Academia strana 41 z 189

Antologie v jednom svazku zpřístupňuje základní texty, jež napomohly formovat české humanitní vědy. Jako nejdůležitější se jevilo zajistit humanitním vědám institucionální podmínky, otázky teoretické a metodologické nebyly na prvním místě, byť v některých textech byly alespoň implicitně přítomny. První oddíl antologie nabízí všechny texty diskuse Jak zvelebovati naši literaturu naukovou?, jež v osmdesátých letech proběhla v Athenaeu. Polemika byla vedena v teoretické rovině, její podněty se prosazovaly postupně (vydávání všeobecné encyklopedie, založení akademie věd, vznik naučných edic atd.). Současně změnila společenský diskurz – otevřela prostor pro diskusi. O rok později na ni navázaly články zpochybňující pravost Rukopisu královédvorského a zelenohorského, odkazují k ní i metodologické a programové stati jednotlivých vědeckých disciplín. V dalších oddílech antologie alespoň ve dvou sondách nabízí texty, které napomohly formovat historické vědy a literární historii a organizovat bádání v těchto oborech. Celé čtvrtstoletí polemik charakterizuje úsilí oprostit humanitní vědy od společenských a politických utilitarizací, emancipovat je a rozvíjet v kontaktu se soudobými evropskými trendy.

„Psaní je má celoživotní obsese – nejdříve to bylo psaní odborné, potom spíše populárně-vědecká literatura a publicistika, a jak stárnu, začínám psaním reflektovat především své niterné pocity a textem komunikovat s lidmi,“ přiznává Fedor Gál na své webové stránce. Pro titul Několik dnů je to výstižná charakteristika. Mezi témata, která autora dlouhodobě zajímají a o nichž nepřestává uvažovat a hlavně psát (v poslední době především formou blogu), patří rasismus, občanská aktivita a solidarita i její hranice, fenomén davu a nově i takzvaného e-davu, kolaborace, korupce a populismus v politice apod. Časem k nim přibyly úvahy o stárnutí, umírání, smrti či Bohu. Mozaika starších textů a autorových dnešních komentářů k nim, úryvků z děl od čínského buddhistického mnicha z 9. století Šu-la-ceho po Portugalce Fernanda Pessou i velmi osobních glos skládá obraz vnitřního světa tvůrčí osobnosti, která nepředkládá čtenářům své pravdy, ale vybízí je k přemýšlení a k případnému dialogu.

Již třetí kniha fejetonů Ivana Klímy je vlastním autorovým výběrem z „Posledních slov“ a „Sloupků“, které donedávna po tři roky vycházely v Lidových novinách a v měsíčníku Xantypa. Jak už to bývá v tomto novinářském žánru obvyklé, dotýkají se tyto drobné texty nejrůznějších témat, většinou každodenních, někdy i věčných. Největší zájem čtenářů vyvolávaly Klímovy vtipné postřehy o nesmyslném zbožňování celebrit, o nadhodnocování významu profesionálního sportu či o nepochopitelných činech naší justice. Čtenáři si také velmi oblíbili humorný způsob, jímž upozorňuje na projevy úpadku a prznění našeho jazyka ve sdělovacích prostředcích i při běžném úřadování. A jakkoli jsou všechny tyto věci vážné, v podání autora, který má smysl pro humor, je možné jim čelit i zasmáním.

Sešity z podivné války (září 1939--březen 1940) francouzského spisovatele a existenciálního filosofa Jeana-Paula Sartra (1905--1980) vycházejí u nás poprvé (z Carnets de la drôle guerre, Gallimard, 1995, je přeložil Michal Novotný). Sartre je začal psát od prvních zářijových dnů 1939, když se po vstupu Francie do války s Německem nechal mezi prvními 2. září mobilizovat, dobrovolně opustil skvělou kariéru (již publikoval např. Nevolnost, Zeď, Imaginárno, učil na prestižní École normale supérieure…) a odjel v roli meteorologa do posádky v porýnském Marmoutier. V prohnilém ovzduší „podivné války“ – několikaměsíčního vyčkávání zbraní a rafinovaného působení nacistické propagandy na podlomení ducha francouzských vojáků, měl na psaní dost klidu, mohl rozvíjet svou filosofii, ovlivněnou E. Husserlem a hlavně M. Heideggerem, téměř dokončit Bytí a nicotu, uvažovat o politice, přečíst a kriticky analyzovat úctyhodné množství literatury, a především uvažovat o lidských postojích ke světu, a zvláště o sobě. „Chci se změnit,“ píše na několika místech deníku. Jde hlavně o přerod pacifisty a antimilitaristy k člověku, jenž chce pochopit a přijmout válku jako svou „lidskou skutečnost“, do níž „byl vržen“.Z patnácti sešitů, jež Sartre popsal, než r. 1940 padl do zajetí, a jež hodlal vzhledem k deníkové upřímnosti publikovat až po své smrti, se jich zachovalo šest. Českému čtenáři přinesou mnoho cenných poznatků o dynamice uvažování jedné z nejvýznamnějších osobností 20. století

Ilse Weberová se narodila v roce 1903 ve Vítkovicích u Moravské Ostravy v židovské rodině a již ve 20. a 30. letech minulého století vydala jako německy píšící autorka tři knížky pro děti. V té době si také dopisovala s Karlem Čapkem. Autorčiny životní osudy od nástupu nacismu v Německu až do deportace do Terezína v roce 1942 jsou dokumentovány v jejích dopisech švédské přítelkyni Lilian a později i Lilianině matce, která se ve Švédsku ujala Ilsina staršího syna. Terezínské období Ilse Weberové, kdy byla internována s manželem a mladším synem, je jedinečně dokumentováno její poezií, kterou v letech 1942-1944 napsala a jež se díky důmyslné skrýši v ghettu dochovala a autorku přežila. Ilse Weberová, která se v Terezíně především starala o nemocné děti, se v roce 1944 dobrovolně přihlásila k dětskému transportu do Osvětimi, do něhož byl zařazen i její mladší synek Tomáš, a bezprostředně po příjezdu do vyhlazovacího tábora byla i se všemi dětmi zavražděna v plynové komoře. Editorka německého vydání Ulrike Migdal ve svém doslovu zmapovala osudy celé její rodiny. Tato kniha je unikátním svědectvím o tragickém osudu jedné z mnoha obětí holokaustu, nadané a obdivuhodné ženy, československé občanky a vlastenky, kterou zavraždil německý nacismus.

Většina lidí by řekla, že problém antisemitismu skončil s druhou světovou válkou. Autor této knihy nás však přesvědčuje o opaku. Antisemitské předsudky, existující v Evropě po staletí, trvají dodnes. Jen se inovovaly, přizpůsobily. Emanuele Ottolenghi se nezabývá staletou historií antisemitského předsudku, ale jen jeho posledními fázemi, tedy obdobím od vzniku Státu Izrael do roku 2006, s důrazem na poslední léta. Na základě statistických údajů získaných při průzkumech veřejného mínění, příkladů antisemitského násilí či nejnovějších publikací, článků a karikatur dokazuje nejen přetrvávání předsudků, ale i jejich souvislost s nejnovějšími událostmi na Blízkém východě. Nejde však jen o předložení příkladů antisemitismu posledních let, ale také o snahu analyzovat jeho příčiny a problematiku spojitosti s událostmi izraelsko–arabského konfliktu.

Tato kniha je věnována významné postavě naší vědy Čeňku Strouhalovi, prvnímu profesorovi experimentální fyziky na české univerzitě v Praze. Autor přibližuje jeho vědecký, pedagogický i organizační odkaz, ale i jeho osobní život. Strouhal se uplatnil jako vynikající a oblíbený pedagog, autor mnoha vysokoškolských učebnic, ale i jako zdatný diplomat a organizátor. Postavil se do čela úsilí českých profesorů filozofické fakulty o výstavbu nových budov pro její stísněné ústavy a významnou měrou se zasloužil o vybudování nového fyzikálního ústavu. Autor shromáždil ze zachovaných dopisů členům rodiny a pátráním po mnoha archivech jedinečný soubor Strouhalových dopisů, odhalujících nejen dosud neznámé pozadí některých událostí jeho života, nýbrž i dokreslujících jeho povahové rysy a vzácný lidský charakter.

Knihu Krocení bohů napsal Ian Buruma, novinář a profesor na Bard University. Přispívá v této knize do diskuse o místu organizovaného náboženství ve veřejné sféře politickými a kulturními analýzami ze Spojených států, Evropy a Asie. Zkoumá dějiny vztahů církve a státu v USA a Evropě, úlohu náboženství v politice Číny a Japonska a rostoucí vliv islámu v současné Evropě a pokouší se rozřešit, jak byla v různých kulturách demokracie tímto napětím (mezi náboženskou a světskou autoritou) zasažena. V jednom ze svých provokativních výzkumů se dotýká sekulárních, liberálních Evropanů, z nichž někteří dnes nacházejí v boji proti islámu společnou řeč s konzervativci z obavy, že kvůli němu dojde ke snížení progresivních zisků posledních desetiletí. Buruma se rozchází s teokraty i striktními sekularisty a na příkladu Martina Luthera Kinga mladšího místo toho dokazuje, že projevy náboženských názorů v politice jsou legitimní, pokud tyto názory utvářejí postoje, jež podléhají rozumu. Díky Burumově bystrosti a umírněnosti se jedná o nejvíce informativní úvod do systému oteplování vztahů mezi náboženstvím a státem v moderní době.

Cílem knihy je oživit zájem o dílo profesora Karlovy univerzity Vladimíra Tardyho (1906-1987), prominentního českého psychologa 20. století. V první části je Tardyho životní příběh začleněn do kontextu dramatických společenských změn ve střední a východní Evropě, které se v bývalém Československu projevily dvěma vlnami politické represe. Další čtyři části jsou věnovány Tardyho odbornému přínosu v oblasti filosofie, psychologie osobnosti, dějin psychologie a grafologie, a to včetně ohlasů jeho práce. Autorky vycházely z Tardyho publikovaných i nepublikovaných studií, z jeho deníků, osobní korespondence, ze vzpomínek pamětníků i z nově zpřístupněných archivních materiálů. V příloze čtenář nalezne úplnou bibliografii Tardyho díla, včetně 130 recenzí, chronologický přehled významných událostí jeho života a rozhovor s docentem Karlem Balcarem, který byl Tardyho studentem i spolupracovníkem. Vychází v edici Paměť.

Publikace představuje dosud nejkompletnější u nás vydaný přehled o rodu holubinek (Russula), které jsou po hřibovitých houbách u naší veřejnosti nejpopulárnější a nejznámější skupinou hub sbíraných pro kuchyňskou spotřebu. Kniha obsahuje popisy a vel ký počet barevných fotografií téměř všech druhů holubinek rostoucích na našem území. Úvodní část knihy obsahuje kapitoly o historii výzkumu rodu holubinek u nás a ve světě, hlavní makroskopické a mikroskopické znaky, jakož i seznam činidel a ukázky m akrochemických reakcí důležitých pro přesné určení jednotlivých druhů. Nechybí ani souhrnné údaje o době růstu a místech výskytu zástupců tohoto barevně velmi proměnlivého rodu hub a klíč k určení všech druhů holubinek vyobrazených v atlasové části k nihy. Speciální část knihy zahrnuje barevné fotografie a texty týkající se 150 druhů holubinek, včetně některých jejich významnějších forem a variet. Mezi vyobrazené druhy je zařazena kromě běžnějších druhů také celá řada našich vzácných druhů holubi nek, jejichž barevné fotografie nebyly v české mykologické literatuře dosud publikovány. Dále je v knize popsáno 10 zcela nových druhů holubinek, větší počet nových variet a forem a navrženo několik nových kombinací latinských jmen, použitých poprvé v této publikaci. V poslední části knihy je uveden přehled odborných zkratek a jmen autorů, slovníček odborných výrazů, seznam odborné literatury a rejstříky českých a latinských názvů holubinek. Na konci knihy je připojena příloha s latinskými názvy a popisy makroskopických a mikroskopických znaků nových druhů, forem a variet holubinek. Kniha je určena nejen pro mykology a praktické houbaře, ale také pro všechny milovníky přírody.

Výzkumný tým Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze shromáždil, uspořádal, zpracoval a v základních otázkách interpretoval empirické sociologické výzkumy, které se na souborech reprezentativních za cel

Výzkumný tým Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze shromáždil, uspořádal, zpracoval a v základních otázkách interpretoval empirické sociologické výzkumy, které se na souborech reprezentativních za cel

Jednoho dne Švejka začne pálit dobré bydlo, možná se mu už přejedl fenomenální "týdenní guláš paní Müllerové", možná ho znudily pravidelné procházky s pejskem Pablbíkem...vydává se do světa. Na jiném místě si Don Quichotte pořídí nového oře (tentokrá t se ovšem jedná o starší motocykl české výroby) a také on se vydává za novými dobrodružstvími. Potkají se na hraničním přechodu a od té chvíle putuje tato nesourodá, leč skvěle se doplňující dvojice společně, reáliemi současného světa na přelomu 20. a 21.století. Doputují až na pobřeží Francie a odtud vyplouvají zaoceánskou lodí do Tramtariky. Na lodi dochází k souboji, v němž je zabit despotický, násilný manžel jedné z cestujících. Přes sympatie a podporu ostatních pasažérů, posádky i samotnéh o kapitána, nezbývá dvojici než se po přistání "tak trochu skrývat". Nakonec jsou naverbováni do tramtarické armády a v jejích řadách jsou odveleni do konfliktu v Onakstánu. Poté, co se zorientují v místních poměrech i samotné podstatě konfliktu, zji stí na čí straně je právo a pravda(alespoň její větší díl), společnými silami poukáží na nesmyslnost, směšnost celého boje a zaslouží se o mírové (vy)řešení. Návrat domů je však stále neláká. Nejprve ještě proputují mnoho dalších zemí a v každé zažív ají nějaké to, úsměvné, dobrodružství (setkání se Sherlockem Holmesem v Londýně, pití vod(k)y v Rusku...). Nakonec Don Quichotte doprovází Švejka domů, do Čech k paní Müllerové. Zde se, se svou věrnou motorkou Amálkou, pouští do poloamatérských závod ů motocyklů... Hlavní dějová linka je doplněna několika drobnými příhodami "na okraj", např. příběh Pablbíkovy psí lásky atp.

Fotografiemi provázené dílo S botanikem v tropech složené z povídek motivovaných drobnými dobrodružstvími spojenými s přírodovědným, hlavně botanickým bádáním v tropech Latinské Ameriky (Brazílie, Mexiko, Nikaragua, Venezuela). Na formu beletrie je n aroubováno mnohé, i dosud nikde nepublikované odborné sdělení nebo nedořešená velice zajímavá otázka či překvapivá etnobotanická souvislost. Populárně vědecký charakter textu je záměrně poněkud zastřen dějem, anebo lyrikou okouzlujících a přitom pomě rně nedostupných míst ve velmi exotické přírodě. Vypravěčem je totiž geobotanik i pracovník význačné české botanické zahrady v jedné osobě, tedy člověk žijící doslova pospolu s rostlinami, nyní poznávanými v dalekých zemích a popisovanými v přirozené m prostředí. Balení obsahuje svazky 1 - 3.

Kniha Hvězdář diplomat je věnována životnímu příběhu doyena české astronomie Luboše Perka (ročník 1919). Líčí jeho dětství a gymnaziální léta za první republiky i situaci mladého talentovaného muže po nacistickém uzavření vysokých škol. Zaznamenává n adějné roky poválečné a poměry po únoru 1948 viděné očima zapáleného astronoma. Kniha přináší jeho newyorské zkušenosti pracovní i osobní. Z doby po návratu do normalizačního Československa předkládá mj. dokumenty o poměrech, v nichž Perek nesměl j ezdit do zahraničí, nemohl spolupracovat s mezinárodními organizacemi. Po 17. listopadu 1989 byl to spolu s rokem 1939 už druhý zásadní 17. listopad v Perkově životě se mohl vrátit do aktivního života. Jiní sedmdesátníci žehrali, že pro ně přišla změna režimu příliš pozdě, Perek ne. Pustil se do práce. Kniha zaznamenává také Perkovy úvahy o kritickém způsobu myšlení, o determinismu a chaosu, možnostech úklidu kosmického smetí, dalším výzkumu Měsíce. Přibližuje i jeho četná setkání a vztahy s předními světovými astronomy, astronauty a kosmonauty a především poskytuje neobyčejný příklad v nejlepším slova smyslu pragmatického a racionálního postoje k životu. Součástí knihy jsou i medailony z per Jiřího Grygara a dalších Perkových kolegů-as tronomů.

Neúnavná slova jsou výborem nejvýznamnějšího českého hungaristy, mezinárodně uznávaného profesora Petra Rákose, který takto sám vybral a uspořádal. Výbor představuje nejen nejvýznamnější tematické okruhy životního díla samotného autora a průřez poválečnou českou hungaristikou, ale je zároveň vzácným důkazem toho, jak mohou špičkoví představitelé „malých oborů“ inspirovat vědecké myšlení obohatit metodologické aspekty obecně. Rákosovy studie a eseje obnažují konkrétní problémy doby, ve které vznikaly, aniž by jí byly poplatné, a to i v těžkých dobách 50. a posléze 70. a 80. let. Výbor z textů, u nichž polovina vyšla původně maďarsky, doplňuje předmluva editora knihy Evžena Gála.