Najnovšie - Sociológia, etnológia strana 15 z 68
zobraziť:
Generációk harca - Hogyan értsük meg egymást?
STEIGERVALD KRISZTIÁN évek óta tart előadásokat arról, milyen történelmi, technológiai és kulturális események hatására változtunk meg az utóbbi csaknem száz évben: hogyan hatottak az egyes korszakok a gondolkodásunkra és világlátásunkra, miért alakultak ki ebből a különböző (veterán-, baby boomer, X, Y, Z és alfa-) generációk, melyiknek milyen jellegzetességei vannak, miképpen viszonyulnak egymáshoz, és hogyan érthetnék meg egymást ezek tagjai a jobb együttműködés érdekében - egy sikeresebb, boldogabb élet reményében.
Generációk harca című könyvének legfontosabb célja, hogy letisztítsa a generációkról az igaztalan sztereotípiákat, valamint feltárja értékeiket. Így mindenki felismerheti a saját generációs korlátait, és a nemzedékek között dúló csatározások helyett képesek leszünk magunkat kívülről szemlélni, másokat megérteni - vagy akár nevetni is azokon a szituációkon, amikor csupán a generációnk beszélt belőlünk...
"Az eltelt évszázadok során csupán minimális különbségek voltak megfigyelhetők az egyes generációk megélésében. Az elmúlt ötven-hatvan évben viszont rohamtempóban változott meg szinte minden: az élet várható hossza, a társadalom korösszetétele, a jövőkép, a kommunikáció - s így például a tisztelet - fogalma, a várakozás jelentése, az agy leterheltsége, és még sorolhatnám. Érdemes megismerni, alaposabban feltérképezni ennek az átalakulási folyamatnak a mibenlétét és az egyes korcsoportokra gyakorolt hatását, mert enélkül csak azt látjuk, hogy nem az van, ami eddig volt - és ez feszültséghez vezet. Az ismeret viszont megértéshez és elfogadáshoz. Ennek a könyvnek ez a célja."
Steigervald Krisztián
Lacná kniha Etnicita a nacionalismus (-50%)
V oblasti sociální antropologie je etnicita hlavním tématem už od konce šedesátých let a rovněž dnes zůstává centrálním objektem výzkumů. Přestože tato kniha vychází zejména z příspěvků antropologie ke studiu etnicity a spřízněných fenoménů, její záběr přesahuje hranice akademické antropologie. Díky dlouhodobému terénnímu výzkumu a perspektivě zdola získává antropologie možnost generovat bezprostřední poznatky o sociálním životě přímo z oblasti každodenních interakcí, která je do značné míry sférou, kde se fenomén etnicity rodí. Etnické vztahy vznikají a nabývají na významu v sociálních situacích a kontaktech coby produkt lidské snahy odpovědět na životní nároky a výzvy. Sociální antropologie nabízí jedinečnou možnost zkoumat tyto procesy v samém středu lokálního dění, přestože k tomu, abychom o etnicitě a nacionalismu získali úplnou představu, je třeba ji doplnit historickými a makrosociologickými přístupy.
Antropologické přístupy nadto umožňují zjišťovat, jakými způsoby lidé definují a vnímají etnické vztahy; jak hovoří a uvažují o své vlastní skupině, o skupinách ostatních, o jejich hlavních charakteristikách, a také o tom, jak jsou udržovány, vyjednávány a proměňovány odpovídající světonázory. Význam, jaký lidé přikládají svému členství v etnické skupině, je vědeckému zkoumání nejdostupnější prostřednictvím detailního, na osobní participaci založeného výzkumu, který je doménou antropologie. A nakonec, sociální antropologie jako komparativní disciplína věnuje pozornost jak podobnostem, tak rozdílům mezi jednotlivými mezietnickými situacemi a jejich kontexty, je tedy schopna nabídnout mnohovrstevnou a komplexní vizi etnicity v současném světě.
Na sklade 1Ks
13,48 €
26,95€
dostupné aj ako:
Etnicita a nacionalismus
V oblasti sociální antropologie je etnicita hlavním tématem už od konce šedesátých let a rovněž dnes zůstává centrálním objektem výzkumů. Přestože tato kniha vychází zejména z příspěvků antropologie ke studiu etnicity a spřízněných fenoménů, její záběr přesahuje hranice akademické antropologie. Díky dlouhodobému terénnímu výzkumu a perspektivě zdola získává antropologie možnost generovat bezprostřední poznatky o sociálním životě přímo z oblasti každodenních interakcí, která je do značné míry sférou, kde se fenomén etnicity rodí. Etnické vztahy vznikají a nabývají na významu v sociálních situacích a kontaktech coby produkt lidské snahy odpovědět na životní nároky a výzvy. Sociální antropologie nabízí jedinečnou možnost zkoumat tyto procesy v samém středu lokálního dění, přestože k tomu, abychom o etnicitě a nacionalismu získali úplnou představu, je třeba ji doplnit historickými a makrosociologickými přístupy.
Antropologické přístupy nadto umožňují zjišťovat, jakými způsoby lidé definují a vnímají etnické vztahy; jak hovoří a uvažují o své vlastní skupině, o skupinách ostatních, o jejich hlavních charakteristikách, a také o tom, jak jsou udržovány, vyjednávány a proměňovány odpovídající světonázory. Význam, jaký lidé přikládají svému členství v etnické skupině, je vědeckému zkoumání nejdostupnější prostřednictvím detailního, na osobní participaci založeného výzkumu, který je doménou antropologie. A nakonec, sociální antropologie jako komparativní disciplína věnuje pozornost jak podobnostem, tak rozdílům mezi jednotlivými mezietnickými situacemi a jejich kontexty, je tedy schopna nabídnout mnohovrstevnou a komplexní vizi etnicity v současném světě.
dostupné aj ako:
Butts
A “carefully researched and reported work of cultural history” (The New York Times) that explores how one body part has influenced the female—and human—experience for centuries, and what that obsession reveals about our lives today.
Whether we love them or hate them, think they’re sexy, think they’re strange, consider them too big, too small, or anywhere in between, humans have a complicated relationship with butts. It is a body part unique to humans, critical to our evolution and survival, and yet it has come to signify so much more: sex, desire, comedy, shame. A woman’s butt, in particular, is forever being assessed, criticized, and objectified, from anxious self-examinations trying on jeans in department store dressing rooms to enduring crass remarks while walking down a street or high school hallways. But why? In Butts: A Backstory, reporter, essayist, and RadioLab contributing editor Heather Radke is determined to find out.
Spanning nearly two centuries, this “whip-smart” (Publishers Weekly, starred review) cultural history takes us from the performance halls of 19th-century London to the aerobics studios of the 1980s, the music video set of Sir Mix-a-Lot’s “Baby Got Back” and the mountains of Arizona, where every year humans and horses race in a feat of gluteal endurance. Along the way, she meets evolutionary biologists who study how butts first developed; models whose measurements have defined jean sizing for millions of women; and the fitness gurus who created fads like “Buns of Steel.” She also examines the central importance of race through figures like Sarah Bartmann, once known as the “Venus Hottentot,” Josephine Baker, Jennifer Lopez, and other women of color whose butts have been idolized, envied, and despised.
Part deep dive reportage, part personal journey, part cabinet of curiosities, Butts is an entertaining, illuminating, and thoughtful examination of why certain silhouettes come in and out of fashion—and how larger ideas about race, control, liberation, and power affect our most private feelings about ourselves and others.
Z Babylonu do Silicon Valley a zpět?
Dnešní svět se smrštil do velikosti kapsy u kalhot. Na pozadí displejů našich mobilních telefonů bojují neviditelné algoritmy 24 hodin denně o naši pozornost a využívají k tomu nejnovějších vědeckých poznatků z mnoha oborů lidského vědění. Řídí, jaké obsahy se budou kterému uživateli zobrazovat, a aniž bychom si to uvědomovali, ovlivňují tak náš úsudek a jednání, oslabují naši schopnost rozeznat fikci od skutečnosti, lež od pravdy. Pokud nechceme v dnešní realitě jen bloudit, musíme nejprve poznat, jak tyto algoritmy fungují, jakých mechanismů využívají a kde všude na nás působí.
V ruce držíte prvního souhrnného průvodce po postfaktickém světě v českém jazyce. Pomůže vám vyznat se v tom, jak fungují algoritmy sociálních sítí a návykový design, jakých skrytých zákoutí lidské mysli využívají. Seznámíte se s fenomény, které se podílejí na informačním chaosu současného světa, v němž se fakta podařilo prohlásit za názory, a tak se pomalu vracíme do doby, kdy ani kulatost Země nebyla věcí faktu, ale pouhého menšinového názoru.
Co mají společného prezidentské volby ve Spojených státech, napadení Ukrajiny nebo pandemie covidu-19? Především jsou reflexí jedné důležité skutečnosti. Naše schopnost orientovat se v realitě a odlišit od sebe dojmy, lži, propagandu a fakta se v zahlceném informačním prostoru otřásá v základech. A přitom právě na této schopnosti závisí budoucnost moderního světa, ve kterém žijeme. Pokud této schopnosti pozbydeme, civilizace, jak ji známe, nepřežije.
Príbehy 20. storočia - Identita na tanieri
Stravovanie a gastronómia definujú nielen nás, ale aj celé štáty, regióny, náboženské a filozofické skupiny. Menia sa naše stravovacie návyky, uvedomujeme si spoločenskú zodpovednosť a tradíciu ozvláštňujeme aj novými technikami a surovinami.
V najnovšom čísle štvrťročníka Príbehy 20. storočia sme sa pozreli na to, ako jedlo vytvára identitu rôznych skupín, ako nás charakterizuje a aký vplyv má na dejiny – tie veľké aj malé. Prinášame pohľady na to, ako sa jedlo ľahko môže stať nátlakovým nástrojom, ako dokáže meniť rozhodnutia aj ako vytvára okolo seba mýty.
V časopise nájdete aj tieto texty:
• Rozhovor s mladým šéfkuchárom Pavlom Sekerkom, ktorý pôsobil v parížskej michelinskej reštaurácii.
• Odborný pohľad etnologičky Rastislavy Stoličnej na to, či sú bryndzové halušky naozaj našim tradičným národným jedlom.
• Kritický komentár o tom, či sme skutočne pohostinný národ od publicistu Sama Marca či úvahu Zuzany Szatmáry o vzťahu k vareniu a úcte k tradíciám.
• Texty o zodpovednom stravovaní, počiatkoch vegánskeho aktivizmu na Slovensku a dôležitosti využívania lokálnych surovín.
• Popkultúrny pohľad na jedlo vo filmoch aj na divadelných doskách od Juraja Malíčka a Lenky Dzadíkovej.
• Príbehy o tom, ako dokáže gastronómia meniť dejiny – či už v príbehoch pamätníkov, ktorých neľahký osud bol zviazaný aj s varením či jedlom alebo v ukážke z knihy reportéra Witolda Szablowského Ako nakŕmiť diktátora o tom, že aj dobré jedlo dokáže zachraňovať životy nevinných.
Intact
What would it take for your body to be good enough?
The pressure to change our bodies is overwhelming. We strive to defy ageing, build our biceps, cure our disabilities, conceal our quirks. Surrounded by filtered photos and surgically-enhanced features, we must contort our physical selves to prejudiced standards of beauty. Perfection is impossible, and even an acceptable body seems out of reach.
In this mind-expanding book, Cambridge philosopher Clare Chambers argues that the unmodified body is a key political principle. While defending our right to change our bodies, she argues that the social pressures to modify undermine equality. She shows how the connected ideas of the natural body, the normal body, and the whole body have been used both to disrupt and to maintain social hierarchies - sometimes oppressing, other times liberating. The body becomes a site of political importance: a place where hierarchies of sex, gender, race, disability, age, and class are reinforced.
Through a thought-provoking analysis of the power dynamics that structure our society, and with examples ranging widely from bodybuilding to breast implants, deafness to male circumcision, Intact stresses that we must break away from the oppressive forces that demand we alter our bodies. Instead, it offers a bold, transformative vision of the human body that is equal without expectation.
Kosmické stromy a magické portály
Kniha je sondou do různých pojetí mayského náboženství, jak se objevují v dějinách mayistiky. Na jedné straně se rozsáhle věnuje teoretickým a metodologickým přístupům, které obor upřednostňoval, a ukazuje vzájemné vztahy mayistiky a religionistiky zvláště v druhé polovině 20. století. Na druhé straně pak mapuje způsob, jakým do oboru nepozorovaně pronikaly i dílčí motivy západního esoterismu a později i alternativní spirituality.
dostupné aj ako:
None of the Above
In None of the Above, Travis Alabanza examines seven phrases people have directed at them as a Black, mixed race, non-binary person. Some are deceptively innocuous, some deliberately loaded or offensive, some celebratory; sentences that have impacted them for better and for worse; sentences that speak to the broader issues raised by a world that insists that gender must be a binary.
Through these seven phrases, Travis Alabanza turns a mirror back on society, giving us reason to question the very framework in which we live and the ways we treat each other.
V pasti pohlaví
Přes sto let hledá česká i celá západní společnost odpověď na takzvanou ženskou otázku. Těch otázek je ve skutečnosti celá řada. Některé už řešení mají, jiné stále vzbuzují kontroverze. Přijali jsme za samozřejmé, že ženy mohou volit, v politice jsou však stále podezřelé — kdo se asi doma stará o jejich děti? Mužů se na takové věci neptáme. Podobně ženám nikdo nebrání zastávat jakoukoli pracovní pozici — pokud se do ní ovšem ve složitém období návratu po mateřské dostanou. Jsou tu přece hlavně od maminkování. A jestliže žena děti nemá, nebo je dokonce nechce, pak s ní musí být něco špatně. A co teprve, když chce měnit zažité pořádky — vždyť je to proti přirozenosti!
Novinářka Silvie Lauder v knize V pasti pohlaví popisuje, na čem se ženská emancipace v Česku zadrhla a jaké to má následky. Nejen pro společnost, ale především pro ženy samotné, ať už jako strukturální znevýhodnění, nebo téměř všudypřítomné násilí — symbolické, slovní, sexuální. Zkrátka přišel čas na pádné odpovědi.
dostupné aj ako:
Pascalovské meditace
Kniha (1997) patří k nejdůležitějším teoretickým pracím francouzského sociologa Pierra Bourdieua (1930–2002). Autor se v ní pokouší pohlédnout z odstupu na celek svého díla a výslovně rozpracovat základní principy, jimiž se ve svém bádání řídil. Východiskem knihy je kritika „scholastického rozumu“, tedy snaha odkrýt sociální podmínky umožňující veškerou intelektuální práci; nejdůležitější z těchto podmínek pak je samotná situace scholé, volného času osvobozeného od praktických tlaků. Profesionální myslitelé v čele s filozofy si však podle Bourdieua podmíněnosti svého postavení obvykle nejsou vědomi, a scholastické vidění světa neoprávněně zobecňují. To vede k řadě iluzí a zkreslení, zejména k nepochopení svébytné logiky praxe a přehnaně intelektualistickému pohledu na lidské bytosti. Bourdieu ve své „negativní filozofii“ tyto filozofické omyly potírá, a nadto předkládá vlastní pojetí člověka, vyplývající z jeho sociologických výzkumů, přičemž se zaměřuje právě na ty aspekty lidské existence, které jsou pro scholastický pohled většinou neviditelné, jako role těla v učení se a poznávání, dějinnost rozumu nebo otázky moci a násilí.
Na sklade 1Ks
22,55 €
dostupné aj ako:
Ženy, ktoré zostali
Migrácia nie je len o odchode človeka za hranice. Neoddeliteľnou súčasťou tohto fenoménu sú aj ženy a deti, ktoré zostali v domovských krajinách po tom, ako odišli ich muži, otcovia či synovia. Čo je s nimi? Ako vyzerajú ich bežné dni od Mexika, cez Senegal, Etiópiu, Indiu, až po Rumunsko či Slovensko?A aké vedú životy zoči-voči globálnym výzvam, ktoré prinútili ich mužov k odchodu? Aj o tom je kniha slovenskej reportérky Magdalény Rojo Ženy, ktoré zostali.
Toto je kniha o migrácii. No možno je skôr o materstve? Alebo o detstve bez otcov? O živote bez manželov? O starnutí bez detí? Všetci tí anonymní presúvajúci sa majú svoje ľudské tváre a príbehy. Sú to príbehy, ktoré sa odohrávajú za chrbtom veľkého sveta. Slovenská reportérka Magdaléna Rojo sa na túto globálnu tému pozerá z opačnej strany – z krajín, kde sa problém rodí a cez optiku žien, ktoré zostali. Spoločne s ňou sa pozrieme do Mexika, Senegalu, Etiópie, Indie, ale aj do Rumunska či na Slovensko. Všade tam žijú rodiny, ktoré svojich členov vyprevádzajú na dlhšie či kratšie cesty, aby im zabezpečili dôstojné živobytie, všade tam zostali ženy a deti, ktoré musia ďalej žiť svoje životy. Magdaléna Rojo bola zvedavá, ako ich žijú, a preto sa tieto osudy rozhodla zbierať. Výsledkom je jej intímna zbierka reportáží s názvom Ženy, ktoré zostali.
Magdaléna Rojo sa približuje k svojim hrdinkám s citlivosťou skúmajúcej antropologičky a s trpezlivosťou reportérky, ktorá chce v kvapke vody ukázať celý vesmír. Odkrýva pred nami každodenný život rodín, z ktorého hmatateľne vytŕčajú obavy i neistota, ba dokonca napätie. Svet má mnoho farieb, no dôvody na migrovanie sú viac-menej podobné. A podobné sú aj obrazy, ktoré dopady migrácie na rodiny sprevádzajú. Nedostavané domy. Tváre čoraz cudzejších mužov na displejoch smartfónov. A často každodenné pečenie chleba, ktorý je vždy ten istý, bez ohľadu na to, či sa volá čapátí, tortila, alebo indžera.
Autorom originálnych fotografií v knihe Ženy, ktoré zostali je dokumentárny fotograf Noel Rojo.
dostupné aj ako:
Ušima střední třídy
Jak by zněl soundtrack k období změn přelomu osmdesátých a devadesátých let? Proč byly některé hudební žánry chápány jako progresivní a jiné naopak jako odkazující buď k minulosti anebo těm částem společnosti, jejichž vliv bylo vhodné vytěsnit? Jaké role hrála hudba pro dobově nejvíce reflektovanou, avšak ne vždy zcela jasně uchopitelnou kategorii střední třídy? S jakou hudbou se setkala tehdy nastupující generace a co pro ni hudba znamenala? Tato kniha se snaží prozkoumat různé roviny vztahů mezi hudbou, mládeží a třídou, tedy klíčových témat kulturních studií, zatím spíše jen opatrně aplikovaných na český prostor. Vybrané období je ale charakteristické i tím, že hudba byla celou řadou aktérů chápána jako klíčová kulturní aktivita, od níž se odvíjely další významné praktiky. To se týkalo nejen žánrů vycházejících z rockové hudby, jako byla nová vlna, punk nebo metal, ale i hudební alternativy, world music a nově nastupující elektronické taneční hudby.
Horší ako sa zdá
“Všetci poznajú Vlada Ledeckého, ako toho starostu zo Spišského Hrhova! Z obce, v ktorej Rómovia pracujú a s majoritou majú harmonický vzťah. Nie je to idylka a skutočnosť môže byť horšia, ako sa zdá. Táto kniha však nehovorí, že regionálny rozvoj má nejakú cieľovú rovinku. Je to neustály, nekončiaci proces. Vlado ukázal svetu, že sa oplatí na ňom pracovať.
Keď začínal so starostovaním, prišiel do regiónu, v ktorom mali ľudia, a často to platí aj dnes, vo svojej DNA hlboko zakorenené „nedá sa”, „oni si za to môžu sami“, či „oni sa tak rozhodli žiť“. Tieto vety tu počúvate tak často, že sa každému postupne vryjú pod kožu. Vlado Ledecký dal počas svojho starostovania a aj neskôr ľuďom šancu vidieť svet lepší než sa zdá. Dal šancu na lepší život tým, ktorí ju stratili už pri narodení. Dal šancu majorite pracovať na svojich predsudkoch. Dal šancu iným obciam rozvíjať sa tým, že im ukázal, ako to urobil v Spišskom Hrhove. Krajšia časť knihy je presne o týchto šanciach. V jej druhej polovici však vidieť, že keď mal dostať šancu on, zmeniť veci „vo veľkom“, pomôcť regiónom rozvíjať sa „zhora“, narazil na nezáujem a neodbornosť. Systém je horší než sa zdá, než sa tvári. Nič však nie je stratené. Vlado menil Spišský Hrhov k lepšiemu spolu s ľuďmi, ktorí tu žijú, dvadsať rokov. Koľko to potrvá celej krajine, kým sa systém spamätá a pridajú sa aj ostatní? Uvidíme…”
Kniha rozhovorov zachytáva pohľad Vladimíra Ledeckého na rozvoj v regiónoch počas celého pôsobenia v regionálnej aj nadregionálnej politike. Od starostovských začiatkov, cez rozvoj v Spišskom Hrhove, ale aj z pohľadu poslanca vo VÚC, neskôr v Národnej rade SR, aj na pozícii štátneho tajomníka Ministerstva investícii, regionálneho rozvoja a informatizácie SR. Všetko podané jemu vlastným, miestami satirickým spôsobom.
V kapitolách, ktoré sú venované pôsobeniu v Spišskom Hrhove, rozpráva príbeh rozvoja kúpy prvého počítača na obecnom úrade, o zriadení obecnej firmy, o sociálnom podnikaní, či práci s ľuďmi z marginalizovaných rómskych komunít, o úspechoch aj sláve obce. Negatívnejšie ladenie už majú kapitoly z pôsobenia v nadregionálnej politike, kde sa v rozhovore venujú najmä byrokracii úradníkov, ale aj nevôli a bizarnostiam, ktoré prežil na ministerstve.
V závere ponúka pohľad na aktuálne dianie vo svete aj vízie, kam by sa rozvoj na Slovensku mohol uberať.
Bi
Bi: The Hidden Culture, History and Science of Bisexuality explores all that we know about the world's largest sexual minority. It is a personal journey that starts with Dr Julia Shaw's own openly bisexual identity, and celebrates the resilience and beautiful diversity of the bi community. From the hunt for a bi gene, to the relationship between bisexuality and consensual non-monogamy, to asylum seekers who need to prove their bisexuality in a court of law, there is more to explore than most have ever realised.
Growing Up
Were the 1960s really a great time of liberation and joyful experimentation? Growing Up takes an unflinching look at the dark underbelly of the sexual revolution.
No era in recent history has been both more celebrated and vilified than the 1960s. And at the heart of all that controversy - the music, drugs, fashion, hopes, dreams and political movements - is sex.
In this wide-ranging and eye-opening survey of the sexual landscape of the 1960s, Peter Doggett has assembled a dozen little-known stories that reveal how the sexual revolution transformed people's lives - for better or worse.
Before We Were Trans
Across the world today, people of all ages are doing fascinating, creative, messy things with gender. These people have a rich history - but one that is often left behind by narratives of trans lives that focus on people with stable, binary, uncomplicated gender identities. As a result, these stories tend to be recent, binary, stereotyped, medicalised and white.
Before We Were Trans is a new and different story of gender, that seeks not to be comprehensive or definitive, but - by blending culture, feminism and politics - to widen the scope of what we think of as trans history by telling the stories of people across the globe whose experience of gender has been transgressive, or not characterised by stability or binary categories.
Transporting us from Renaissance Venice to seventeenth-century Angola, from Edo Japan to North America, the stories this book tells leave questions and resist conclusions. They are fraught with ambiguity, and defy modern Western terminology and categories - not least the category of 'trans' itself. But telling them provides a history that reflects the richness of modern trans reality more closely than any previously written.
Before We Were Trans is a history and celebration of gender in all its fluidity, ambiguity and complexity.
Putovanie ľudstva
O pôvode bohatstva a nerovnosti
Rozsiahly a pútavý príbeh plný ohromujúcich súvislostí vysvetľuje, ako technológia, veľkosť populácie a prispôsobivosť človeka pred dvoma storočiami vyústili do nevídanej „fázovej premeny“ ľudského bytia. Pri putovaní do minulosti a odhaľovaní jednotlivých vrstiev spoločenských fenoménov (kolonializmu, politických inštitúcií, sociálnych štruktúr, kultúry) zároveň dospieva k vysvetleniu najhlbších zdrojov nerovnosti: dávne spoločenstvá obdarené vhodnými geografickými podmienkami a rozmanitosťou sa vydávali na cestu prosperity, zatiaľ čo tie menej šťastné čelili znevýhodneniu, ktoré pretrváva dodnes.
V čase celosvetovej ekologickej krízy je Putovanie ľudstva zdrojom nástojčivých faktov s trvalým významom.
Z anglického originálu The Journey of Humanity (The Bodley Head, an imprint of Vintage, is part of the Penguin Random House, UK 2022) preložil Peter Tkačenko.
dostupné aj ako:
Préda
Amikor húsz évvel ezelőtt Marjane Satrapi nagy sikerű Persepolis képregénye, majd sokszorosan díjazott animációs filmje révén bepillantást nyerhettünk abba a kultúrsokkba, amely egy muszlim lányt ért, aki a nyolcvanas években a szabadabb élet reményében Európába menekült Iránból, még kevesen sejtették, hogy ez csupán az érem egyik oldala. Az azóta eltelt idő azonban bebizonyította, hogy a bevándorlók integrációja messze nem problémamentes, és nemcsak számukra teljesen idegen az a világ, amelybe belecsöppennek, hanem a többségi társadalom számára is hasonlóan távoliak azok a szokások, amelyeket magukkal hoznak.
Ayaan Hirsi Ali, aki fiatal szomáliai muszlim nőként Hollandiába érkezve maga is megtapasztalta mindazt, amit a Persepolis Marjane-ja, ma már úgy látja, hogy a nyugati és az iszlám világ kulturálisan és értékrendjében sok tekintetben olyannyira nem összeegyeztethető, hogy Nyugat-Európa nagyvárosaiban párhuzamos társadalmak alakultak ki. Bizonyos negyedekben, kerületekben például a nők - sokszor saját jól felfogott érdekükben - eltűntek az utcákról és a közterekről, az állam pedig alig tesz valamit azért, hogy megvédje őket és azokat a jogokat, amelyeknek a nyugati kultúrában alapvetőknek kellene lenniük.
A nőjogi aktivista szerző, aki 2019-ben a Mathias Corvinus Collegium meghívására hazánkban is tartott előadást a témában, több évnyi kutatómunkával feltárta az iszlám és a női jogok hanyatlása közötti összefüggés különböző aspektusait. Legújabb könyvében azokra a folyamatokra hívja fel a figyelmet, amelyek - gyakran a nyugati államok szemellenzős hozzáállásával tetézve - tovább mélyítik a szakadékot a befogadó társadalom és a bevándorló közösségek között.
Kategória literatúry sociológia a etnológia poskytuje široký výber kníh zameraných na štúdium sociálnych a etnologických javov, spoločnosti a kultúry. V tejto kategórii nájdete diela od svetových a slovenských autorov, ktoré analyzujú sociálne štruktúry, vzťahy, identitu a kultúrne procesy.
Objavte dôležité teoretické a praktické informácie o sociológii a etnológii, ktoré vám umožnia lepšie porozumieť spoločnosti a jej rôznorodosti.
K najznámejším autorom sociologickej a etnologickej literatúry patria Max Weber, Émile Durkheim, či Clifford Geertz.
