Najnovšie - História, vojnová literatúra strana 330 z 500

Ondrej Šimek bol dlhoročný farár v podtatranských Batizovciach. Knižka je spomienkou autora na Slovenské národné povstanie. Ako ho prežíval spolu so svojimi cirkevníkmi a ostatnými odbojármi, ale aj na obdobie po potlačení SNP, keď sa viacerí z nich nakoniec ocitli v koncentračnom tábore. Fakty súvisiace s dejom autor používa iba tam, kde sú nevyhnutné. Snaží sa z nadhľadu, dokonca s určitou poľudšťujúcou mierou vtipnosti ukázať lepšie stránky väzňa. Človeka, ktorého okolnosti vsotili do neľudských podmienok a on sa usiluje človekom aj zostať.

V předkládané knize, jež je nejvýznačnějším a monumentálním dílem mnichovského profesora Hanse Graßla, se autor snaží postihnout vzájemné působení různých německých a zčásti též francouzských myšlenkových proudů v počátcích romantiky. Zkoumá podrobně přínos vědeckých i tajných společností, především iluminátů a rosikruciánů, k německým duchovním dějinám a sleduje boje a spojenectví obou uskupení, jakož i jejich vztahy k jezuitskému řádu. Vzdor strohému titulu knihy dokázal Grassl předestřít jedinečný, nesmírně detailní a plastický obraz myšlenkového vření samotných počátků německé romantiky. Stěží lze najít jinou publikaci, jež by podobně vyčerpávajícím a objevným způsobem postihovala ideové zázemí a skryté motivy takových osobností, jako byl např. F. Schlegel, F. Schiller, L. Tieck, J. W. v. Goethe či F. v. Baader.

Anton A. Baník (1900 – 1978), kultúrny historik, filológ, knihovník a archivár, bol jednou z najpozoruhodnejších osobností, ktorá pracovala v Matici slovenskej v 30. – 70. rokoch 20. stor. Bol zanieteným historikom, svoje poznatky a úvahy o národnej minulosti sprístupňoval v časopisoch a zborníkoch. Po roku 1948 ako vedec sa nemohol slobodne vyjadrovať, preto sa úplne odmlčal. Výber z jeho historických prác vychádza vôbec po prvýkrát. Týkajú sa počiatkov slovenského etnika, jeho dejinného smerovania, problémov slovenského konfesionalizmu, úlohy jednotlivých dejateľov v národných dejinách a pod.

„Válka“, první kniha Ludwiga Renna, vyšla poprvé roku 1928 a měla světový úspěch. To tkvělo patrně v tom, že Renn psal o první světové válce jinak, nežli bylo v poválečné literatuře obvyklé. Bez heroizace války a vojáků, bez patosu.

Laco Zrubec je verejnosti známy ako autor literatúry faktu a publicista. Môže sa pochváliť celým radom kníh, napríklad krátkymi úsmevnými príbehmi Rozbité okná, románom o poslednom mohykánovi gýmešského (jeleneckého) panstva grófa Karola Forgáča Gýmešský hárem, historickým románom Žofia Bosniaková, románom z obdobia okupácie Slovenska v rokoch 1938 - 1948 Starý kocúr, úsmevným románom o rozvadených susedoch Hanba, dielom Slávni Slováci sveta, historickým románom z obdobia tureckej expanzie Mohamedán z Ďarmôt... V historickom románe Posledný hriech ho opäť zaujíma "duša udalostí". Zaoberá sa osudmi A. Pecháňa, ktorý z Ilavy odchádza do Budapešti a podieľa sa na pomaďarčovaní Slovákov.

Svazek autorsky navazuje na předchozí díl. V první části líčí důsledky husitské revoluce a v širokých evropských souvislostech přibližuje dramatické pokračování husitského zápasu, vedeného Jiřím Poděbradským. Pozornost přitom zaměřuje jak na kališnickou,

Knižka Zápas o Slovensko je zborník textov, ktoré boli jednotlivo publikované v rozličných slovenských časopisoch medzi rokmi 1989 – 2009. Obsahuje aj niekoľko doteraz nezverejnených dokumentov. Ideovú podstatu a smerovanie prezrádza názov zborníka – je to dokumentácia spoločenských, politických a duchovných zápasov Slovenska o jeho bytie, o bytie v tradičnom kresťanskom duchu, a o jeho vývin počas dvoch minulých desaťročí. Pretože texty vznikali v ideovej orientácii Spoločenstva Kresťanské Slovensko, je to súčasne svedectvo o tomto spoločenstve. Dokladá ho výber kritických, analytických a zhŕňajúcich článkov naznačujúcich príčiny aktuálnych stavov doma, ale i vo svete, možné perspektívy ďalšieho vývinu, účinky prijímaných spoločenských a politických rozhodnutí, varovania pred dôsledkami chýb v našej politike. Tento zborník by s ohľadom na pretrvávajúcu aktuálnosť mnohých myšlienok mal byť dnes i v budúcnosti aj mementom pred dôsledkami našich nedostatkov a pretrvávajúcich národných slabostí, najmä však varovaním pred ničivou politickou nenávisťou a chamtivosťou, pred chorobnou slovenskou nesvornosťou a slepou rivalitou, a to aj v čase, keď sa odohráva otvorený zápas o samo bytie Slovenska – Slovenskej republiky. Zápas o Slovensko sa ešte neskončil.

Nový zväzok Národného kalendára je rozsiahlejší a obsahovo bohatší. Prináša viac ako sto zaujímavých článkov a ilustrácií. Okrem tradičného Kalendária a jubilejných portrétov popredných slovenských osobností (J. Fándly, J.Chalupka, P. J. Šafárik, Ľ. Štúr, A. Kmeť, ale aj kňaz M. Buzalka, J. Hronec, Štefan B. Roman či L.“Jim“ Šťastný a mnohí ďalší) sa mnohými zaujímavými príspevkami venuje Memorandu národa slovenského, ktorého 150. výročie si budeme roku 2011 pripomínať. Nechýba však ani pestrý koktail zaujímavosti zo slovenských dejín a súčasnosti.

Dvojdielna publikácia akcentuje slovensko-chorvátsku spolupatričnosť na pozadí monumentálnej postavy grófa Mikuláša Zrínskeho, ktorého hrdinská obrana Sihote (1566) sa stala legendou. V časti Chrestomatia sa ilustruje vznik a zmeny legendy na podklade eposov, básní, hier a próz, ako i vecnej literatúry. Chrestomatia I. (Slovenské piesne, básne a iné významné texty) Chrestomatia II. (Texty v latinčine a ich preklady do slovenčiny) Chrestomatia III. (Chorvátske spevy a básne a ich preklady do slovenčiny)

2011 első félévében hazánk tölti be az Unió soros elnökségét, és ennek keretében sok miniszteri tanácskozásnak és szakértői konferenciának ad helyet a gödöllői kastély most felújított lovardája. Gödöllő városa pedig a Barokk Év rendezvénysorozatával tiszteleg Grassalkovich I. Antal munkássága előtt és egyben emlékeznek Mária Terézia 260 évvel korábbi látogatására. E jeles eseményekhez kapcsolódóan, az Aquincum és az Őfelsége Kiadók közös emlékező sorozatának negyedik köteteként adjuk ki a Grassalkovich család életét bemutató ismeretterjesztő kötetet. A család egyedülálló életművet hagyott maga után, méltán érdemlik meg, hogy közelebbről is megismerjük őket. A 18. század első felében új, idegen hangzású névvel barátkoztak Bécsben és Pest-Budán. Udvari körökben mind többet emlegették Grassalkovich Antal nevét. A török hódoltság után, a Neoaquistica Commissio vezetőjeként a legpontosabb felmérést állította össze a megmaradt javakról. Gyarapodó vagyonából elsősorban földterületeket vásárolt, ahol kastélyokat, udvarházakat és templomokat épített. Tevékenységének köszönhetően csodálhatjuk meg hazánk legnagyobb barokk műemlék-együttesét, a Gödöllői Királyi Kastélyt. A szerény település az ő munkásságának köszönhetően szerzett világhírnevet, az általa szorgalmazott stílust "gödöllői", "Grassalkovich" típusként tartja számon ma is az építészettörténet. A Besnyő-pusztán megtalált Mária-szobor, az ország legkisebb kegyszobra emelte ma is fontos búcsújáró hellyé az azóta bazilika rangra emelt kegytemplomot. Apa, fia és unoka csaknem egy évszázadig, máig hatóan alakította Közép-Magyarország arculatát. Néhány alkotásuk, így a Gödöllői Királyi Kastély parkjában található királydombi pavilon, a kastély szerves részét alkotó, kulisszás rendszerű barokk színház, nemcsak nálunk, hanem Európában is ritkaságnak számít. Többek között a Magyar Nemzeti Múzeum építéséhez is ők ajándékozták a fővárosnak a telket. Hogyan és miként valósulhatott meg mindez? Kellettek az odaadó feleségek, I. Antal esetében elsősorban a mélyen vallásos harmadik feleség, Klobusiczky Terézia, II. Antal neje Esterházy Anna Mária, és a gödöllői barokk kertet angolparkká alakító III. Antal felesége, a szintén Esterházy-lány, Leopoldina. A magánember Grassalkovichokról egyébként viszonylag keveset tudunk, I. Antal kétszer lett özvegy, háromszor nősült, gazdag volt, ám boldogtalan. Fia még néhány építkezéssel gyarapította a családi birodalmat, de az unokának már, élete második felében, az adósok elől kellett Gödöllőn menedéket keresnie. A Grassalkovichok korában sok híresség megfordult a kastélyokban. A dinasztia-alapító I. Antal Gödöllőn látta vendégül Mária Teréziát, levelezésük hosszú idő után most jelenik meg ismét nyomtatásban. III. Antal pedig a bécsi kongresszus után Budán időző Ferenc császárt, III. Frigyessel és Sándor cárral találkozott lőrinci birtokán. Petőfi Sándor Gödöllőn lett szerelmes a Grassalkovichok jószágigazgatójának lányába, Mednyánszky Bertába, Széchenyi István pedig Esterházy Leopoldina nagy tisztelője volt. A kötetben olvasókönyv is helyet kap: Mária Teréziát éltető versekkel, Széchenyi Esterházy Leopoldinához írt leveleivel, Petőfi Mednyánszky Bertához ajánlott szerelmes költeményeivel és nagyon sok illusztrációval a kiadványban szerepelő személyekről. A Grassalkovichok által emelt építmények katalógusa és irodalomjegyzék zárja a gazdagon illusztrált kiadványt.

Tajná říšská záležitost: odposlouchávací centrály Třetí říše. Autor se zaměřil na ty německé instituce, které za použití v tehdejší době nejnovějších technických poznatků – před druhou světovou válkou a zejména pak během ní – možná nejefektivněji zachycovaly tajné zprávy a informace protivníků, aniž by nasazovaly byť jednoho jediného agenta, tedy výlučně technickými prostředky.

Věk absolutismu, osvícenství, paruk a třírohých klobouků Osvícenství má většina čtenářů spojeno s Marií Terezií, a zejména jejím synem Josefem II., jejichž panování a reformám text věnuje náležitou pozornost. Ovšem nové myšlenky i snahy o modernější správu státu a hospodářství jsou staršího data. Nadějnou vládu Josefa I. záhy ukončila smrt, Karla VI. pak zajímalo prosazení pragmatické sankce. Opomenuta není ani krátká, ale důležitá vláda Leopolda II. Autor si vedle politiky, válek a hospodářství všímá i kultury a umění baroka, rokoka a klasicismu, rozvoje vědy a techniky i nastupující industrializace a počátků národního obrození, módy a životního stylu.

Věk chánů a králů vám představí Čingischána a jeho říši, Japonsko za vlády šógunů, rozkět khmerského panství i málo známé obchodní říše v Africe.

Kniha osvědčené dvojice autorů se podrobně zabývá všemi možnými signály – bubnovanými či troubenými. Čtenář se doví mnoho zajímavostí o jednotlivých odvětvích, která těchto signálů užívají v komunikačním procesu. Knihu doplňuje řada ilustrací, notových záznamů apod.

Autor, ktorý bol tretím ponovembrovým ministrom pôdohospodárstva na Slovensku sa rozhodol napísať knižku, v ktorej položil svoje pocity, myšlienky a pamäte na papier, pretože život ubieha rýchlym tempom a pamätníci postupne vymierajú. Je dôležité, aby sa pre budúce generácie zachovali skutočné príbehy ľudí dvadsiateho storočia. Pohľad na obdobie, ktoré prežila jeho generácia a z veľkej časti generácia jeho rodičov, by mal pomôcť každému zorientovať sa v uplynulom čase – v uplynulom režime. V tejto relatívne útlej knihe chcel nielen generácii, ktorá v tomto ťažkom období žila, ale hlavne generáciam mladším, ktoré prídu, ktorú sám ako syn roľníka prežil, priblížiť pravdu o násilnej kolektivizácii a o zápase roľníka s neľudskou komunistickou mocou. Popisuje tu skutočný život na dedine a dokonale oboznamuje čitateľa s prácami roľníka po celý rok v uvedenom období. Do rozprávania vplietol aj niť jeho súkromného života a teda aj života jeho rodiny. Vo svojej knihe sa venuje aj sladkým časom svojho detstva, ktoré prežil v obci Sasinkovo. Farbisto opisuje roky svojho štúdia na učňovskej, strednej a tiež na Vysokej škole poľnohospodárskej v Nitre, ako aj svoje zamestnania, ktorými prešiel, až po vysokú métu ministra. Autobiografia je písaná pútavým a ľahkým štýlom a preto určite zaujme každého čitateľa. Autor na svojom príklade ukazuje s akými problémami museli bojovať tí, ktorí mali výhrady voči materialistickej ideológii a nevedeli odolať túžbe byť slobodnými občanmi. Starších vráti myšlienkami do tej neľútostnej totalitnej nadvlády komunistickej strany, ktorej nebolo nič sväté. Mladším priblíži dobu, kedy na dedinách bol postupne likvidovaný roľnícky stav a na jeho miesto nastupoval poľnohospodársky robotník. Dejom sa okrem autorovho života a jeho rodiny, ktorý je temer identický s príbehmi roľníckych rodín toho obdobia takmer po všetkých slovenských dedinách, preplietajú aj udalosti spoločenského a politického života v dvadsiatom storočí a tak čitateľ získa aj zbežný prehľad o dianí na Slovensku. Ako minister chcel zadržať rútiacu sa lavínu v tomto nenahraditeľnom rezorte, ktorý odjakživa zabezpečoval, stále zabezpečuje a bude zabezpečovať výživu obyvateľstva. Aj o jeho pôsobení v tomto ministerskom kresle, riešení zložitých problémov súvisiacich aj s transformáciou slovenského poľnohospodárstva je táto kniha.

Pod společným označením Zmizelé Čechy a Zmizelá Morava a Slezsko vychází edice, která má připomenout zaniklou tvář měst i celých regionů se zřetelem na jejich historický či umělecký význam a na sílu genia loci, na jehož vytváření se podíleli naši předkové. Jednotlivé tituly edice přinášejí zejména unikátní archivní snímky zaniklých objektů, doplněné stručnou historií města či regionu.

Učebný text je prvou podobou spracovania slovenskej štátnoprávnej histórie nielen v stručnejšej forme, ale predovšetkým čo najzrozumiteľnejším spôsobom pre široký okruh odbornej aj laickej verejnosti. Autori sa usilovali vytvoriť novú koncepciu chápania a spracovania slovenskej štátnoprávnej histórie a štátnoprávnej histórie na území Slovenska. Jeho podstatou je prístup, ktorý v jednej rovine podáva ucelený vývoj štátnej organizácie, foriem a prameňov práva. Nadväzujúcou rovinou sú náčrty právnych inštitútov v ich historickom vývoji, ktoré umožňujú predstavenie a poznanie jednotlivých právnych odvetví. Výsledkom je komplexný pohľad na charakter štátu na území Slovenska – koncentrovaný prehľad úrovne dobového práva platného na našom území. Autori chcú takýmto spracovaním potvrdiť všeobecne platnú zásadu civilizovaného sveta, že bez poznania minulosti sa nedá dostatočne presne a účinne poznať súčasnosť.

Jadrom knihy Štátne symboly Slovenskej republiky sú základy praktického používania štátnych symbolov Slovenskej republiky, ilustrované početnými príkladmi ich správneho aj chybného aplikovania v každodennej praxi aj v slávnostných chvíľach. Kniha obsahuje aj erbovú a vlajkovú etiketu, ktorej podstatou je úcta k vlastným i cudzím symbolom. Autor uvádza aj históriu vzniku a vývoja štátnych symbolov SR a pozornosť venuje aj vlajke Európskej únie, ktorá sa od vstupu SR do EÚ stala súčasťou vlajkovej prezentácie Slovenskej republiky. Knihu dopĺňa terminologický slovníček z heraldiky, vexilológie a sfragistiky. Súčasťou publikácie je aj znenie zákonov a ďalších predpisov upravujúcich súčasné používanie štátnych symbolov v Slovenskej republike. Autor PhDr. Ladislav Vrtel je heraldik, archivár, historik. Pôsobí v Odbore archívov Ministerstva vnútra SR, je hlavným štátnym radcom pre heraldickú tvorbu a správcom Heraldického registra SR.

A középkori magyar központi kormányzat egyik legfontosabb intézménye volt a királyi kancellária, az uralkodó oklevélkiadó hivatala, amelynek hatáskörébe adományozási, bíráskodási, diplomáciai ügyek egyaránt tartoztak. Fejérpataky László eredetileg 1885-ben megjelent akadémiai székfoglalójában elsőként tekintette át a kancellária Árpád-kori történetét. Fejérpataky a magyar történetírás talán kevésbé közismert, de annál jelentősebb alakja volt. A modern szemléletű forráskiadás és oklevéltan (diplomatika) egyik hazai megalapozójaként és a budapesti egyetem tanáraként történészek nemzedékeit tanította a korszerű történettudományi módszerekre. Munkásságában jelentős teret foglalt el az Árpád-kori oklevélkiadás, illetve a mögötte álló királyi kancellária működése. Ezzel kapcsolatos eredményeiről ad számot ebben a kötetében, amely a 11. századtól kíséri nyomon a királyi kancellária fejlődését, bemutatja a hivatal szervezetét, végül a kancellária személyzetének névsorát állítja össze, azok működési idejét is tisztázva. Munkája nemcsak hivataltörténeti szempontból jelentős, hanem a korabeli oklevelek keltezéséhez, eredetiségüknek eldöntéséhez is nélkülözhetetlen háttéradatokat nyújt a szakemberek számára.