Najnovšie - Slovenské a české dejiny strana 36 z 102
zobraziť:
Z Ružomberka do Korytnice
Slavomír Kontúr svoju knihu poňal ako dobrodružnú cestu za poznaním. Vyrástol na železničnej stanici úzkorozchodnej železnice v Liptovskej Osade, cez ktorú od roku 1908 premávali očarujúce vláčiky do kedysi príťažlivých a vyhľadávaných kúpeľov v Korytnici.
A keď v roku 1976 užasnuto sledoval buldozér, ktorý po celej trati na pomedzí Nízkych Tatier a Veľkej Fatry vytrhával koľajnice, zakorenila sa v ňom túžba porozumieť tomu, čo sa vlastne stalo. Naozaj sa spoločnosť takýmto spôsobom zbavila akejsi nepotrebnej príťaže? Nebola tá železnica pre svoje okolie skôr prameňom, vzácnym pokladom? Kniha mimoriadne podrobne a so snahou o pútavé rozprávanie mapuje dejiny vzniku Ružombersko-korytnickej miestnej železnice, vrátane vzniku a rozvoja dnes už zaniknutých, ale kedysi vzácnych kúpeľov v Korytnici. Opiera sa o rozsiahle množstvo archívnych prameňov a to aj s odkazmi na ne. Obsahuje vyše 200 kvalitne reprodukovaných fotografií, viacero nákresov a plánov. Kniha prekvapuje množstvom zozbieraných poznatkov, ktoré nenechávajú pochybnosti o tom, že železnica z Ružomberka do Korytnice a korytnické kúpele sa svojho času budovali so snahou podnecovať rozvoj nielen celého Liptova. Kto si to obdobie chce sprítomniť, uvedomiť si, ako ťažko sa niektoré pamiatky rodili, prípadne sa chce odviezť pôvabným vláčikom, kniha je určená aj jemu.
Cesta Slovenska k vzniku samostatného štátu v roku 1993
Publikácia predstavuje ďalší vedecký výstup z dlhodobého systematického výskumu, ktorý sa realizuje na pôde Ústavu politických vied SAV. Autorskému kolektívu sa podarilo podať ucelený pohľad na vznik samostatnej slovenskej štátnosti v roku 1993. Následne niekoľkí autori, vymedzenú problematiku doplnili aj o ďalšie pohľady, napríklad v oblasti zahraničnej politiky, vzťahu médií a politiky, ako aj o širšie filozoficko-politologické úvahy. Pozornosť venovali aj výskumu zániku spoločnej česko-slovenskej štátnosti. Vedecký projekt „Cesta slovenskej politiky k samostatnému štátu (1989 – 1993)“ bol od samého začiatku koncipovaný tak, že jeho výsledky budú využívané tiež v aplikovanej podobe – pre potreby učiteľov základných a stredných škôl. Publikácia prináša mnoho zaujímavých a nových informácií a súvislostí, ktoré môžu zaujať tiež širšiu verejnosť.
Dějiny židů v českých zemích
Autor citlivě zpracovává vývoj interetnických vztahů v českých zemích a Československu na konci 19. a v 1. pol. 20. století. Cílem je zasadit dějiny židovských komunit na tomto území do obecnějšího rámce, a proto je práce platná i v širším a globálnějším kontextu nejen česko(slovenských) dějin. Výchozím bodem je porovnání prací tří teoretiků nacionalismu. Práce je členěna chronologicky a její narativ je založen na medailonech různých osobností, na jejichž biografiích jsou znázorněny historické události v detailním pohledu. Důležitým prvkem je analýza jazykového a náboženského rozložení sil jednotlivých aktérů a subjektů a kontextualizace vztahů mezi česky a německy mluvícím židovským obyvatelstvem a dalšími jazykovými a etnickými entitami.
Barometr nálad, studnice informací
Problematika stížností a dopisů občanů politickým a správním orgánům a jejich představitelům v komunistických zemích se v posledních letech dostává do centra pozornosti historiček a historiků. Vedoucím mocenským orgánům zde při neexistenci názorové plurality a nezávislých médií sloužily jako jeden z mála relevantnějších zdrojů informací o náladách mezi obyvatelstvem. Zároveň plnily funkci jakéhosi měkkého stabilizátoru moci, korektoru politiky příslušného režimu. Neocenitelný pramen pak představují pro současnou analýzu fungování systému, především nastavení společnosti a problémů, jež v ní rezonovaly, stejně jako interakce mezi občany a stranickými, státními, územně správními i odborovými orgány.
Předkládaná monografie si klade za cíl přispět k poznání fenoménu dopisů a stížností občanů v komunistických diktaturách i příčin a okolností zhroucení normalizačního režimu na sklonku osmdesátých let v Československu. Její základ tvoří edice čtyř desítek dokumentů periodických svodek z dopisů adresovaných ústřednímu výboru KSČ a jeho generálnímu tajemníkovi Miloši Jakešovi, resp. ústřednímu výboru KSS a jeho prvnímu tajemníkovi Ignáci Janákovi. Jednotlivé dokumenty jsou opatřeny poznámkovým aparátem, jenž přináší řadu doplňujících informací a s využitím rozsáhlé a dosud opomíjené sbírky dochovaných stížností i podrobněji přibližuje řadu konkrétních kauz. Nedílnou součástí knihy je i úvodní studie, která problematiku dopisů občanů adresovaných stranickému vedení představuje v širším tematickém záběru a delší časové perspektivě, pokrývající celé období takzvané normalizace. Autoři v ní podrobněji analyzují některá z klíčových témat, jako jsou bytová politika, sociální zabezpečení, ekonomické problémy, rozkrádání, politika strany a německé válečné hroby v Československu, a přibližují i stížnosti, které se do svodných informací vůbec nedostaly, neboť překročily proměnlivou hranici konstruktivní kritiky a získaly punc nepřátelského štvaní.
Vznik Svetového kongresu Slovákov a jeho hlavné aktivity
Publikácia Vznik Svetového kongresu Slovákov a jeho hlavné aktivity, ktorej autorom je Jozef M. Rydlo, obsahuje text prednášky na medzinárodnej konferencii Svetový kongres Slovákov v zápase proti komunistickému režimu. Prednášku usporiadal Ústav pamäti národa 17. júna 2015 na pôde Národnej rady Slovenskej republiky.
Publikácia vychádza pri príležitosti storočnice narodenia Štefana B. Romana (17.4.1921 - 23.3.1988), člena Slovenského ústavu, ako pripomienka 50. výročia vzniku Svetového kongresu Slovákov, ktorý založil.
Na sklade 2Ks
5,00 €
Český technický scénář 1945–1962
Tématem knihy jsou české technické scénáře z období 1945 až 1962. Poválečné znárodnění filmového průmyslu ovlivnilo výrobu filmů několika způsoby. Ideologicky vyhovující filmy a ekonomicky efektivní produkce se staly společným cílem. Sovětský filmový průmysl se stal vzorem pro československé filmaře. Například rozlišení literárního a technického scénáře se uskutečnilo na základě sovětských příruček. Přenos sovětské zkušenosti se střetával s československou tradicí. To vyústilo v nevydařené pokusy o implementaci nových postupů. Ve třech kapitolách zkoumám technické scénáře jako 1) téma scenáristických příruček, 2) proměnu formátu technických scénářů, 3) proměny schvalovacích mechanismů. Kombinuji metodologický rámec production studies a screenwriting studies.
(ne)obyčajné príbehy novinárov
Od februára 2018 sa v našej spoločnosti stále viac hovorí o práci novinárov a rizikách, ktoré so sebou nesie. Zamysleli ste sa však niekedy nad tým, čo znamenalo byť novinárom napríklad pred storočím? Na túto otázku prináša kniha hneď niekoľko odpovedí. Nájdete v nej deväť dynamických príbehov novinárov pôsobiacich na našom území od polovice 19. do polovice 20. storočia.
V rozprávaní o Ľudovítovi Vladimírovi Riznerovi sa dozviete, že vydavateľom sa už pred viac ako sto rokmi nie vždy chcelo platiť za novinársku prácu. Kapitola o Jánovi Nepomukovi Bobulovi približuje, ako sa mladý a nádejný člen slovenského národného hnutia pre osobný prospech priklonil k maďarskej politickej reprezentácii. K rovnakým ideálom sa nielen slovom, ale aj novinárskou praxou hlásil aj redaktor Karol Kubányi. Na živote Dušana Porubského možno pozorovať, že novinári boli za svoje názory aj väznení a za pracovitosť a výsledky aj povyšovaní do významnejších funkcií. O tom, že už na začiatku 20. storočia sa vydávaním novín sledovali aj podnikateľské aktivity, prezrádza príbeh o Terézii Vansovej. V podobnom kontexte možno sledovať aj rozprávanie o Jánovi Páričkovi, ktorý ešte pred prvou svetovou vojnou ekonomicky aj obsahovo zefektívnil upadajúcu slovenskú tlačiareň. To, že novinárčina sa stala politickým bojiskom, dokazuje text o Floriánovi Tománkovi. Život Jozefa Hranca potvrdzuje, že práca novinára bola v medzivojnovom období aj účinnou zbraňou voči spoločenským neduhom. Kapitola o Karolovi Gulišovi ilustruje, že totalitné režimy nemali pochopenie pre satirických novinárov, ktorí poukazovali na ich chyby.
Na sklade 1Ks
15,90 €
Slovensko a prvá svetová vojna II.
Publikácia je rozdelená do piatich samostatných podkapitol, ktoré obsahujú 23 odborných príspevkov od autorov zo Slovenska, Maďarska, Poľska, Českej republiky a Ukrajiny. Rozsahom najväčšia je kapitola venovaná vojenským aspektom. Analyzované sú epizódy z bojovej činnosti na území dnešného Slovenska, ale aj z nasadenia našich predkov na bojiskách prvej svetovej vojny. Samostatná kapitola je vyčlenená hospodárskym, ekonomickým či spoločenským aspektom. V samostatnej kapitole sú sústredené aj príspevky venované dobovej tlači, spomienkam, a tiež dobovej propagande. V poradí štvrtej kapitole sú sústredené príspevky venované problematike vojnových cintorínov a pamätníkov. Poslednou kapitolou publikácie sú príspevky venované archeológii so zameraním na obdobie prvej svetovej vojny. Publikáciu dopĺňa viac ako 100 ilustrácií, dobových fotografií a máp. Publikácia je zostavená z príspevkov, ktoré odzneli na vedeckej konferencii Slovensko a prvá svetová vojna. Konferencia sa uskutočnila 22. februára 2019 v Košiciach.
Kultura ve středoevropských dějinách
Současná doba je často charakterizována jako éra obrazů, upřednostňující vizuální vnímání světa. Předkládaná publikace si klade otázku, v jaké míře a jakými způsoby byl tento přístup ke světu uplatňován v minulosti. V úvodu je představen koncept transdisciplinarity, který nabízí možnost rozvinout předchozí metodologické teorie a ústrojně je propojit s praxí. V další části autoři sledují proces formování kulturního dějepisu jako svébytné formy historikovy práce v české historiografii od konce 19. století do roku 1989. Řešení problémů spjatých s kulturními dějinami provázel neustálý dialog mezi historiografií a dalšími vědními obory, mezi nimiž zaujímal významné místo dějepis umění. Praktické výsledky této rozpravy přináší závěrečný blok kapitol, v nichž se autoři věnují otázkám vztahu textu a obrazu, kultu a prostoru, imaginace, reprezentace či míst paměti na příkladech zvolených z dlouhého období od raného středověku až po naši nedávnou minulost.
Zastřené počátky sociálního státu
Autorka ve své původně disertační práci řeší otázky sociálního zabezpečení v období Protektorátu Čechy a Morava. V analytických kapitolách zkoumá, jak Heydrichova politika cukru a biče ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy. Na pozadí vzestupu českého a německého nacionalismu a formování se nové české státní ideologie ve 30. a 40. letech 20. století se rovněž zabývá systémem, institucemi a nástroji, které vytvářely sociálně ochranný rámec péče o české a německé obyvatelstvo v protektorátu. Na příkladech politiky práce, zdraví a rodiny definuje dva základní znaky státního sociálního systému v protektorátu: princip rasismu a princip segregace péče podle národní příslušnosti. Dané téma pak Šustrová zasazuje do širší problematiky kolaborace, legitimity režimu a české národní ideologie.
Kniha vychází ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, v. v. i.
NACIonaliZMY V NÁS: Eseje o živej minulosti
Životnosť politikov na politickom piedestáli je obvykle pár rokov, trvácnosť politických režimov nanajvýš pár desaťročí, no politické ideológie prežívajú celé generácie, niekedy stáročia. Napriek tomu, že príťažlivá sila nacionalizmu, fašizmu a jeho najradikálnejšieho variantu nacizmu Európu i Slovensko priviedla za prah pekla, zďaleka nepovedali svoje posledné slovo.
Mefisto v prezlečenom kabáte pokúša naše citlivé pudy aj na začiatku druhej pätiny 21. storočia a je len na nás, či odoláme alebo prijmeme jeho ponuku priložiť ruku k repríze konfliktov a ľudských tragédií v mene krížov, o ktorých vypovedá táto zbierka esejí.
Známy slovenský historik a autor viacerých úspešných knižných publikácií Anton Hruboň podáva vo svojich textoch obraz o naci(onali)zmoch na Slovensku a v Európe 20. storočia s nepríjemne aktuálnymi presahmi do súčasnosti. Na pozadí rôznych námetov od Jozefa Tisa, Slovenského štátu a medzinárodného fašizmu, cez vrenia česko-slovenských a slovensko-maďarských vzťahov až po zradikalizované politické kresťanstvo a besnenia občianskej vojny v Juhoslávii vykresľuje dôsledky mystického posadnutia vlastnou vlajkou a činov páchaných v opojení endorfínov nadradenosti.
Ťažké časy (Roky 1938-1945 v aktuálnom spoločenskom diskurze)
Tri rôzne pohľady na historické korene a súčasné reflexie vojnového slovenského štátu a holokaustu predstavujú dôležitý prínos k hlbšiemu poznaniu nedávnej minulosti Slovenska a jej presahov do súčasnosti. Napriek časovému odstupu, postupnému odchodu posledných svedkov doby, napriek dostupným historickým faktom, ostáva tento režim aj trištvrte storočia po jeho zániku stále aktuálnym problémom našej spoločnosti. Zuzana Panczová sa zaoberá Protokolmi sionských mudrcov a ich šírením v slovenskom prostredí. V tridsiatych rokoch 20. storočia prispel tento konšpiračný falzifikát k formovaniu antisemitskej propagandy a protižidovského zákonodarstva vojnového slovenského štátu a podieľal sa tak na tragických osudoch desaťtisícov jeho židovských obyvateľov. Daniel Luther sa zaoberá súčasnými reflexiami vyhnania príslušníkov českej menšiny, ku ktorému došlo na prelome rokov 1938 – 1939 už v prvých mesiacoch existencie vojnového štátu. Soňa Gyárfáš Lutherová reflektuje dôsledky arizačných zákonov, ktoré vstúpili do platnosti v roku 1940 a viedli k úplnému ožobráčeniu príslušníkov židovskej komunity na Slovensku.
dostupné aj ako:
Holokaust okolo nás (Roky 1938-1945 v kultúrach spomínania)
Spomienku na holokaust nemožno obmedziť na formálnu sondu do nie tak dávnej minulosti. Pochopenie jeho následkov vyžaduje nielen poznať osudy, počty a mená zavraždených. K následkom je potrebné zaradiť tiež, ako toto historicky relatívne krátke obdobie ovplyvnilo život preživších a ich potomkov. Ako sa zmenila židovská komunita? Koľko židovských tradícií stratilo nositeľov? A ako tieto straty (ne)vníma majoritná spoločnosť? Niekdajšie hrôzy zároveň varujú pred možným opakovaním. Veď pokusy rehabilitovať režim a vedúce osobnosti vojnového slovenského štátu predstavujú aj dnes aktuálny problém slovenskej spoločnosti.
Slovensko v roku 1945 (Oslobodenie Slovenska 1944-1945)
Kolektívna publikácia obsahuje 42 príspevkov mapujúcich medzinárodný kontext, politický, vojenský, hospodársky a kultúrny vývoj Slovenska v poslednom roku druhej svetovej vojny, zvlášť s dôrazom na oslobodzovanie krajiny. Autori zo Slovenska, Česka, Poľska, Ruska, Rumunska, Izraela či Francúzska podrobne zobrazujú peripetie partizánskeho hnutia v zime 1944-1945, činnosť oslobodzovacích a okupačných jednotiek, ako aj režimné prejavy koncom vojny, vrátane aktivít Hlinkovej gardy. Nechýba ani konkrétnejší pohľad na činnosť rumunských vojsk na slovenskom území, zbrojárska výroba v posledných bojových mesiacoch a počiatky hospodárskej povojnovej obnovy. Rovnako sa čitateľ dozvie aj o situácii na zabratých územiach južného Slovenska či Hornej Oravy a Severného Spiša, o politickej a kultúrnej situácii krátko po oslobodení, o zložitej situácii preživšieho židovského obyvateľstva, repatriácii, cirkevnom živote, či počiatkoch Zväzu slovenských partizánov. Nechýba ani porovnanie s vývojom v Poľsku či reflexia československo-španielskych vzťahov v sledovanom roku.
Historie moru v českých zemích (2., doplněné vydání)
Zajímá vás, jak se mor dostal do Evropy? Proč nosili středověcí lékaři v dobách morových epidemií na obličeji zvláštní masky, připomínající ptačí zobák? Znáte jiné dílo Daniela Defoea kromě Robinsona Crusoea? Co to byl dryák? Víte, že i rodina Jana Amose Komenského byla stižena morem? Tušíte, jak v 17. století probíhala karanténa?
Publikace Eduarda Wondráka zprostředkovává soudobé informace o moru: domněnky o jeho původu, okolnosti jeho šíření, postup moru českými zeměmi. Mapuje umělecká díla, která se morem zabývala, vyzdvihuje úlohu knihtisku, líčí prostředky preventivní i léčebné, připomíná také slavné osobnosti, jejichž životy – jako ostatně životy všech, černá smrt zásadně ovlivnila.
Podle odhadů zemřelo celosvětově na mor víc než 200 000 000 lidí. Dopady na ekonomiku, zemědělství, kulturu a společnost byly nepředstavitelné. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že ještě v letech 2010 až 2015 se morem nakazilo 3248 lidí a 584 z nich zemřelo.
I když se v Česku v současnosti mor nevyskytuje, jeho připomenutí může být důrazným mementem: nové pandemie se stále objevují. A nemusíme chodit daleko.
Sovietski vojaci na juhu stredného Slovenska 1968 – 1991
„Dočasný pobyt“ sovietskych vojsk (1968 – 1991) na území Československa nie je veľmi často spracovávanou témou. Najväčšiu výpovednú hodnotu má, ak ju spojíme s konkrétnym regiónom a s konkrétnymi ľuďmi, lebo presne to majú čitatelia radi: ľudské príbehy, živé dejiny na pozadí veľkého historického kontextu, navyše ukotvené konkrétnymi spomienkami i unikátnymi fotografiami.
Kniha Jána Aláča je presne z tohto súdka. Ako objekt záujmu a spomínania si vybral juh stredného Slovenska, teda región, ktorý si s obdobím prítomnosti sovietskych vojsk nevdojak spája posledné obdobie ekonomickej prosperity, pracujúcich podnikov a fungujúceho poľnohospodárstva. A keďže tie bolo vidieť a cítiť viac ako sovietskych vojakov, v pamäti ľudí sa tak s odstupom času prelínajú veľmi protirečivé pocity. To isté sa však týkalo ambivalentného postoja k samotným sovietskym vojakom, k ich vzťahom s obyvateľmi, a to so všetkými kultúrnymi rozdielmi, stereotypmi a predsudkami. Okupanti sa v prípade potreby často menili na záchrancov, priateľov, dôležitú výpomoc a taktiež nositeľov úplne odlišnej kultúry. Dochádzalo k stýkaniu, potýkaniu, konfliktom i spolupráci, ku kultúrnemu transferu i vzájomnému chápaniu jedného druhým, a napokon aj k priateľstvám.
Všetky tieto roviny prerozprával autor a prostredníctvom neho početní pamätníci. Pred čitateľom tak definuje minulosť, nedávna, ale súčasne už dávno minulá. Naša.
Prof. PhDr. Roman Holec, DrSc.
Dejiny Spolku svätého Vojtecha v rokoch 1939 - 1945
Spolok sv. Vojtecha v Trnave pôsobí už od roku 1870 a patrí medzi najproduktívnejšie vydavateľské spolky. Do roku 2000 vydal viac ako 4 000 titulov kníh v náklade vyše 60 miliónov exemplárov. V roku 1953, keď komunistický režim zrušil jeho členskú základňu, združoval až 250 000 členov. Svojho vrcholného rozmachu sa dočkal najmä počas existencie prvej Slovenskej republiky (1939 1945), keď slovenská kultúra a duchovná tvorba zaznamenala dovtedy nevídaný rozvoj. Cieľom autora bolo na základe archívneho výskumu zrekonštruovať pôsobenie Spolku sv. Vojtecha v danej historickej etape a priblížiť čitateľovi nielen jeho vydavateľskú, ale i rozsiahlu osvetovo-kultúrnu a sociálnu činnosť. Touto knižkou chce prispieť do diskusie o význame Spolku sv. Vojtecha v slovenských dejinách a zároveň poukázať na jeho prínos a trvalý duchovný vklad, z ktorého slovenský národ čerpal útechu a povzbudenie aj v ťažkých časoch národného a náboženského prenasledovania po zániku vlastnej štátnosti a obnove ČSR v roku 1945.
Putování za obzor
Ostouzený i oslavovaný, popularizovaný i potlačovaný, především ale více než sto let přítomný. Tramping, ryze český fenomén, jenž se zrodil ve stínu povltavských lesů na úsvitu československé samostatnosti. Třebaže se jeho počátky skrývají v mlze času, jeho osud představuje pozoruhodný příběh touhy po svobodě, volnosti a opravdovosti, a to napříč generacemi a v různých politických režimech. Trampové se ocitali v hledáčku prvorepublikových mravokárců i státních orgánu, byli sledováni úřady v době protektorátu, komunistický režim je považoval za problémové pásky a chuligány. Dějiny trampingu však nejsou jen historií pronásledování a represí, ale také životní radosti, nezaměnitelného humoru a hledání romantiky i čistých mezilidských vztahů v záři táborových ohňů nebo jen tak pod hvězdnou oblohou. Kniha Putování za obzor ukazuje cestu českého trampování od prvopočátků až do sklonku komunistické diktatury.
Dějiny Komunistické strany Československa IV. - 1969-1993
Komunistická strana Československa sehrála v dějinách Československa významnou roli, po druhé světové válce dokonce klíčovou. Do rukou se čtenářům dostává svazek věnovaný rozmanitým aspektům její činnosti a působení v období tzv. normalizace (1969–1989) a v transformačním období na počátku devadesátých let dvacátého století. Kniha není pouze pokusem o komplexnější a kritické shrnutí dosavadního stavu výzkumu o vývoji KSČ v tomto čtvrtstoletí. Jejím cílem je rovněž seznámit odbornou veřejnost a zainteresované zájemce s řadou nových či dosud méně známých poznatků a též nabídnout podněty k zamyšlení či přispět k řešení dosud nezodpovězených otázek.
Kategória Slovenské a české dejiny ponúka pohľad na vývoj, kultúru, politiku a spoločenský život na území Slovenska a Česka.
Zahĺbite sa do obdobia Veľkej Moravy, času Přemyslovcov, do éry Uhorského kráľovstva či čias Československa. Skúmajte dramatické udalosti, ako bol Mnichovský diktát, Slovenské národné povstanie či Pražská jar. Objavte osobnosti, ktoré formovali dejiny oboch národov – od Cyrila a Metoda, cez Tomáša Garrigue Masaryka až po Václava Havla a Alexandra Dubčeka.
Knižná kategória "Slovenské a České dejiny" ponúka nielen historické fakty, ale aj analýzy a svedectvá tých, ktorí boli súčasťou významných historických udalostí.
Pozývame vás na fascinujúcu cestu slovenskými a českými dejinami, kde objavíte, ako sa prelínali osudy, kultúra a tradície týchto dvoch národov v srdci strednej Európy.
