Najpredávanejšie - Bestsellery - Filozofia strana 21 z 122
Knižné bestsellery nesmú v našej ponuke rozhodne chýbať. Najpredávanejšie a najobľúbenejšie knihy slávnych spisovateľov vás vtiahnu do deja a ponúknu vám množstvo skvelých príbehov. Vyberte si žáner, ktorý je vám najbližší alebo darujte najnovšie knižné bestsellery ako darček svojim blízkym.
zobraziť:
Social Theory Now
The landscape of social theory has changed significantly over the three decades since the publication of Anthony Giddens and Jonathan Turner's seminal Social Theory Today. Sociologists in the twenty-first century desperately need a new agenda centered around central questions of social theory. In Social Theory Now, Claudio E. Benzecry, Monika Krause, and Isaac Ariail Reed set a new course for sociologists, bringing together contributions from the most distinctive?sociological?traditions?in an ambitious survey of where social theory is today and where it might be going.
The book?provides a strategic window onto social theory based on current research, examining trends in classical traditions and the cutting edge of more recent approaches. From distinctive theoretical positions, contributors address questions about?how social order is accomplished; the role of materiality, practice, and meaning; as well as the conditions for the knowledge of the social world. The theoretical traditions presented include cultural sociology, microsociologies, world-system theory and post-colonial theory, gender and feminism, actor network and network theory, systems theory, field theory, rational choice, poststructuralism, pragmatism, and the sociology of conventions. Each chapter introduces a tradition and presents an agenda for further theoretical development. Social Theory Now is an essential tool for sociologists. It will be central to the discussion and teaching of contemporary social theory?for years to come.
Bůh ve filosofii Charlese Hartshorna
Charles Hartshorne (1897-2000) je vedle Alfreda N. Whiteheada nesporně nejvýznamnějším procesuálním filosofem dvacátého století. Jeho zájmem byl především filosofický pojem Boha, který by byl filosoficky konzistentní a zároveň odpovídal obecné náboženské intuici. Kriticky domýšlel i Anselmův ontologický argument pro boží existenci a pokoušel se o dialog s theologií. Česky vyšla jeho Přirozená theologie pro naši dobu (2006). Předkládaná studie uvádí do procesuální filosofie jako takové, zabývá se hlavními aspekty Hartshornova pojetí a věnuje i kritickou pozornost jeho konfrontaci s thesismem některých představitelů křesťanské klasiky. Zabývá se i částí theologické odezvy na jeho postuláty, nastiňuje možnou spřízněnost jeho vize s theologií nenásilí a naznačuje příslib i meze celého Hartshornova projektu.
Skepse a gnóse
Knihou Skepse a gnóse se ke čtenářům bezmála po stu letech nově dostává Vorovkovo „filosofické vyznání“ plné jemných životně filosofických postřehů, metafor, básnických obratů, náboženských výzev a mravních apelů. Autor vyškolený exaktními vědami a přísnými pravidly vědeckého bádání v ní skepticky posoudil možnosti racionalismu, který ve filosofii u mnoha „životních“, tzv. metafyzických otázek naráží na své hranice a uvolňuje místo nejen pro racionálně kontrolovanou spekulaci, ale též pro další cesty k získání odpovědí na tradičně „filosofické“ problémy lidského bytí – pro intuici, mystiku, náboženskou víru. Vorovka svou filosofii považoval za vyjádření osobního postoje ke světu, opírajícího se vedle vědeckých a zkušenostních poznatků o filosofickou nadzkušenostní a nadracionální intuici – gnósi. Byl přesvědčen, že jen taková filosofie může osvobozovat lidského ducha z církevních, politických a vědeckých vazeb a zvyšovat tím i míru svobody pro člověka a lidstvo. Svůj výklad završil nábožensko-filosofickou koncepcí teistického panpsychismu, postavenou na ideji oživené a živoucí skutečnosti, která je božsky svrchovaná, a přece lidskému duchu v okamžicích gnostického poznání přístupná. Vorovka se touto knihou přihlásil k iracionalistickému proudu v české filosofii, který zejména ve dvacátých letech 20. století působil jako protiváha převažujícího pozitivistického myšlení.
Gnostický Adam
Řecké slovo gnósis znamená „poznání“, které se podle gnostiků týkalo především odhalení skutečné povahy pozemského světa a vlastní spřízněnosti se světem božským. Úkolem člověka je svou božskou část „probudit“, a otevřít si tak možnost pro opravdovou spásu (která představovala návrat do světa božského). Gnostické interpretace se napájely z mnoha tradic (náboženských, filosofických i mytologických), ale základním zdrojem pro ně byl Starý zákon v čele s počátkem knihy Genesis, který je věnován stvoření světa a prvního člověka. Gnostičtí vykladači přistupovali k biblickému příběhu velmi kriticky, ale zároveň byli přesvědčeni, že obsahuje hluboký smysl, který lze náležitou interpretací objasnit. S pomocí řady paralel a interpretačních prostředků proto mezi řádky hledali „pravý příběh“, který se nachází za tím oficiálním. Tato kniha představuje a analyzuje různé verze gnostického mýtu o stvoření Adama a Evy, jejich porušení zákazu jíst ze stromu poznání a vyhnání z ráje, které jsou řazeny k tzv. setovské gnósi.
Na sklade 1Ks
12,21 €
Being and Time
"What is the meaning of being?" This is the central question of Martin Heidegger's profoundly important work, in which the great philosopher seeks to explain the basic problems of existence. A central influence on later philosophy, literature, art, and criticism—as well as existentialism and much of postmodern thought—Being and Time forever changed the intellectual map of the modern world. As Richard Rorty wrote in the New York Times Book Review, "You cannot read most of the important thinkers of recent times without taking Heidegger's thought into account."
This first paperback edition of John Macquarrie and Edward Robinson's definitive translation also features a new foreword by Heidegger scholar Taylor Carman.
Komenský a Bacon
Protože česká komeniologie a intelektuální historie dosud postrádají komplexnější monografické pojednání o vztahu Komenský – Bacon, je cílem této knihy přiblížit koncepci reformy (respektive obnovy) vědění obsaženou v dílech obou jmenovaných osobností – českého teologa, filozofa a pedagogického reformátora Jana Amose Komenského (1592–1670) a anglického filozofa a státníka Francise Bacona (1561–1626). Zatímco v první části knihy jsou cesty obou myslitelů k vrcholné podobě jejich vizí sledovány odděleně, druhá část se soustředí na zodpovězení především těch otázek, které oba autory spojují: V čem spočívá jádro projektu reformy vědění u Komenského a v čem u Bacona? Jaká je struktura a koncepce jejich projektů? Jedná se o projekt obnovy, nebo o vizi pokroku vědění? Jak si Komenský a Bacon představovali realizaci svých záměrů? Jakou metodu k tomu zvolili? Do jaké míry byl Komenský Baconem ovlivněn? Co je pojítkem obou projektů? Na základě odpovědí na tyto otázky se autor v závěru knihy pokouší rozřešit dlouhodobý interpretační spor o povaze Komenského vztahu k Baconovi: Byl Komenský významným pokračovatelem a propagátorem Baconova díla? Nebo byl naopak myslitelem, který Baconův odkaz zjednodušil a zvulgarizoval? Anebo byl Komenský vskutku svébytnou filozofickou osobností, jež byla inspirována spíše jen duchem Baconova díla?
Na sklade 1Ks
13,15 €
Věda, politika a gnóze
V 50. letech rozvinul Eric Voegelin tezi o gnostické povaze modernity. Teze narazila na zásadní kritiku, dnes však s diferenciací přístupů k projektu moderny znovu nabývá na aktualitě. Tento svazek přináší nejdůležitější texty, v nichž Voegelin analyzuje základní rysy gnóze a snaží se ukázat jejich přítomnost v moderní politické teorii, filosofii dějin i praktické politice.
Émilie Du Châtelet
Monografie se věnuje diskuzi o filozofické a vědecké práci v první polovině 18. století, a to ze specifického pohledu femme de lettres, vzdělané ženy pocházející z aristokratického prostředí. Jakou strategii musela Émilie Du Châtelet zvolit, aby se prosadila ve filozofii a vědě 18. století? Jak probíhala její komunikace s vědeckou komunitou? V čem spočívala její výjimečnost? Kapitoly věnované osobnosti a dílu Émilie Du Châtelet jsou uvedeny obecnou charakteristikou Republiky vzdělanců, definicí filozofů, vědců a popisem komunikace mezi vzdělanci. Práce tak představuje současně i příspěvek ke studiu raného francouzského osvícenství. Gabrielle-Émilie Le Tonnelier de Breteuil, markýza Du Châtelet (1706, Paříž – 1749, Lunéville) byla jednou z nejvzdělanějších žen 18. století. Studovala fyziku a matematiku, věnovala se filozofii a překládala z angličtiny a latiny. Spolupracovala s Voltairem, dopisovala si s nejvýznamnějšími evropskými učenci. Respekt současníků si získala dílem Institutions de physique (1740), v němž se pokusila o propojení Newtonovy fyziky a Leibnizovy metafyziky. Její překlad a komentář Newtonových Principií je do dnešní doby jediným kompletním překladem tohoto díla do francouzštiny.
Vybrané spisy o etice, společnosti a politice II
Od svého otce zdědil John Stuart Mill zájem o institucionální, politickou a právní reformu a také kontakt s osobou i dílem Jeremyho Benthama, pod vlivem autorů jako Coleridge, Carlyle, Goethe či Wordsworth se radikalismus původní verze utilitarismu pokusil zmírnit a více zdůrazňoval význam kultivace našich vloh, citů a představivosti.
Druhý svazek výboru z Millova díla obsahuje v nových překladech Millovy klasické spisy O svobodě a Úvahy o zastupitelské vládě, věnované základním charakteristikám liberální společnosti, tedy svobodě slova a volebnímu právu. Přeložili Martin Pokorný, Ondřej Beran a František Vahalík.
Hledání pravdy II.
Ve čtvrté a páté knize druhého dílu Hledání pravdy Malebranche v návaznosti na předchozí tři knihy pátrá po omylech, tentokrát spojených s lidskými sklony a s vášněmi. Na pozadí tohoto podniku se rovněž rýsují Malebranchovy představy o spojení lidského ducha s Bohem, tělem a s předměty vnějšího světa, k nimž nás vážou právě vášně. Úloha vypátrat a představit omyly zrozené z přirozených lidských sklonů a vášní je tak zároveň úlohou o vyjasnění poměru člověka k Bohu, ke světu a k druhým lidem.
Šestou knihou, nazvanou O metodě, se ovšem začíná Malebranchova pozitivní snaha o navržení a předložení takové metody, která usměrňuje ducha a dopomáhá mu k soustředěnému usilování o pravdu. V souvislosti s touto metodou jsou představeny jednotlivé pomůcky, jež mají lidskému duchu k takové soustředěnosti dopomoci, zároveň je však podrobena kritice Aristotelova fyzika a jsou revidovány některé výsledky a dílčí předpoklady fyziky Descartovy. Po šesté knize následují ještě dvě Vysvětlení, první blíže objasňující to, že pravdivé ideje věcí nahlížíme pouze v Bohu, druhé dokazující vzdor Descartovi bezprostřední nepoznatelnost lidské duše, již může poznat jedině Bůh, kdežto člověk ji pouze nezřetelně pociťuje.
Súčasnosť nesúčasného
Súčasnosť nesúčasného / Prieniky slovenskej a maďarskej filozofie v 19. storočí
Kniha sa zameriava na styčné body dejín slovenskej a maďarskej filozofie. Ide jednak o charakter recepcie západoeurópskych filozofických vzorov, jednak o spoločenskú podmienenosť filozofickej tvorby, o priestorovú a časovú začlenenosť jednotlivých filozofií v rámci habsburskej monarchie, ako aj o to, či je možný homogénny naratív dejín maďarskej (aj slovenskej) filozofie, teda, či sú to kontinuálne príbehy s jednoznačnou vnútornou koherenciou. Autor dospel k výsledku, že možno vystopovať určité diskurzy, ktoré sa navzájom líšili a vytvárali autonómne naratívy v obidvoch filozofiách, ale nerealizovali sa vždy rovnako a v totožnom historickom čase. Z toho vyplývajú temporálne inkongruencie, majúce vplyv na tieto filozofie.
V druhej časti knihy jednotlivé prípadové štúdie ilustrujú heuristickú funkciu metodologických inštrumentov a predstavujú jezuitský, protestantský aj národný diskurz či friesovskú tradíciu v uhorskej filozofii. Nájdeme tu aj komparáciu odlišnej slovenskej a maďarskej recepcie Heglovej filozofie v rámci dvoch národných diskurzov.
Urbánní situace
Francouzský filosof a esejista Olivier Mongin nabízí strukturované pojednání toho, co dnes, v době globalizace, znamená město nebo urbánní prostor. Nejde ovšem o mezioborovou tematickou encyklopedii, ale spíše o rámec konfrontace různých oborů, jimž je téma různým způsobem vlastní – literatury, historie, architektury, sociálních věd – rámec mající umožnit, aby se město opět mohlo stát obecným pojmem: polis, předmětem politiky v nejzásadnějším smyslu, tedy toho, co je občanům společné, a nebylo pouze termínem či slovem, nabývajícím vzájemně nesouvisejících významů v různých polích odborné způsobilosti.
„Urbánní situace“ neoznačuje jen vztah mezi principy a skutečnostmi urbánního prostoru, ale současně také urbánní zkušenost, spočívající v jeho užívání.
Logika onticky neurčitých domén - Jsou logické pravdy nahodilé?
Co mají společného některé budoucí události, kvantový mikrosvět a vágní jevy, jako je plynulý přechod mezi barvami? Všechny tyto oblasti sdílejí nějaký druh nevymezenosti, neurčitosti. Budoucnost není zcela dána. V kvantovém mikrosvětě nejsou přesně určeny hodnoty některých veličin. Přechod od červené barvy k oranžové není v barevném spektru přesně ohraničen. Uvedené neurčitosti čili neúplnost předmětné oblasti se promítá do logiky jazyka, jímž ji popisujeme. Zdá se, že výroky o ní nejsou ani pravdivé, ani nepravdivé. Má tato neúplnost také vliv na pravidla logiky? Má-li, existuje pro neúplné domény jiná logika než klasická? Znamená to, že pravdy logiky nejsou nutné, nýbrž nahodilé? Tato studie z oboru aplikované filozofické logiky hledá odpovědi a zkoumá, nakolik se mění logika výroků o neurčitých doménách v porovnání s logikou výroků, které popisují zcela určitý svět. Kniha je určena filozofům, logikům, lingvistům a všem, koho zajímá vztah logiky a skutečnosti.
Ambrosiaster a dějiny spásy
Monografie sleduje interpretaci dějin spásy v díle Ambrosiastera, anonymního autora konce 4. století. Ambrosiaster člení svůj výklad do několika etap od stvoření světa po Kristův příchod a eschatologické naplnění a věnuje přitom pozornost především otázkám, které mají dopad na každodenní křesťanský život. Jeho pojetí je představeno ve srovnání s dalšími autory západní teologie konce 4. století, kteří byli jeho současníky, partnery v polemickém dialogu či rozvíjeli podobné motivy.
Hérakleitos ve světle mythické moudrosti
Hérakleitos prý věnoval svou jedinou knihu slovutnému chrámu v Efesu. Nyní předkládáme tuto knížku dnešnímu čtenáři se zájmem o myšlení mudrce, jenž silou své inspirace oslovuje dnešní dobu stejně jako kteroukoli jinou. Starý filosof nebude představen jako nositel myšlenky nekonečné střídy a proměny, spíše v něm nahlédneme zasvěceného ducha, jehož syntetický přístup plně zrcadlí krásu i bohatost tehdejšího mytického prostředí. Prozkoumáme velkolepost i slabiny mytického vědomí – onoho zdroje, z něhož vykvétá Hérakleitova pozoruhodná duchovní síla.
Životopisy slávnych filozofov VI-X
O osobe Diogena Laertia sa zachovalo iba veľmi málo údajov, no napriek tomu jeho dielo pretrvalo až do dnešných čias. Laertios svoje Životopisy zostavil podľa presného plánu. Filozofov rozdelil do vetiev a skupín podľa príslušnosti k filozofickým školám a zaradil ich do jednotlivých kníh. Laertiovo dielo obsahuje okrem životopisných údajov o filozofoch aj výklad ich učenia a zoznamy nimi napísaných diel a zahŕňa množstvo údajov, ktoré sa v iných spisoch nezachovali. Aj keď niektoré údaje, obsiahnuté v tomto diele, sú otázne, Životopisy slávnych filozofov nám umožňujú s ľahkosťou nahliadnuť do života a myslenia starovekých gréckych filozofov.
Šiesta až desiata kniha obsahujú životopisy kynikov, stoikov, pytagorovcov, izolovaných filozofov a Epikura.
Na sklade 1Ks
18,51 €
Filosofie lásky a přátelství
Antologie Filosofie lásky a přátelství předkládá čtenáři výběr nejdůležitějších současných studií z anglosaské filosofie lásky a přátelství, a to jak systematických, tak historických. Systematické texty z oblastí současné teorie (část II) a neoplatónské etické koncepce (část III) jsou za účelem zpřístupnění jejich hlavního inspiračního zdroje doplněny historickými interpretacemi klasické řecké filosofie (část I). Antičtí autoři věnovali značnou pozornost psychologickým aspektům lidského života, a jejich texty se proto staly přirozenou inspirací nejen pro současnou teorii ctností, ale také pro filosofii emocí a lidských vztahů. Sókratovo, Platónovo a Aristotelovo pojednání o lásce tak současným myslitelům poskytlo základní rámec rozlišení a klíčových otázek. Badatelé, kteří se zabývají antickou filosofií, jsou na druhou stranu ovlivněni zvyšujícím se zájmem o emoce ze strany současné filosofie. Nejen že dnešní badatelé začali studovat pojetí lásky u antických autorů, ale toto zkoumání též obohatili moderními otázkami vyplývajícími ze současného chápání a zakoušení lásky a přátelství. Mezi nimi se především vyjímají dvě otázky: (1) problém racionality lásky a (2) problém nenahraditelnosti předmětu lásky.
Masarykův realismus a filosofie pozitivismu
Mezi pozitivistickým filosofickým přístupem a Masarykovým realismem nacházíme mnoho shod, ovšem i mnoho zásadních odlišností, které nelze bez zevrubnějšího zkoumání jednotlivých etap vývoje Masarykova myšlení náležitě určit a zařadit. Důkazem toho jsou až extrémně odlišné výroky hodnotící Masarykovu filosofickou pozici z řad předních pozitivisticky i jinak filosoficky zaměřených myslitelů. Po stručném načrtnutí základních rysů Comtovy pozitivistické filosofie, která Masaryka výrazně ovlivnila, přechází autor k Masarykovu myšlenkovému vývoji, v němž lze již od jeho samých tvůrčích počátků pozorovat specifické pnutí ve vztahu subjektu a objektu, resp. mezi jeho psychologismem a pojímáním společnosti, jeho sociologií. Na prahu nového století se Masarykovo badatelské úsilí zaměřuje na etiku, v níž spatřuje „jádro“ filosofie. Jeho pojetí Prozřetelnosti, v němž je ideově zakotven racionální řád vesmíru, přírody i dějin, tím vymezuje místo i subjektu, jemuž principiálně propůjčuje možnost se aktivně a odpovědně podílet na věcech veřejných a směřovat společnost k humanitě. Její nejvěrohodnější a nejosvědčenější formu Masaryk nachází v demokracii.
Principy politiky
Benjamin Constant de Rebecque se narodil v Lausanne v protestantské rodině. Mládí strávil na cestách se svým otcem. Pobýval střídavě v Holandsku, Belgii, Německu a Anglii, v letech 17831785 studoval v Edinburghu. Určující pro něj bylo roku 1794 setkání s Mme de Staël. Během císařství musel Constant opustit Francii, do země se vrátil roku 1816. V období Restaurace byl jako poslanec vůdcem liberální opozice. Roku 1816 vydal psychologický román Adolphe (Adolf, česky 1903), ohlašující nastupující romantismus. Jeho nejvlivnějšími politickými díly byly protinapoleonský pamflet De lesprit de conquete et de lusurpation (1814, česky vyšel roku 2012 jako O dobyvačnosti a uzurpaci), Principes de politique ve verzi z roku 1815 a slavná přednáška De la liberté des Anciens comparée a celle des Modernes (1819, česky vyšla roku 2006 jako O antické svobodě ve srovnání se svobodou moderní).
Nový náhled na Constantovo politické myšlení přineslo vydání rukopisné verze Principů politiky (Principes de politique, 1806) v roce 1980. Obsahuje zásady, které autor později rozvinul ve svých spisech a které hájil v praktické politice. Constant zde reflektuje Montesquieuova Ducha zákonů, kriticky se vypořádává s Rousseauem a navazuje na ekonomickou teorii Adama Smithe. Jeho kniha je reflexí toho, co pro politické myšlení znamenal otřes Francouzské revoluce. Rukopisná verze Principů politiky vyvrátila pochyby ohledně jednoty Constantova myšlení a potvrdila jeho význam pro politickou teorii klasického liberalismu, za jejíhož předního představitele je dnes Constant považován. Předložený svazek obsahuje první český překlad rukopisné verze Principů politiky
z roku 1806. Přeložila H. Fořtová.
Na sklade 2Ks
26,29 €
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
