Najpredávanejšie - Bestsellery - Filozofia strana 82 z 122
Knižné bestsellery nesmú v našej ponuke rozhodne chýbať. Najpredávanejšie a najobľúbenejšie knihy slávnych spisovateľov vás vtiahnu do deja a ponúknu vám množstvo skvelých príbehov. Vyberte si žáner, ktorý je vám najbližší alebo darujte najnovšie knižné bestsellery ako darček svojim blízkym.
zobraziť:
O počátcích Řádu kazatelů
Autentické svědectví druhého magistra Řádu bratří kazatelů blahoslaveného Jordána Saského nás zavádí do první třetiny 13. století, kdy byly pokládány základní opěrné pilíře vznikajícího dominikánského řádu.
Kniha O počátcích Řádu kazatelů v sobě snoubí hagiografické prvky odkazující na život svatého Dominika s až kronikářsky pojatým pojednáním o dějinách řádu. Ne náhodou se toto dílo stalo podkladem celé řady legend o svatém Dominikovi a inspirovalo a dodnes inspiruje další generace jeho následovníků. Blahoslavený Jordán nás tak prostřednictvím svých osobních vzpomínek a skrze vyprávění prvních bratří vede až k pramenům řádu, ze kterých můžeme i po osmi staletích stále čerpat povzbuzení a inspiraci pro náš život a naše kázání.
Corpus Hermeticum - Helikon Zsebkönyvek 125.
A Corpus Hermeticum egy feltehetően tudatosan szerkesztett válogatás, egy szöveggyűjtemény Hermész Triszmegisztosz tanításaiból, amely tizenhét görög nyelvű hermetikus dialógust tartalmaz. A kötetben a teológiai témájú értekezések mellett a kozmológiával és az embernek a világban elfoglalt helyével foglalkozó szövegeket egyaránt megtaláljuk, melyek a hermészi tanítások, a hermetikus filozófia megismeréséhez segítik hozzá az olvasót. A híres platonikus filozófus, Marsilio Ficino 14. századi latin fordításának köszönhetően a mű példátlanul sikeres lett, és nagy hatást gyakorolt a humanista gondolkodók jó részére, akik úgy vélték, hogy a hermetikus irodalommal a régóta elfeledett, hieroglifákba vésett egyiptomi bölcsességet ismerhették meg, ami valójában az isteni tudás letéteményese.
Gnostici
Osmnáct století nás dělí od gnostiků. Osmnáct století naplněných válkami, inkvizičními tribunály a hranicemi dostatečně ospravedlňuje hluboké podezření, které gnostici chovali ke světu a jeho obyvatelům. Máme-li co nejjednodušeji shrnout základní postoj gnostiků, řekněme, že zkaženost podle nich poskvrnila celé stvoření, odcizila člověku vlastní tělo, ducha i duši a zároveň ho zbavila vědomí nutného pro osobní spásu. Člověk, či spíše stín člověka, má jen stínové vědomí. Právě tomuto úkolu se gnostici prvních staletí naší éry plně zasvětili a objevovali způsoby — stejně neobvyklé jako pohoršující — jak v člověku odkrýt ryzí vědomí, jež by jeho myšlenkám a činům udělilo trvalost i strohost nutnou pro záchranu ze světských okovů.
Sebrané spisy V. - „Bel“letrie
V šestisvazkových Sebraných spisech Ladislava Klímy vyšly dosud čtyři svazky: I. Mea (texty o sobě samém), II. Hominibus (korespondence), III. Svět atd. (filosofické knihy a publicistika) a IV. Velký roman (nejrozsáhlejší Klímovo beletristické dílo). Editorkou Klímových Sebraných spisů je francouzská editorka a překladatelka Erika Abrams, nositelka čestného doktorátu Univerzity Karlovy. Svazek V. („Bel“letrie) je nejrozsáhlejším svazkem Klímových Sebraných spisů. Obsahuje všechny Klímovy prozaické práce s výjimkou Velkého románu. Editorka důsledně pracuje se všemi dochovanými Klímovými rukopisy a přináší čtenářům textově dokonalou diplomatickou edici, doprovozenou zevrubnou ediční poznámkou a nezbytnými vysvětlujícími komentáři – jako u všech čtyř předchozích svazků Klímových Sebraných spisů. Ladislav Klíma byl jeden z nejoriginálnějších českých filosofů a beletristů, jeho dílo ovlivnilo řadu oborů české umělecké tvorby (literaturu, film, divadlo, hudbu) a je dodnes velmi živé a podnětné. Přitom jsou to teprve Klímovy Sebrané spisy v edici Eriky Abrams, které poprvé přinášejí Klímovo dílo v úplnosti, textově spolehlivě a v řazení, jež odpovídá logice a šíři Klímovy tvorby.
Tak pravil Zarathustra
Tak pravil Zarathustra
Proslavené tvrzení o tom, že „Bůh je mrtev“, pochází z této, zřejmě nejproslulejší knihy německého filozofa a básníka Friedricha Nietzscheho. Formou filozofické básně tu autor vypráví o perském prorokovi Zarathustrovi, který sestupuje z hor a vrací se k lidem, aby jim ve svých promluvách a úvahách předestřel teorie a myšlenky a podělil se s nimi o svoji moudrost. Naráží však na nepochopení a nepřijetí.
Ve svých výkladech dává Zarathustra důraz především na individualitu a mravní sílu člověka, nabádá k hlubokému osvobození sebe sama od konvencí a náboženských i politických tlaků, jež lidstvo svazují. Kniha vždy zaujímala v Nietzschově tvorbě ojedinělé místo a byla jedněmi bezvýhradně přijímána a jinými naopak odsuzována.
Čtenáře dodnes oslovuje také bohatostí jazyka a originálním literárním tvarem. Richard Strauss v inspiraci tímto dílem složil v roce 1896 stejnojmennou symfonickou báseň.
dostupné aj ako:
Dopis pro D.
Dopis Andrého Gorze, filozofa česko-rakouského původu, je kromě milostného vyznání také rekapitulací autorova politického a ekologického myšlení. Gorz v něm nahlíží, jakým způsobem jej filosofické myšlení oddalovalo od toho, co bylo skutečně podstatné: společný život s milovanou osobou. Nelehký, křehký a upřímný.
Gorze se ve svém textu táže po vztahu filosofie a lásky partnerského soužití a dotýká se také ideje lásky vůbec. Na místo tragické nenaplněnosti čteme životní příběh dvou lidí, kteří spolu dokázali takřka šedesát let žít, aniž by se zdroj jejich lásky vyčerpal.
Zásvětí na cestě k proměně
Kniha se zabývá posmrtným životem v různých náboženských systémech, vztahy snů a smrti aj. Od podob zásvětí v antických mýtech (s motivem sestupu do podsvětí), eposech a jeho podob v baroku a romantismu přechází k literárním dílům 20. a 21. století, zejména k těm, která se na onom světě z větší části odehrávají, barvitě a detailně jej popisují a metaforicky vyjevují jeho povahu. Zásvětí je v knize přitom pojímáno nejen jako prostor, ale i jako dimenze vědomí prostupující hmotnou skutečnost. Může se zdát paradoxní, že postavy nikoli ve světě, ale právě v zásvětí dostávají možnost porozumět svému předchozímu životu. Podstatná část knihy je věnována poetice času, postav, především však prostoru jeho podobné uspořádání v analyzovaných dílech totiž odkazuje k archetypální podstatě zásvětních příběhů a současně skýtá naději, že život po smrti pokračuje a pobyt v zásvětí může člověka vést ke komplexnějšímu poznání a k vyššímu vědomí.
O dôstojnosti človeka
Slovenský čitateľ dostáva do rúk preklad reči O dôstojnosti človeka (De hominis dignitate) od renesančného mysliteľa poslednej tretiny 15. storočia Giovanniho Pica della Mirandola. Ide o zamýšľaný úvodný prejav na verejnej diskusii v Ríme v roku 1486 pred pápežským senátom k 900 tézam z filozofie, kabaly a teológie.
Phaidón - Helikon Zsebkönyvek 120.
Platón egyik legismertebb dialógusa, a Phaidón - a Kritónnal és a Szókratész védőbeszédével együtt - Szókratész perének, továbbá élete utolsó heteinek és halálának történetét meséli el. Eközben olyan alapvető kérdéseket érint, mint az igazságosság mibenléte, a törvények tisztelete, illetve a tudás szeretetében leélt élet természetének kérdése. A dialógus magvát azonban a lélek halhatatlanságának tézise alkotja, melyet Szókratész négy - utolsónak az idea-tanon alapuló - érvmenettel bizonyít úgy, hogy egyre pontosabban kidolgozott érvelést alkalmaz a velük kapcsolatban megfogalmazott ellenvetésekkel szemben. Ennek kapcsán fejti ki azt is, hogy abban az életben nyer igazi értelmet a lélek halhatatlansága, melyet a bölcs ember él, ugyanis ez vezet el oda, hogy az ember ne féljen a haláltól.
Objekt, soud a sebevědomí v Kantově Kritice čistého rozumu
Konrad Cramer (1933-2013) byl významným členem tzv. Heidelberské školy. Po vzoru jejího zakladatele Dietera Henricha (*1927) se zabýval filosofickým problémem subjektivity a spojoval současné diskuse k tomuto tématu s tématy novověké filosofie. Byl vynikajícím interpretem novověké filosofie, výrazně přispěl zvláště k výkladu děl Immanuela Kanta. Cramerovy studie shromážděné v této knize se týkají Kantovy Kritiky čistého rozumu. Probírají Kantův pojem objektu, soudu a sebevědomí, interpretují však i další podstatné elementy Kantovy teoretické filosofie. Poslední studie se věnuje vztahu Kantovy a Fichtovy koncepce sebevědomí a dokumentuje vztah Kantovy filosofie a rozvíjející se filosofi e tzv. německého idealismu.
Triumf univerzální gnose
Antonin Gadal, poslední strážce katárských mystérií, v knize poodkrývá stezku hermeticko-křesťanského zasvěcení jihofrancouzských katarů z 12. a 13. století a popisuje historické pozadí, které vedlo k rozkvětu a smutnému zániku tohoto hnutí.
Poukazuje na nepřetržitou tradici od egyptských mystérií, přes skupiny manichejských, bogomilů, katárů, přes renesanční neoplatonismus a rosenkruciánství 17. a 20. století.
Kniha rovněž popisuje setkání Antonína Gadála se zakladateli novodobé rosekruciánské školy Zlatého Kříže s Růží, které proběhlo na začátku padesátých let 20. století a vedlo ke spojení obou směrů.
Tuto knihu v originále vydal a úvodem opatřil Joost Ritman, zakladatel holandské knihovny Bibliotheca Philosophica Hermetica v Amsterdamu, dnešní Embassy of the free mind. Mezi myšlenkami, které se v knize objevují, můžeme poukázat na význam péče o duši, její očistu a její proměnu v duchovní duši.
Bruno aneb O božském a přírodním principu věcí. Rozhovor
F. W. J. Schelling bývá řazen mezi největší osobnosti tzv. německé klasické filosofie, případně je počítán k představitelům německého idealismu. Bruno je jeden ze spisů, které snadnost takových řazení zpochybňují. Autor tohoto spisu je vrcholný romantik a výsostný pokračovatel tradice německé mystiky a spekulace. Za spisovatelský vrchol jeho tvorby lze považovat období přibližně od roku 1798 (kdy mu bylo 23 let a vyšla jeho Duše světa) do druhé poloviny desátých let; v tomto období vznikly mj. Spis o svobodě, Klára a různé varianty Věků světa. Bruno, spis z roku 1802, zvláště ve spojení s traktátovým dopisem Fichtemu, více než jiné texty poskytuje čtenáři možnost pocítit hloubku, a zejména upřímnost vysoké spekulace, kterou Schelling (jakož i Fichte) prožíval jako cestu ke skutečné pravdě. Již jako mladík svědčil o svém poznání a po celý další život se je různými cestami pokoušel formulovat a sdělit.
Eutanazie a dobrý život
Eutanazie představuje mimořádně aktuální téma současné odborné diskuse. Existuje celá řadu argumentů pro či proti morální přípustnosti tohoto opatření na konci života, chybí jim však konceptuální jednota. Tato monografie přistupuje k problematice usmrcování pacientů ze soucitu zcela odlišně. Jednotící linii spojující hlavní argumentační strategie identifikuje v teoriích dobrého života a jejich vztahu k etickým teoriím a jejich normativním závěrům. Publikace zve čtenáře na vzrušující výpravu do různých končin současné filosofické reflexe a ukazuje, že složité problémy moderní doby je třeba řešit v širší perspektivě. Na čtenáře to samozřejmě klade vyšší nároky, pokud se však nenechají odradit, získají komplexní představu o teoriích welfare, etických teoriích, povaze smrti a její špatnosti, osobní identitě a jemných distinkcích užívaných v aplikované etice. Poskytne jim to celistvý obrázek o současném stavu diskuse a pojmové nástroje k vlastnímu promýšlení problému morální přípustnosti eutanazie.
Diference jako princip vědomí a její překonání
Problematika vědomí a vědomí sebe sama jakožto jeho základu je jedním ze stěžejních témat německé klasické filosofie. Jako základní struktura vědomí je pochopena relace, v rámci které se subjekt vědomí vztahuje prostřednictvím mentální reprezentace (představy) k objektu. V knize jsou analyzovány různé způsoby, v nichž byla tato bazální struktura zkoumána a dále rozvíjena. Již Kantův předchůdce Christian Wolff pochopil, že základním momentem této struktury je diference subjektu a objektu vědomí. Bezprostřední Kantův následovník Karl Leonhard Reinhold učinil tuto diferenci součástí věty, která se měla stát východiskem pro výklad veškerého vědění. Diference se tak stala principem vědomí. Tato okolnost byla však vnímána jako problém mysliteli, kteří následovali po Reinholdovi a snažili se rozvrhnout koncepce vědomí, v nichž by byla tato diference překonána, a to při východisku ze základní formy vědomí, jíž je sebevědomí. Za vrcholnou podobu tohoto teoretického úsilí lze považovat Hegelovu Fenomenologii ducha.
Vytváření konvertity
Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích a za konkrétních sociálních, geografických a náboženských podmínek
Ve starší době znamenala konverze buď obrácení od odlišného náboženství ke křesťanské víře, nebo návrat heretiků zpět k ortodoxii, případně vnitřní obrácení, spojené se vstupem do kláštera a zaslíbením Bohu. Od reformace byl možný také odchod věřícího z jedné západokřesťanské konfese a vstup do jiné. Společnost, která se dříve vyznačovala univerzálně platným náboženstvím a autoritou jediné církve, se rozpadla do různých skupin, které si nárokovaly věroučnou pravdu a upíraly ji ostatním. To oproti zkoumání konverzí ve starším období, v němž jsou důležitým tématem zejména konverze od judaismu, případně islámu, rozšiřuje významně škálu témat, problémů, pramenů i kontextů, a vysvětluje, proč je výzkumu konverzí věnována intenzivní pozornost zejména na poli raně novověkých dějin.
Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích a za konkrétních sociálních, geografických a náboženských podmínek
Myšlení z hlediska celku
Dopisy z izolace vznikaly v první polovině roku 2021, kdy byly z důvodu covidové pandemie uzavřeny veškeré školy a výuka se většinou odehrávala online, bez osobního kontaktu se studenty. Ladislav Benyovszky se pokusil zachovat vzájemnou blízkost, jež je nezbytná pro smysluplné předávání filosofické myšlenky, prostřednictvím osobních dopisů. Epistolární forma sdělení udržuje blízkost a vyzývá k odpovědi, která není kontaminována veřejným sdílením. Ve třinácti listech každý poslán v den, kdy se dle původního univerzitního harmonogramu měla konat přednáška je usilováno o jediné: dosáhnout toho, aby se myšlení filosofií doposud nezasaženého ad¬resáta stalo postupně vůči ní vnímavé...
Mihelics Vid
Mihelics Vid (1899–1968) a XX. század kiemelkedő magyar keresztényszocialista-kereszténydemokrata gondolkodója volt. A II. világháború előtt szociológiát és szociálpolitikát tanított két budapesti egyetemen, műveiben és a közéletben a keresztény társadalmi tanítás és a hivatásrendi társadalom képviselője volt. Mint újságíró és szerkesztő az Új Nemzedék és a Nemzeti Újság munkatársa, a Katolikus Szemle szerkesztője (1934–40) volt. 1946–49 között az egri Katolikus Jogakadémia tanáraként tanított. 1947–49 között a Demokrata Néppárt országgyűlési képviselője volt. A háború után az Új Ember és a Vigília munkatársaként, a 60-as években a Vigília felelős szerkesztőjeként tevékenykedett.
A kötet Mihelics Vid munkásságának egyik fontos szeletét mutatja be, egyúttal bepillantást nyújt a nyolc évtizeddel ezelőtti Magyarország szociális viszonyaiba és közéletébe. A kötet egyik része a 30-as években megjelent válogatott írásokat, másik része a hagyatékban meglévő kéziratok szövegeit tartalmazza. Az összeállítást Mihelics Vid munkásságának teljességre törekvő bibliográfiája egészíti ki.
FRENYÓ ZOLTÁN (1955) katolikus filozófus, a filozófiai tudományok kandidátusa, a történettudomány PhD-doktora. Az MTA (utóbb Eötvös Lóránd Kutatási Hálózat) Bölcsészettudományi Kutatóközpontja Filozófiai Intézetének 40 éven keresztül munkatársa. A Tomori Pál Főiskola tanszékvezető főiskolai tanára. Kutatási területe egyrészt a keresztény filozófia története, másrészt a XX. századi keresztény társadalmi tanítás története.
Szentpétervári beszélgetések. Az áldozathozatalról
Joseph de Maistre (1753–1821) jogász, diplomata és író. A savoyai–piemonti politikai elit tagja. A francia katolikus konzervatív gondolkodás meghatározó alakja. Magyarul megjelent művei A pápáról (1867) és az Elmélkedések (2020).
A harmadik fontos műve a most közreadott Szentpétervári beszélgetések. A jelen kötet de Maistre két fontos művét tartalmazza. A Szentpétervári beszélgetések és az Az áldozathozatalról 1809 táján keletkezett, amikor a szerző Szentpéterváron volt a Szardíniára visszaszorult piemonti dinasztia nagykövete. A két mű írásakor de Maistre vagyonától, könyveitől megfosztva, jövedelem, ország és család nélkül élt az emigrációban. Mindkét mű máig nagy hatást gyakorol. A tilsiti béke (1807) után írt platonista Beszélgetések közvetlen célja a forradalom és Napóleon sikerének megértése: miért engedi ezt Isten.
Témája a Gondviselés, büntetés és teodicea problémája. A másik nagy figyelmet kapott eleme e szövegnek az erőszak kérdése. A forradalom és a napóleoni háborúk nem a felvilágosodás optimizmusát igazolták. A felvilágosodás paradox barbarizmusa abban áll, hogy a filozófusai és követői vakok az ember erőszakos hajlamára, s eközben a korábbiakat felülmúló, példátlan és tömeges erőszaktevéseket, háborúkat igazolnak. Az áldozathozatalról a katolikus–protestáns vita témáját, a francia katolikus szentségimádás hagyományát folytatta, azonban az áldozat/áldozás társadalmi integratív hatására terelte a figyelmet. Azóta a szociológiában és a kulturális antropológiában számos munka foglalkozott a témával követve a de Maistre által először megfogalmazott gondolatot.
dostupné aj ako:
Milý Herode
Pavel Obluk se pokouší proniknout k tajemství Vánoc skrze dialog s postavami evangelia. A je to pokus pozoruhodně živý a aktuální. Ježíš pro něj není růžolící cvalík, který z matčina klína vítá s úsměvem příchozí gratulanty. Ježíš leží v dřevěném korytě na zatuchlé slámě a je přikrytý kusem hadru. Usnul, vysílen dlouhým pláčem, stejně jako jeho rodiče. Jsme nad tím schopni žasnout jako pastýři? Zaslechli bychom v hluku dnešního světa radostný zpěv andělů nad Betlémem? V čem se podobáme třem králům? Bylo Herodovo vraždění neviňátek jen bezednou krutostí? Anebo přesvědčením, že k prosazení dobrého účelu lze použít jakékoli prostředky? Přečtěte si pětadvacet nevšedních dopisů, pokoušejících se o odpověď.
Na sklade 1Ks
10,40 €
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
