Knihy - Sociológia, etnológia strana 15 z 91
zobraziť:
A magyar nép kialakulásának története
Újat mondok, de nem új, hanem nagyon régi igazságot, amelyik azonban mindezideig rejtve volt a magyar nép elől. Ennek fő oka elsősorban az, hogy sem történetíróink, sem nyelvészeink nem tanulmányozták át az árpád-kori kódexanyagunkat, vagyis a nyomtatásban is megjelent történeti és jogi okleveleinket. Egyetlen történetírónk sem hivatkozik ezekre, hanem a már mások által megírt, kész könyvekre. Így a régi tévedések tovább élnek. Pedig az árpád-kori kódexanyagunk 63 vaskos, darabonként átlag 800 oldalas kötetet tesz ki, amelyekből a kutató történetíró pontosan meg tudja állapítani az árpád-kori magyar nép társadalmi, gazdasági és jogi berendezkedését és ezek fejlettségét.
Na konci zostane človek (Mozaika humanizmu)
Za posledné roky sme doma aj vo svete svedkami udalostí, ktoré znamenajú pre každého humanistu veľkú výzvu. Matúš Ritomský sa vo svojich textoch publikovaných v denníku SME vrhá do prúdu otázok, ktorý nás denne unáša, a my sa snažíme nájsť svoje ukotvenie. K viacerým témam sa vracia po rokoch a jeho odpovede sú konfrontované s novou realitou.
Kniha zachytáva hľadanie humanistu. Jej zámerom je z textov a myšlienok poskladať širší obraz ideálu schopný odolávať zápasu rôznych interpretácií ľudského konania.
Cez hľadanie hlbšieho zmyslu ako aj cez reakcie na aktuálne problémy kniha ukazuje, že humanizmus je v 21. storočí stále živým a dôležitým myšlienkovým prúdom.
Na obálke knihy ako aj pred každou jej kapitolou sú použité detaily z diela 2000 n. l. (nášho letopočtu) od Zorky Lednárovej. Každý jeden fragment grafiky má svoju samostatnú výpoveď. Keď sa nakoniec spoja do jedného celku, dostávajú spolu úplne nový rozmer. Podobne je to aj s celou mozaikou humanizmu.
The Music of Time
Though we might not realise it, our collective memory of the twentieth century was defined by the poets who lived and wrote in it. At every significant turning point we find them, pen in hand, fingers poised at the typewriter, ready to distil the essence of the moment, from the muddy wastes of the Western front to the vast reckoning that came with the end of empire.
This is the first and only history of twentieth century poetry, by the acclaimed poet, author and academic John Burnside. Bringing together poets from times and places as diverse as Tsarist Russia, 1960's America and Ireland at the height of the Troubles, The Music of Time reveals how poets engaged with and shaped the most important issues of their times - and were in their turn affected by their context and dialogue with each other. This is a major work of scholarship, that on every page bears witness to the transformative beauty and power of poetry.
Sociální spravedlnost v éře globalizace
Globální interakce se staly nedílnou součástí našeho života. Svět je propojen technologiemi, institucemi, světovým kapitálem, dochází k propojování a míšení kultur a společností. To vše vyžaduje nové uvažování a zamyšlení se nad otázkami spravedlnosti, které by již neměly být řešeny pouze na úrovni národních států. Je vůbec možná globální spravedlnost? A pokud snad ano, jak nastavit takové normy spravedlnosti? Odpovědi na tyto otázky nabízí kritická teorie společnosti, která reaguje na sociální, kulturní, ekonomické, politické a civilizační problémy současného globalizovaného světa.
Kniha nabízí výklad kritické teorie Nancy Fraserové a Axela Honnetha a pokouší se reagovat na současnou problematiku spravedlnosti v evropském a českém kontextu. Autorka vedle uceleného výkladu teorií dvou z nevýznamnějších představitelů kritické teorie vztahuje jejich teorie do globálního kontextu a aplikuje revidovanou teorii na problematiku spravedlnosti péče, která je podstatnou součástí správného a prosperujícího fungování všech společností.
A mi Amerikánk
A mi Amerikánk egy munkáját és életét ma az Egyesült Államok és Mexikó között megosztó író, antropológus, egyetemi tanár, újságíró és dramaturg könyve, amelyben családja történetéről (és ahogy fogalmaz, létezésének előfeltételeiről), európai és amerikai helyszíneket érintő Odüsszeiájáról ír. A XIX. századi európai birodalmak hanyatlásának és a nemzetállamok születésének pillanatában szemtanú dédszülők, a II. világháború tragédiáját testközelből megélő nagyszülők, és a XX. század sodrásában helyüket, életfeladatukat kereső szülők sorsát göngyölíti fel a magyarországi sztenderd történelemolvasattól eltérő fókuszpontokkal, azaz a régió zsidó lakosainak, a latin-amerikai társadalmi változások szereplőinek és az akkoriban frissen létrejött Izrael polgárainak szemszögéből. A történelmi kutatással, politikai, szociológiai, irodalmi adalékokkal pontosan alátámasztott, valamint szubjektív hely- és korképekkel kiegészített történetek hálójából megismerhető egy bukovinai-besszarábiai család életútja, viszontagságaik és vándorlásuk a XX. századon és Európán keresztül az amerikai kontinensre, majd vissza Európába, hogy Izraelt is megjárva végleg az Újvilágban kössenek ki.
Sociální a antisociální pudy v člověku
Člověk je bytostí nejen sociální, ale i antisociální. Antisociálnost souvisí s lidským myšlením a je spojena se současnou epochou. K jejímu překonání je nutná svoboda myšlení a duchovní věda. Sociálnost je třeba vědomě rozvíjet – Rudolf Steiner zde k tomu uvádí dvě důležitá cvičení. Vědomé utváření sociálních impulzů je cestou následování Krista.
A világ, amiben élünk
Nógrádi György, az ismert biztonság- és védelempolitikai szakértő – a 40 év alatt a Föld körül, a Szerencsénk volt, túléltük, a Városligettől Zanzibárig és az Érdemes érdekes korban élni című sikerkönyvek szerzője – legújabb művében tovább sorolja azokat a sokszor humoros történeteket, amelyek vele vagy barátaival és ismerőseivel estek meg. 2020-ban a koronavírus-járvány következtében sok minden megváltozott az életünkben. Hiányoznak a megszokott beszélgetések, a rokonok, a barátok, a társas összejövetelek, a külföldi utazások – de itt maradtak velünk hűséges társaink, az emlékek. Az otthonmaradás idején különösen jólesik visszagondolni az átélt kalandokra, a kellemes nyaralásokra a homokos tengerparton vagy a magas hegyekben, a hosszú hajóutakra vagy a rövid városnézésekre, és álmodozni arról, mi lesz majd a következő úti cél, ha újra kinyílik a világ.
A szerző nemcsak sztorizik, hanem áttekinti azokat az esményeket is 2020-ból, amelyek formálták a nemzetközi politikát. Emlékezetünkbe idézi a koronavírus-járvány néhány hatását, többek között az elnapolt CDU-kongresszust, a zűrös amerikai elnökválasztás fordulatait. A válogatás természetesen szubjektív, de segít eligazodni ebben a sokismeretlenes, kifordult világban.
dostupné aj ako:
Na moři, za plotem, na síti
Jak jednají lidé v prostředí sociálních sítí, internetových fór a online diskusí? Jak se na internetu vyjadřují k významným společenským a politickým tématům? K jakým komunikačním faulům, stereotypním hodnocením a nenávistným projevům se uchylují? Jak projevují své emoce?
Autorský kolektiv z oboru mediálních a komunikačních studií se těmto otázkám věnuje na konkrétních příkladech z veřejných online debat týkajících se evropské migrační krize.
Tömegparanoia 2.0
Miért dőlünk be az álhíreknek és összeesküvés-elméleteknek? Miért hisszük azt, hogy mindig csak mások dőlnek be az álhíreknek, és mi sohasem? Milyen társadalmi reflexek és folyamatok hívják életre és tartják mozgásban az összeesküvés-elméleteket? Hogyan próbálják a dezinformációs piac legbefolyásosabb szereplői – köztük politikusok, nagyhatalmak, kattintásvadász oldalak, vagy akár hírességek és nagyvállalatok – kiaknázni félelmeinket, gyűlöletünket, reményeinket, elfogultságainkat? Hogyan tesz fogékonnyá bennünket a törzsi gondolkodás a dezinformációra mint törzsi mítoszra? Hogyan alakítja át a valósághoz való viszonyunkat az úgynevezett „igazságon túli” kommunikációs gyakorlat? Hogyan lehet(ne) védekezni a hamis információkkal való agymosás ellen? Miért és kiktől terjedtek az álhírek a koronavírus idején? Miközben a dezinformáció egyre inkább eluralja a politikai közbeszédet és a Facebook-falunkat, alig található a témában magyarul elérhető irodalom. Magyarországon Krekó Péter hiánypótló könyve volt az, amely 2018-ban tudományos mélységgel és igényességgel először összegezte az összeesküvés-elméleteket és álhíreket. A kötet – építve a szerző kutatásaira, doktori disszertációjára és habilitációs előadására – tudományos ismeretterjesztő módon mutatja be az összeesküvés-elméletek és álhírek társadalomlélektani és politikai működésmódját. Az új tudományos eredményekkel és tényekkel bővített, átdolgozott kiadás a koronavírus-járványnak és a modern „törzsi” mítoszoknak is szentel egy-egy fejezetet.
Konspirační teorie
Quassim Cassam je profesorem filosofie na University of Warwick; předtím učil v Cambridge, na University College London, a téměř dvacet let v Oxfordu. Původně se věnoval tématům z metafyziky, filosofie mysli a epistemologie. Ve své prvotině Self and World (1997) dokazoval, že vědomí sebe sama coby tělesa ve světě jiných těles je nutnou součástí zkušenosti já jakožto subjektu. V monografii Self-Knowledge for Humans (2014) ukázal, že tradiční modely sebevědomí neberou v úvahu iracionální postoje, jimž lidé podléhají. Společně s Johnem Campbellem napsali knihu Berkeley's Puzzle. What Does Experience Teach Us? (2014), v níž každý z nich hájí odlišnou teorii smyslové zkušenosti: Campbell "relacionismus", tedy tezi, že zkušenost je vztah mezi subjektem a objektem, nezávislým na mysli, zatímco Cassam "reprezentacionalismus", tedy názor, že smyslová zkušenost reprezentuje své předměty jako nezávislé na mysli. Nověji se Cassam zabývá aplikovanou epistemologií, zvláště epistemickými neřestmi, postpravdou a konspiračními teoriemi. Ve Vices of the Mind. From the Intellectual to the Political (2019) vysvětluje a klasifikuje epistemické neřesti, jako jsou úzkoprsost, intelektuální arogance, zbožná přání a předsudky, čili povahové rysy a postoje, které brání poznávání a škodící mu.V Konspiračních teoriích (Conspiracy Theories, 2019) rigorózně a přitom srozumitelně objasňuje, jaká je povaha těchto teorií, proč jsou tak populární a v čem tkví příčiny jejich škodlivosti.
Hybridní politika
Profesor Keller ve své nejnovější knize ukazuje, jak se změnil ráz politiky v západním světě, a proč se tak změnil. Proč "pravicové" strany přestaly hájit lidskou svobodu a proč "levicové" strany přestaly hájit zájmy chudých.
Autor o ní říká v úvodu toto:
Žijeme ve velmi zvláštní době. Levicové politické strany prohrávají volby a prakticky ve všech zemích jsou na ústupu. Globální kapitalismus triumfuje ve stále dalších a dalších zemích. Všude se privatizuje. Sociální státy někdejší pýcha levicové ideologie jsou neúnosně zadluženy. Mluví se stále vážněji o agónii levice. Ve stejné době přitom zaznívá varování, že levicoví kulturní revolucionáři ovládli klíčové instituce a hrozí zlikvidovat celou západní kulturu. Z vysokých škol a z médií se šíří ideologie rovnostářství právě v době, kdy se rozevírají sociální nůžky a narůstají ekonomické nerovnosti v rovině příjmů i majetků. Velké nadnárodní koncerny a úspěšní miliardáři tyto revoluční výzvy, namířené údajně proti jejich moci, plně podporují. K vítězství levičáků toužících převychovat člověka dochází v téže době, kdy je každý člověk povinen pohlížet na sebe jako na podnikatele se sebou samým a všemožně usilovat o zhodnocení svého lidského kapitálu. Ve stejné době, kdy nadnárodní koncerny řízené v naprosté většině bílými muži diktují své podmínky celým státům a kontinentům, je bílý muž obviňován za svoji rasistickou a koloniální minulost. Z ekonomicky nejvyspělejších kapitalistických zemí přichází volání po kulturní revoluci ne nepodobné tomu, co mělo kdysi dovést ke komunismu rozvojovou Čínu. Ke kulturní revoluci se hlásí především dobře situovaní příslušníci vyšších středních vrstev. Chtějí dělat revoluci namířenou proti zastaralému myšlení nižších středních vrstev. Těm, kdo jsou úplně nahoře, to ani v nejmenším nevadí. Těm, kdo jsou úplně dole, to ani v nejmenším nepomáhá. Tato kniha pojednává o hybridní politice, tedy o velice zvláštní dělbě práce mezi pravicovými neoliberály, kteří zdeformovali liberalismus, a levicovými neomarxisty, kteří zkarikovali marxismus.
Na sklade 1Ks
10,45 €
11,00 €
Stárnutí na venkově
Vznik této knihy byl motivován třemi otázkami: Co znamená stárnutí na venkově? Jaké podoby zde má aktivní stárnutí? A je venkov místem přátelským k vyššímu věku? Jednotící linkou studie jsou úvahy nad tím, jakým způsobem gerontologické brýle mění pohled na venkov a venkovské pohled na stárnutí, resp. co znamená městská hegemonie v politikách stárnutí a proč je venkov vždy až ten druhý.
Publikace představuje výzkum života starších obyvatel heterogenních vesnických oblastí v České republice. Výsledky jsou založeny na reprezentativním šetření zaměřeném na kvalitu života lidí ve věku nad 60 let a na kvalitativních rozhovorech se seniory a seniorkami v různých typech obcí a regionů.
Studie jistě není kompletním přehledem životních zkušeností a situací lidí vyššího věku žijících na venkově, přesto ale prezentovaná data slouží jako důležitý podklad k diskusi o některých mýtech spojených s venkovským životem vesnická idyla, vesnice jako stále a všude stejná, spíše stará, pomalá a chudá, ale také přírodě blízká nebo sociálně soudržná. Vesnická optika zase inovativním způsobem znovu otvírá některá z velkých témat sociologie a politik stárnutí, zejména koncepty aktivního stárnutí a age-friendliness (prostředí přátelská k věku). Kniha tak staví most mezi zkoumáním venkova, nezřídka opomíjejícím jeho seniorské obyvatele, a zkoumáním stárnutí, které někdy přehlíží heterogenitu zkušeností formovaných prostředím.
Maoři - Společnost, kultura, jazyk
Publikace Maoři: společnost, kultura, jazyk představuje druhý svazek z literární pozůstalosti Václava A. Černého. Ten se od roku 1968 zabýval studiem polynéských kultur, jazyků a slovesnosti. Sestavoval slovníky a překládal moderní literaturu i tradiční lidovou slovesnost. Tento svazek obsahuje rozsáhlý česko-maorský a maorsko-český slovník, slovník maorské mytologie, ukázky novel a přísloví. Součástí publikace je CD s ukázkami maorských písní, které Václav Černý představoval v osmdesátých letech v Československém rozhlase. Do knihy je zařazeno pět studií, jež doplňují informace o tradiční maorské společnosti, kultuře, jazyku a mytologii. Jejími autory jsou Gabriela Jungová Vrtalová, Ondřej Pivoda, Martin Rychlík a Martin Soukup.
Vynalézání budoucnosti
Práce a společnost, jak je známe, se nám mění před očima. Je potřeba, abychom na tuto změnu byli připraveni. Masarykova demokratická akademie proto přináší do českého prostředí první překlad od Nicka Srnicka. Bestseller Vynalézání budoucnosti. Postkapitalismus a svět bez práce, který napsal s Alexem Williamsem, představuje jasnou vizi budoucnosti práce. Do češtiny ho přeložil novinář Petr Bittner.
S myšlením ovládaným lidovou politikou si nevystačí žádné hnutí, které se snaží uniknout neoliberalismu a vytvořit něco lepšího. Namísto ní předkládá tato kniha alternativní politiku takovou, která má za cíl znovu se ujmout vlády nad naší budoucností a živit v nás touhu po světě modernějším, než jaký dovoluje současný kapitalismus. Utopický potenciál, který je vlastní technologiím 21. století, nesmí zůstat spoután omezenou kapitalistickou představivostí. Musí jej osvobodit ambiciózní levicová alternativa.
Verejný záujem
Verejný záujem je frekventovaný, no pritom neurčitý a preto aj zneužívaný pojem v politike i publicistike. Z vedeckého hľadiska prekračuje jeho vymedzenie filozofické, právne, sociologické, politologické či ekonomické prístupy. Východiskom je interdisciplinárne vymedzenie a rozlíšenie individuálnych a následne legitímnych kolektivizovaných nadindividuálnych (skupinových) záujmov a ich odlíšenie od verejnosťou legitimizovaných verejných záujmov. Bez takejto legitimizácie sa môže stať aj dobre mienená petícia len nástrojom na skryté presadzovanie skupinových záujmov a bez predchádzajúcej legitímneho kolektivizovania sa môže za občianskym združením skrývať aj súkromný záujem jednotlivca. Kniha je síce vedeckou monografiou, ale mala by nájsť svojich čitateľov medzi všetkými, ktorí sa zaoberajú verejnou politikou.
O autorovi: Autor so sociologickým, kulturologickým, ekonomickým a právnickým vzdelaním vyučuje na Fakulte verejnej správy Univerzity P. J. Šafárika v Košiciach. Je autorom publikácií Verejná správa v členských štátoch Európskej únie, Komunálna politika a ďalších.
Kríza dôvery: Teória a výskum
V posledných rokoch vo verejnom diskurze slovenskej spoločnosti silnejú hlasy upozorňujúce na krízu dôvery. Slovenská justícia, polícia či armáda majú jednu z najnižších dôveryhodností spomedzi krajín EÚ. Pozitívne na tom nie je ani vnímaná dôveryhodnosť národnej rady, vlády či politických strán, kde dosahujeme podpriemerné hodnoty v rámci EÚ. Popri nízkej dôvere v inštitúcie možno badať zmeny aj v dôvere medziľudskej. Mnohí autori označujú dnešnú dobu ako postfaktuálnu. Dôveryhodnosť odborných autorít z oblastí, ako zdravotníctvo, financie, politika, diplomacia či náboženstvo, je často spochybňovaná dezinformáciami a neoverenými konšpiračnými teóriami. Na druhej strane často vkladáme dôveru do rúk ľuďom ponúkajúcim príliš jednoduché riešenia na príliš zložité problémy. Pri hľadaní odpovede na otázku, ako dôveru v našej spoločnosti zvýšiť, sa vynára mnoho ďalších otázok, ktoré je nutné zodpovedať ako prvé. Ako je medziľudská a inštitucionálna dôvera formovaná? Prečo sú niektorí z nás dôverčivejší než ostatní? Aký je rozdiel medzi vnímanou dôveryhodnosťou druhej osoby, zámerom dôverovať jej a dôverujúcim správaním? Prečo máme tendenciu dôverovať nám podobným ľuďom a upodozrievať cudzincov? Čo sa deje so spoločnosťou, ak dlhodobo nedôveruje svojim lídrom a inštitúciám? Na tieto a mnohé ďalšie otázky hľadá odpovede autorský kolektív v siedmych kapitolách knihy s názvom Kríza dôvery: Teória a výskum.
Francie a česká imigrace
Francie měla od 19. století otevřenou náruč pro zahraniční přistěhovalectví. Obyvatelé českých zemí netvořili žádnou výjimku i oni hojně využívali nabízenou příležitost. Každý migrační proud ústící do francouzských měst i venkova představuje jedinečný stav při vytváření sociálních vztahů mezi imigranty. Je přetrvávajícím napětím mezi potenciálem původního domova, odkud migranti odcházeli, a potenciálem země, kam se stěhovali a kde hledali svůj nový domov. Fyzický přesun člověka z jedné země do druhé byl sice jen vnějším přemístěním několika věcných potřeb, které posloužily k překonání momentální změny způsobu existence po přesídlení. Následovalo však další dlouhodobé přemísťování součástí a jednotlivin původního domova, které se odehrávalo více v myslích lidí a nebylo již jen věcmi, které se vešly do zavazadel na cestu.
O neviditelném přesouvání původního českého domova do francouzského prostředí, které se vleklo za migranty, a o zpětných vazbách na domov kdesi v české kotlině se pokouší pojednat tato kniha. Při hledání motivů a smyslů přesídlení jednotlivců a při popisu charakteristiky kultury dvou domovů dospívá práce k tezi o bipolaritě přirozené touhy člověka po svobodě na jedné straně a druhé straně o nezbytné míře zodpovědnosti nejen za vlastní osud, ale za osudy těch, které migrant nechal v onom prvním domově.
Text knihy dějově obnáší modelovou situaci moderního českého exulantství, kterou vytvořil rebel Josef Václav Frič. Zastavuje se u individualit zahraničního odboje za první světové války představující například rivalitu malíře Františka Kupky a Edvarda Beneše nebo naopak blízkost Kupky k T. G. Masarykovi či básníku J. S. Macharovi. Skládá respekt vůči činům sochaře Otty Gutfreunda, který navzdory obětavému boji za oba domovy, za český i francouzský, jen shodou náhod unikl trestu smrti. Věnuje se také dalším a dalším desítkám osob, z nichž vybíráme básníka a výtvarníka Jiřího Koláře (sb)
Tekutá výhovorka na Slovensku
Monografia je finálnym výstupom z trojročného projektu KEGA 008TTU-4: 2019 - 2021 s názvom Prenos osobnej zodpovednosti ako modernej výhovorky a jej postmoderné riešenie. Trojica autorov z oblasti etiky, politológie a masmediálnej komunikácie v nej predkladá teoreticko-praktickú, interdisciplinárne hermeneutickú, heuristickú polemiku o stave postmodernenia zmýšľania o zodpovednosti na Slovensku. Zahŕňa do nej výsledky trojročného úsilia pri plnení grantových úloh, s čitateľom diskutuje kauzy v gadamerovskej situácii porozumenia a vyvodzuje etické dôsledky nielen pre Slovensko, ale každého, kto odvážne a úprimne hľadá orientáciu v dnešnom postmodernom svete. Pozýva čitateľa k ostražitosti a bdelosti pred nástrahami, ktoré v nej číhajú. Jednotlivé pohľady sa koncentrujú na dialogickú osobu v situácii ohrozenia tekutým zlom v postmoralitnej situácii, ktorá sa z roku 2019 na rok 2021 postupne stávala viac a viac tekutou.
Čeliť osobnej zodpovednosti v takýchto podmienkach sa ukázalo ako náročné, no zmysluplné hrdinstvo, ktoré je nevyhnutné pre budúcnosť ďalších generácií. Preto sa môže monografia čítať ako povzbudenie, že napriek závažným zisteniam o stave postmodernenia zmýšľania o zodpovednosti na Slovensku, miery destabilizácie medziľudských vzťahov, dekonštrukcii politiky a verejného priestoru, existuje stále možnosť odvážne hľadať pravdu a čeliť situácii s rozumom, svedomím a v dialogike vzťahov.
Vzpoura proti globalizaci
Vítejte na temné straně globalizace!
V mnohém změnila svět k lepšímu vytrhla miliony lidí z chudoby, přispěla k rozšíření vzdělanosti, zdravotní péče a k rostoucím příjmům. Dala vzniknout mezinárodním normám a množství konfliktů mezi státy je i díky tomu nejnižší v historii. To jsou skvělé zprávy! Proč se tedy tolik lidí proti současnému světu bouří?
Protože globalizace také umožnila vykořisťování, poškodila komunity, rozvrátila ekosystémy a v neposlední řadě pomohla šíření současné pandemie. Lidé všude na světě cítí ohrožení svého způsobu života, kultury, tradičních mocenských struktur i své identity. V důsledku toho jsou celosvětově na vzestupu populismus a nacionalismus a stále častěji nacházejí oporu v mainstreamové politice. Společnost se radikalizuje a polarizuje.
Nadav Ejal, přední izraelský novinář, se vydává po stopách odpůrců globalizace a popisuje tuto revoltu na příbězích konkrétních lidí. Hovoří s anarchisty v Athénách během řecké ekonomické krize, probírá s neonacisty jejich vizi světa, zachycuje vymírající japonskou vesnicí se školou zející prázdnotou, kráčí podél maďarských kolejí společně se syrskými uprchlíky, naslouchá zoufalým horníkům z Pensylvánie. Pátrá po kořenech i důsledcích. Ve své strhující knize nabízí pronikavou analýzu globalizovaného světa a varuje: Žádný pokrok není nezvratný a vláda liberální demokracie neukončila dějiny. Lidé na celém světě právě prožívají radikální okamžik, kořeny revolt byly vždy hluboké a silné. Ani ta současná není pomíjivá. Je decentralizovaná, neřízená a plynulá. Je to nový status quo.
dostupné aj ako:
Kategória literatúry sociológia a etnológia poskytuje široký výber kníh zameraných na štúdium sociálnych a etnologických javov, spoločnosti a kultúry. V tejto kategórii nájdete diela od svetových a slovenských autorov, ktoré analyzujú sociálne štruktúry, vzťahy, identitu a kultúrne procesy.
Objavte dôležité teoretické a praktické informácie o sociológii a etnológii, ktoré vám umožnia lepšie porozumieť spoločnosti a jej rôznorodosti.
K najznámejším autorom sociologickej a etnologickej literatúry patria Max Weber, Émile Durkheim, či Clifford Geertz.
