Najpredávanejšie - Bestsellery - Filozofia strana 55 z 122
Knižné bestsellery nesmú v našej ponuke rozhodne chýbať. Najpredávanejšie a najobľúbenejšie knihy slávnych spisovateľov vás vtiahnu do deja a ponúknu vám množstvo skvelých príbehov. Vyberte si žáner, ktorý je vám najbližší alebo darujte najnovšie knižné bestsellery ako darček svojim blízkym.
zobraziť:
Sport jako teologická výzva
Existuje souvislost mezi sportem a duchovním životem člověka? Autor této knihy ukazuje, že taková souvislost existuje, a podrobně zkoumá, jakými způsoby se mohou tyto dvě zdánlivě naprosto odlišné oblasti prolínat. Vychází z rituálního původu pohybových disciplín u předkřesťanských kultur, zejména řecké a římské, a seznamuje čtenáře s tím, jak byly tyto aktivity hodnoceny starocírkevními autoritami. Konkrétní poznatky pak zasazuje do současné teologie sportu, v níž se vede diskuse o možném transcendentálním rozměru sportu a jeho místě v duchovním životě moderního člověka. Kniha odráží autorův celoživotní zájem o pohybové aktivity a reflektuje i jeho vlastní zkušenosti se stavy změněného vědomí, které prožil při sportovních výkonech. Kniha je určena jak zájemcům o současnou teologii a humanitní vědy, tak všem, kdo přemýšlejí o sportu v širších souvislostech.
Úvahy o polské vládě
Úvahy o polské vládě (1771) jsou posledním Rousseauovým politickým dílem, vznikly v době, kdy se Rousseau po mnohých peripetiích vrátil v červnu 1770 do Paříže a věnoval se psaní biografických děl, která podle autorova přání vyšla až po jeho smrti. Impulsem pro vznik Úvah byla žádost vzbouřených polských konfederátů o sepsání reformy polské ústavy. Rousseau této žádosti vyhověl pod podmínkou, že jeho spis nebude zveřejněn, ilegální kopie díla však v Paříži kolovaly již rok po jeho dokončení. Rousseau v tomto spisu řeší možnost přežití polského národa ve chvíli ohrožení státní existence Polska. Předjímá tak národnostní hnutí 19. století a opět se ukazuje jako bytostně originální myslitel. Úvahy o polské vládě svými četnými odkazy na Společenskou smlouvu potvrzují jednotu autorova politického myšlení i to, že Rousseau ani v pozdní fázi svého života neztratil nic ze síly své výřečnosti a svého přesvědčení. Překlad je doplněn vysvětlivkami překladatelky, rejstříkem, seznamem literatury a doslovem zasazujícím tento spis do dobových reálií.
Verbum caro factum est
Literatura, která vznikala v českých zemích ve vrcholném středověku, se ke svým příjemcům nedostávala vždy jen ve formě zapsaného textu. Právě naopak často byla nejrůznějším způsobem předváděna či performována: polohlasnou či hlasitou četbou pro větší či menší okruh diváků a posluchačů, zpěvem, představeními více nebo méně divadelního charakteru, někdy dokonce soukromou performancí bez zjevného cílového publika. Nejrůznější způsoby živé prezentace středověké literatury jsou v knize přiblíženy na příkladu bohemikálních mariánských planktů. Tento žánr popisuje Kristovu vykupitelskou smrt na kříži dojemným a zároveň provokativním způsobem: očima jeho vlastní matky, Panny Marie.
Myslet z druhého místa: k otázce performativní filosofie
Co je to performativní filosofie a jakými tématy se zabývá? Jak souvisí filosofické myšlení s divadelní tvorbou? Filosofka Alice Koubová na tyto otázky odpovídá prostřednictvím různých filosofických přístupů fenomenologie expresivity, filosofie hry, poststrukturalismu, estetiky performativity, performativní filosofie , které nabízejí pokaždé jiný důvod, proč bychom měli divadlo a performanci chápat jako klíčový fenomén umožňující myslet člověka a svět. Tyto přístupy ukazují člověka jako bytost, která si uvědomuje svou viditelnost pro druhé (diváky), která je schopna hry a tvořivého odstupu od sebe, vytváří svou identitu skrze citace a napodobování, tvoří smysl v rámci tělesné interakce s druhými a přitom dbá na autorství své vlastní existence. Performativní filosofie však není charakteristická pouze zaměřením na určitá témata, ale i specifickým stylem myšlení. Autorka tento styl nazývá myšlením z druhého místa a detailně popisuje jeho význam jak pro filosofii, tak pro umění a umělecký výzkum.
Recenze, kritika, ironie
Kniha obsahuje překlady recenzí od nejvýznamnějších autorů německé klasické filosofie – Fichta, Schellinga a Hegela.
Kromě toho obsahuje také překlad Fichtova spisu Anály filosofického tónu, v němž v rámci reakce na recenzi své knihy Základ přirozeného práva podrobuje ironické kritice dobovou recenzní praxi.
Kniha je opatřena úvodní studií Jindřicha Karáska a jmenným rejstříkem.
O lidské situaci
Předkládaná kniha se snaží odpovědět na otázku, co je to filosofie (i když to může znít překvapivě, jedná se o jeden z nejhůře uchopitelných filosofických problémů, neboť víceméně každý filosof chápe filosofii jinak než ostatní). Zároveň s tím však probíhá mnohem zásadnější zkoumání týkající se toho, kdo jsme a jaké je naše místo v dnešním vědecko-technickém světě. Nejedná se ovšem o dvě oddělená zkoumání, neboť odpovídat na otázku, co to je filosofie, neznamená vposled nic jiného než objasňovat, kdo jsem (jakožto ti, kteří filosofují). I proto je filosofie spíš praktickým postojem než teoretickou disciplínou či vědou. Jak se ukazuje, filosofie je primárně porozuměním lidské situaci, přičemž lze rozlišit tři základní typy lidské situace (jedná se vlastně o tři základní modality lidské existence): archaický, evropský a dnešní vědecko-technický typ. Zatímco archaický typ lidské situace je charakterizován nejistotou a labilitou lidského postavení, evropský typ se zakládá na imateriálnu, které vytvořil Platón a které jako něco absolutního umožnilo překonat archaickou nejistotu. Dnešní typ lidské situace je zase utvářen vědou a technikou, které jsou tak nejenom důležitou součástí našeho sebe-porozumění, ale rovněž bytí. Pochopit roli a povahu vědy a techniky se proto jeví jako klíčový úkol současné filosofie.
Phobos
A tam kde svoju nebeskú púť zakončil Helios, pokračuje Phobos...
Práve neveriaci Tomáš údajný neverec sa najhlasnejšie dovoláva hmatateľného dôkazu, na ktorom by spočinul jeho intelekt. Pevného prístavu jeho viery, kde by mohla jeho potreba uctievať bezpečne zakotviť. Vôbec nie je nedôverčivý či vedecký, toť kvalita pravého neverca pohana. Neveriaci Tomáš je niekto, kto veriť chce a veriť potrebuje, len koná opatrnejšie, pretože ho už niekto niekedy poriadne dobehol a on sa nepekne popálil tak ako skúsenosťou poučená líška, ktorá dôkladnejšie skúma okolie návnady prv, než sa na ňu vrhne. Nad každým, akokoľvek bedlivým neveriacim Tomášom nakoniec sklapne (na neho) nastražená pasca.
Inštinkt a intuícia Sú chladné pochmúrne dni, kedy ťažké hmly neistoty a nedôverčivosti sadnú na všetko vôkol, na všetky naše nádeje a ambície. Sú to dni otupenia našich inštinktov, zastrenia našej intuície dočasnej absencie vôle. Potom sú dni, keď nám všetko ide od ruky ako po masle, keď cítime nadmieru síl a sebadôvery, kedy ani na chvíľu nezapochybujeme, že by veci mohli ísť inak, než chceme. Predtucha zdaru našich slnečných dní, dní vysokého tlaku je predzvesťou prílivu našich nahromadených síl, vlnobitia našej
vôle.
Zrod
Čo by naozaj napísal Nietzsche po Tak vravel Zarathustra, ak by sa udržal v štádiu normálnosti o jeden deň naviac? Odpoveď je: Zrod. Aj keď irónia o Nietzschem je zároveň aj iróniou o autorovi Zrodu. Metaforická transformácia praveku na modernú spoločnosť, kde sa prelieva biológia s filozofiou, a zase naopak. Zrod sa však nevyhýba ani sociológii, etike a štruktúre myslenia, keďže v knihe sa človek dopracuje k úvodnému sebauvedomeniu v stvorení, čo so sebou prináša plusy aj mínusy na všetky možné spôsoby, teda nasleduje uvedomenie v sexe (z čoho vzniká vždy problém), uvedomenie v láske (z čoho vzniká vždy ekvivalent čistej slobody ducha), uvedomenie si smrti (hoci, dá sa smrť skutočne uvedomiť?) a tak ďalej. A čuduj sa svete, úvodné sebauvedomenie sa nazýva „TotalSick“.
Reflexe moci a moc reflexe
Reflexe moci bezpochyby jeden z klíčových pojmů politického myšlení se stala výzvou pro autory jednotlivých kapitol předkládané kolektivní monografie. Jejich cílem nebylo dobrat se konečného a nezpochybnitelného výměru moci, neboť takové ambice by nevedly než ke snaze se pojmu zmocnit a využít ho jako nástroje k hodnocení, či přímo k ovládání skutečnosti. Autorským vkladem proto není instrumentalizace moci, ale snaha o porozumění tomuto pojmu z filosofické, religionistické či historické perspektivy. Reflexe moci se tak stává příkladem moci reflexe.
Oslněni hellénským sluncem
Období konce dlouhého 19. století se vyznačuje nápadným příklonem k antickým námětům, motivům a formám. Řecká a římská antika se objevuje v mnoha sférách kulturního života je podstatnou součástí středoškolské výuky, tvoří jeden z ideových rámců tělovýchovného hnutí Sokol a představuje reprezentativní repertoár témat pro tehdejší básnictví a dramatiku. Tyrš, Vrchlický, Zeyer, Machar a další v ní spatřují ideál dokonalosti a promítají do ní vše, co postrádá jejich současnost. Kniha zkoumá a analyzuje různé projevy oslnění hellénským sluncem v tehdejší české kultuře a zároveň sleduje její pozvolný odklon od antického ideálu s příchodem moderny.
Filozofické základy psychológie a duchovných vied
Jeden z najzásadnejších spisov nemeckej filozofky a rehoľníčky Edity Steinovej (1891 – 1942). Filozofické základy psychológie a duchovných vied tvoria dve štúdie: Psychická kauzalita (1918) a Indivíduum a spoločenstvo (1919). Pôvodne boli zamýšľané ako habilitačná práca a v roku 1922 publikované v Husserlovej Ročenke pre filozofiu a fenomenologický výskum. Autorka v nich pokračuje v skúmaní problémov načrtnutých vo svojej doktorskej práci. V prvej štúdii sa prostredníctvom fenomenologických prístupov venuje analýze osoby, jej štruktúry a fungovania, aby sa pokúsila o vlastné teoretické zdôvodnenie nového chápania psychológie a systematizáciu duchovných vied. V druhej sa venuje vzťahu indivídua a spoločenstva na základe chápania vzťahu tela, duše a ducha. Skúma význam nadindividuálnych vzťahov, sociálneho konania, intersubjektivity, slobody indivídua vo vzťahu k spoločenstvu a mechanizmov, ktoré v tomto vzťahu fungujú.
Spolu s niekoľkými ďalšími textami však zároveň predstavujú záver jednej etapy jej fenomenologických skúmaní a postupný prechod k spájaniu husserlovskej fenomenológie s filozofiu Tomáša Akvinského a kresťanským chápaním sveta i človeka.
dostupné aj ako:
Kritika & Kontext (č. 58)
Svetový filozof a zakladateľ fenomenológie Edmund Husserl sa narodil v moravskom Prostějove 8. apríla 1859, no dnes ho v tomto meste máločo pripomína. Ozveny Moravy v živote a diele veľkého filozofa 20. storočia a zakladateľa fenomenológie podáva reflexia súčasných svetových fenomenológov a domácich filozofov (Michael Gubser, Julia Jansen, Jan Sokol). Odpovedajú na otázky o dnešnom postavení Husserlovho myslenia, jeho vzťahu k moravskému kultúrnemu prostrediu a jeho odkazu vôbec. Súčasťou vydania sú dobové dokumenty o Husserlovi vrátane jeho korešpondencie s T. G. Masarykom, ktorá vychádza po prvý raz preložená z nemčiny.
Toto číslo Kritiky & Kontext je zostavené z populárnych aj akademických textov o Husserlovi, pripravili ho Klaus Nellen a Ludger Hagedorn z viedenského Inštitútu vied o človeku (IWM) a Jaroslava Vydrová (SAV). Malo priniesť aj pohľad na rôzne spomienkové podujatia v Prostějove k Husserlovmu výročiu narodenia 8. apríla 2020, ktoré organizovalo mesto so sochárom Milošom Karáskom. Žiaľ, podujatia sa museli preložiť na apríl 2021.
Na sklade 1Ks
3,00 €
Pravda v době populismu
I když všichni občas lžeme a i když si politika vysloužila zvláštní reputaci jako doména nepravd, Pravda v době populismu přináší argument, že odpovědnost vůči pravdě a pravdivosti není možné ani ve sféře politiky odsunout stranou. Nejenže bychom pravdu a pravdivost neměli odsouvat stranou, ale dělat to systematicky není ani možné. Lhát můžeme, ale své zásadní odpovědnosti vůči pravdě a pravdivosti se nemůžeme zbavit. Oba tyto pojmy však mohou být složitější, než bychom si chtěli přiznat. Autorovým argumentem je, že pravdivost není prosté pedantické mluvení pravdy, bez ohledu na důsledky našich sdělení. A zdá se, že sám pojem pravdy je nedefinovatelný a v různých kontextech, kde se jej dovoláváme, se chová různě, politikou počínaje, a etikou, soudy o humoru, nebo každodenním životem konče. Kniha je spojením analýzy těchto témat s pokusem o vysvětlení současné politické změny. Naznačuje, že éra, v níž žijeme, není érou post-pravdy v politice, nýbrž érou demokracie stále hybridnější, jež kombinuje tradiční zastupitelské systémy s rušivým vlivem systémů přímého lidového rozhodování.
Prvotní číslo a gesto
Iniciační text o číselných poměrech, lidské tělesnosti a duchu. Úvod do "zednářského" myšlení vycházející z původních principů starých řemesel.
Paměť míst
Paměť míst je pamětí, která patří spíše světu, jehož jsme součástí, než nám. Souběžně je však paměť míst neoddělitelná od lidské odhodlanosti prolomit ticho této uzavřenosti, je jakýmsi důkazem naslouchání hlasům přicházejícím z minulosti. Autor zdůrazňuje, že tato lidská odhodlanost interpretovat stopy minulosti je součástí našeho údělu rozumět světu. Každému vědeckému hledání objektivních významů ruin a zkamenělin předcházejí každodenní, před-vědecké prožitky lidí, v nichž stopy minulosti získávají význam.
Kniha nabízí myšlenkovou cestu, jejímž prostřednictvím lze porozumět obrazu vykořeněnosti dnešního člověka prostřednictvím interpretace našich sdílených smyslových prožitků pobývání na určitých místech. Autor vede polemiku s mentalistickým pojetím sociální reality a klade při tom důraz na provázanost tělesnosti a vědomí. Tělesné prožívání světa je podle něj neoddělitelně spjaté s dějinností lidské existence a určitými místy, v nichž člověk pobývá.
Kantova praktická metafyzika
Tématem knihy je syntetizující interpretace Kantovy ideje praktické metafyziky, o níž lze hovořit také jako o ideji metafyziky dobré vůle. Tato idea je rozpracována zejména v Kantově Kritice praktického rozumu, ale do jisté míry také v dalších textech věnovaných teoretické a praktické filosofii. Přestože spojení „metafyzika dobré vůle“ či „praktická metafyzika“ se v žádném z těchto spisů nevyskytuje, vyjadřují myšlenku, jejímuž vypracování Kant věnuje značné úsilí a o níž platí, že stojí za to, abychom se snažili o její adekvátní porozumění. Lze ji shrnout do konstatování, že má-li být možné něco takového jako metafyzika, pak pouze ve vztahu k reflektované, zodpovědně pojímané praxi.
Ke genealogii zdravého rozumu
V osmnáctém století jako by se filosofická reflexe zdravého rozumu rozvinula více než kdy předtím. Když ovšem čteme tehdejší texty, jež využívají výrazy jako common sense, snadno se nám stane, že do nich budeme se samozřejmostí promítat naše současné rozumění, ve kterém bývá zásadní to, co už Immanuel Kant pohrdavě označil za mínění davu. Kniha sleduje, jak s pojmem zdravého rozumu vlastně zacházeli filosofové, převážně z osmnáctého století. O hlavních autorech, kterým jsou věnovány samostatné kapitoly, můžeme říci, že svým pojetím zdravého rozumu zásadně ovlivnili jeho další chápání. Fenomén zdravého rozumu ve své plastičnosti nabízí východisko pro zkoumání racionality. Reduktivistické koncepce a nedorozumění, jež se v dlouhodobé diskusi vynořily, jsou po zasazení do kontextu ilustrativní jako součástky a aspekty celku, jehož ladnost jako bychom stále tušili, když se zdravého rozumu entuziasticky dovoláváme.
Konec metafyziky a důvod k myšlení
Knížka splácí dluh české filosofie Hansu Blumenbergovi, který bývá označován za nejvýznamnějšího německého filosofa 2. poloviny 20. století. Představuje dílčí reflexi několika motivů Blumenbergova díla, jakými jsou mýtus, mýtotvornost, metaforologie a teorie nepojmovosti, historická, fenomenologická a politická antropologie, skutečnost, skepse, Lebenswelt, teorie poznání ve vztahu k problému kontingence a fakticity, ironie, teorie actio per distans jako možnost překonání časové limitace lidského bytí a konečně problém kompetence filosofie k nejistotě a nezajištěnosti naší existence. Celkovou souvislost či výkladový kontext tvoří identifikační kulturní praxe Abendlandu, její průběh a výsledky. Tímto zasazením přesahuje text k syntéze možností myšlení v soudobé filosofii, kterou vyjadřuje axiální otázka knihy: co bylo tím, co jsme chtěli vědět - co je tím, co chceme vědět?
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
