Najnovšie - Fejtóny, rozhovory, reportáže strana 11 z 75
zobraziť:
Zachráníš-li jediného...
Procestoval téměř stovku zemí, do těch nejchudších se vrací opakovaně, aby místním lidem pomáhal k lepší budoucnosti. „Plním si tak svůj dětský sen. Je to dar, za který jsem vděčný,“ říká Rastislav Maďar, odborník na infekční nemoci a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Navštívil místa, kde předtím nebyl bílý člověk, a získal si důvěru lidí, kteří se běžně s turisty nesetkávají. V rozhovoru s novinářkou Magdou Snížkovou vypráví nejen o nevšedních osudech z krizových oblastí různých koutů světa.
dostupné aj ako:
Ondřej Měšťák - Řemeslo krásy
Lze krásu vyjádřit matematickým vzorcem? Dají se prsa zvětšit vlastním tukem? S čím nejčastěji chodí na plastiky muži? Na tyto a mnoho dalších otázek odpovídá renomovaný plastický chirurg Ondřej Měšťák, mimo jiné specialista na rekonstrukce prsů a operace nosů, vědec a v neposlední řadě syn legendárního plastického chirurga Jana Měšťáka. V knižním rozhovoru se čtenář dozví, jak těžké je stát se plastickým chirurgem, jak si správně plastického chirurga vybrat a které úkony hradí zdravotní pojišťovna. Projdeme různé druhy plastických operací na jednotlivých částech těla. Zabrousíme i do vážnějších témat, jako jsou mikrochirurgické operace onkologických pacientek nebo operace rozestupu břišních svalů po těhotenství. Prostor ale dostanou i odlehčenější dotazy, jako například zda Ondřej dostává nevyžádané zprávy od žen, zda si bere svou práci domů nebo odkud čerpá energii. Společně s autorem knihy Pavlem Hénikem si také zafilozofují o kráse.
Jako obvykle jsem hledal nějakou třetí cestu
Knižní rozhovor s předním českým myslitelem
Narodil se do komunistické rodiny, v osmdesátých letech působil v kruzích alternativní kultury, po roce 1989 pomáhal u nás etablovat obory politologie a mezinárodních vztahů. Vedle toho vždy komentoval aktuální politické i globální dění a psal knihy, v nichž do českého prostředí často jako jeden z prvních vnášel témata jako multikulturalismus, feminismus nebo postkolonialismus. Pavel Barša byl a je v životě mnohým — věřícím komunistou, muzikantem, hospodským intelektuálem, akademickým kompradorem, imaginárním židem, politickým filozofem… Je však především výrazným a originálním myslitelem, který už několik dekád ovlivňuje tuzemskou intelektuální scénu. Když tedy knižní rozhovor s Pavlem Baršou líčí minulé i současné podoby jeho života, zároveň s nimi mapuje i vývoj politického a společenského myšlení v Česku, globální krizi liberalismu nebo výzvy, které s sebou přinášejí geopolitické konflikty či klimatická změna.
dostupné aj ako:
Uprchlíkem proti své vůli
10 silných ukrajinských příběhů
Tato kniha je věnována lidem, kteří byli brutální ruskou agresí vyhnáni ze své vlasti zcela nesmyslně a zbytečně. Představuje deset zajímavých osobností z nejrůznějších oblastí lidské činnosti.
Studenta ČVUT Andrije, obor kybernetika a robotika, který k nám přišel po začátku války jako sedmnáctiletý, rok studoval češtinu a pak udělal přijímačky na ČVUT, učitelku angličtiny a ukrajinštiny Ninu, která má tři práce, aby uživila své dvě dcery, jejího manžela Mykolu, který bojuje už třetím rokem na frontě, historika z Oděsy Volodymyra, specialistu na Střední východ, který pracuje v Orientálním ústavu AV ČR, muzikoložku a skladatelku Olenu, která učí na třech základních školách, majitelku tří autentických ukrajinských bister Svitlanu, která studovala v USA a v Kyjevě vedla pětihvězdičkový hotel, profesorku speciální pedagogiky Oksanu, která přednáší na Masarykově univerzitě v Brně, herečku Chrystynu z Charkova, která chodila do jediné ukrajinské školy ve městě a hrála v jediném tamním ukrajinském divadle a dnes pracuje jako asistentka českého chlapečka s cukrovkou v základní škole, restaurátorku obrazů a výtvarnici Yanu, která vytváří národní ukrajinské panenky motanky, a sochařku Olgu.
Přijeli k nám, my jsme je přijali, oni tu začali pracovat, bydlet, děti chodí do školy a vzdělávají se. Obohacují nás svojí kulturou, svými znalostmi a dovednostmi.
Zkušená autorka biografií známých osobností představuje každého z nich prostřednictvím rozhovoru jako zajímavou, výjimečnou a vzácnou bytost, která si zaslouží pozornost vnímavého českého čtenáře.
Příběhy hvězd 2
Další sada rozhovorů spisovatele a publicisty Petra Macka, které původně vznikaly pro deníky Blesk a Aha!, a pro velký ohlas a úspěch vychází v nezkrácené podobě knižně! Svými životními příběhy čtenáře provázejí Milan Drobný, Iva Hüttnerová, Jiří Dvořák, Hana Čížková, Vladimír Hron, Zdeněk Žák, Ondřej Hejma, Lucie Borhyová, Zuzana Kronerová, Eva Adams, Hana Talpová a Petra Janů.
Ruský Klondike v Česku
Investigativní reportér webu Odkryto.cz Jiří Hynek, který předtím v ČT přes 20 let mapoval vliv ruských oligarchů na českém území, vám odhalí temné stíny ruských aktivit v ČR. Nahlédnete s ním za zdi nemovitostí s nejasným vlastnictvím i za oponu vztahů v pravoslavné církvi a dozvíte se, jak u nás sankcionovaní politici i oligarchové dál prosazují své zájmy. Zjistíte, proč je někdy třeba, aby reportéři měli ochranku, a pochopíte, jak je to i v době mezinárodních sankcí s ruským vlivem v Česku složité...
dostupné aj ako:
Jadrová vojna
Okrem pádu asteroidu na Zem existuje len jeden ďalší scenár, ktorý by znamenal koniec sveta, aký
poznáme
–
jadrová vojna. Spúšťačom tejto vojny by bola strela namierená na Spojené štáty americké.
Scenár, ako by mohli vyzerať chvíle po odpálení zbrane s
jad
rovými hlavicami, je založený na faktoch
pochádzajúcich z
exkluzívnych rozhovorov s
rôznymi odborníkmi, ktorí celé desaťročia spolupracovali
na príprave týchto desivých procedúr. Plány súvisiace s
globálnou jadrovou vojnou patria medzi
najprísnejšie stráže
né tajomstvá americkej vlády.
Použitie jadrových zbraní je šialenstvo. Napriek tomu sa dnes skloňuje najčastejšie od obdobia
studenej vojny. Ruský prezident Vladimir Putin povedal, že „neblafuje“ o možnosti použitia zbraní
hromadného ničenia. Severná Kóre
a nedávno obvinila USA zo „zlovestného úmyslu vyprovokovať
jadrovú vojnu“. Všetci čakáme ako na ihlách. Čo ak odstrašovanie zlyhá?
V
knihe
Jadrová vojna
–
Jeden z
možných scenárov
finalistka Pulitzerovej ceny Annie Jacobsen
podrobne prevedie čitateľov fikt
ívnym svetom, ktorý vznikne vypustením prvej jadrovej hlavice
a
skončí sa nukleárnou zimou. Ide o
sugestívnu knihu, ktorá upozorňuje na hrozbu zániku súčasnej
civilizácie. Jej cieľom je priblížiť, aká príšerná budúcnosť nás čaká, ak sa nespamätáme.
dostupné aj ako:
Beszélgetések a hitről
Amikor Antonio Spadaro olasz jezsuita teológus és a világhírű amerikai filmrendező, Martin Scorsese 2016 márciusában először ült le beszélgetni egymással, még egyikük sem gondolta, milyen tartalmas, mély és máig tartó intellektuális eszmecsere fog kialakulni közöttük. Spadaro atya kíváncsi és érzékeny kérdései nyomán Scorsese valamennyi fontos filmes témája előkerül: a szicíliai bevándorlók közt töltött gyerekkortól kezdve a szervezett bűnözés erőszakos világán át a valláshoz és a hithez való viszonyig. A kötet zárásaként Scorsese filmvázlata olvasható, amely Ferenc pápa ihletésére született.
"Sokat tanultam abból is, hogy csak figyeltem, megéltem az utca életét, és hallgattam az utcai beszélők történeteit. Csodásak voltak. Az utcasarkon állók, a kalandjaikat elbeszélő keményfiúk, akik önmagukból sem ódzkodtak tréfát űzni. Anyám pazar mesélő volt, apám nemkülönben. Akárcsak a nagynénéim és a nagybátyáim. Mint a szivacs szívtam fel a történeteiket, de úgy képzeltem, hogy én csakis mozgóképekben tudnám kifejezni őket. Így nőttem fel: nézve a mozgóképeket a vásznon és a művészetet a templomokban: a szobrokat, a festményeket, a feszületeket, a festett üvegablakképeket, a kálvária stációit, amelyek olyanok voltak, mintha egy film kimerevített kockái lennének. Jézus-kutatásom útja tehát szükségképp a moziba vezetett."
Na sklade 1Ks
12,68 €
Smrť v bunkri, 2. vydanie
Aká by mala byť absyntovka desaťročia? Jednoznačne pútavá. Mrazivá. Osobná. Nástojčivá. Prežitá na vlastnej koži. A nabitá faktami. Smrť v bunkri Martina Pollacka je presne taká. Pri príležitosti desiatych narodenín Vydavateľstva Absynt teraz vychádza v novom limitovanom vydaní v originálnom dizajne.
Myslíme si, že táto kniha je dnes ešte aktuálnejšia ako pri svojej premiére. Čo nám príbeh Martina Pollacka a jeho rodiny hovorí o našej vykoľajenej súčasnosti?
„Zdedil som po ňom niečo? Nesiem v sebe kus z neho?“ pýta sa spisovateľ a reportér Martin Pollack pri pohľade na fotografiu svojho otca v uniforme SS. S desivým dedičstvom nacizmu sa nedokážu vyrovnať celé krajiny. Ako sa s ním teda má vysporiadať jeden človek, keď zistí, že jeho otec má na rukách krv stoviek nevinných ľudí? Ako sa má postaviť k faktu, že mnohí jeho rodinní príslušníci, všetky tie láskavé tety a sympatickí ujovia, boli nefalšovaní a presvedčení nacisti?
Martin Pollack prichádza s mimoriadne osobným a o to dôležitejším príbehom – s príbehom vlastnej rodiny. V knihe Smrť v bunkri pátra po nacistickej minulosti svojich predkov, no predovšetkým biologického otca Gerharda Basta, vysokého predstaviteľa nacistickej SS, ktorého oddiel po potlačení SNP niekoľko týždňov operoval a vraždil aj na území Slovenska.
Martin Pollack krok za krokom rekonštruuje jeho život, aby tak lepšie spoznal a pochopil nielen samého seba, ale aj naše pouzlené dejinné súvislosti. Prijať minulosť i všetky jej hriechy – to je možno dobrý spôsob, ako sa vyrovnať s temnými dejinami svojej rodiny. A je to možno aj dobrý recept pre celú spoločnosť. Kniha Smrť v bunkri je doplnená o dva osobné texty prekladateľa Michala Hvoreckého o živote a tvorbe Martina Pollacka.
Králové střelců
Diktátoři dobře vědí, že sportovní výhra je stejně důležitá jako vítězství na bojišti. Zábavná i mrazivá výprava polského reportéra Zbigniewa Rokity do dějin fotbalu v Sovětském svazu nebo za slavnými střety mezi reprezentací impéria a malými satelity ve východním bloku. Tahle kniha nadchne sportovní fanoušky i ty, kteří pokládají běhání na hřišti za ztrátu času.
Střet sovětské a maďarské reprezentace ve vodním pólu v roce 1956 nazval Quentin Tarantino „nejlepším neodvyprávěným příběhem všech dob“. Stejně by ale mohl označit i litevské mistry basketbalu a jejich cestu na olympiádu v roce 1992, kdy mohli poprvé hrát za vlastní svobodný stát. Jejich sponzory byla mimo jiné slavná rocková kapela Greatful Dead a litevský tým v barevných batikovaných dresech skončil na třetím místě. A věděli jste, jak vypadají mistrovství světa ve fotbale neuznaných států? Při pohledu na dnešní profesionální zápasy si málokdo vzpomene, že kopání do míče mělo v 19. století umravnit nezvladatelné britské studenty.
Zbigniew Rokita nezapře svou politologickou a historickou erudici, takže se dozvídáme i o tom, proč se sport mohl stát populární mezi dělníky – kteří postupně získávali volný čas a mohli ho něčím vyplnit. A fotbal byl z pohledu nutného vybavení tou nejlevnější zábavou. Nebo jakou roli hrály kluby ve formování identity různých městských čtvrtí a národního cítění. A jak toho dokázali využít politici a diktátoři. Ostatně Rusko svou agresivní strategii vůči Ukrajině neprojevovalo jen zabíráním území, které mu nepatří, ale i ve fotbale. Sport nám ukazuje, že s vírou v sebe sama a vlastní vítězství může slabší porazit silnějšího.
Vychází v edici Prokletí reportéři v překladu Martina Veselky.
dostupné aj ako:
Na čem dnes záleží
V dnešní překotné době, kdy se svět kolem nás mění závratným tempem, je důležité občas se zastavit a zamyslet se nad tím, kde se nacházíme a co je skutečně podstatné. Kniha „Na čem dnes záleží“ nám k tomu dává jedinečnou příležitost.
Autoři se v dialozích s inspirativními osobnostmi současného Česka zamýšlejí nad klíčovými otázkami dneška od technologických inovací až po společenské změny a čtenářům nabízejí svůj pohled na to, jaká budoucnost nás čeká a jak se na ni připravit.
Kniha pomáhá lépe pochopit současné výzvy a zároveň je pobídkou k tomu, abychom se všichni aktivně zajímali o dění kolem sebe a snažili se ho svým drobným dílem ovlivnit k lepšímu.
Kniha vychází se série 10 videorozhovorů: Autoři Tereza Svěráková a Filip Hrubý
Moderátoři: Veronika Stehlíková a Jakub Železný
Dvojice respondentů:
Mikuláš Kroupa a Daniel Kroupa
Petra Procházková a Josef Šlerka
Adam Gebrian s Jan Školník
Ondřej Šteffl a Dita Formánková
Jana Matesová a Martin Vohánka
Marek Adamczyk a Helena Třeštíková
Dan Bárta a Marie Šabacká
Jiří Ježek a Ruth Šormová
Pavel Jungwirth a Alžběta Ressnerová
Roksana Táborská a Miloš Říha Šípek
Ten farář je nějakej divnej
Nepraktický mimoň s hlavou kdesi v oblacích. Vypasený prelát s nekonečným apetitem. Takové představy o duchovních má značná část naší společnosti. Ne, že by takoví lidé neexistovali, mezi faráři a farářkami ale najdeme i docela odlišné typy.
Intelektuál, kterého potkáte nejspíš na hokeji nebo v hospodě. Zemědělec, který má nejvíc času o víkendu, protože jinak stále něco opravuje ve stodole, případně sedí za volantem kombajnu. Cvičitelka slepeckých psů, která chodí stejně ráda do kostela i nekostela. Rockový hudebník, který na rádiu pro mladé moderuje pořad o hardcorové muzice.
I takové jsou osobnosti, které spravují české a moravské farnosti a sbory. Právě s takovými se setkáte v této knize. Kniha Ten farář je nějakej divnej přináší sedm rozhovorů s duchovními různých křesťanských církví (Filip Boháč, Alexandra Jacobea, Pavel Jäger, Pavel Semela, Sandra Silná, Petr Wagner, Jan Wirth). Ukazuje nejen jejich svébytné zájmy, ale i podobně nekonvenční způsob uvažování o víře i nevíře, o sobě i o nás. Dost možná je právě tohle ten způsob, jak přiblížit křesťanství lidem, pro které je návštěva kostela něčím zcela nereálným. Předpokládají totiž, že tam narazí na středověk. Ve skutečnosti tam nekonvenční vlasatý týpek s elektrickou kytarou v ruce rozvíjí nápady ohledně založení hobitího kláštera.
dostupné aj ako:
Právníkovo mudrování
Prof. JUDr. Petr Hajn, DrSc. je významný český právník, vysokoškolský pedagog a spisovatel. Kniha je sbírkou fejetonů, která byla sestavena u příležitosti jeho životního jubilea.
Tady Vorel, pitevna
Kdo nesmí chybět v žádné pořádné kriminálce? Soudní lékař. Ten, který dělá práci, jakou mu nikdo nezávidí. Prohlédnout zemřelého na místě, provést pitvu a vysvětlit, proč a jak dotyčný zemřel. Docent František Vorel se za svoji kariéru podílel na řešení více než sedmnácti tisíc kauz, včetně té rodiny Kramných a dalších mediálně známých případů. O jeho práci, životě a mýtech z detektivek s ním mluvila novinářka Blanka Kubíková – výsledkem je strhující dialog, který si získá nejen fanoušky true crime.
dostupné aj ako:
Vanni van. Válogatott beszélgetések
A kötet az Esterházy Péterrel készült, magyar nyelven publikált beszélgetésekből kínál válogatást: az első nyomtatásban megjelent interjútól (1982) az utolsóig (2016). Kuriózumok és kihagyhatatlan nagyinterjúk egyaránt megtalálhatók Pál Sándor Attila válogatásában a közéletibb fókuszú beszélgetésektől a műhelybeszélgetésekig, és itt olvasható az Esterházy Péterrel készült beszélgetések eddig ismert legbővebb bibliográfiai jegyzéke is.
Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh
Světem zmítaným ruskou agresí proti Ukrajině a světovému pořádku otřásla 7. října 2023 neslýchaně brutální agrese palestinských islamistů proti Izraeli. Vypukla nová válka, jejíž děsivá váha dopadla převážně na Gazu a jejích dva a čtvrt milionu obyvatel. Vůbec nejničivější z arabsko-izraelských konfliktů zdevastoval nevelké území jižní Levanty. Po stopách jeho historie se vydává známý blízkovýchodní reportér a autor reportážních bestsellerů Jakub Szántó.
V přímořské oblasti rozlohou menší než Praha odhaluje kořeny pestré kulturní směsi, která tu mezi mlýnskými kameny prastarých civilizací, novějších říší i nejnovějších dějin za poslední milénia vznikla. Díky bohatým osobním zkušenostem v časech míru i válek, a především prostřednictvím desítek osobních vazeb představuje portrét společnosti, která proslula unikátní barvitostí, odolností a soudržností. V časech vypjaté společenské diskuze nabízí kniha nezaujatý a poučený reportážní pohled.
dostupné aj ako:
Meandry. Malá zamyšlení v menopauze
Euforie, smutek, krása, tělo, vztahy… To jsou témata, která Lenka Kapsová spolu s dalšími ženami zkoumala již ve své knize Padesátka. Čím žijí ženy v období přechodu. Nyní se vydává na samostatnou plavbu a zpracovává tytéž motivy v krátkých textech, které nazývá „lyrickými fejetony“. Přestože se knížka točí kolem života po padesátce, je tematicky rozkročená mnohem šířeji. Loučení s maminkou, dávná touha po bílých teniskách, trapná příhoda s inkontinencí nebo snaha kreativně se prosadit v kolektivu mladších mužů — to jsou témata, na něž autorka pohlíží svěžím a neotřelým způsobem. Pokud vás zajímá, zda se lze nepořádku dotýkat posvátně, jak využít neviditelnost coby superschopnost nebo proč generaci Z neříkat sněhové vločky, ponořte se spolu s autorkou do textů meandrujících dobrodružnými vodami života ve zralé dospělosti.
Na sklade 1Ks
13,64 €
dostupné aj ako:
Jako by mě opustila všechna síla
Duševní problémy trápí čím dál více lidí a stává se z nich celospolečenský fenomén. Novinářka Linda Bartošová vyzpovídala devět osobností, do jejichž psychiky zasáhly různé diagnózy – od vyhoření přes poruchu příjmu potravy až po deprese a úzkostné poruchy. Otevřené rozhovory s hercem Josefem Trojanem, influencerkou Sophií Šarlak, novinářkou Hanou Řičicovou, spisovatelem Markem Torčíkem a dalšími známými tvářemi dokazují jedno: nemoc si nevybírá, vždy je ale kam se obrátit o pomoc.
dostupné aj ako:
Scvrknutý svet
Slovenská novinárka Veronika Cosculluela nás vo svojej reportážnej knihe “Scvrknutý svet” pozýva na nezvyčajný výlet za mreže slovenských väzníc. Prostredníctvom príbehov väzňov, dozorcov, sudcu či lekára sa dostávame do miestností, do ktorých človek mimo systému nemá prístup. Ide o uzavretý svet, ale týka sa množstva ľudí – Zbor väzenskej a justičnej stráže zamestnáva okolo osemtisíc ľudí, za mrežami ich sedí okolo desaťtisíc, štyristo z nich prepustia každý mesiac na slobodu a to ešte nerátame rodiny, ktorých sa život za mrežami bytostne dotýka. O väzňoch sa v médiách píše nanajvýš na Vianoce, alebo pri odhalení nejakého škandálu či úteku. Pritom je tu množstvo otázok, na ktoré by sme radi poznali odpovede: Ako vyzerá život rodín, ktoré majú príbuzného vo väzení? Ako sa s tým vyrovnávajú vo svojom prostredí – v práci, v meste, na dedine? Aký je život bývalých väzňov na Slovensku? Akú šancu majú opäť sa začleniť do spoločnosti? Koho zatvárame za mreže a kto sú ľudia, ktorí na nich dozerajú? Odpovede hľadá Veronika Cosculluela vo svojej knihe “Scvrknutý svet”.
dostupné aj ako:
Fejtóny, rozhovory a reportáže patria medzi dôležité žánre literatúry, ktoré sa zaoberajú dokumentárnym spracovaním udalostí, spoločenských tém a ľudských skúseností. Tieto žánre poskytujú čitateľom hlboký vhľad do rôznych aspektov sveta, ktoré nám pomáhajú pochopiť a analyzovať okolitú realitu.
Fejtóny sú krátke literárne diela, ktoré často kombinujú humor, ironiu a osobné postrehy autora. Ich cieľom je pobaviť čitateľa a donútiť ho sa zamyslieť sa nad rôznymi témami a situáciami. Fejtóny môžu mať rozmanité formy - od krátkych esejí a anekdotických príbehov po reflexie a komentáre.
Rozhovory predstavujú konverzáciu medzi novinármi a osobnosťami z rôznych oblastí, ako sú umenie, politika, vedy a iné. Tieto rozhovory poskytujú autentický pohľad na myšlienky, názory a skúsenosti významných osobností.
Reportáže sú žánrom, ktorý sa zameriava na objektívne spravodajstvo a dokumentáciu udalostí. Reportéri zbierajú informácie prostredníctvom výskumu, rozhovorov a terénnych prác a následne ich prezentujú prostredníctvom článkov, časopisových reportáží alebo kníh. Reportáže majú často sociálnu, politickú alebo kultúrnu tému.
Fejtóny, rozhovory a reportáže sú dôležitými žánrami, ktoré obohacujú literárnu scénu. Ich autentický prístup a schopnosť analyzovať a interpretovať rôzne aspekty ľudskej existencie nám umožňuje rozšíriť naše obzory, vnímať svet z rôznych perspektív a hlbšie porozumieť spoločnosti.
K najznámejším autorom fejtónov patria Mark Twain, Dorothy Parker, Milan Lasica, či Miroslav Marcelli.
Reportážam sa venujú autori ako Truman Capote, či Hunter S. Thompson.
