Najnovšie - Filozofia strana 72 z 138
zobraziť:
Masaryk Patočka Havel
Kniha zahrnuje texty z let 1978 až 2017 věnované filosofii českých myslitelů: Tomáši Garriguu Masarykovi, Janu Patočkovi a Václavu Havlovi.
Hlavním společným rysem jejich uvažování je filosofie nakloněná k činu. Masaryk, Patočka i Havel chápali politiku jako činnost založenou na mravním základě a hledali nový duchovní rozměr života moderního člověka, který nenachází oporu ani v metafyzice, ani v tradiční podobě náboženství.
Jejich hledání, i když se zdá, že občas zabloudilo do slepé uličky, může být inspirativní i pro současné myš-lení, zejména pro řešení soudobých politických problémů, jako je role národa a národního státu, otázka budoucího uspořádání Evropy, vztah k násilí, válce a revo-luci. Především však je povzbuzením a ospravedlněním osobní angažovanosti i v situacích, které nejsou takovým projevům nikterak nakloněny.
How Language Began
In his groundbreaking new book Daniel Everett seeks answers to questions that have perplexed thinkers from Plato to Chomsky: when and how did language begin? What is it? And what is it for?
Daniel Everett confounds the conventional wisdom that language originated with Homo sapiens 150,000 years ago and that we have a 'language instinct'. Drawing on evidence from a wide range of fields, including linguistics, archaeology, biology, anthropology and neuroscience, he shows that our ancient ancestors, Homo erectus, had the biological and mental equipment for speech one and half million years ago, and that their cultural and technological achievements (including building ocean-going boats) make it overwhelmingly likely they spoke some kind of language.
How Language Began sheds new light on language and culture and what it means to be human and, as always, Daniel Everett spices his account with incident and anecdote. His book is convincing, arresting and entertaining.
Co je to čas?
Druhý svazek populárně naučné edice Munice nás zavede do labyrintu filozofického tázání na téma ČAS. Necháme se vést úvahami řady velikánů, od Aristotela po Prigogina, dokud nedospějeme k nevyhnutelné křižovatce: čas je buď nejdůležitější element vesmíru, nebo vůbec neexistuje. Autor knihy, profesor Josef Krob, působí na Katedře filozofie FF MU a otázkám času, prostoru a smyslu se věnuje dlouhodobě. Jeho text je opět protkán osobitými ilustracemi výtvarnice Nikoly Kalinové.
Na sklade 1Ks
12,49 €
dostupné aj ako:
Boh z pohľadu súčasného stavu poznania a myslenia
Monografia popredného slovenského kresťansky orientovaného filozofa prezentuje skúmanú problematiku invenčne ako bádateľský projekt, v ktorom autor vedie dialóg i konfrontáciu s poznatkami súčasných vied, osobitne filozofie a teológie, pričom chce naznačiť, akými smermi sa bude uberať bádanie v problematike Boha.
Jadrom knihy je predstavenie návrhu konceptu teológie z celostného pohľadu v jej reinterpretácii na teologickú filozofiu v celostnom porozumení, pričom rôzne exemplifikácie tohto postupu charakterizujú základné východiská pri tvorbe jej konceptu. Keďže zastávané teórie a viaceré nové vedecké poznatky v ňom majú do značnej miery hypotetický charakter a bude ich treba v ďalšom bádaní preveriť a upevniť v dialógu s inými mysliteľmi.
Súčasťou projektu je slovník špeciálnych termínov, ktoré si vyžadujú osobitné vysvetlenie, a rozsiahly bibliografický súpis literatúry, ktorý ukazuje, ako intenzívne sa báda v tejto oblasti, a to najmä v anglosaských krajinách. Poznámkový aparát sa uvádza na konci diela a sú v ňom začlenené aj portréty významných osobností, ktoré vplývali na myslenie autora.
Čo je človek? Teologická antropológia
Edita Steinová (1891-1942), filozofka a rehoľná sestra (karmelitánka) mala v úmysle svoje prednášky na Nemeckom inštitúte pre vedeckú pedagogiku v zimnom semestri 1932/33 na tému filozofickej antropológie doplniť v ďalšom semestri prednáškami z teologickej antropológie, bez ktorej je, podľa nej, chápanie človeka a jeho bytia vo svete neúplné. Na to však už v dôsledku politickej situácia nemala možnosť. Zostali preto v rukopise, ktorý vyšiel tlačou až po 2. sv. vojne, v neúplnej podobe.
Spis Teologická antropológia predstavuje fundovanú prácu o obraze človeka ako je obsiahnutý v katolíckej dogmatike a učení o viere. Edita Steinová v ňom na základe dôkladného štúdia problematiky podáva obraz človeka ako jednoty duše, ducha a tela, bytosti obdarenej rozumom, slobodnou vôľou a milosťou, schopnej poznania pravdy a dobra. Popisuje človeka v štádiách stvorenia, pádu a Vykúpenia, rozoberá problematiku milosti a sviatostí ako základu duchovného života človeka a kriticky vystupuje proti tzv. modernistom. Načrtnuté myšlienky rozvíja neskôr ďalších prácach. Teologická antropológia umožňuje pohľad do hĺbky filozoficko-teologického myslenia Edity Steinovej a ukazuje ju ako významnú mysliteľku našej doby.
Doslov: Doc. Dr. Theol. Alžbeta Dufferová, PhD.
Na sklade 2Ks
14,99 €
dostupné aj ako:
Slovník filosofických pojmů současnosti
Slovník filosofických pojmů přístupnou formou přibližuje tu oblast vědění, která je dnes nejdůležitější – sahá k pramenům lidského života a veškeré existence. Může dobře posloužit studentům filosofie, učitelům, novinářům, sociologům, politologům, ekonomům, právníkům, politikům a všem, kteří nechtějí být uvězněni v jednorozměrnosti svého dosavadního myšlení a touží probouzet se k hlubšímu pohledu na život.
Politically Incorrect Feminist
Phyllis Chesler was a pioneer of Second Wave Feminism. Chesler and the women who came out swinging between 1967-1972 integrated the want ads, brought class action lawsuits on behalf of economic discrimination, opened rape crisis lines and shelters for battered women, held marches and sit-ins for abortion and equal rights, famously took over offices and buildings, and pioneered high profile Speak-outs. They began the first-ever national and international public conversations about birth control and abortion, sexual harassment, violence against women, female orgasm, and a woman's right to kill in self-defense.
Now, Chesler has juicy stories to tell. The feminist movement has changed over the years, but Chesler knew some of its first pioneers, including Gloria Steinem, Kate Millett, and Andrea Dworkin. These women were fierce forces of nature, smoldering figures of sin and soul, rock stars and action heroes in real life. Some had been viewed as whores, witches, and madwomen, but were changing the world and becoming major players in history. In Memoir of a Politically Incorrect Feminist, Chesler gets chatty while introducing the reader to some of feminism's major players and world-changers.
The Little Book Of Sloth Philosophy
Relax, unwind and soak up the wisdom of the sloth with the slowest page turner you’ll ever read.
From tidying and Hygge, to living Lagom, the endless pressure to be happier, live better, sleep soundly, and eat mindfully can be exhausting. But this year’s lifestyle trend finally delivers the perfect antidote – welcome to the year of the sloth.
Sloths are mindfulness in action. Contemplative, deliberate, relaxed, and focused. They resist the rat race, the incessant pressures from society to be more productive, and they don’t care how many steps they’ve logged on their fitness tracker. Long-limbed, a little bit shaggy, and a lot wide-eyed, they’re wonderful creatures, not to mention completely adorable.
Here you can enjoy take-it-slow wisdom inspired by sloths; including advice on sleep (more restorative than a 6am run), eating and ‘exercise’ (sloths are the original pioneers of slow food and yoga after all), work (did you know that lazy people have higher IQs?), family life, and love.
Dispelling over-complicated myths about productivity, this brilliant book confirms that it really is OK to be a sloth.
Příběhy rabiho Nachmana
Kniha proslulého židovského filosofa Martina Bubera (1878-1965) Příběhy rabiho Nachmana vyšla poprvé v r. 1906. Jde o výběr výroků a tvůrčí převyprávění části příběhů z původní textové sbírky Sipurej maasijot, tradující výroky, příběhy a pohádky rabiho Nachmana z Braclavi (1772-1810), zakladatele jedné z předních chasidských škol.
Úvod knihy tvoří významný esej o židovské mystice a jejím chasidském rouchu ze školy r. Nachmana, v němž Buber podává své rané postřehy a názory na toto téma. Židovská mystika nese podle Bubera rysy protikladů, v nichž vznikla na jedné straně tísnivé životní podmínky a bolestná zkušenost exilu, z nichž plyne askeze, a na druhé straně extatický prvek, zcela uchvacující duši. Nese také rysy synkretismu, nicméně v různých dobách se vynořují její původní, nosné prvky, jako tomu bylo mj. v době vzniku chasidského hnutí. Buber zdůrazňuje opravdovost náboženské zkušenosti, která se zvedala z lidu, hrozilo-li elitám (v tomto případě talmudským učencům) ustrnutí v sebestředné neživotnosti. V hnutí spatřuje osvobození se k bezprostřednosti mystického vnímání a zároveň příležitost, jak novým způsobem vyjádřit tradiční nauku, čerpající zejména z lurjánské kabaly. Jeden z nejvýznamnějších rysů chasidství viděl právě ve zvnitřnění kabalistické etiky, které ústilo v radostný život s Bohem ve světě.
Další část knihy tvoří Výroky rabiho Nachmana představující krystaly jeho učení a zvoucí k meditaci, a konečně příběhy, jež r. Nachman vyprávěl na náhlý popud jako paraboly prolínání vnitřních a vnějších vrstev světa (jde o první autorské zachycení židovských pohádek). Důraz je v nich kladen na dění a proměny, jež mají svůj symbolický smysl. Buberova sbírka obsahuje šest příběhů z původních třinácti; převyprávění je živeno Buberovým vybraným jazykem a schopností vtáhnout čtenáře do děje.
Na sklade 1Ks
14,14 €
Význam, sémantika, Wittgenstein
Nizozemský filosof Martin Stokhof (*1950) se ve svých novějších pracích věnuje zvláště filosofii jazyka a významu a problémům jejich vědeckého pojednávání. V poslední čtvrtině minulého století byl jednou z určujících postav formální sémantiky, usilující o rigorózní popis významu v přirozeném jazyce za pomoci prostředků formální logiky. Na rozdíl od mnoha kolegů zaujal posléze k projektu formální sémantiky výrazně kritický postoj, mj. v souvislosti se svým wittgensteinovským bádáním, které je druhým těžištěm jeho novější práce. V první stati se Stokhof zabývá charakterem a předpoklady formálně sémantického projektu jako takového. Ukazuje, že úvahy na téma tzv. radikální intepretace a normativity významu nás nutí přehodnotit vztah mezi významem jazykového vyjádření a jeho interpretací, a to způsobem, který je s tímto projektem jen obtížně slučitelný. V druhé stati autor představuje raného Ludwiga Wittgensteina jako zřejmého, byť zároveň zcela opomínaného, předchůdce formální sémantiky. Věnuje se systematickým a v menší míře i historickým souvislostem mezi Traktátem a pozdější formální sémantikou. Z nalezených podobností a rozdílů pak vyvozuje závěry ohledně soudobého statusu této disciplíny na pomezí filosofie a empirických věd. Konečně třetí studie formální sémantiku ohledává z hlediska jejího kontrastu s pozdějším Wittgensteinovým myšlením o jazyce. Pokouší se o odpověď na otázku, zda pozdější Wittgensteinovy úvahy vedou k takové teorii jazykového významu, která by mohla být k současné formální sémantice reálnou alternativou.
Living in the End Times
Zizek analyzes the end of the world at the hands of the "four riders of the apocalypse"
There should no longer be any doubt: global capitalism is fast approaching its terminal crisis. But if the end of capitalism seems to many like the end of the world, how is it possible for Western society to face up to the end times? In a major new analysis of our global situation, Zizek argues that our collective responses to economic Armageddon correspond to the stages of grief: ideological denial, explosions of anger and attempts at bargaining, followed by depression and withdrawal.
For this edition, Zizek has written a long afterword that leaves almost no subject untouched, from WikiLeaks to the nature of the Chinese Communist Party.
Obec a politično v Aristotelově myšlení
Podrobný výklad vybraných pěti knih Aristotelovy Politiky ukazuje politickou vědu v okamžiku jejího zrodu, kdy je vyčleněna obec jako samostatný filosofický problém a současně předmět praktické péče. Význam tohoto kroku vystupuje především ve srovnání s předchozí tradicí, zejména se stanoviskem Platónovým. S rozpoznáním obce a její vnitřní struktury jako skutečné osy politického života a myšlení je spjato uchopení svrchované povahy politična, jež je dána schopností zahrnout všechny ostatní činnosti, postoje a preference. Jde o pochopení, jež se opakuje v dalších uzlových bodech dějin politického myšlení, a Aristotelovu nauku o obci lze proto považovat za rozhodující krok v předání odkazu klasického politického myšlení dalším epochám.
Dekonstrukce podpisu
Odborná monografie Dekonstrukce podpisu soustřeďuje pozornost na podpis jako na frekventované médium, které bylo dosud jen málo prozkoumané v oblasti filosofie, sémiotiky a mediálních studií. Cílem výzkumu, financovaného GAČR a představeného v této knize, je charakterizovat specifické znakové poselství generované podpisem, médiem, které lze definovat jako vlastnoručně nakreslený obraz autorova vlastního jména, který díky jedinečnému autorskému opakování stopy stylu závazně reprezentuje jeho občanskou identitu. Autorka rozlišuje různé diskursivní očekávání od podpisu v psychologické grafologii, soudním písmoznalectví a digitální kryptografii vědních oborech, jejichž hierarchizované vědění funduje současnou českou legální mediační politiku. Z pozice Derridovy dekonstrukce kniha zkoumá tři aporie odpovídající třem metafyzickým očekáváním od vlastnoručního podpisu, které sdílí grafologie s písmoznalectvím. Prvním metafyzickým očekáváním je schopnost podpisu umožnit rozeznání pisatele: podpis je chápán jako přirozený obraz autorova jména, který se podobá duševním kvalitám samého autora. Druhým metafyzickým očekáváním je schopnost podpisu garantovat autentičnost: podpis je chápán jako doklad fyzického kontaktu mezi dokumentem a autorovým psacím nástrojem. Třetím metafyzickým očekáváním je schopnost podpisu věčné a neměnné manuální reprodukce: podpis je chápán jako osobní logo, grafická konvence stvrzující autorovu občanskou identitu. Na základě prozkoumání zmíněných metafyzických očekávání a jimi generovaných aporií kniha navrhuje mediální sémiotiku vlastnoručního podpisu inspirovanou současně Derridovou dekonstrukcí a Ecovým smluvním realismem. Kniha přináší komplexní filosofický průzkum diskursivních a metafyzických podmínek možnosti interpretace vlastnoručního podpisu.
Na sklade 1Ks
17,60 €
Věda, politika a gnóze
V 50. letech rozvinul Eric Voegelin tezi o gnostické povaze modernity. Teze narazila na zásadní kritiku, dnes však s diferenciací přístupů k projektu moderny znovu nabývá na aktualitě. Tento svazek přináší nejdůležitější texty, v nichž Voegelin analyzuje základní rysy gnóze a snaží se ukázat jejich přítomnost v moderní politické teorii, filosofii dějin i praktické politice.
Kritika arabského rozumu - Úvod
Marocký profesor Muhammad ‘Ábid al-Džábirí (1935–2010) byl jedním z nejvýznamnějších arabských filosofů současnosti. Je autorem velmi významné Kritiky arabského rozumu, ve čtyřech svazcích (Rozvoj arabského rozumu, 1984; Struktura arabského rozumu, 1986; Arabský politický rozum, 1990; Arabský etický rozum, 2001). Ta je kritikou (ve smyslu analýzy) celé arabské vědecké kultury. Ukazuje meze a originální přínosy arabského myšlení, čímž vyvolává rozsáhlou debatu v akademickém světě i v politice. Kniha, kterou držíte v ruce, je úvodem ke zmíněným čtyřem svazkům. Arabské myšlení se dnes zdá být v napětí mezi fundamentalismem, který chce rekonstruovat současnost podle idealizované minulosti, a dovezeným modernismem, který odmítá tradici. Al-Džábirí odmítá toto falešné napětí a zkoumá tvůrčí filozofickou cestu k arabské modernitě. Jeho progresivní kritika mu umožňuje stanovit principy čtení koncepčních přístupů arabského rozumu. Tato kniha evropskému čtenáři poskytuje klíč pro znovuobjevení kulturního světa, jímž byl západní svět dříve výrazně ovlivněn. Zároveň je příspěvkem k aktuálnímu dialogu mezi evropskými a arabskými perspektivami.
Zabudnúť na Marxa
Dať zbohom Marxovi, zabudnúť na neho? Dá sa to vôbec vzhľadom na to množstvo kníh, ktoré inšpiroval a ktoré boli o ňom napísané? Dá sa to vzhľadom na pozitívnu a negatívnu charizmu jeho ideí? Dá sa to vôbec čo už len vzhľadom na to, akú úlohu v 20. storočí hralo politické hnutie, ktoré do veľkej miery legitimizovalo samo seba odvolávaním sa na jeho dielo?
Odpoveď je jednoznačná: áno, dá sa to. Na Marxa naozaj možno zabudnúť. Dnešnému svetu možno rovnako dobre porozumieť, resp. neporozumieť, aj bez odkazov na Marxove diela. Veď si predsa môžeme povedať, že Marx bol mysliteľom 19. storočia a odvtedy sa svet niekoľkokrát radikálne zmenil, a teda používať jeho dielo ako mapu, ktorá nás má zorientovať v modernom svete, by znamenalo skoro to isté, ako orientovať sa v dnešnom Paríži či Londýne podľa máp týchto miest z roku 1867. Ak je dnes čítanie Marxových textov pre niekoho povinnosťou, tak len pre historikov sociálneho a politického myslenia. To, či jeho návrhy na porozumenie modernej spoločnosti budeme akceptovať alebo nie, je koniec koncov viac menej záležitosťou osobného rozhodnutia. Nakoniec, Marx je len jedným z mnohých mysliteľov, ktorí sa pokúsili rozumieť svetu, a motívy, s ktorými pracuje, sa objavovali a objavujú aj v dielach iných autorov, dokonca aj takých, ktorých knihy nie sú súčasťou kánonu dnešných sociálnych vied.
Skôr však než sa rozhodneme na Marxa zabudnúť, mali by sme si položiť niekoľko otázok. Prvá otázka by sa mala týkať charakteru súčasnosti, jej povahy, jej hybných síl. Druhá otázka by sa mala orientovať na inventúru intelektuálnych nástrojov, pojmového aparátu, ktorý máme k dispozícii pre pochopenie sveta a doby, v ktorej žijeme. Tretia otázka by mala smerovať k odhadu tendencií budúceho vývoja. Zároveň by sme sa mali pýtať, do akej miery pochopenie minulosti nám môže pomôcť porozumieť súčasným trendom. Keď si položíme aspoň tieto otázky a pri hľadaní odpovedí na ne sa dokážeme zaobísť bez priamych alebo nepriamych referencií na dielo Karla Marxa, tak môžeme na neho kľudne zabudnúť. Ak to však nedokážeme, tak bude lepšie, keď si dielo Karla Marxa, alebo aspoň niektoré jeho rozhodujúce motívy, konkrétne pripomenieme, a to bez ohľadu na to, či s ním budeme súhlasiť, alebo nie.
Big Ideas: The Little Book of Philosophy
Learn everything you need to know about the world of philosophy- from the key thinkers to modern concepts in a brand new portable size. To the complete novice learning about philosophy can be daunting - The Little Book of Philosophy changes all that. With the use of powerful and easy-to-follow images, famous quotations, and explanations that are easily understandable, this book cuts through any misunderstandings to demystify the subject.
Each chapter is organised chronologically, and covers not only the big ideas, but the philosophers who first voiced them, as well as cross-referencing with earlier and later ideas and thinkers. The Little Book of Philosophy untangles knotty theories and sheds light on abstract concepts, and is perfect for anyone with a general interest in how our social, political, and ethical ideas are formed, as well as students of philosophy and politics. Covers major and niche topics, from moral ethics to philosophies of religion.
Radikalita lásky
Co by se stalo, pokud bychom měli tu možnost projít si revoluční historií 20. století s klást jejím hlavním protagonistům zdánlivě naivní otázky na téma lásky? Proč by měli ti nejradikálnější revolucionáři strach z radikality lásky? Co je tak radikálního na zdánlivě konzervativním pojmu lásky? Proč je to vše, jen ne konzervativní?
Vraceje se zpět k sexuální revoluci Říjnové revoluce a jí následující represi, ke Guevarově dilematu mezi láskou a oddání se revoluci a k období osmašedesátého a jeho následkům, otevírá chorvatský filozof Srećko Horvat pole představ, které nám může pomoci tyto otázky zodpovědět. Jeho kniha je skromným příspěvkem k současným převratům po celém světě od Tahriru po Taksim, od hnutí Occupy po Hong Kong, od Athén po Sarajevo v nichž otázka lásky podivně a překvapivě schází.
Filosofie en noir
Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.
Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs.
Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Filosofie en noir je záznamem této proměny.
dostupné aj ako:
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
