Najpredávanejšie - Bestsellery - Filozofia strana 92 z 122
Knižné bestsellery nesmú v našej ponuke rozhodne chýbať. Najpredávanejšie a najobľúbenejšie knihy slávnych spisovateľov vás vtiahnu do deja a ponúknu vám množstvo skvelých príbehov. Vyberte si žáner, ktorý je vám najbližší alebo darujte najnovšie knižné bestsellery ako darček svojim blízkym.
zobraziť:
Úplnost a neúplnost
Další kniha z řady základních textů evropské vzdělanosti iniciovaná Petrem Vopěnkou. A po desetiletích teprve druhá přeložená kniha zásadních textů jednoho z největších matematiků, logiků a myslitelů dvacátého století.
Gödelovy věty (z roku 1931) o neúplnosti jsou i přes svojí stručnost stále vlivným textem nejen exaktních věd (zejm. matematické logiky). Přesahují do filosofie (a nejen matematiky), neboť svou podstatou stanovují omezenost i tak exaktní vědy, kterou matematika je (a ve svém důsledku třeba i nemožnost dokázat úplnou bezespornou teorii, což má důsledky i pro aritmetiku přirozených čísel).
Kniha vedle těchto stěžejních textů obsahuje úvodní poznámku a bohatou předmluvu Vítězslava Švejdara, na závěr je doplněna autorovou bibliografií.
V zrkadle kultúry
Príbeh kultúry, tak ako ho podáva autor tejto knihy osloví aj širšie vedecké i laické spoločenstvo, a to svojou dôslednosťou a zmyslom pre detail. Vychádzajúc z antropologických predpokladov kultúry a jej historicky zakotvených koncepcií, interpretuje ju ako rámec pre ľudské bytie-vo-svete, skúma variácie spoločenskosti a genézu kultúrnych noriem.
The Dream of Enlightenment
The author of the celebrated The Dream of Reason vividly explains the rise of modern thought from Descartes to Rousseau Western philosophy is now two and a half millennia old, but much of it came in just two staccato bursts, each lasting only about 150 years. In his landmark survey of Western philosophy from the Greeks to the Renaissance, The Dream of Reason, Anthony Gottlieb documented the first of these, which came in the Athens of Socrates, Plato, and Aristotle. Now, in The Dream of Enlightenment, Gottlieb expertly navigates the second great explosion of thought, taking us to northern Europe in the wake of its wars of religion and the rise of Galilean science. In a relatively short period - from the early 1640s to the eve of the French Revolution - Descartes, Hobbes, Spinoza, Locke, Leibniz, and Hume all made their mark. The Dream of Enlightenment tells their story and that of the birth of modern philosophy. As Gottlieb explains, all these men were amateurs: none had much to do with any university. They tried to fathom the implications of the new science and of religious upheaval, which led them to question traditional teachings and attitudes. What does the advance of science entail for our understanding of ourselves and for our ideas of God? How should a government deal with religious diversity - and what is government actually for? Such questions remain our questions. Yet it is because we still want to hear them that we can easily get these philosophers wrong. It is tempting to think they speak our language and live in our world; but to understand them properly, we must step back into their shoes. Gottlieb puts readers in the minds of these frequently misinterpreted figures, elucidating the history of their times while engagingly explaining their arguments and assessing their legacy. The Dream of Enlightenment creates a sweeping account of what they amounted to, and why we are still in their debt.
Antisemitizmus ako archetypálny predsudok
Antisemitizmus predstavuje špecifický variant ľudskej predpojatosti, ktorého pochopenie môže prispieť k zodpovedaniu širšej otázky predsudkov. Univerzálnu a v zásade prenosnú povahu predpojatosti a jej schopnosť absorbovať rozmanité ideologické zdroje a východiská sa práca snaží preukázať prostredníctvom filozofickej analýzy základných príčin, štruktúr a mechanizmov protižidovského sentimentu a jeho miesta v individuálnej a spoločenskej realite. Skúmanie si kladie tri základné otázky: Čo je antisemitizmus? Ktoré sú jeho základné charakteristiky? Čo nám môže antisemitizmus povedať o predsudkoch ako takých? Horizontálnym cieľom práce je spochybnenie tradičnej predstavy o bytostnej iracionálnosti predsudkov. Práca sa preto zameriava na komplexnosť vzťahu medzi predsudkami a (i)racionalitou, ktorý je kľúčom k pochopeniu pôvodu nášho sklonu k nenávisti inakosti. Predsudky nie sú fenoménom závislým výlučne na miere rozumnosti, vzdelania či sociálnom pôvode ich nositeľa. Naopak, predsudky nachádzame vo významnej miere aj u jedincov, ktorých intelekt a rozhľadenosť sú obrovské a sociálna situácia uspokojivá. Okrem toho, na rozdiel od živelnej nenávisti nevzdelanca, predpojatá argumentácia intelektuála nachádza najlepšieho spojenca práve v rozume. Racionalizovanie (intelektualizovanie) možno považovať za jednu z vitálnych stratégií predpojatosti v jej boji o prežitie.
Na sklade 1Ks
8,00 €
Pravé křesťanství
Tímto korunním dílem, jež představuje shrnutí Swedenborgovy teologie, autor završil své obsáhlé celoživotní dílo. Cílem bylo předložit komplexní a ucelený souhrn křesťanské nauky, jak ji autor chápal v její pravdivosti a ryzosti. V tomto vydání se čtenáři předkládá první kapitola rozsáhlého, více než tisícistránkového díla a její téma je určeno samotným názvem: Bůh Stvořitel. Autor se zde zabývá otázkou podstaty Boha a Jeho stvoření.
Herderova filosofie kultury
Kniha přináší syntetické znázornění myslitelského odkazu Johanna Gottfrieda Herdera, jedné z největších a nejplodnějších osobností německé kultury, v kontextech duchovního světa německého osvícenství.
Na široce podaném komparativním základě rekonstruuje filosofické zdroje hledisek uplatňovaných v teoretické a poetické tvorbě Herdera a dalších vůdčích představitelů jedné z klíčových epoch evropských kulturních dějin, snažíc se přitom zbavit nánosu stereotypizovaných představ stranících idealisticko-romantické linii. Herderovu oborově i žánrově široce rozkročenou tvorbu uchopuje skrze její bázi v univerzalistickém konceptu kultury jako projektu všestranné integrace duchovních sil člověka do humanistické jednoty odpovídající řádu přírody (přirozenosti).
Herderův iniciační příspěvek teoretické sebereflexi řady moderních humanitních disciplín jako kulturní a sociální antropologie, literární a uměnovědná komparatistika, sémiotika, filosofie umění, jazyka a dějin nahlíží skrze jím nově uchopené kategorie historicity, komunikace, reprezentace, zprostředkovávající rozumění jako vlastní výkon poznání, vyžadovaný sémantickým charakterem skutečnosti jako průsečíku významotvorných působení, imanentně kořenících v minulosti, ale mířících do (otevřené) budoucnosti, a tak zavazujících svobodu zodpovědností, dovednost znalostí, individualitu všeobecností.
Heidegger a Kierkegaard
Studie Jiřího Olšovského nabízí srovnání filosofických koncepcí dvou předních myslitelů – Martina Heideggera (1889–1976) a Sorena Kierkegaarda (1813–1855), a to s důrazem na propracovanější Heideggerův pokus. Oba tito filosofové se snaží myslet postmetafyzicky, alespoň v náznaku překračovat ontotheologická omezení a subjektivistický voluntarismus moderní doby. Autor se pokouší nalézt společné rysy v jejich jinak odlišném myšlení, blíže vystopovat a určit možný Kierkegaardův vliv na předního fenomenologického ontologa dvacátého století a nastínit, za co ve svém myšlení Heidegger vděčí Kierkegaardovi, k němuž se zejména ve svém raném rozvrhu vztahoval a učil se od něho myslet proti metafyzice. Vlastní Heideggerův rozvrh myšlení je zde ovšem vždy představen v nasvícení Kierkegaardem, nepochybným otcem existenciální filosofie. Vedle podobnosti obou myslitelů studie vyjeví i rozdílnost v jejich pojetí lidské existence a života. Pečlivým zkoumáním obou filosofických rozvrhů se tak nabízí komplexnější pohled na vztah těchto dvou významných myslitelů.
Nemecká filozofická terminológia
Koncepčným zámerom práce je vyplniť medzeru v oblasti lingvistického výskumu terminologic-kého fondu filozofie a vytvoriť metodologickú platformu pre aplikovaný lingvistický výskum filo-zofickej terminológie. Terminologický aparát filozofie, vzhľadom na jeho špecifický charakter, ktorý je determinovaný širokou poznatkovou bázou filozofie, rôznorodými ideovými prúdmi a kon-cepčnými osobitosťami, nebol doteraz synchrónno-lingvisticky skúmaný. Cieľom tejto knihy je predstaviť viacaspektovú typologickú analýzu filozofickej terminológie (Schnädelbach, Holata, Kanichová) a na ňu nadväzujúci sémantický rozbor čiastkového súboru nemeckej filozofickej ter-minológie 20. storočia. Základom analýzy je systémová a sémantická korelácia odbornej a bežnej lexiky – jej jadro tvorí atraktívny sémantický potenciál vybraných nemeckých termínov a genetická súvislosť s paralelnými bežnými jednotkami nemeckého spisovného jazyka. V práci je so zreteľom na predmet skúmania uplatnený interdisciplinárny prístup. Zvolený metodický postup v empirickej časti práce reflektuje nové tendencie v riešení zložitého vzťahu jazyka a myslenia a opiera sa o ex-planačný potenciál troch jazykovedných disciplín: náuku o terminológii (Horecký, Wüster), lexi-kálnu sémantiku (Dolník, Lutzeier) a lexikografiu (Buzássyová). Prínos práce sa odráža v jej nároč-nom tematickom a koncepčnom poňatí, kombinovanom štrukturalisticko-kontextovo-konceptualistickom prístupe a v neposlednom rade v sprostredkovaní kľúča na riešenie dôležitých translatologických problémov.
Filozofická reflexia náboženského dialógu v stredoveku
Monografia si kladia dva ciele. Prvým je analyzovať a priblížiť pohľad vybraných stredovekých autorov na pluralitu náboženstiev, ich spôsob obhajoby kresťanstva ako pravého náboženstva a konfrontáciu s inými náboženstvami. Druhým cieľom je prihliadnuť k niektorým súčasným interpretáciám a komentárom ich myslenia. Stredovekí autori uvažovali o dialógu náboženstiev a niektorí koncipovali fiktívne náboženské dialógy. Zároveň ich diela môžu byť chápané ako príspevok do veľkého intelektuálneho dialógu stredovekej Európy.
Exegetické zlomky
V pozůstalosti Klementa Alexandrijského se dochovala sbírka exegetických zlomků známých pod názvem Eclogae propheticae („Vybrané pasáže z prorockých knih“, tj. z Písma). Jedná se snad o náčrty připravovaného díla nebo o výpisky z Klementova spisu Hypotyposes („Náčrty“), který je rovněž dochován jen zlomkovitě. Oba texty, Eclogae i Hypotyposes, představují méně známou, ale velmi zajímavou stránku Klementova myšlení, totiž jeho zájem o biblickou exegezi. Kromě výkladů některých biblických pasáží (žalmy, epištoly) obsahují tato díla též vzácná svědectví o ústní tradici „presbyterů“, angelologické spekulace i citace ze ztracených památek starokřesťanské literatury (Petrova apokalypsa). Předkládaná publikace zahrnuje český překlad a podrobný komentář Eclog i všech dochovaných zlomků Hypotyposes (včetně zlomků dosud nevydaných), jakož i dalších tematicky příbuzných fragmentů Klementova díla. Edice zlomků, úvod, překlad a poznámky připravila Jana Plátová.
Proč by křesťané měli podporovat Izrael
Mike Evans, jednička na žebříčku autorů New York Times, varuje pozemské národy, že Izrael je poslední hrází, zadržující islámský terorismus. Na stránky této dynamické knihy vtěsnal třicet let budování mostu mezi křesťany a národem Izraele.
Jak džin islámského fanatismu unikl z láhve a co se s tím dá udělat? Prorocké Boží hodiny jsou nařízené na jeruzalémský čas a nebeské reflektory stále míří na Židy. Jeruzalém je epicentrum duchovního boje a je s ním spojen osud celého světa. Všechny cesty vedou do Jeruzaléma. Nebesa a země se v tomto městě setkaly a setkají se tam zase.
Pokuste se porozumět, proč Bůh přikázal, aby požehnání bylo s těmi, kdo budou žehnat, a modlete se za židovský lid.
Dr. Mike Evans je považován za jednoho z předních světových expertů na Izrael a Blízký východ. Doporučil Benjamina Netanjahu na jeho první politický post a zorganizoval interview íránského prezidenta Ahmadínežáda s Fox News.
Na sklade 1Ks
7,10 €
Dejiny filozofie
Táto práca je úvodom do učenia menovaných filozofov pre univerzitných študentov a prednášateľov, ale aj čitateľov vo všeobecnosti, ktorí sa zaujímajú o hlbšie problémy ľudského života a spoločnosti. Hoci úvodná, je dôkladná zakladajúca sa z väčšej časti na samom texte filozofov, ktoré si autor sám preložil; predpokladá niektoré základné učenia predchádzajúcich filozofov, v prvom rade Kanta a vyžaduje primeranú mieru trpezlivosti a vytrvalosti.
Príspevok Emmanuela Lévinasa k fenomenológii daru
Kniha Ladislava Tkáčika, pedagóga katedry filozofie, „Príspevok Emmanuela Lévinasa k fenomenológii daru“ zodpovedá nadpisu: Ide o text so skromnou ambíciou byť príspevkom. Nesnaží sa pokryť celé pole problematiky daru či darovania, no snaží sa byť verný fenomenologickému prístupu. Autor začína text etymologickými poznámkami, vďaka ktorým predbežne načrtáva zastreté významy termínu „dar“ a pokračuje topografiou relevantného priestoru, ktorý je podnetným pre celú súčasnú diskusiu o fenoméne daru: Venuje sa Maussovi, Derridovi, Ricoeurovi, Marionovi, Hénaffovi, Bourdieuovi, Heideggerovi. Stredná kapitola nazvaná „Intermezzo“ je kľúčová pre porozumenie významu Lévinasovho diela pre porozumenie daru. Autor to ukazuje na pozadí Lévinasovho kritického vyrovnávania sa s Husserlovou metodológiou, čo ho vedie k uznaniu neobjektivujúcich typov intencionality: intencionality slasti a intencionality túžby. Záverečnú tretiu časť autor venuje prípadovým štúdiám: overovaniu hľadiska vzhľadom k základným témam, ktoré sa chronologicky vynárajú v Levinasovom diele: fenoménu oddelenosti ľudskej bytosti, fenoménu zmyslovej slasti, domu, ženstva, tváre a pokusu myslieť Boha.
Německá píseň o české Libuši
Literárněhistorická studie Německá píseň o české Libuši Obraz českého dávnověku v české a německé literatuře 19. století se zabývá různými přístupy k zobrazení českého dávnověku v české, českoněmecké a německé literatuře. Ukazuje rozdíly mezi českým a německým pojetím tématu, které byly v českém prostředí ovlivněny především nalezením tzv. Rukopisů. Česká podoba Libuše jako patetické historické figury je konfrontována s německým pojetím, které látku přetváří v dobrodružný, nebo dokonce komický příběh. Tyto vývojové tendence pověstí o počátcích české země jsou ukázány na příkladech jak z beletrie, tak z historiografické literatury 19. století. Autor věnuje pozornost zejména německojazyčnému zpracování pověsti o Libuši, které nejsou v dnešním českém prostředí příliš známé. Práce představuje ojedinělou mezioborovou sondu do specifické problematiky budování národního mýtu a s tím spojené národní identity. Její přínos spočívá v objasnění okolností vzniku českého historického vědomí.
dostupné aj ako:
Synkriticizmus - filozofia konkordancie
Dielo filozofa (1946) a tvorcu prvej pôvodnej slovenskej filozofickej koncepcie nazývanej synkriticizmus.
Co je fenomén?
Fenomenologie se po druhé světové válce "přestěhovala" z Německa do Francie, kde si vydobyla a uchovává status živého a aktuálního myšlení. Cílem antologie je ukázat rozmanitost tamějších fenomenologických projektů posledních padesáti let prizmatem problematiky jednoho ústředního pojmu, kterým je fenomenalita, povaha jevení jako takového. Tato problematika se dostala do centra fenomenologického myšlení ve Francii na počátku šedesátých let a od té doby se rozvíjela a rozvíjí zejména v kritickém dialogu s myšlením Edmunda Husserla.
Eschatologický existencialismus Nikolaje Berďajeva
Tato kniha je první českou monografií pojednávající o myšlení ruského filosofa Nikolaje Berďajeva (1874–1948). Berďajevova filosofie je zde představena jako specifický proud křesťanského existencialismu. Důraz, který Berďajev klade ve svém vrcholném díle na eschatologický význam své metafyziky, vede autora knihy k tomu, že o Berďajevově variantě existencialismu hovoří jako o eschatologickém existencialismu. Popis složitého Berďajevova intelektuálního vývoje je doplněn o analýzu ústředních pojmů jeho filosofie, přičemž největší prostor je věnován Berďajevovu specifickému pojetí svobody jako něčeho, co předchází veškerému bytí. Podrobně je pojednáno i o Berďajevových politických a politologických názorech. Je známou skutečností, že Berďajev byl jedním z nejvýznamnějších ideologických oponentů komunismu.
Na sklade 2Ks
10,18 €
Chvála hranic
Ve své nové knize vídeňský filozof Konrad Paul Liessmann sleduje hranice a rozlišování, bez nichž by ani jednotlivec ani společnost nebyli schopni přežít. Jeho jasné úvahy a reflexe se pnou od hranic mezi bytím a nicotou až k hranicím mezi zvířetem a člověkem, od politických a topografických hranic až k rozdílu mezi mládím a stářím, od diference mezi placenou prací a lidským jednáním až ke krizi, jež zachvacuje vše. Liessmannovi přitom jde vždy o člověka v jeho době, o rozhodující otázky politiky a společnosti, které si panující ideologie bezmezného překračování hranic vůbec neklade. Přeložil Milan Váňa.
Pravda a metoda II
Druhý svazek Gadamerova projektu filosofické hermeneutiky výběrově shrnuje texty zveřejněné po prvním vydání Pravdy a metody roku 1960. Gadamer se v nich vyrovnává s kritickým ohlasem na svou knihu, když jednak dějinně prohlubuje a rozšiřuje, jednak analyticky zpřesňuje uzlová místa prvního svazku.
Ke klíčovým podnětům patřily veřejné rozpravy se stoupenci metodologické hermeneutiky E. Bettim, E. D. Hirschem jr., nebo H. Albertem (již počátkem 60. let), s J. Habermasem, K.-O. Apelem či A. Wellmerem o univerzalitě hermeneutiky (od roku 1967 nejprve v diskusích s Kritickou teorií o metodologii sociálních věd) či s francouzským poststrukturalistickým myšlením zastoupeným dekonstrukcí J. Derridy (počínaje rokem 1981).
Gadamer znovu otevírá otázky vztahu mezi hermeneutickou zkušeností a metodickým poznáním, poměru k řeči a tradici, výkladu pojmu „předsudek“ či vztahu ke kritice ideologie apod. V četných nábězích, z posunutých zorných úhlů a s odkazy na hojné prameny z dějin myšlení nabízí argumentační figury a konkrétní historické doklady pro základní teze univerzální hermeneutiky, tj. pro úvahy o zásadně ne-metodické bytnosti „hermeneutické zkušenosti“, pro pojetí pojmu „zkušenosti“ a „zakoušení“ (proti pojmům „prožitku“ a „prožívání“, vázaným na subjekt) jako něčeho, čím procházíme, co přesahuje subjektivitu a stává se „děním“ a „událostí“, a nakonec pro svůj univerzální pojem „rozumění“ jako jednoty rozumějícího a rozuměného, jako vystupování ze sebe k jinému sebe sama, jako vyhlížení a pohlížení rozumějícího na svět, které souvisle přechází v prohlížení sebe samého.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
