Najpredávanejšie - Bestsellery - Knihy - Filozofia strana 10 z 186
Knižné bestsellery nesmú v našej ponuke rozhodne chýbať. Najpredávanejšie a najobľúbenejšie knihy slávnych spisovateľov vás vtiahnu do deja a ponúknu vám množstvo skvelých príbehov. Vyberte si žáner, ktorý je vám najbližší alebo darujte najnovšie knižné bestsellery ako darček svojim blízkym.
zobraziť:
Príbehy veľkých myšlienok a tých, čo ich tvorili
Príbehy veľkých myšlienok a tých, čo ich tvorili texty prof. Zigu, ktoré vznikali na podnet rozhlasovej redakcie a aj odzneli v rozhlasovej (zvukovej) podobe a ktoré tu čitateľ dostáva v ich pravej, písomnej podobe, aj keď, žiaľ, už len ako filozofický testament autora sú určené najširšiemu publiku, záujemcom o filozofiu i filozofom laikom, hoci majú svoju nespornú výpovednú hodnotu aj pre kolegov profesionálnych filozofov či historikov filozofie. Autor v nich odkrýva historické a kultúrne kontexty, sprevádza nás životnými osudmi mysliteľov, poväčšine dramatickými až tragickými, a prístupnou formou zasväcuje čitateľa do kľúčových filozofických myšlienok od staroveku až po osvietenskú fázu novoveku. Výber jednotlivých postáv zaiste odráža osobné i profesionálne preferencie a zámery prof. Zigu. Jeho práca so slovom a myšlienkou je brilantná a spolu s minucióznou znalosťou konkrétneho historicko-filozofického materiálu je vzorom filozofickej tvorby, hodným nasledovania. Prof. Zigo je filozofický historiograf s absolútnym zmyslom pre zachytenie detailu, čo vôbec neznamená, že by mu unikal celkový pohľad, základná línia. Pri ňom sa však nechce dlho zdržiavať, pretože vie, že práve niektoré detaily sú často to najpodstatnejšie, čo si treba všimnúť a tieto neraz zanedbávané detaily skúma ako fluktuácie, anomálie, modality, deklinácie, deformácie alebo hoci len marginálie či zárodky, tušenia, zlomky, štepy myšlienok...
Tudósok Isten nyomában
Ki gondolta volna, hogy Newton többet foglalkozott a Biblia tanulmányozásával, mint korszakalkotó tudományos kísérleteivel? Még kevésbé gondolnánk, hogy meg volt róla győződve: az utókor a vallásos témájú írásai miatt fog emlékezni rá, nem a modern fizikát megalapozó felfedezései miatt.
Ha belelapozunk fizika-, kémia- és biológiakönyveinkbe, sorra találjuk azokat a tudósokat, akik csodálattal hajoltak meg a természetben fellelhető szépség és hatalmas bölcsesség előtt. Sokan közülük nyíltan vállalták: a természetben Isten művét látják, kutatásaik és felfedezéseik nem eltávolították, hanem megerősítették őket hitükben. Ez a sor napjainkig folytatható, jelentősen átírva azt a képet, ami tanulmányaink során kialakulhatott bennünk a tudomány és a vallás elkülönültségéről, szembenállásáról, a materializmus "tudományosan megalapozott igazságáról", illetve a vallás "tudomány általi meghaladottságáról".
A szerzők hiánypótló idézetgyűjteményükkel igyekeztek hidat építeni a szakadék fölé, ami a tudomány és a vallás szembenállása révén keletkezett. A kötetben szereplő húsz tudós a tudománytörténet legnagyobbjai közé tartozik - megtalálhatók közöttük a tudományos forradalom vezéralakjai, a modern természettudomány alaptéziseinek lefektetői, illetve Nobel- és Templeton-díjasok is. Gondosan válogatott idézeteik közül számos most jelenik meg először magyar nyelven.
Co je antická filosofie?
Filosofie jako duchovní cvičení.
V nakladatelství Vyšehrad vychází další práce známého francouzského filosofa, historika a klasického filologa Pierra Hadota (1922–2010), vynikajícího znalce antického myšlení. V roce 2010 již vyšlo Závoj Isidin / Esej o dějinách ideje přírody. V jedné ze svých nejznámějších knih se věnuje nejen dějinám, ale i pojetí filosofie ve starověkém Řecku a Římě.
Athénská ústava, 2. vydání
Nejuniverzálnější duch antiky Aristotelés vynikal kromě originality myšlení i nesmírnou tvůrčí potencí. Za svůj život napsal nesčíslné množství odborných i vzdělávacích spisů a pojednání, z nichž se dochovala pouze část; i ta však čítá 47 titulů. Patří k nim též Athénská ústava, ač právě u ní mnozí badatelé dodnes pochybují o Aristotelově skutečném autorství. Její objev v roce 1890 a následující knižní vydání v Londýně vyvolaly senzaci a řetězovou reakci překladatelů, mezi něž se zařadil pohotově i český překlad Josefa Pražáka v roce 1900.
Nerozsáhlý spisek popisuje vývoj a uspořádání athénské společnosti od mytických počátků až po demokratickou reformu a ústavní zřízení athénské obce v 2. pol. 4. století př. Kr. spolu s podrobným vykreslením úřednického aparátu a soudnictví. Pro poznání počátků demokracie jako systému správy státu má toto dílko mimořádnou poznatkovou hodnotu, umocněnou jeho autentičností.
Napsal-li je Aristotelés či někdo jiný, není z hlediska jeho obsahu podstatné, protože samo o sobě shrnuje takovou sumu informací o historii starověkých Athén a potažmo Řecka, která je řadí k nejdůležitějším odkazům antického písemnictví. Od doby prvního českého vydání se vynořily z hlubin archivů další zlomky textů, které původní text významně doplnily. Nový překlad prof. Pavla Olivy, předního znalce řecké antiky, který je v pořadí teprve druhým českým překladem Athénské ústavy , přináší poslední verzi doplněnou navíc o fragmenty z pozdějších autorů. Cenným obohacením této nové edice je rozsáhlý poznámkový aparát, usnadňující pochopení historických informací a termínů.
Alternatívne fakty: O poznaní a jeho nepriateľoch
Jestvujú alternatívne fakty? Je poznanie sociálnou konštrukciou? Môže byť niečo pravda pre mňa, ale nie pre iného človeka, alebo je pravda objektívna?
Asa Wikforss, profesorka teoretickej filozofie, skúma fenomén rezistencie voči poznaniu z filozofickej perspektívy. Čo je poznanie? Aké psychologické mechanizmy nám bránia prijať fakty a ako predchádzať rezistencii voči poznaniu? Ako sa brániť falošným a nepodloženým tvrdeniam? Akú úlohu hrajú médiá a ako môžu pomôcť školy? Kľúčová diskusia na fungovanie demokracie sa práve začala!
Asa Wikforss napísala knihu Alternatívne fakty v roku 2017 krátko po nástupe Donalda Trumpa do úradu amerického prezidenta. Trump už prezidentom nie je, no nástroje na pochopenie sveta, ktoré autorka ponúka v tejto knihe, sú platné a užitočné naďalej.
dostupné aj ako:
Mediální smrt konsenzu
V posledních zhruba dvaceti letech sílí varovná až panická tónina politicko-mediálního diskurzu, která – byť v podstatě nevyřčeně – operuje s představou hluboce dysfunkčního stavu veřejné diskuze a oslabení, či snad dokonce ochromení možností demokratického rozhodování. Konstitutivním rysem tohoto výkladu současné situace je právě zmíněná nesmiřitelná polarizace (a neochota se angažovat). Předkládaná publikace Mediální smrt konsenzu si tuto tóninu nesmiřitelné polarizace bere jako výchozí polohu svého kriticko-analytického přístupu a snaží se ji podrobit detailnějšímu rozboru. Platí-li teze o (nesmiřitelné) polarizaci, pak se nabízí otázka, jak je tato polarizace traktována (posilována či oslabována) samotnými médii. Většina úvah na toto téma má povahu velmi obecnou a mediální produkci chápe jako „hyperobjekt“, který není možné nahlédnout vcelku, ale jen rozfázovaně, po částech, neúplně. Autorský tým na toto omezení přistoupil a snaží se postihnout, jak se nesmiřitelná polarizace (pokud existuje) projevuje v médiu navýsost konsenzuálním svou masově konzumní podstatou, v televizi.
Traktát o náprave intelektu
Raný metodologický spis (1660-1662) novovekého holandského filozofa Barucha Spinozu v novom slovenskom preklade a bilingválnej latinsko-slovenskej verzii. Hoci ide o kratšie a nikdy nedokončené dielo, podľa niektorých názorov predstavuje Logiku k Spinozovej Etike. Jeho ústrednými motívmi sú otázka pravdivého poznania, možnosti jeho realizácie a súvisiace formulovanie metód “prečistenia” intelektu založených predovšetkým na správnom rozlišovaní medzi intelektom a predstavivosťou.
Jedno nezbytné
Spisek Unum Necessarium (v tomto překladu Jedno nezbytné) napsal Komenský dva roky před svou smrtí a koncipoval jej jako svůj odkaz a závěť. Nové vydání překladu, který před dvaceti lety z latiny pořídil profesor Luděk Brož, vydáváme k letošnímu 350. výročí Komenského úmrtí (1670).
Hajnalpír
Az Ecce homo című kései önéletrajzi írásában, amit Nietzsche eredetileg előszónak szánt soha el nem készült "fő művéhez", a Minden érték átértékeléséhez, így jellemzi az először 1881-ben megjelent Hajnalpír című művét:
"Ezzel a könyvemmel kezdődik hadjáratom a morál ellen. A könyvtől félénken, óvakodva búcsúzik el az olvasó, óvakodva mindattól, amit eleddig morál néven tiszteltek, mi több, imádtak, ám ez mégsem ellenkezik azzal, hogy az egész könyvben egyetlen negatív szó, támadás, gonoszság sem fordul elő - ez az írás telten, boldogan heverészik a napon, mint egy sziklán sütkérező, tengeri állat. Végül is én magam voltam e tengeri állat; szinte minden mondata a Genova melletti sziklatengerben született, bújt elő; egyedül éltem itt, és titkaim voltak a tengerrel... >Számtalan hajnalpír van, mely nem ragyogott még föl< - ez az ind fölirat hívogat könyvem ajtaján. S vajon hol keresi a szerző az új reggelt, az ismeretlen, halovány hajnalpírt, mellyel egy - ó, számtalan, milliónyi - új nap köszönt ránk? A minden érték átértékelésében, minden morális érték elvetésében, a minden eddig tiltottnak, megvetettnek, elátkozottnak igenlésében és elfogadásában és a beléjük vetett bizodalomban."
Tajné společnosti
Filozofický výklad společenských souvislostí vzniku tajných společností a jejich působení v minulosti i současnosti.
Francouzský filozof vysvětluje potřebu výlučnosti některých lidí, kteří ji hledají v tajných společnostech. Podává přehled takových společností od starověku po současnost v Evropě, Africe i Asii a popisuje jejich obřady. Některé společnosti vycházejí z náboženských kultů dané oblasti. Kniha seznámí s obřady svobodných zednářů, templářů, křesťanských sekt i s kulty organizací přírodních národů. - Překlad knihy z roku 1963 je provázen autorovými poznámkami, černobílými obrázky a doplněn výkladovým slovníčkem použitých pojmů.
Na sklade 1Ks
11,50 €
12,10 €
Tři filosofická pojednání - philosophische Schriften
Bilingvní edice obsahuje texty Výchova lidského rodu, Ernst a Falk (hovory pro zednáře), O tom, že lidé mohou mít více než pět smyslů. Trojice textů německého osvícenského myslitele G. E. Lessinga představuje trivium, rozcestí, na němž se setkávají teologie, úvahy o směřování dějin, přírodní vědy, politická filosofie, rodící se religionistika, obdiv k starověké „moudrosti Orientu“ a touha odhalit dávná tajemství – tedy všechna zásadní témata, jimiž žilo 18. století. Paralelní česko-německá edice umožňuje nejen četbu Lessingových textů v jedné či druhé jazykové podobě, ale také detailní srovnání překladu s originálem.
Lidská geneze
Po dovršení sedmdesátého roku svého života nabyl Vilém Flusser dojmu, že dosáhl zralosti, jež ho opravňuje k tomu, aby sepsal to, co sám nazývá sumou. Tehdy ještě netušil, že tato suma se podivnou souhrou okolností stane i jeho nedokončenou filosofickou závětí.
Kdo se však začte do díla Lidská geneze, byť by se jednalo o svátečního návštěvníka Flusserových textů, po chvíli zjistí, že se ocitl v myšlenkové krajině, které vévodí svěžest a originalita výpovědi. Dílo Lidská geneze sice zůstalo nedokončeno, ale i z toho, co se zachovalo, je zřejmé, že se rozhodně nejedná o žádný souhrn Flusserova myšlení. Snaha dostat se až za slova, která mnohdy matou a odvádějí od toho podstatného, získává nový myšlenkový terén. Flusserův svérázný smysl pro ironii a nadsázku obléká slova do překvapivých kostýmů tak, aby vyhovovala jeho odhalování jednotlivých kroků geneze člověka. Slova, jakými jsou například upřímnost a povstání, se tak ocitají v kontextu, v jakém bychom je stěží očekávali.
Přestože jsme dle Flussera uprostřed kulturní krize, je text, jenž hodlá poodhalovat pozapomenuté kořeny lidské existence, zároveň výzvou ke smíchu, protože ochota brát některé skutečnosti vážně může být příčinou čehosi tak překvapivého, že čtenáři nic jiného než úsměv nezbyde. Že se mnohdy bude jednat o smích, který až zamrazí, není třeba ani svátečnímu čtenáři Flusserových textů připomínat.
Rozprava o vedách a umeniach
Francúzsky spisovateľ a filozof v diele Rozprava o vedách a umeniach (za ktorú mu Dijonská akadémia v roku 1750 udelila prestížnu cenu) rozpútal proti vedám a umeniam boj, ktorý predznamenal jeho definitívny rozchod s vtedajšími, už vychýrenými mysliteľmi a ich doktrínami. V úvode ešte striktne neupiera vedám a umeniam blahodarné účinky, vzápätí sa však uchyľuje k obžalobe, že súčasné mravy nahradilo pokrytectvo, falošná zdvorilosť, „ozajstná skazenosť“, s nezvyčajnou odvahou hádže rukavicu aj spisovateľom a podčiarkuje neresti civilizovanej spoločnosti, ktoré vládnu v literárnych salónoch. V prvej časti spracúva témy z filozofického a historického hľadiska, uvádza konkrétne príklady a dochádza k záveru, že sa treba vzdať úsilia „vymaniť sa zo šťastnej nevedomosti, ktorú nám vyhradila večná múdrosť“. V druhej časti analyzuje proces skazenosti mravov v dôsledku vzdelanostnej úrovne, pokúša sa odhaliť jeho pôvod a načrtnúť celý vývoj, upozorňuje na pochybný predmet poznania a na nebezpečenstvo jeho štúdia, odsudzuje záhaľku a prepych ako najväčšie zlo ženúce vedcov a umelcov do záhuby.
Ars vivendi alebo Umenie žiť medzi Sokratom a Foucaultom
Kniha Ars vivendi sa zaoberá vybranými postavami antického, renesančného a moderného myslenia, ktoré spájajú filozofiu s umením (lat. ars) a životom (lat. vita) či žitím (lat. vivo). Výsledné spojenie „umenie žiť“ (lat. ars vivendi) alebo umenie života (gr. techné tú biú) nie je marketingový titul – vyjadruje jednu z najdôležitejších činností, ktorým venovali starí filozofovia trvalú pozornosť. Moderné prehľady dejín západného myslenia nás vedú k porovnávaniu názorov významných filozofov od antiky po súčasnosť v rôznych oblastiach – metafyzike, teórii poznania, logike, etike a tak ďalej. No takmer úplne sa z nich vytratila otázka, aký spôsob života si pre seba volia jednotliví filozofovia, alebo otázka, či žijú v súlade so svojim učením. Táto kniha sa pokúša ukázať, že antická filozofia bola neoddeliteľne spätá s voľbou života. Jednotlivé kapitoly nechcú urobiť zo Sokrata, Epikura alebo Montaigna vzory filozofickej praxe. Asi nikto by si nezvolil život ako Diogenes alebo Nietzsche – ich životy neboli ani ľahké, ani pokojné. Ak sa máme niečo naučiť od starých filozofov, tak by to mohla byť skúsenosť života ako najdôležitejšej veci, ktorej by sme mali venovať sústredenú pozornosť.
Otázka jedincovi
Dielo Otázka jedincovi má zásadné miesto v tvorbe významného mysliteľa 20. storočia Mar-tina Bubera. Narastajúci záujem o Buberovu dialogickú filozofiu sa intenzívne týka aj spisu Otázka jedincovi, najmä pre jeho silnú väzbu na myslenie Sorena Kierkegaarda. Autor sa v diele zaoberá predovšetkým základnými otázkami filozofickej antropológie, filozofie dialó-gu, filozofie existencie, sociálno-politickej filozofie a teológie. Nosnou témou je rozpracova-nie konceptu zodpovedného jedinca, ktorý predstavuje korektív voči individualizmu aj ko-lektivizmu. Zodpovedný jedinec je redifiníciou Kierkagaardovej kategórie jedinca, ktorej Buber vyčíta najmä náboženský akozmizmus, z ktorého vyplývajú negatívne sociálno-politické dôsledky (napr. apolitickosť). Buber predstavuje človeka ako bytosť, ktorá sa stáva sebou samým (zodpovedným jedincom) nie v bytostnom vzťahu k sebe samému, ale k dru-hým ľuďom, či už ako jednotlivcom alebo ako spoločnosti a v bytostnom vzťahu k Bohu a k svetu. V tomto diele sa Buber zameriava na skúmanie vzťahu medzi bytostným vzťahom člo-veka k Bohu a k celku verejnosti.
Umenie reči medzi sofistikou a sokratikou
Kniha nášho najvýznamnejšieho odborníka na antickú filozofiu, autora niekoľkých kníh sa tentokrát týka umenia reči, ktoré sa stalo jedným z najdynamickejších umení klasickej doby, čo potvrdzuje aj neskorší alexandrijský kánon desiatich atických rečníkov. Predtým, ako sa rečníctvo etablovalo ako dôležité umenie pôsobiace vo verejnej sfére života, muselo sa obhájiť pred viacerými kritikmi. Nové umenie malo slúžiť človeku na to, aby sa naučil používať silu reči a presvedčivosti tam, kde doteraz používal zbrane a donucovanie. Kniha obsahuje Štúdie a Pramene, takže čitateľ má možnosť pozrieť sa na pôvodné predlohy, ktoré sú predmetom jednotlivých analýz a interpretácií.
Ríša Ducha a ríša Cisárova
Kniha dokladuje spôsob myslenia ruského filozofa Nikolaja Alexandroviča Berdajeva, ktorý je práve dnes podnetný a inšpirujúci - východiská hľadá v konkrétnej existencii, v jedinečnosti a neopakovateľnosti ľudského osudu. Edícia Filozofia do vrecka.
Proč by křesťané měli podporovat Izrael
Mike Evans, jednička na žebříčku autorů New York Times, varuje pozemské národy, že Izrael je poslední hrází, zadržující islámský terorismus. Na stránky této dynamické knihy vtěsnal třicet let budování mostu mezi křesťany a národem Izraele.
Jak džin islámského fanatismu unikl z láhve a co se s tím dá udělat? Prorocké Boží hodiny jsou nařízené na jeruzalémský čas a nebeské reflektory stále míří na Židy. Jeruzalém je epicentrum duchovního boje a je s ním spojen osud celého světa. Všechny cesty vedou do Jeruzaléma. Nebesa a země se v tomto městě setkaly a setkají se tam zase.
Pokuste se porozumět, proč Bůh přikázal, aby požehnání bylo s těmi, kdo budou žehnat, a modlete se za židovský lid.
Dr. Mike Evans je považován za jednoho z předních světových expertů na Izrael a Blízký východ. Doporučil Benjamina Netanjahu na jeho první politický post a zorganizoval interview íránského prezidenta Ahmadínežáda s Fox News.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
