Akropolis strana 41 z 52

Učebnice Czech Express 2 navazuje na předchozí díl Czech Express 1, spolu s ní představuje kurz „češtiny pro přežití“. Oba díly jsou určeny začátečníkům, kteří chtějí rychle a s minimem gramatiky (ale ne bez gramatiky) dosáhnout jazykové úrovně A1. Krátké a svižně koncipované lekce seznamují studenty s dalšími komunikačními situacemi a pomáhají jim se v nich zorientovat (např. lekce Hotel, byt, dům; Doprava; U doktora apod.). Složitá česká gramatika je tu maximálně zjednodušena a pády jsou prezentovány pomocí snadno zapamatovatelných modelů. Autorka, známá svým moderním a progresivním přístupem k výuce jazyka, vzala tentokrát v úvahu i starou učitelskou moudrost, že dril je „nudný, ale nutný“. Proto oba svazky přinášejí užitečná drilová cvičení, která posílí zapamatování nově osvojené látky. Ani v tomto svazku nechybí množství fotografií, ilustrací, cvičení a drilů, ale připravena je i nová „porce“ komiksů. Stejně jako první svazek, ani Czech Express 2 nezatěžuje studenty složitým gramatickým výkladem, ale preferuje rozvoj komunikačních dovedností. Anglicky jsou pouze gramatické tabulky, slovníček a přeložené texty z jednotlivých kapitol. Proto učebnice mohou používat i samouci. Učebnici též dobře využijí letní intenzivní kurzy. Oba svazky jsou doplněny zvukovým CD a korespondují s výukovým CD-ROMem Czech Express, vydaným firmou Langmaster.

Závěrečný svazek třídílné korespondence tvůrců Osvobozeného divadla, uložené v Got-liebově archivu v Bostonu, přináší jejich vzájemné listy z neveselých let 1969-1980. Nakladatelství Jiřího Tomáše - Akropolis společně s Nadací Jana a Medy Mládkových jím uzavírá ojedinělý ediční projekt, jehož příprava i vlastní realizace nebyly jednoduché. Samotný soubor dopisů (tato nádherná vzájemná korespondence je svým způsobem pokračováním jejich někdejších forbín), vrhající nevšední světlo na normalizační léta v tehdejším Československu, však tentokráte doplňují i některé další dokumenty z Voskovcovy pozůstalosti. Především zde je uveřejněn Voskovcův pokus o autobiografii (zmiňovaný někdy pod názvem Stín svobody, pod nímž byl kdysi publikován v Tigridově Svědectví). Editor Ladislav Matějka její text konfrontuje s úředním zápisem z výslechů, jimž byl Voskovec podroben v letech 1950-1951, kdy byl jedenáct měsíců internován na imigračním ostrově Ellis Island. Také tento dokument je zde otištěn vůbec poprvé.

Biografický slovník křesťanských a lidoveckých osobností je první publikací svého druhu. Autorský kolektiv předních českých odborníků pod vedením PhDr. Michala Pehra z Masarykova ústavu – Archivu AV ČR zde předkládá výsledky několikaletého výzkumu dané pr

Vladimír Papoušek je dlouholetým pedagogem Jihočeské univerzity, kde přednáší dějiny české literatury. Absolvoval několik pobytů na Columbia University a New York University, soustavně publikuje doma i v zahraničí – k jeho nejdůležitějším pracím posledníc

V novém souboru necelé dvacítky povídek se čtenáři setkávají s pestrobarevným průvodem povah a osudů napříč generacemi. Protagonisty jsou děti a školáci, konfrontovaní se smrtí či s domácím násilím, milenci s vyhrocenou morálkou, groteskně vymknutí intelektuálové, kteří zrazují to, co vyznávají, venkovští blázni, zvrhlé travičky s trýznivou minulostí, kriminálník, který se vcítí do nespatřené dívky natolik, že zapomene na vlastní obezřetnost, vysloužilý, vulgární fotbalista, který ani v zajetí chirurgů neslevuje ze své touhy po hodnotném životě, či dvojice hašteřivých důchodců s klaunskými nápady – jsou to vesměs lidé s nevypůjčenými, nevybledlými osudy, kteří si razí cestu životem, ať to stojí co stojí, navzdory osobním posedlostem či handicapům. Většina povídek je zasazena do reálného prostředí, ale některé obsahují prvky sci-fi a hororů. Kniha nenabízí idylické vyprávěnky zato slibuje silný zážitek všem čtenářům, nezatíženým konvenčními předsudky.

Od konce 19. století se Máchovy autobiografické texty stávají organickou součástí jeho vydávaného díla. Problémem zůstával deník na rok 1835, částečně psaný v šifrách, popisující většinou Máchův intimní vztah se snoubenkou Lori Šomkovou. Deník dešifroval

Doposud tiskem nepublikované dílo Bondyho z roku 1985 je, jak titul napovídá, jakousi parafrází či spíše pastišem slavného románu F. M. Dostojevského. Na obdobném „rodinném schématu` a na dějovém plánu, v němž se zrcadlí klíčové partie ruské předlohy, demonstruje autor nejen devastaci morálních hodnot „po stu letech`, ale též upadlost soudobých filosofických učení a nemožnost dosáhnout skutečné naděje ani cestou náboženské víry. Dílo je vlastně jakousi bilancí hodnot exponovaných Dostojevským, které se v československém kontextu 80. let dvacátého století vyjevují jen ve své zkarikované podobě, kdy se vlastně stávají kvazihodnotami, a to dokonce i v případě motivu zločinu, jenž u Bondyho nabývá charakteru tragikomického estébáckého „krimi`, při němž také již není důvodu pro případné „pokání`. Do textu je zamontována řada filosofických úvah a je protkán Bondyho osobitým hořkým humorem. Postava Ivana Ramaze je obdařena řadou autobiografických rysů, je tedy též v jistém smyslu prostředkem

Eseje z řady Návod k použití mnichovského nakladatelství Piper jsou určené každému, kdo chce vstřebat informace o kultuře zemí a míst, které mu učarovaly nebo je hodlá v brzké době navštívit, přitom mu ale příliš nevyhovuje strohý a nudně objektivizující styl běžných turistických průvodců. Čtenář se tak důkladně seznámí s vídeňskými hotely, kavárnami i lidovými krčmami (tzv. beisly), zavítá na ples, operu či do tanečního klubu a vůbec pronikne do tajů herecké, umělecké, aristokratické, židovské, staré i moderní Vídně, kterou autorka nikterak nepřikrášluje - nevyhýbá se ani ožehavým tématům, jako jsou například národnostní stereotypy či xenofobie části jejích obyvatel.

Eseje z řady Návod k použití mnichovského nakladatelství Piper jsou určené každému, kdo chce vstřebat informace o kultuře zemí a míst, které mu učarovaly nebo je hodlá v brzké době navštívit, přitom mu ale příliš nevyhovuje strohý a nudně objektivizující styl běžných turistických průvodců. Čtenář se tak důkladně seznámí s vídeňskými hotely, kavárnami i lidovými krčmami (tzv. beisly), zavítá na ples, operu či do tanečního klubu a vůbec pronikne do tajů herecké, umělecké, aristokratické, židovské, staré i moderní Vídně, kterou autorka nikterak nepřikrášluje - nevyhýbá se ani ožehavým tématům, jako jsou například národnostní stereotypy či xenofobie části jejích obyvatel.

Soubor knižně zcela poprvé představuje spisovatelovo dramatické dílo, které vznikalo na konci 60. a na začátku 70. let minulého století a které dodnes zůstává veřejnosti prakticky neznámé.

Soubor knižně zcela poprvé představuje spisovatelovo dramatické dílo, které vznikalo na konci 60. a na začátku 70. let minulého století a které dodnes zůstává veřejnosti prakticky neznámé.

Soubor knižně zcela poprvé představuje spisovatelovo dramatické dílo, které vznikalo na konci 60. a na začátku 70. let minulého století a které dodnes zůstává veřejnosti prakticky neznámé.

Nové (opravené) vydání zcela rozebraného titulu. Třísvazkový projekt dosud nepublikované korespondence V+W, uložené v americkém Bostonu, je společným titulem nakladatelství A kropolis a Nadace Jana a Medy Mládkových. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla, jejichž cesty se po únoru 1948 rozdělily, jsou strhujícím svědectvím nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhalují i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě, plném železných opon a studených válek (z dopisů je zřejmé, že oba své listy chápali jako součást svých literárních plánů a že počítali s jejich pozdějším publikováním). První svazek korespondence, edičně připravený dr. Ladislavem Matějkou, zahrnuje období 1945–1962, korespondence z dalších let bude zahrnuta ve druhém (1963–1968) a třetím (1969–1980) dílu. Knihu doplňují i některé méně známé fotografie z působení V+W na opačných koncích světa.

O životě nejmladší dcery našeho prvního prezidenta, Olgy Masarykové 25. 5. 1891 12. 9. 1978, se toho u nás příliš neví. Není ani divu, Masarykova nejmilejší dcera strávila většinu svého života v cizině. Do exilu odjela se svým otcem již v prosinci

Padesátiletá Otýlie Baldová je místostarostkou šedesátitisícového města. Je víc než deset let rozvedená, má dospělou dceru a mladého milence. Kvůli němu si chce nechat chirurgicky upravit poprsí, ale lékaři najdou při předoperačním vyšetření v jejím těle

Třetí svazek uzavírá autorovu korespondenci, ve stejném duchu navazuje na předchozí dopisy publikované v Korespondenci I a II. Svazek přináší další nová poznání a objevy. Jsou to především dopisy mladého Františka Langera literárnímu historiku, knihovníku a básníku Janu Thonovi, v nichž se projevuje úplně jiný Langer, než jsme ho znali doposud. V tomto díle najdeme i dopisy F. Langera s výtvarnými umělci, dále dopisy významných představitelů literárního i literárněktitického života.