Hľadanie: Dejiny ruského umenia
zobraziť:
Od ruského mesianizmu k ruskému komunizmu
Autor vo svojej knihe skúma ideu mesianizmu, tak ako sa táto idea prejavuje v ruských dejinách. Obsah knihy je členený periodizáciou ruských dejín, v rámci ktorej autor sleduje prejavy mesianizmu. V úvode si všíma geografickú polohu Ruska na pomedzí Európy a Ázie. Píše o obojakosti Rusov a uvádza, že práve ona bola zdrojom povedomia, že ruský národ má priniesť „slovo“, ako úplne nový význam, ktorý sa uplatní. Ruský mesianizmus v tejto etape chápe ako čisto duchovný jav. Súčasťou toho je nie ovládnuť svet mocou, silou, ale zachrániť ho. Cituje Berďajeva, ktorý pripomína predtuchu, že Rusko môže dať významné duchovné podnety, ktoré sa ukážu dôležité aj pre Západ. V súvislosti s ruským mesianizmom je potrebné ako podobu mesianizmu pripomenúť marxizmus ? Marx mesianistickú víziu preniesol na robotnícku triedu. Môžeme povedať, že aj človeka odvodil od sociálnych a ekonomických procesov. Vieme, ako sa to skončilo.
Knihu možno považovať za prínos pri hľadaní vzťahu medzi historickými udalosťami a mentálnymi procesmi, ktorými sa dajú pochopiť a pomenovať skutočnosti týchto javov. Len takto možno dosiahnuť, aby sa to, čo sa javí v európskom živote ako odstredivá sila, zmenilo pochopením a začalo do seba zapadať.
Dejiny sveta mapa za mapou
Preskúmajte fascinujúce dejiny ľudstva oživené prostredníctvom zrozumiteľných a prehľadných máp.
V slovenskom preklade vychádza ďalšia z radu úchvatných encyklopédií z anglického vydavateľstva Dorling Kinderlsey. Zaujíma vás, čo sa dialo v minulosti? Odpoveď nájdete v dejinách vyrozprávaných prostredníctvom máp. Vyše 140 špeciálne vytvorených máp zachytáva udalosti tak, ako sa odohrávali – či už na súši, alebo na mori. Množstvo dôležitých informácií a prehľadná grafika vás prevedú kľúčovými okamihmi dejín ľudstva od staroveku až do dnešných čias. Podmanivé príbehy dopĺňajú časové osi a podnetný obrazový materiál.
Autor predslovu Peter Snow je významný spisovateľ, novinár a komentátor. Napísal niekoľko kníh o vojnovej histórii a svoje reportáže, dokumenty a historické programy predstavil aj v televízii. Dôraz kladie na geografické pozadie veľkých dejinných udalostí a ozbrojených konfliktov.
Z anglického originálu preložila Barbora Andrezálová.
Dejiny britského televízneho humoru v historicko-kultúrnej perspektíve
Publikácia Dejiny britského televízneho humoru v historicko-kultúrnej perspektíve predstavuje britský povestný humor, čo ho spája, rozdeľuje a čím je vlastne výnimočný.
Na sklade 1Ks
8,08 €
8,50 €
Z nebe do pekla ruského zajetí
Z elitního německého letce Stalinův vězeň
Přestože Gerhard Ehlert pocházel z rodiny, která se stavěla vůči nacistickému režimu poměrně vlažně, přihlásil se jako dobrovolník k letectvu. K němu ho to táhlo už od mládí, kdy doslova hltal odbornou literaturu týkající se předchozího válečného konfliktu. Definitivní rozhodnutí udělal po fenomenálních úspěších německé armády na počátku druhé světové války. Stal se z něj pilot průzkumného letadla, absolvoval 22 nepřátelských letů, naučil se se svým letadlem přistávat naslepo uprostřed mlhy a plnil zadané úkoly.
Kniha vychází z osobních vzpomínek přeživšího německého leteckého poručíka Gerharda Ehlerta a vypráví o jeho osudech za války, kdy patřil mezi příslušníky elitní průzkumné letecké jednotky, jejímž úkolem bylo létat nad územím Ruska za druhé světové války. Při jedné misi (v červnu 1944), kdy jim do návratu zbývalo opravdu jen málo, však navigátor ztratil orientaci a letadlo dostalo několik zásahů; začalo hořet a posádka jen čekala, až stroj dopadne na zem. Ehlert měl velké štěstí a spolu se svým poddůstojníkem Willim Burrem přežil. Poté se spolu vydali napříč ruským územím a doufali, že se nedostanou do zajetí. Tomu nakonec neunikli a stali se z nich váleční zajatci. Pobyt v zajateckém táboře samozřejmě změnil jeho pohled nejen na válku, ale i na celý život, což se projevilo například tím, že se po návratu domů cítil ve vlastní zemi jako cizinec.
Gótské dějiny - Římské dějiny
Autor gótských (Getica) a římských dějin (Romana), sepsaných kolem roku 550 n. l., stojí na pomezí mezi dvěma epochami. O jeho životních osudech není mnoho známo vyjma faktu, že se sám hrdě hlásil k příslušnosti ke germánskému kmeni Gótů. Jeho dějiny Gótů přinášejí mnoho unikátních informací o historii tohoto kmene a lze je zařadit po bok obdobných "národních historií" (např. Paula Ciacona či Řehoře z Toursu). Přes jistá omezení spočívající v množství smyšlenek a nepravd, které autor do díla vložil, se jedná o zásadní a nenahraditelný pramen ke zkoumání doby tzv. stěhování národů.V případě rané historie Gótů je Jordanes dokonce naším jediným narativním zdrojem. Oba spisy můžeme zároveň vnímat i jako neocenitelné očité svědectví o hluboké proměně světa, kultury i společnosti na sklonku římského starověku a nástupu evropského středověku.
Dejiny Slovenska, 3. vydanie
Základnou otázkou, ktorú som si musel položiť na konci 90. rokov minulého storočia a ktorú si musím položiť aj teraz, je: Čo sú to dejiny Slovenska? A odpoveď je rovnaká: Sú to dejiny súčasného teritória Slovenska a dejiny jeho obyvateľov s dôrazom na slovenský národný príbeh, pretože je to príbeh dominantného etnika na tomto území. Zaujímavá je pritom metamorfóza Maďarov, ktorí boli v Uhorsku súčasťou národa, ktorého predstavitelia držali opraty štátu pevne v svojich rukách a po vzniku Československej republiky sa stali jednou z jej menšín. Ostatné národnosti a etnické skupiny boli v menšinovom postavení v Uhorsku i v Československu, aj keď sa rámec toho postavenia tiež zmenil.
Veľká Morava | V stredovekom Uhorsku | Pod tureckou hrozbou | Osvietenský absolutizmus | Vznik moderného slovenského národa | Postupné odcudzovanie sa uhorskému štátu | V medzivojnovom Československu | Slovenský štát ako Hitlerov satelit | Komunistická diktatúra a jej kríza | Pád komunizmu I Slovenská republika | Pandémia a politika
DUŠAN KOVÁČ známy slovenský historik, ktorý sa špecializuje na slovenské dejiny 19. storočia a prvej polovice 20. storočia
Dejiny Slovenska a Slovákov, 6.vydanie
Dejiny Slovenska a Slovákov je už piate, doplnené vydanie. Jej cieľom je poskytnúť čitateľovi vyčerpávajúcu syntézu dejín Slovenska a Slovákov. Jej ambíciou je doplniť a opraviť doteraz používané učebnice a príručky tam, kde je to potrebné. Autor kladie dôraz na tie skutočnosti, ktoré dokazujú a potvrdzujú prastarú etnogenézu slovenského národa a hlboké historické korene jeho štátnosti. Udalosti týkajúce sa iných, najmä susedných národov a štátov sú zaznamenané iba v takom rozsahu, v akom majú priamy či nepriamy vzťah k slovenským dejinám. Autor venuje pozornosť aj Slovákom v zahraničí.
Obsahuje 48 strán farebnej obrazovej prílohy.
Kniha obsahuje chronologický prehľad histórie Slovenska od prvého storočia po Kristovi až po rok 2000.
Dějiny židovského národa, 3. vydání
Dějiny Židů jsou svého druhu dějiny světa, ovšem viděné pod velmi neobvyklým úhlem, očima inteligentní a vzdělané oběti. Johnsonovi však jde ještě o víc: ukázat podstatu samé historie a křesťanské civilizace. Žádný národ netrval nikdy s větší neochvějností než Židé na tom, že dějiny mají účel a lidstvo osud. Od nepaměti se drželi této víry tváří v tvář strašnému utrpení. Jejich víra a osud daly vzniknout mnoha velkolepým projektům pro lidstvo, vzniklým jak z božské inspirace, tak vytvořených člověkem. S jistou nadsázkou lze proto říci, že Židé stojí v samém středu věčného úsilí dát lidskému životu vznešený záměr. Tato kniha je nejen monumentální kronikou v čase (4 000 let) a prostoru (celý svět), ale syntézou i dramatem. Zároveň nám dává jakoby nahlédnout na odvrácenou stranu naší vlastní rozporuplné civilizace.
Slovenské právne dejiny I., 2. vydanie
Vychádza 2. vydanie úspešnnej učebnice, ktorá vypĺňa medzeru v právnohistorických skriptách. Osobitne treba oceniť, že spracované obdobie sa nekončí rokom 1945, ale historickú matériu spracováva až do súčasných dejín. Novú, modernú koncepciu učebnice vidieť v štruktúrovaní textu podľa jednotlivých právnych inštitútov, resp. inštitúcii a nielen výlučne na základe chronologického kritéria.
Autor sa úspešne zhostil náročnej úlohy uchopiť rozsiahlu problematiku právnych dejín Slovenska v kompaktnej, logickej a prehľadnej štruktúre. Odborný text je napísaný živým štýlom, na ktorom sa odzrkadľuje autorova odborná erudícia v oblasti histórie a práva i dlhoročná pedagogická skúsenosť.
Dejiny právneho a politického myslenia
Učebnica politickej, právnej a sociálnej filozofie, ktorá predstavuje teoretické riešenia politicko-právnych a právno-filozofických problémov v jednotlivých etapách vývoja politického a právneho myslenia i spoločenských zmien, ktoré boli významnými ideovými počinmi reflektované. Ide najmä o prínos najvýznamnejších mysliteľov k poznaniu východísk a povahy prirodzeného a pozitívneho práva, vzťahu etiky, práva a politiky, slobody, rovnosti a spravodlivosti, slobody a spoločenského poriadku, štátu a moci, ľudských práv.
Zámerom autorov je oboznámiť študentov práva s dedičstvom politickej, právnej a sociálnej filozofie a zároveň poukázať na konfrontáciu rôznych stanovísk, rozličné štýly myslenia a spôsoby argumentácie.
Jej cieľom je prispieť ku kultivácii myslenia študentov a k prehĺbeniu poznania rozmanitostí myšlienkového vývoja právnej, politickej a sociálnej filozofie.
Dějiny Španělska, 2. vydání
Každý, kdo chce skutečně pochopit španělskou historii, by měl začít detailnějším pohledem na mapu Pyrenejského poloostrova, která pomůže objasnit celou řadu jevů a tendencí, jež španělské dějiny provázejí od samotných počátků mnohdy až do dnešních časů.
V první řadě je to mimořádný význam moře, vždyť Španělsko (počítáno bez Baleárských a Kanárských ostrovů) disponuje více než 4000 kilometry pobřeží, zatímco k západní Evropě (Francii) je poloostrov napojen necelými 500 kilometry pyrenejského hřebenu. Jestliže poloostrovní poloha, podtržená hradbou Pyrenejí oddělující Španělsko od zbytku západní Evropy, nahrávala často izolaci, moře naopak přiváželo cizince a rozmanité exotické kulturní vlivy. Z tohoto pohledu sehrálo významnou úlohu zejména to Středozemní, jehož vlny přinesly na břehy Pyrenejského poloostrova nejprve Féničany, Řeky a Kartágince a posléze i Římany, kteří proměnili Hispánii v takřka kompletně romanizovaný prostor. Atlantský oceán zase od 15. století umožňoval Španělsku expanzi na západ, a právě přes něj španělští (a portugalští) mořeplavci, dobyvatelé a osadníci provedli jednu z největších – a současně nejkontroverznějších – operací celé lidské historie, tj. objevení, dobytí a kolonizování Nového světa. Moře tedy vždy fungovalo jako jakási spojka Pyrenejského poloostrova s okolním, ale i velmi vzdáleným světem. Právě moře současně rozdělilo španělskou společnost na dvě různé a dobře patrné skupiny. Blízkost moře obvykle znamená větší otevřenost světu a novinkám, vyšší flexibilitu a výraznější adaptabilitu na změny všeho druhu. Vnitrozemí naopak vyniká konzervatismem, rigidní setrvačností, výraznou nechutí k modifikacím zavedeného, strachem z vnějších vlivů nezřídka ústícím do otevřené xenofobie. Není jistě náhodou, že v přístavu Cádiz spatřila světlo světa první, značně liberální ústava, zatímco Kastilie na Centrální mesetě po celá staletí přímo archetypicky hájila tradici a nehybnost. Ještě dnes sami Španělé rádi upozorňují na hmatatelné rozdíly v mentalitě a přístupu k životu u obyvatel dvou měst na jihu, která dělí sotva hodinka jízdy automobilem: přístavní Malagy a vnitrozemské Granady.
Návrat ruského Leviathana
Tuto knihu tvoří eseje ruského politologa a historika Sergeje Medveděva, které autor napsal v letech 2014–2017 s velkou bravurou, hloubkou, ale i sžíravou ironií, jejichž náměty jsou hlavní politické, společenské a historické události hýbající celou ruskou společností. Nabízí polyfonickou úvahu o ruské státní moci a společnosti, již ovládá.
Autor sám o svých esejích v úvodu píše:
„Dvě desetiletí Putinovy vlády se stala obdobím návratu státu v jeho dějinné úplnosti – s privilegii elit a přesně cílenými represemi, s opovrhováním zákony i prostým občanem, s velmocenskou rétorikou a válkami o imperiální dědictví. Klíčové v tomto ohledu bylo třetí Putinovo prezidentské období v letech 2012–2018: právě na tato léta připadá potlačení občanského protestu […], přijetí odiózních represivních zákonů (které kupříkladu zakázaly adopci ruských dětí cizinci či kriminalizovaly, homosexuální propagandu‘), anexe Krymu, válečné konflikty na Ukrajině a v Sýrii a vedení nevyhlášené, hybridní války‘ se Západem. Jako by se najednou otevřela brána do minulosti a na politickou scénu se vrátil ruský pravěk se všemi dinosaury samoděržaví a imperialismu.
A právě v těchto letech třetího Putinova prezidentství, ve stínu rodícího se ruského revanšistického represivního režimu, vznikaly eseje, které tvoří tuto knihu. Jsou to črty z nejnovějších ruských dějin, variace na hlavní téma, tedy návrat autoritativního státu a jeho boj s různými sférami občanské, územní a symbolické autonomie. Je to kronika ofenzívy státu proti vlastním občanům...“
dostupné aj ako:
Natašin tanec (Kultúrne dejiny Ruska)
Od vybudovania Sankt-Peterburgu po brutálnu stalinistickú propagandu, od ľudového umenia k magickým rituálom ázijských šamanov, od Puškinovej poézie po Mussorgského hudbu a Ejzenštejnove filmy. Defiluje pred nami neuveriteľne pestrá škála ľudí, ktorí tvorili históriu ruskej kultúry: nevoľnícki umelci, aristokrati, revolucionári, exulanti, kňazi i disidenti.
Natašin tanec je panoramatickým obrazom Ruska a jeho histórie, skúmanou cez optiku kultúry. Unikátnosť tohto diela, ktoré ponúka zrozumiteľný a zasvätený výklad prepojenosti ruskej histórie, politiky, spoločnosti i geografie s kultúrou, spočíva v autorovom brilantnom výklade témy, ilustrovanej citlivým výberom citátov z literárnych diel veľkých ruských autorov a kultúrnych mysliteľov.
Titul knihy vychádza zo slávnej scény v Tolstého epopeji Vojna a mier, kde mladá a krásna Nataša Rostovová tancuje na ľudovú melódiu, inštinktívne vnímajúc jej rytmus a tanečné kroky. Figes si tento obraz zvolil ako metaforu, že ruský zmysel pre identitu je stelesnený v jeho kultúre tak, ako vari v žiadnej inej veľkej kultúre.
dostupné aj ako:
Dějiny umění v českých zemích 800 - 2000
Kniha poprvé sleduje dějiny umění v Čechách a na Moravě v jednom knižním svazku. Zachycuje vývoj a proměny umělecké tvorby v českých zemích od Velké Moravy až po současnost. Zabývá se malířstvím, sochařstvím, architekturou, knižní malbou, uměleckým řemeslem, fotografií i jinými druhy umělecké tvorby, osm stovek vybraných děl zasazuje do historických souvislostí jejich vzniku. Jádro knihy tvoří takzvané „rodinky“, skupiny dvou, tří nebo čtyř uměleckých prací, které spojuje dohromady osobnost královského nebo šlechtického objednavatele, vznik díla v prostředí starých klášterů, na půdě moderních akademií nebo na pozadí dobových náboženských a politických proudů, příslušnost k vyhraněnému uměleckému směru, různá ztvárnění jednoho tématu i jiné zajímavé vazby. V „rodinkách“ se čtenářům představí nejvýznamnější umělecké výkony spojené s českým územím i nejvýraznější umělecké osobnosti, od mistra Theodorika a Petra Parléře přes tvůrce kubistické a meziválečné avantgardy po Krištofa Kinteru, Federica Díaze a jiné současné umělce. Kniha vzácně spojuje erudovanost více než 30 autorů, odborníků na jednotlivá období z Ústavu dějin umění AV ČR, a kultivovaný a srozumitelný jazyk. Je tak dostupná každému hlubšímu zájemci o výtvarné umění a stává se základní příručkou nejen pro odborníky, studenty humanitních oborů, ale i pro širokou veřejnost na desítky následujících let.
Na sklade 1Ks
111,63 €
117,50 €
Štvrtý rozmer umenia
Theo van Doesburg (1883—1931), vlastným menom Christiaan Emiel Marie Küpper, bol abstraktný avantgardný umelec, architekt, teoretik umenia, autor manifestov a kritík modernej architektúry, zakladateľ konštruktivistického hnutia De Stijl a od roku 1917 redaktor rovnomenného časopisu, ale pod pseudonymami I. K. Bonset a Aldo Camini aj dadaistický básnik a provokatér. Vo svojich statiach o výtvarnom umení a architektúre, v umeleckých a literárnych manifestoch, v kritikách súčasnej európskej architektúry, v mnohých prednáškach a napokon aj vo svojich experimentálnych literárnych textoch formuloval v priebehu zhruba pätnástich rokov myšlienky, ktoré v dvadsiatom storočí zásadným spôsobom ovplyvnili chápanie moderného stavania i výtvarníctva. Spoločne s Pietom Mondriaanom formuloval program tzv. nového stvárňovania (neoplasticizmu) a sám sa zasadzoval za dynamizáciu umeleckého výrazu, ktorá by bola v súlade so životom moderného človeka. Ako autor spisu Základné pojmy nového stvárňujúceho umenia (1925) vplýval aj na orientáciu nemeckej umelecko-remeselnej školy Bauhaus. Prvý slovenský výber z Van Doesburgovho písomného diela prináša prierez tvorivým myslením tejto výnimočnej osobnosti modernej nizozemskej, ale aj svetovej kultúry.
Na sklade 2Ks
13,29 €
13,99 €
dostupné aj ako:
Malé dejiny Rusínov (2. vydanie)
Monografia sumarizčného charakteru Malé dejiny Rusínov predstavuje súhrnnú prácu o histórii Rusínov v celom priereze dejín tohto malého stredoeurópskeho národa. Karpatskí Rusíni patria geopoliticky aj zemepisne do strednej Európy, do jej najvýchodnejšej časti, ktorá sa už dotýka pomyselnej historicko-civilizačnej čiary rozdeľujúcej svet na západný - svet latinskej kultúry a východný - ortodoxný, svet byzantskej kultúry. Politické dejiny Rusínov sú úzko spojené s dejinami štátnych útvarov, ktorých súčasťou bolo nimi obývané územie, s Uhorským kráľovstvom, Sedmohradským kniežatstvom, s habsburskou monarchiou, Maďarskou republikou, Československou republikou, Maďarským kráľovstvom, Sovietskym zväzom a Ukrajinou. Karpatskí Rusíni prežívali spolu so všetkými národmi tohto regiónu zložité, búrlivé a často protirečivé dejiny. Vlastné politické dejiny Rusínov začínajú v dobe rusínskeho národného obrodenia v 19. storočí. Dejinami karpatských Rusínov sa zaoberala nielen rusínska historiografi a, ale tiež maďarská, rakúska, ruská, česká, slovenská, sovietska a ukrajinská. Úvahy maďarských, rakúskych, českých a slovenských historikov o tom, že Rusíni sú súčasťou stredoeurópskych dejín sú logické. Na druhej strane dnešná beletrizovaná, nadmieru spolitizovaná a nacionalistická ukrajinská historiografia neuznáva Rusínov ani ako svojbytný národ, ani samostatnosť ich dejín...
Dějiny Ukrajiny
Jen málo evropských národů prožilo tak nešťastné dějiny, plné násilí, útlaku a odnárodňování. Pouze v raném středověku měli Ukrajinci vlastní stát, tzv. Kyjevskou Rus, jehož ukrajinský ráz byl však pouze teritoriální, neboť se jednalo o státní útvar všech východních Slovanů před vznikem moderního ukrajinského, který si později stejně přisvojili Velkorusové.
Ukrajince pak čekala mongolská pohroma, po ní nadvláda Litvy a pak ještě Polska, podivné období polosamostatné tzv. hetmanštiny v rámci expandující Moskevské Rusi, která byla během 18. století brutálně zlikvidována. Teprve v roce 1919 došlo k obnově ukrajinské samostatnosti, která však měla díky polské a bolševické agresi jen jepičí život. Komunisté však Ukrajince za samostatný národ nepovažovali, v rámci formálně samostatné Ukrajinské sovětské republiky přišly další útrapy jako hladomor, komunistické odnárodňování, Černobyl atd. Teprve rozpad Sovětského svazu umožnil Ukrajincům získat samostatnost, ale i o ni musí nyní znovu bojovat.
Dějiny I
Polybios patří spolu s Hérodotem a Thúkydidem do velké trojice starořeckých historiků. Žil v době římské expanze a ač byl Řek tělem i smyšlením, přijal její ideologii a světovládné ambice. Politicky se angažoval ve vedení achajského spolku a po záboru Řecka Římem r. 168 intervenoval ve prospěch mnoha krajanů, čímž si vysloužil všeobecnou vděčnost. Literárně se věnoval dějepisectví, v němž si za cíl zvolil objasnění římské hegemonie a jejich příčin.
Ve svém hlavním díle Historiai (Dějiny) skládajícím se z 40 knih vylíčil dějiny své doby od počátku druhé války punské až po dobytí Kartága, tj. období let 220 – 144 př. Kr. Z tohoto díla se dochovala v úplnosti první pětice knih, ostatní pak ve výtazích.
V dějinách dějepisného žánru je Polybios typem pragmatického historika, jenž své dílo založil na osobní zkušenosti a události zaznamenával nezkresleně, podle pravdy. Smyslem historie podle něj není zábava, ale poznání a pochopení minulosti a poučení pro budoucnost. Historik má hledat souvislosti mezi událostmi a zkoumat jejich motivya příčiny.
Polybios odvozuje osud státu těsně od podoby a konstrukce jeho ústavy, a právě v římské ústavě, kombinující monarchické, demokratické a aristokratické prvky, shledával základ mocenských úspěchů a perspektivu.
Pro svůj postřeh a analytickou hloubku se Polybios stal prototypem moderního pojetí historiografie, jeho politické teorie nalezly ohlas u renesančních a novověkých myslitelů.
Dějiny vycházejí poprvé v českém překladu. Přeložil, předmluvou, poznámkami a rejstříkem opatřil Univ. prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc.
Lacná kniha Příručka ruského debutanta (-50%)
Pětadvacetiletý ruský Žid Vladimír Girškin přežívá jako řadový úředník v newyorské neziskové organizaci, která napomáhá asimilaci přistěhovalců. Za přítelkyni má přetloustlou lítostivou Američanku a podle matky si rozhodně nebuduje kariéru, která by odpovídala jeho kvalitám. Jednoho dne ho však v kanceláři navštíví podivný pan Rybakov, „válečný hrdina a psychotik“, a výměnou za americké občanství mu slíbí lepší život kdesi ve východní Evropě.A tak se Vladimír ocitne ve východoevropské divočině nedlouho po změně režimu. V imaginární Pravě, „Paříži devadesátých let“, jejíž krásu kazí jen stín obrovské nohy Stalinovy sochy, nenápadný Vladimír zazáří. Rozmnoží řady ruské mafie, pronikne do komunity mladých Američanů a začne je okrádat prostřednictvím pyramidového systému geniálního svou jednoduchostí. Ale nic není, jak by se na první pohled mohlo zdát...Příručka ruského debutanta je bláznivou fraškou, karikaturou míst, doby a lidských charakterů, ale i vážným pojednáním o tom, co znamená pocházet ze státu, který se rozpadl, jaké to je být rozerván mezi dvěma kulturami, jaké to je být přistěhovalcem.
Na sklade 1Ks
7,68 €
15,35 €
dostupné aj ako: