otázky dneška: Co přesně superhrdinové představují, nebo jakých problémů jsou symptomem? Co je kritická teorie dnes a jak se vyvíjela v průběhu posledního století? Jak byla formována psychoanalýzou, marxismem nebo poststrukturalismem? Co je dialektika nebo úkol myšlení? Jaké sny minulosti (20. století) realizujeme svými současnými životy (v 21. století)?
Bůh písně není mrtev
Kniha Bůh písně není mrtev je nejen sbírkou publicistických textů Vladimíra Merty, písničkáře, který posunul český folk k hranicím eseje. Je také cenným dokumentem, přispívajícím k mapování půlstoletí české historie, kultury a uměleckého boje za svobodu. Více než šestisetstránkový unikátní soubor úvah, komentářů a esejí, jež pokrývají desetiletí bouřlivé české i československé historie, reflektuje jak Mertův osobní umělecký vývoj, tak širší společenské změny od šedesátých let až po současnost. Texty nesou autorův charakteristický rukopis: kombinaci hlubokého zamyšlení a ostrého vtipu umělce, který redefinoval českou hudební scénu. Mnoho z textů má charakter dějinného fragmentu, který čtenáře vtáhne zpět do časů, kdy písničkáři jako Vladimír Merta byli hlasem odporu proti komunistickému režimu. Závěrečná esej Mrazivá mystika války, která získala Cenu Toma Stopparda 2024, přinutí čtenáře zamyslet se nad propastí mezi slovy a činy. Kniha ikony českého písničkářství je určena každému, kdo se zajímá o novodobou českou kulturu, historii a umění. Je ideálním zdrojem poznatků a souvislostí pro studenty, historiky, pamětníky, hudební nadšence a všechny, kdo hledají inspiraci a nové úhly pohledu. Nejde jen o knihu, jde o cestu časem a prostorem, která odhaluje pravé hodnoty a otázky, jež rezonují s každým, kdo miluje hudbu, kulturu a svobodu projevu.
Vydání finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR.
Stíny v našich duších: Kronika virového šílení, III. díl memoárů
Třetí díl memoárů Stanislava Komárka popisuje a komentuje těžko uvěřitelná léta koronavirové pandemie 2020–2022. Z jakého důvodu byla tato doba tak posedlá smrtí? Jak moc lze smrt trvale vytěsňovat a negovat, když nedílně patří k našemu životu a osudu? Jak klíčovou a neblahou roli sehrávala tehdy média? Představuje rok 2020 jeden z dějinných přelomů, srovnatelný třeba s rokem 1914? Jak prvky paranáboženského uvažování prosakovaly i tam, kde bychom je na první pohled nečekali? Jak prakticky funguje kolektivní projekce jungovského Stínu? Proč se téměř všichni tak ochotně vzdávali občanských svobod ve prospěch iluze jistot? Nejsme už svobodou unaveni a nezačal dějinný pohyb opačný k revoluci z roku 1989, to jest od důvěry v jednotlivce směrem ke vše kontrolujícímu státu-rodiči? Proč zájem o pandemii tak skokově upadl s vypuknutím války na Ukrajině, kdy se „ohnisko smrti“ přesunulo jinam a „vnitřní nepřítel“ byl nahrazen vnějším? A jak se může euroamerická společnost dál vyvíjet?
Mr Spocks Little Book of Mindfulness
Who better to teach us mindfulness and wisdom than Mr. Spock, that beacon of calm, rational thought. With quotes from STAR TREK and timely insights about modern life this book will be your guide. In a universe that seems to have gone mad, we turn to mindfulness to restore sanity. When humanity has lost its way, it takes a Vulcan to raise an eyebrow at our folly and lead us towards the truth. After all, it’s only logical …
The perfect holiday gift for the Star Trek fan in your life!
Essays on focus, computers, social media, love, family, self-acceptance and more.Filled with actual quotes from Mr. Spock and Star Trek characters, along with black & white illustrations. Includes source listing from TV episodes.
Voda a sny
Bachelard v této knize obrací pozornost k psychologickým podmínkám, které určují náš citový vztah ke skutečnosti: „Vášnivě milovat skutečnost nás nenutí k poznání reality,“ prohlašuje na jednom místě této knihy. „Základní, prvotní hodnotou je cit.“
Jak je už z názvu knihy patrné, pozornost se tu obrací na další z oněch „živlů“, které figurovaly právě tak v představách prvních řeckých filosofů, jako později třeba v spekulacích alchymistů. A materiál, z kterého Bachelard vychází, aby vysledovával rozmanité a někdy protikladné citové postoje, které jsou spjaty s vodním živlem, čerpá především z dokumentů literárních. Nejde mu ovšem o onen proces formování literárního díla, který zkoumá poetika: je přesvědčen, že sugestivní síla básnických obrazů je závislá na tom, do jaké míry se v nich obrážejí určité bytostné tendence lidské psychiky, a jeho ctižádostí je nyní vypracovat jakousi „metapoetiku“, která by odhalila sepětí básnické obrazivosti s těmi silami, které ovládají lidské snění obecně, vysledovat silokřivky, které určují jeho vnitřní dynamiku. V tom tkví právě podstata jeho koncepce materiální imaginace: hmota tak, jak je prožívána našimi smysly přestává sice hrát roli v moderním vědeckém poznání, ale pro naše cítění zůstává nadále ztělesněním sil, s nimiž jsme konfrontováni ve svých nejelementárnějších prožitcích. Ať je náš život jakkoli formován moderní technikou, ve své nejhlubší rovině stále ještě zůstává vnořen do prostředí některého z oněch živlů – ohně, vody, vzduchu a země –, v nichž byla kdysi v počátcích lidského myšlení spatřována ona živoucí pralátka, z níž se postupně vydělovaly všechny existující věci a bytosti. Aplikace psychoanalýzy zdá se tu být Bachelardovi o to víc na místě, že tím, co umožňuje, aby naše individuální bytí zakoušelo svoje sepětí se světem, jsou obrazy rozvíjené ve chvílích volného snění. Právě v knize, v níž se zaměřil na obrazy, v kterých nachází výraz imaginativní prožívání vodního živlu, je toto sblížení s psychoanalýzou nejnápadnější... Bachelard si je vědom, že moderní duše je bolavá, nahlodaná, zamlčená i zamlčující, zve proto člověka k hovoru s vodou, která obrozuje, probouzí energii - znovu učí mluvit.
Přes Atlantik a zase zpět
Kniha Přes Atlantik a zase zpět je souborem esejí, které vznikly v letech 1994–2024 jako doslovy k překladům anglofonních románů vycházejících v edici AAA nakladatelství Argo. V padesáti osmi textech se tu představuje dvacet pět autorů, vesměs předních českých anglistů. Editor Petr Onufer zvolil chronologické řazení esejí podle data vydání originálu; první esej tak pojednává o Kerouacově románu Na cestě, vydaném v roce 1957 (reeditovaný překlad Jiřího Joska byl v roce 1994 symbolicky rovněž prvním svazkem edice AAA), poslední pak o předloni vydaném románu Stella Maris od Cormaca McCarthyho, který v edici AAA vyšel na počátku roku 2024.
Jednotlivé eseje přitom nenabízejí „jen“ zasvěcené pojednání o anglofonní beletrii, ale také výmluvně dokládají, jakým způsobem a v jaké kvalitě se u nás během posledních třiceti let psalo a píše o jinojazyčných literaturách. V tomto ohledu je kniha přínosem nejen pro čtenáře se zájmem o anglofonní literatury nebo studenty anglistiky, ale rovněž pro bohemistickou obec či šířeji pro obecně kulturní publikum.
Výbor Přes Atlantik a zase zpět přitom nemá ambici být syntetickými dějinami anglofonní literatury (je ostatně otázkou, zda lze vůbec podobnou práci dnes ještě napsat, zvláště pak v tuzemském prostředí), naopak usiluje o to být výzvou k dialogu, k společnému uvažování nad kvalitními prozaickými texty, k utváření i přehodnocování literárního kánonu anglicky psaných literatur v českém překladu.
Ironie osudu
Kniha Lubomíra Martínka, má zřetelně bilanční charakter. Autor rozdělil život protagonisty do pěti barevných období: bílého, černého, modrého, červeného a žlutého. Jim předchází „soukromý pravěk“, tj. část dětství, na které si člověk neuchoval vlastní vzpomínky. Závěrečná část stojící mimo barevné spektrum, je tvořena objevy, které hlavní postava, do značné míry alter ego autora, v průběhu putování učinila. Na tomto relativně přehledném půdorysu Martínek vybudoval konstrukci v podobě stručných, často vyloženě fragmentárních „epizod“, z nichž postupně skládá portrét – mozaiku. Jednotlivé fragmenty odkazují ke klíčovým okamžikům života protagonisty, cosi na způsob křižovatek, na nichž byl průběžně nucen se rozhodovat, jakým směrem pokračovat, případně svrhnout ze sebe tíži rozhodování a uchýlit se do bezpečí některé z četných forem fatalismu. Při objevování vlastních možností i hranic mu napomáhají postavy, s nimiž se průběžně setkává. Před čtenářem tak v náznacích defilují osoby zcela neznámé, osoby známé pouze zasvěceným i osoby známé z veřejného prostoru. Vzhledem k tomu, že hrdina dobrovolně, ale i z nutnosti vynucené předchozími zkušenostmi, prošel řadou naprosto odlišných prostředí, vznikl kaleidoskop, jehož zamýšleným cílem je naznačit absurditu, paradoxnost, rozporuplnost a nepochopitelnost různých přístup k realitě. Otázky, na které protagonista hledá odpověď, jsou existenční, etické a existenciální povahy. Znějí zhruba takto: co je protagonista ochoten snášet a co v něm vzbuzuje takový odpor, že je ochoten se vzbouřit? Čím se živit, není-li ochoten dělat ponižující kompromisy? Jak hluboko je schopen proniknout do života lidí, s nimiž se v životě potkal? Je možné znát druhé lépe než sebe sama? A je vůbec možné splnit příkaz „ poznej sám sebe“?
K potírání antisemitismu
Antisemitismus viděl Adorno jako ústřední pojivo radikálních pravicových hnutí poválečné německé společnosti, které spojovaly různé proudy militantního a excesivního nacionalismu. Upozorňoval na problém tzv. poloveřejné šeptandy, „fámy o Židech“, jež má až reklamní charakter, pomocí níž se šiřitel stylizuje do role oběti. Za hnací síly takového jednání považoval antiintelektualismus a konformismus, které podle něj sdílejí identickou strukturu s rasismem. Na druhou stranu Adorno varoval před idealizací Židů a židovství, neboť takový postoj má v boji proti antisemitismu opačný efekt.
Tyto myšlenky proslovil Adorno na podzim roku 1962 na konferenci německé Koordinační rady spolků pro křesťansko-židovskou spolupráci, na níž hovořil o boji proti antisemitismu. Český překlad je pořízen z německého vydání přednášky Zur Bekämpfundges Antisemitismus heute, která vyšla v roce 2024 v nakladatelství Suhrkamp. I když doslovný český překlad Adornovy přednášky zní „K potírání dnešního antisemitismu“ po dohodě s Adornovým archivem jsme z názvu vypustili slovo dnešního, jelikož by to mohlo být vzhledem k současné situaci pro čtenáře zavádějící.
Text přednášky je transkripcí z dochovaného zvukového záznamu. Adorno se převodu své řeči do knižní podoby vyhýbal, vědom si toho, že ústní projev má svá specifika, jimiž se liší od projevu písemného. Přesto nakonec s převedením svých slov do textové podoby souhlasil, rámcově editoval a napsal k textové verzi krátký komentář, který je otištěn v úvodu této knihy. Charakteristické rysy vlastní ústnímu projevu, určitá kostrbatost, přerývanost, atp., byly v německém knižním vydání ponechány, a i my jsme se v zájmu zachování autenticity rozhodli je v českém překladu ponechat.
Doslov ke knize napsal známý německý literární kritik a mecenáš Jan Philipp Reemtsma, jenž mimo jiné poukazuje na význam Adornových myšlenek pro naši současnost.
Régi igazságok és új klisék - Esszék
Az irodalmi Nobel-díjas Isaac Bashevis Singer nemcsak született történetmesélő, az emberi természet kiváló ismerője, de jelentős gondolkodó is volt.
E kötet 19 esszéje (amelyeket többnyire ő maga fordított jiddisről angolra) egyetemes érvényű reflexiókat sűrít a művész modern társadalomban betöltött szerepéről, a cenzúráról, a zsidó életről, a miszticizmusról és az istenhitről.
Singer filozófiai esszéi napjainkig azért sem kaptak kellő figyelmet, mert elsősorban mesemondóként tartotta őt számon az irodalom. Ezért is fontos, hiánypótló kötet a Régi igazságok és új klisék, amelyben a világhírű írót új oldaláról ismerhetjük meg.
"...kritikus tekintete behatol a mindennapi illúziók mögé, észreveszi, mi az, ami az emberi természetet hajtja, és ami fölemeli a szellemet."
Proč se nebát umělé inteligence?
Autoři knihy Proč se nebát umělé inteligence? nabízejí střízlivý a odborně podložený pohled na současný stav a perspektivy umělé inteligence (AI). Čtenář se ve srozumitelné podobě dozví, na jakých technologických základech AI stojí, jaká je její historie a jak probíhá zpracování přirozené řeči ve velkých jazykových modelech. Kniha rovněž ukazuje, jak aplikace AI už dnes slouží v průmyslu, zdravotnictví, robotice či v oblasti kybernetické bezpečnosti a jak konkrétně je možné AI využít například ve státní správě či ve službách. Řada příspěvků je věnována filozofickým úvahám o roli a možnostech umělých strojů, etice a právu při jejich využívání. Proč se nebát umělé inteligence? je soubor esejí, které připravili nejen čeští odborníci v jednotlivých oblastech AI. Vyvracejí mýty, přehnaná očekávání a uměle vyvolané obavy, a naopak zdůrazňují její užitečnost a využitelnost. Možná vás překvapí, že český přínos k rozvoji této zajímavé vědní disciplíny vůbec není zanedbatelný. Kniha je určena všem, kteří se v důsledku neadekvátní „popularizace“ obávají prudkého nástupu umělé inteligence. Na své si přijdou i ti, kteří se v té či oné míře s umělou inteligencí dennodenně setkávají, včetně IT odborníků, studentů všech typů škol i pracovníků v průmyslu, službách či státní správě. Eseje na sebe přímo nenavazují, jsou nezávislé a lze je číst v jakémkoliv pořadí či kterékoliv vynechat. Každý si může najít to, co ho nejvíce zajímá.
dostupné aj ako:
Az érzékeny narrátor
Kivételes betekintés az alkotóművészet kulisszái mögé, történetek a modern világról - Olga Tokarczuk elsőként megjelent könyve az irodalmi Nobel-díj átvétele után.
Készülőben lévő szövegek, könyvek, szereplők laboratóriuma. A kísérletezés fárasztó, de elbűvölő folyamata. A képzelet explóziói. A megszülető történet logikájának és a szereplők belső világának nyomában - a motivációk és a világnézetek feltárásával. Lenyűgöző történetek, olvasmányélmények és személyes tapasztalatok elmesélése. Kitartó törekvés a világ végtelen sokféleségének és bonyolultságának a megértésére és átadására.
A tizenkét legfontosabbnak ítélt, válogatott esszé és előadás, amelyek segítségével pillantást vethetünk Olga Tokarczuk alkotóművészetének kulisszái mögé. Kulcsfontosságú és először megjelenő szövegek. Köztük a már sokszor kommentált Nobel-díjátvételi beszéd.
Do stejné řeky - Putinova válka proti ženám
Mrazivý esej, v němž autorka ukazuje, jak Rusko na Ukrajině opakuje svůj starý návod – ten, který poprvé použila Kateřina Veliká na Krymu v roce 1783, a znovu – ovšem ve větším a krvavějším měřítku – Sovětský svaz za Stalinovy éry. Rusko se nikdy nevyrovnalo se svou imperialistickou minulostí. Místo toho se Kreml soustředil na vytváření nepřátel, které využívá k vytváření základů pro sexuální násilí, jež používá ve válkách, a k dehumanizaci těch, kteří se stali oběťmi porušování lidských práv. Pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů v Putinově Rusku upadá. Rusko umlčuje ženy, používá znásilnění jako zbraň a své oběti ponižuje v médiích a vyhrožuje jim dalším sexuálním násilím.
dostupné aj ako:
Esej je literárnym žánrom, v ktorom sa jej autor kriticky zamýšľa nad určitým problémom. Má subjektívny charakter a vyjadruje postoje jej autora. Autor v eseji prezentuje svoje názory a argumenty k vypranej problematike.
Úvaha je literárny útvar, ktorý vysvetľuje a rozoberá známu tézu z nového pohľadu. Autor v nej zaujíma svoj postoj k téme a snaží sa čitateľa priviesť k uvažovaniu o danej téze.
Štúdia je vedecký článok väčšieho rozsahu.
Prinášame vám eseje, úvahy, a štúdie od známych autorov ako Elena Ferrante, Jan Amos Komenský, Josef Čapek, C.S. Lewis a mnohých ďalších. Začítajte sa do týchto zaujímavých diel a uvažujte s autormi o večných aj nových otázkach.
